1073

Výkrojek hrdelní, i. jugularis, kosti se-
dací, i. ischiadica, křížokostrčný, i. sacro-
coccygea, lýtkový, i. peronea, nosní, i. na-
salis. Ktt. exc.

Vykroužlený = vykroužený. Bryle z skla
v-né Kom. Lab. 12.

Vykrstiť koho = vymíti, domluviti mu
Slov. N. Hlsk. IV. 127. a j.

Vykrúcať sa = tancovati. Prss. Gazd.

Vykrútiť se = vytančiti se. Mor. a
Slov. Němc. IV. 437.

Výkružek dolejší, apophygis inferior,
fr. le congé d'en-bas, it. il cavo da basso,
v archit. Nz.

Vykšiť komu = vytáhať za vlasy. Slez.
Šd. Vz Vykudliti, Vykrákati.

Vykuličkovati koho ze dvora = sně-
hovými koulemi vytlouci. U Kr. Hrad. Kšť

Výkup. Bart. 14. V. z povinnosti vo-
jenské. Osv.

Výkupce, e, m. = vykupitel. J. Kolár.

Vykupitelský, Erlöser-. V. krev. Kká.
K sl. j. 223

Vykupiti se. Sv. ruk. AI. 1200. a NA.
518.

Výkupnosť, i, f., Ablösbarkeit. V. pa-
tronatu.

Vykúriť = vytopiti. Slov. Němc. II. 232.

Vykuřování. Cf. Slov. zdrav. 407., Zbrt.
292.

Vykuš. Cf. Wtr. Obr. I. 224., 237.

Vykušovati se. Jdi se v-vat na Čeperku
(jdi z očí, dej pokoj) U Kr. Hrad. Kšť.

Vykutálený = chytrý. Neud.

Vykutiti komu = vyhubovati. V By-
stersku. Sn.

Výkvak, u, m., Ausspruch (pohrdlivě).
Na brusičské v-ky nedáme ani dosť málo.
Kos.

Vykvákať koho za šticu = vykrákati.
Slov. Rr. Sb. — co = vyklevetiti. Us.

Vykvasiti se več. Když víno v plnou
svou krásu se v-sí. Mtc. 1. 63. 22.

Vykvětlý. Z lůna národu v-lý. Šf. III.
374.

Vykvitovati koho. Kom. Kor. 175.

Vykydati. Cf. List. fil. 1882. 17.

Vykylnúť někomu = vyklnúť, vyplísniti.
Val. Slavč. 4.

Vykynákať. Je to nepohodlné dát sa
v. z dosavádneho spôsobu a osvojovať si
nový. Slov. DŠk. II. 111.

Vykypěti komu. Vz Přivříti (dod.). —
Pož 149.

Vylačněný = vylačnělý. V. satan. Orl.
XI. 13.

Vyladovaný. Vz Vyladovati.

Výľah, u, m , die Brut. Slov. Zátur.

Vyláklý = vypouklý. Ten hrnec je v.
U Kr. Hrad. Kšť.

Vylakomiti co na kom = vyškemrati.
Rgl.

Vylamování, n., das Erbrechen. Vz Vy-
lomiti.

Vylandátovati = klíce se z místa na
místo něco získati. Tak to živobytí si přece
v-tuje. U Kr. Hrad. Kšť.

Vylápati se kam: na chodník, na cestu
(= vyneřáditi se). Na již. Mor. Šd.

Vylapěti se kde

Mor. Šd.

vyseděti se. Na již.

Vylaskaný, vz Laskati. Dbš. Sl. pov.
VIII. 75.

Vyléhati z okna, sich auf dem Fenster
hinauslegen. Lpř. Včely vyjéhují (léhají
venku majíce v úle horko). ČT. Tkč. Vz
Vylehnouti.

Vylehnouti se kde. Každé sa ta tiahne,
kde sa vyliahne (všude dobře, doma nej-
lépe). Slov. Zátur.

Vylejnění, n., Kothentleerung, f.

Vylejniti se, sich entleeren.

Vylejvák, u, m., vz Vylévák.

Vylekovati komu = vyplísniti. U Stu-
dené. Vlchř.

Vylenošiti se, hinlänglich faulenzen. —
kdy: o zprázdninách. Us. Pdl.

Vyleptati co kde čím: obraz ve skle
fluorovodíkem. Us. Pdl

Vyleptávání písma, okras do skla a
porculánu. Mj. 40.

Vyleštěný. V. deska, plocha. Zč. —
čím: křídou

Výlet. Slovo dobré. Gb. Cf. Non te rogo,
ut domum redeas, quin hinc ipse evolare
cupio. Kř. Lat. ml. 3. vd. 275.

Vylétanec, nce, m. = vyléťálek (pták).

Vyletěti co. Laštovičky vylietajú déšť,
když nízko lítají Němc. IV. 441. — (od-
kud) jak. Vylítl ze dveří, jako když ho
vystřelí. Sá. Špatně vyleťéł (dopadl); Zle
mu to vyletělo (dopadlo). Mor. Brt. D.
288.

Výletiště, ě, n., Ausflugsort, m. Rgl.

Výletnický, Ausflügler-.

Výlev kuchyňský, Ausguss, m. Pdl. —
V. přenes. Píseň jest v. citu. Zv.

Výlevový, haemorrhagisch (krvavý). V.
choroby, h. Erkrankungen, zánět, h. Entzün-
dung.

Výlez, u, m. = vylezení. V. na Tatru.
Zátur.

Vyležeti co. V-la 13 neděl (stonala).
Val. Vck. — co čím: město hladem Výb.
II. 234, Let. 85., 475. — se kde. Než
kšaft složen byl a na právě v-žel, ona ně-
kterých věcí se ujala. Wtr. exc.

Vylhati co. Veršovec dívku vylhal, er-
sinnen. Osv.

Vyliahnuť sa = vylíhnouti se. Slov.

Vylíčiti co jak: v stručnosti, Hrts.,
živými barvami, Pdl., útrapy vlasti do-
jemným zpěvem. Tf H. 1. 10. V-čil mu ji
za paní rozumnou. Šml.

Vylidnění, n., Entvölkerung. Lpř.

Vylíhlý, ausgebrütet. Vz Vylehlý. Ptáče
z vejce v-hlé. Kk.

Vylíhnouti, vz Vylehnouti

Vylichvený peníz. Št. Kn. š. 158.

Vylichviti. Št. Kn. š. 30., 54., 174. —
co na kom. Ib. II. 58.

Vylinkovati arch = vylinovati. Bor.
172.

Vylípnouti co komu : facku dáti. Us.
Kšť.

Vylítání, n. Je na v. (o děvčeti do-
spělém). Rr. Sb.

Vyliti. U něho vylej nalej. VSlz. I. 239.
— co odkud. Aby všicku závisť ze srdce



1073

Výkrojek hrdelní, i. jugularis, kosti se- dací, i. ischiadica, křížokostrčný, i. sacro- coccygea, lýtkový, i. peronea, nosní, i. na- salis. Ktt. exc. Vykroužlený = vykroužený. Bryle z skla v-né Kom. Lab. 12. Vykrstiť koho = vymíti, domluviti mu Slov. N. Hlsk. IV. 127. a j. Vykrúcať sa = tancovati. Prss. Gazd. Vykrútiť se = vytančiti se. Mor. a Slov. Němc. IV. 437. Výkružek dolejší, apophygis inferior, fr. le congé d'en-bas, it. il cavo da basso, v archit. Nz. Vykšiť komu = vytáhať za vlasy. Slez. Šd. Vz Vykudliti, Vykrákati. Vykuličkovati koho ze dvora = sně- hovými koulemi vytlouci. U Kr. Hrad. Kšť Výkup. Bart. 14. V. z povinnosti vo- jenské. Osv. Výkupce, e, m. = vykupitel. J. Kolár. Vykupitelský, Erlöser-. V. krev. Kká. K sl. j. 223 Vykupiti se. Sv. ruk. AI. 1200. a NA. 518. Výkupnosť, i, f., Ablösbarkeit. V. pa- tronatu. Vykúriť = vytopiti. Slov. Němc. II. 232. Vykuřování. Cf. Slov. zdrav. 407., Zbrt. 292. Vykuš. Cf. Wtr. Obr. I. 224., 237. Vykušovati se. Jdi se v-vat na Čeperku (jdi z očí, dej pokoj) U Kr. Hrad. Kšť. Vykutálený = chytrý. Neud. Vykutiti komu = vyhubovati. V By- stersku. Sn. Výkvak, u, m., Ausspruch (pohrdlivě). Na brusičské v-ky nedáme ani dosť málo. Kos. Vykvákať koho za šticu = vykrákati. Slov. Rr. Sb. — co = vyklevetiti. Us. Vykvasiti se več. Když víno v plnou svou krásu se v-sí. Mtc. 1. 63. 22. Vykvětlý. Z lůna národu v-lý. Šf. III. 374. Vykvitovati koho. Kom. Kor. 175. Vykydati. Cf. List. fil. 1882. 17. Vykylnúť někomu = vyklnúť, vyplísniti. Val. Slavč. 4. Vykynákať. Je to nepohodlné dát sa v. z dosavádneho spôsobu a osvojovať si nový. Slov. DŠk. II. 111. Vykypěti komu. Vz Přivříti (dod.). — Pož 149. Vylačněný = vylačnělý. V. satan. Orl. XI. 13. Vyladovaný. Vz Vyladovati. Výľah, u, m , die Brut. Slov. Zátur. Vyláklý = vypouklý. Ten hrnec je v. U Kr. Hrad. Kšť. Vylakomiti co na kom = vyškemrati. Rgl. Vylamování, n., das Erbrechen. Vz Vy- lomiti. Vylandátovati = klíce se z místa na místo něco získati. Tak to živobytí si přece v-tuje. U Kr. Hrad. Kšť. Vylápati se kam: na chodník, na cestu (= vyneřáditi se). Na již. Mor. Šd.	Vylapěti se kde Mor. Šd.	vyseděti se. Na již.
	Vylaskaný, vz Laskati. Dbš. Sl. pov. VIII. 75. Vyléhati z okna, sich auf dem Fenster hinauslegen. Lpř. Včely vyjéhují (léhají venku majíce v úle horko). ČT. Tkč. Vz Vylehnouti. Vylehnouti se kde. Každé sa ta tiahne, kde sa vyliahne (všude dobře, doma nej- lépe). Slov. Zátur. Vylejnění, n., Kothentleerung, f. Vylejniti se, sich entleeren. Vylejvák, u, m., vz Vylévák. Vylekovati komu = vyplísniti. U Stu- dené. Vlchř. Vylenošiti se, hinlänglich faulenzen. — kdy: o zprázdninách. Us. Pdl. Vyleptati co kde čím: obraz ve skle fluorovodíkem. Us. Pdl Vyleptávání písma, okras do skla a porculánu. Mj. 40. Vyleštěný. V. deska, plocha. Zč. — čím: křídou Výlet. Slovo dobré. Gb. Cf. Non te rogo, ut domum redeas, quin hinc ipse evolare cupio. Kř. Lat. ml. 3. vd. 275. Vylétanec, nce, m. = vyléťálek (pták). Vyletěti co. Laštovičky vylietajú déšť, když nízko lítají Němc. IV. 441. — (od- kud) jak. Vylítl ze dveří, jako když ho vystřelí. Sá. Špatně vyleťéł (dopadl); Zle mu to vyletělo (dopadlo). Mor. Brt. D. 288. Výletiště, ě, n., Ausflugsort, m. Rgl. Výletnický, Ausflügler-. Výlev kuchyňský, Ausguss, m. Pdl. — V. přenes. Píseň jest v. citu. Zv. Výlevový, haemorrhagisch (krvavý). V. choroby, h. Erkrankungen, zánět, h. Entzün- dung. Výlez, u, m. = vylezení. V. na Tatru. Zátur. Vyležeti co. V-la 13 neděl (stonala). Val. Vck. — co čím: město hladem Výb. II. 234, Let. 85., 475. — se kde. Než kšaft složen byl a na právě v-žel, ona ně- kterých věcí se ujala. Wtr. exc. Vylhati co. Veršovec dívku vylhal, er- sinnen. Osv. Vyliahnuť sa = vylíhnouti se. Slov. Vylíčiti co jak: v stručnosti, Hrts., živými barvami, Pdl., útrapy vlasti do- jemným zpěvem. Tf H. 1. 10. V-čil mu ji za paní rozumnou. Šml. Vylidnění, n., Entvölkerung. Lpř. Vylíhlý, ausgebrütet. Vz Vylehlý. Ptáče z vejce v-hlé. Kk. Vylíhnouti, vz Vylehnouti Vylichvený peníz. Št. Kn. š. 158. Vylichviti. Št. Kn. š. 30., 54., 174. — co na kom. Ib. II. 58. Vylinkovati arch = vylinovati. Bor. 172. Vylípnouti co komu : facku dáti. Us. Kšť. Vylítání, n. Je na v. (o děvčeti do- spělém). Rr. Sb. Vyliti. U něho vylej nalej. VSlz. I. 239. — co odkud. Aby všicku závisť ze srdce