Předchozí (1071)  Strana:1072  Další (1073) |
|
|||
1072
|
|||
|
|||
Výklopník, u, m., Kippwagen, m. Hr.
Vykloubení. Cf. Slov. zdrav. 406. V.
dolení čelisti, E. des Unterkiefers, v kloubu kolenním, Kniegelenks-, v kloubu kyčelním, E. im Hüftgelenke, Hüftgelenks-, v kloubu loketním, Ellenbogengelenks-, v kloubu ra- menním, Schultergelenks-, v kloubu zápěst- ním, Handgelenks-, v nártu, E. im Tarsus přednártí, E. des Metatarsus, prstů, Finger-, prstů u nohy, E. der Zehen, ramene, e. brachii, ruky, e. manus, Hand-, záprstí, E. des Metacarpus. Ktt. exc. Vykľučkať sa = vyklíčiti se. Keď sa
semä v-ká. Slov. N. Hlsk. XI. 58. Vykmitnutí, n., das. Aufglänzen, Auf-
schimmern. V. světla. ZČ. III. 29. Vykmitovati. Světlo v-tuje ZČ. III. 28.
Vykocmati se = vypraviti se (na cestu).
Val. Vck. Vykodlučiti. Mkl. Etym. 173., 153., Ž.
kl. 67. 31. Vykohátit = vyvrátiti (hrnec). Brt. D.
222. V-til na sa putnu s vodú (převrhl). Slavč. 4. Vykohŕcať = vygrcať (o mačke). Slov.
Rr. Sb. Vykochať sa z nemoci = ozdravěti z ne-
moci škaredé. Val. Brt. D. 288. Vykojiti. Byl v-jen učeností jich. Osv.
VI. 40. Vykoli, vz Vykláti.
Vykolíbati co komu: dítěti spánek
(kolíbá-li se kolébka na prázdno). Brt. Dt. 12. — koho več čím. V reka tebe v-lébá (= vychová) něžnou láskou srdce matky. Kka. K sl. j. 89 — Vck. Vykolínkovati si nohy = chůzí z kloubů
vyvrátiti. Mor. Rgl. Vykomplementovati koho odkud —
vyhoditi. Us. Vykonaný kdy. Dráha v-ná rychlostí
c v době t ve směru y. Mj. Vykonati co: prohlídku, potřebné pří-
pravy, právo voličské. Lékař vykonává praxi. Us. Pdl. — kdy. V. práci v čase krátkém. Us. Pdl. Za hodinu něco v. ZČ. — jak. Své právo voličské osobně v. Us. Volbu praetorů prvních v-nal sněm po cen- turiích. J. Lpř. — co na kom: rozsudek Kka. — co nad kým : pomstu. J. Lpř. — co s kým. Svou vůli s ní v-nal. Pož. 293. Výkonný. V. uměna, umělec, chtění,
Dk., činnosť, Hlv., měřictví, Jd., komité, výbor, účet, úkaz. Us. O v. moci v Čech. vz Ott. VI. 554. Vykonožiti, il, en, ení = zahubiti, zni-
čiti. Mor. Brt. D. 226 Výkopka = vykopávání, paběrkování
bramborů. Chudina chodí na v-ky. Na Hané. Wrch. Výkopkovati = choditi na výkopky. Vz
předcház. Na Hané. Wrch. Vykopnouti něco = špatně udělati, vy-
říditi. Us. Rgl. Vykositi = kosením vydělati, mähend
erwerben. Dievčatko vyšije a šuhaj v-sí, veru tí nebudú otrhaní, bosí. Sb. sl. ps. II. 1. 130. Výkosť dřeňová, e. medullosa, houbo-
vilá, e. spongiosa, hutná, e. compacta, chru- |
stavková, knorpelige E., obratlů, Wirbel-,
okosticová, e. periostalis, periostale E., po- hyblivá, bewegliche E., slonovinná, elfen- beinerne E., vazivová, bindegewebige E. Ktt. exc. Vykošárování, n. Vz Košárovati. Ovcí
užívají Slováci k v. pozemku. Pokr. Pot. I. 73. Výkot žaludku, prolapsus. Vz Výhřez.
Čs. lk X. 380. Vykotiti se někam = vypraviti se
(s příhanou), sich aufmachen. Val Vck , Brt. D. 288 Vykotviti loď, den Anker lösen. Houška.
Vykoupiti koho (gt.). Jichžto vykúpil.
Sv. ruk. 297. — koho čím (od čeho). Tys mne v-pil svou krví od hříchu a věčné smrti. Mž 82. Žádného štěstí v-vati nemá člověk zločinem. Vlč. Jíž (krvi) ny vykúpil ot pekla. Bož umuč. v. 188. Jenž nás vy- koupil svú krví. Št. Kn. š. 23. — jak. Skrze sv. kříž svět si v-pil. Mž. 11. Vykouřiti. Za rok se mu to z hlavy
v-ří. Šml. Vykouzliti něco ve vzduchu. Hrts.
Vykŕágati = vykřáti, ozdravěti, genesen.
Val. Vck. Vykrámiti, vykramovati. — co odkud
— vykliditi. — se = vypraviti se (o ne-
výpravnych). Vck., Brt. D. 288. Cf. Vy- kotiti se (dod ). Vykrásti se jak kudy. V. se podtají
skrze nepřátelské ležení Šf. Strž. II. 91. Vykřáti z nemoci. Rgl. — V. = vymrz-
nouti. Tys vykřál; To ti vykřálo. U Kr. Hrad. Kšť. Vz Vykřehnouti. Vykratiti koho = vykleštiti. V Malém
Hontu. Phl'd. VI. 88. Vykrbiti se = zotaviti se po nemoci
i o dobytčeti V. se z čeho. Val Vck. Vykřehčený perník, ausgeröscht. Šp.
Vykrejcarovati = po krejcaru prodati,
kreuzerweis verkaufen. Mor. Bkř. Vykrejčovati, als Schneider erwerben
Kos. Výkřes, u, m = vysekávání hory. Laš.
Brt. D. 288. Vykřesati. Dnes radosť se nevykresá
bez našeho Víta (nevzplane). Č. Kn. š. 207. Vykriatať sa = namáhavě nahoru se
dostati. Slov. Zátur. Vykřičeti co. Blázen, děťo a ožralec
všecko vykričú. Slez. Šd. — proč: bolem, leknutím. Vykřičník. Cf Gb. Ml. II. 59.
Vykřičníkový. V. osenice, agrotis ex-
clamationis, můra. Ott. I. 477. Výkřídlí, Citat z Výb. II. 1008.
Vykřívať sebú = pyšniti se. Val. Brt.
D. 288. Vykřivený Forma slova v-ná, verfehlt.
Šf. Strž II. 38. Výkrmné, ého, n. = žírné, Mastgeld,
n. Sl. les. Vykročiti z mezí slušnosti, Pdl., z obrany,
J. Lpř., z bouřných let mladosti. Schz. Výkroj kruhu = výseč. Jdč. Cf. Výkro-
jek. |
||
|
|||
Předchozí (1071)  Strana:1072  Další (1073) |