Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |
|
|||
1069
|
|||
|
|||
Výhostní list. Wtr. Obr. I. 65., 70—72.
V. list známka dědičné poroby selského lidu. Pal. Rdh. II. 535 Vyhotoviti knihu. Šf. III. 307.
Vyhoupnouti. Však já ho přece v-pnu
(vypíchnu, dostanu z domu). Šml. Vyhověti komu kdy. Něčemu ve čty-
řech létech v. Osv. I. 71. — s kým komu jak. Potřebám jejich milosrdně i s jinými bohatými vyhovujíc. Pal. Rdh. II. 453 Výhovorka. Lepšia dobrá v. ak hotový
groš. Slov. Orl. IX. 247. Výhrada tajná, restrictio mentalis (při
lži) MP. 178. Činiti v-du. Dk. — V. Buben spojuje se s kolem ozubeným, do něhož zasahuje pastorek, jehož osa jest opatřena setrvačníkem a v-dou, jíž může se vysa- diti buben ze svého spojení s kolem. NA. IV. 217.
Výhradek celní, Zollausschuss, m Pr. tr.
Vyhraniti se jak: v hranolech. Rm.
Magnetový kyz v-ňuje se v šestibokých sloupcích. Osv V. 10. — co odkud čím. Látky ochlazováním z roztoku v. ZČ. I. 250. (251.). — co: výměr V.V. 28. Vyhráti, vydělati, zasloužiti, získati, tr-
žiti, synonyma. Vz Mus. 1845. 543. — co: cizie sbožie. Št. Kn š. 110. Vyhrávati méno (večer před jmeninami), vínky (večer před svatbou) Bn. D. 288. — kde. V. skladbu na pianě Pdl. Vyhraješ, jako sedláci u Chlumce (prohraješ). Světz. 1872. 412. — jak. Vyhrává, ale z kapsy. Us. Jako stará vyhrává, tak mladá tancuje. Rr. MBš. — nad čím: nad smrtí (když se nemoc zlomí). Tkč. Vyhřáti co jak. V. něco z 0° na 1°.
Mj. — se kdy. Ve dne, za dne země se vyhřeje. Mj. Vyhražený. V. sedadlo, Sperrsitz, m.
Us. Pdl. Vyhrážlivě = vyhrůžlivě. Slov. Phľd.
VI. 275.
Vyhražovati se na koho = vyhrožo-
vati. Val. Vck. Vyhřebati, vyhřébsti. Hom. opat 177. a. 8.
Vyhřece, e, m., territus, zastr. Rozk.
Výhřest, u, m. = výhřeviště. Kram.
Slov. Výhřevnosť paliva. Vz KP. VI. 285. nn.
Výhřevomlnný. V. množnice. Kod. Úv.
313. Výhřez. Cf. Výklop. V. dělohy, prolap
sus uteri, duhovky, p. iridis, jazyku, p. lin- guae, konečníku, p. recti, lůžka, p, placen- tae, měchýře, p. vesicae urinariae, mozku, p. cerebri, oka, exophthalmus (obrnový, paralyticus, tepavý, pulsatilis), plic, p. pul- monis, pochvy, p. vaginae, pupečníku, p. funiculi umbilicalis, sklivce, p. corporis vi- trei, sleziny, p. splenis s. lienis, Milzvorfall, sliznice, p membranae pituitariae, Schleim- haut-, srdce, ectopia cordis, slřev, p. in- testinorum, varlete, p. testiculi Ktt. exc. V. konečníku, materníku, pupečníku. Vz
Slov. zdrav. 406. Vyhřezlosť víček, blepharoptosis.
Vyhřezlý. Vyříznutí v-lé duhovky, abla-
tio prolapsus iridis, měřidlo v-ho oka, ex- ophthalmometer. |
Vyhrlať sa = vybírati se, vymílati se,
prohlubovati se. Slov. Vymieľalo a vyhr- l'alo sa to vždy viac, až z výmolí užlabily sa úvaly i doliny. Phľd. IV. 254 Výhrnek, nku, m. = hromada vymláce-
ného zrna. U Star. Jič. Vhl. Vyhrnouti se kudy. Vody štěrbinou
do komory se v-ly, z rybníka. Vyhroziti. Láska se nevyprosí ani ne-
vyhrozí. Něm. — co na kom. Na sprost- ných vyhrožujíc viece. Št. Kn. š. 157. Vyhrůžlivě = výhružně. Šd.
Vyhrůžlivý = výhružný. Šd.
Výhryz = výhlodek. Sl. les.
Vyhryznouti odkud. Výb. II. 765, V.
někoho od sebe, z země. Bart. 70, 157.— se. Vyhryzlo se to = vyšlo na jevo. Laš. Brt. D. 288. Vyhubovati. To je, jako když pán vy-
hubuje (málo jídla). Mor. Rgl. Vyhúcaný = vyjezděný. V. cesta, kolo.
Mor. Brt. D. 216 Vyhudlati kůl = vyviklati. Laš. Tč.
Vyhuliti = vykouřiti. V-lí kolik dout-
níků. Us. Kšť. Vyhybadlo, a, n. = pohyblivá čiastka
kolaje, ktorá nastaviť sa môže tak, aby vlak z jednej na druhú kolajnicu preísť mohol. Rr. Sb. Cf. Výhybka, der Wechsel. Vybyběť = vyhynouti. V Oravě na Slov.
Rl. Pr. H. 21. Vyhýčkaný slávou. Vz Vyhýčkati. Čch.
Sl. 65. Vyhynulý ssavec. Frč.
Vyhynutý = vyhynulý. V. obilí. Mor.
Brt D. Vych, a, m., z: Viktorin. Wtr. Obr. I. 81.
Vycharbať sa z nemoci = zotaviti se.
Val. Brt. D. 288. Vycházečka, y, f., zdrobn. vycházka.
Kos. Vycházka na loupež, Raubzug, m. Posp.
Vychlápať komu (dlaňú, pěsťú) = vy-
bíti. Brt. D. 218., 288. Vychlípení víček, ectropium palpebra-
rum. Vychlpčiti = vychlpiti. Slov. Čkžk. I.
63. Výchlub, a, m. = kdo se rád vychloubá,
Prahler, m. Mor. Šd. Vychmúliť. Nemože to v. (má řeči plnú
hubu). V Podluží. Brt. D. 288. Východ, exitus. V. smrti Ž. kl. 67. 21. V.
protectio. Ib 104. 38.— Slovo v. ve spojení s předložkami a následujícím subst. zůstává nesklonné. Před východ słúncem, do vý- chod słúnca. Mor. Brt. D. 161. Východa, y, f, Erfolg. Přeju vám šťast-
nou v-du. U Dobrušky. Vk. — V. na zlo- čince (výjezd). Beroun. kniha 1508. Wtr. Východčan, a, m. Koll. III. 415., Šf.
Strž. I. 255., 498. Lépe. východaň. Vz-čan. Východec, dce, m. = vychoďan. Šd.
Vychodil J. P. Cf. Bačk. Př. 133., 170.
Vychoditi školní léta. Němc. D. č.
Východka, y, f. = výstup, nápad. Slov.
Czm. 107. Neslušné v-ky Kálnokyho. Nár. nov. 1886 č. 179. Východný, procedens. Duch sv. v-den.
Ž. kl. SA. 22. 514
|
||
|
|||
Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |