Předchozí (1071)  Strana:1072  Další (1073)
1072
Výklopník, u, m., Kippwagen, m. Hr.
Vykloubení. Cf. Slov. zdrav. 406. V.
dolení čelisti, E. des Unterkiefers, v kloubu
kolenním, Kniegelenks-, v kloubu kyčelním,
E. im Hüftgelenke, Hüftgelenks-, v kloubu
loketním, Ellenbogengelenks-, v kloubu ra-
menním, Schultergelenks-, v kloubu zápěst-
ním, Handgelenks-, v nártu, E. im Tarsus
přednártí, E. des Metatarsus, prstů, Finger-,
prstů u nohy, E. der Zehen, ramene, e.
brachii, ruky, e. manus, Hand-, záprstí, E.
des Metacarpus. Ktt. exc.
Vykľučkať sa = vyklíčiti se. Keď sa
semä v-ká. Slov. N. Hlsk. XI. 58.
Vykmitnutí, n., das. Aufglänzen, Auf-
schimmern. V. světla. ZČ. III. 29.
Vykmitovati. Světlo v-tuje ZČ. III. 28.
Vykocmati se = vypraviti se (na cestu).
Val. Vck.
Vykodlučiti. Mkl. Etym. 173., 153., Ž.
kl. 67. 31.
Vykohátit = vyvrátiti (hrnec). Brt. D.
222. V-til na sa putnu s vodú (převrhl).
Slavč. 4.
Vykohŕcať = vygrcať (o mačke). Slov.
Rr. Sb.
Vykochať sa z nemoci = ozdravěti z ne-
moci škaredé.
Val. Brt. D. 288.
Vykojiti. Byl v-jen učeností jich. Osv.
VI. 40.
Vykoli, vz Vykláti.
Vykolíbati co komu: dítěti spánek
(kolíbá-li se kolébka na prázdno). Brt. Dt.
12. — koho več čím. V reka tebe v-lébá
(= vychová) něžnou láskou srdce matky.
Kka. K sl. j. 89 — Vck.
Vykolínkovati si nohy = chůzí z kloubů
vyvrátiti. Mor. Rgl.
Vykomplementovati koho odkud
vyhoditi. Us.
Vykonaný kdy. Dráha v-ná rychlostí
c v době t ve směru y. Mj.
Vykonati co: prohlídku, potřebné pří-
pravy, právo voličské. Lékař vykonává
praxi. Us. Pdl. — kdy. V. práci v čase
krátkém. Us. Pdl. Za hodinu něco v. ZČ.
jak. Své právo voličské osobně v. Us.
Volbu praetorů prvních v-nal sněm po cen-
turiích. J. Lpř. — co na kom: rozsudek
Kka. — co nad kým : pomstu. J. Lpř. —
co s kým. Svou vůli s ní v-nal. Pož. 293.
Výkonný. V. uměna, umělec, chtění,
Dk., činnosť, Hlv., měřictví, Jd., komité,
výbor, účet, úkaz. Us. O v. moci v Čech.
vz Ott. VI. 554.
Vykonožiti, il, en, ení = zahubiti, zni-
čiti.
Mor. Brt. D. 226
Výkopka = vykopávání, paběrkování
bramborů. Chudina chodí na v-ky. Na Hané.
Wrch.
Výkopkovati = choditi na výkopky. Vz
předcház. Na Hané. Wrch.
Vykopnouti něco = špatně udělati, vy-
říditi. Us. Rgl.
Vykositi = kosením vydělati, mähend
erwerben. Dievčatko vyšije a šuhaj v-sí,
veru tí nebudú otrhaní, bosí. Sb. sl. ps. II.
1. 130.
Výkosť dřeňová, e. medullosa, houbo-
vilá, e. spongiosa, hutná, e. compacta, chru-
stavková, knorpelige E., obratlů, Wirbel-,
okosticová, e. periostalis, periostale E., po-
hyblivá, bewegliche E., slonovinná, elfen-
beinerne E., vazivová, bindegewebige E.
Ktt. exc.
Vykošárování, n. Vz Košárovati. Ovcí
užívají Slováci k v. pozemku. Pokr. Pot.
I. 73.
Výkot žaludku, prolapsus. Vz Výhřez.
Čs. lk X. 380.
Vykotiti se někam = vypraviti se
(s příhanou), sich aufmachen. Val Vck ,
Brt. D. 288
Vykotviti loď, den Anker lösen. Houška.
Vykoupiti koho (gt.). Jichžto vykúpil.
Sv. ruk. 297. — koho čím (od čeho).
Tys mne v-pil svou krví od hříchu a věčné
smrti. Mž 82. Žádného štěstí v-vati nemá
člověk zločinem. Vlč. Jíž (krvi) ny vykúpil
ot pekla. Bož umuč. v. 188. Jenž nás vy-
koupil svú krví. Št. Kn. š. 23. — jak.
Skrze sv. kříž svět si v-pil. Mž. 11.
Vykouřiti. Za rok se mu to z hlavy
v-ří. Šml.
Vykouzliti něco ve vzduchu. Hrts.
Vykŕágati = vykřáti, ozdravěti, genesen.
Val. Vck.
Vykrámiti, vykramovati. co odkud
vykliditi. se = vypraviti se (o ne-
výpravnych). Vck., Brt. D. 288. Cf. Vy-
kotiti se (dod ).
Vykrásti se jak kudy. V. se podtají
skrze nepřátelské ležení Šf. Strž. II. 91.
Vykřáti z nemoci. Rgl. — V. = vymrz-
nouti.
Tys vykřál; To ti vykřálo. U Kr.
Hrad. Kšť. Vz Vykřehnouti.
Vykratiti koho = vykleštiti. V Malém
Hontu. Phl'd. VI. 88.
Vykrbiti se = zotaviti se po nemoci
i o dobytčeti V. se z čeho. Val Vck.
Vykřehčený perník, ausgeröscht. Šp.
Vykrejcarovati = po krejcaru prodati,
kreuzerweis verkaufen. Mor. Bkř.
Vykrejčovati, als Schneider erwerben
Kos.
Výkřes, u, m = vysekávání hory. Laš.
Brt. D. 288.
Vykřesati. Dnes radosť se nevykresá
bez našeho Víta (nevzplane). Č. Kn. š.
207.
Vykriatať sa = namáhavě nahoru se
dostati.
Slov. Zátur.
Vykřičeti co. Blázen, děťo a ožralec
všecko vykričú. Slez. Šd. — proč: bolem,
leknutím.
Vykřičník. Cf Gb. Ml. II. 59.
Vykřičníkový. V. osenice, agrotis ex-
clamationis, můra. Ott. I. 477.
Výkřídlí, Citat z Výb. II. 1008.
Vykřívať sebú = pyšniti se. Val. Brt.
D. 288.
Vykřivený Forma slova v-ná, verfehlt.
Šf. Strž II. 38.
Výkrmné, ého, n. = žírné, Mastgeld,
n. Sl. les.
Vykročiti z mezí slušnosti, Pdl., z obrany,
J. Lpř., z bouřných let mladosti. Schz.
Výkroj kruhu = výseč. Jdč. Cf. Výkro-
jek.
Předchozí (1071)  Strana:1072  Další (1073)