Předchozí (1072)  Strana:1073  Další (1074) |
|
||||
1073
|
||||
|
||||
Výkrojek hrdelní, i. jugularis, kosti se-
dací, i. ischiadica, křížokostrčný, i. sacro- coccygea, lýtkový, i. peronea, nosní, i. na- salis. Ktt. exc. Vykroužlený = vykroužený. Bryle z skla
v-né Kom. Lab. 12. Vykrstiť koho = vymíti, domluviti mu
Slov. N. Hlsk. IV. 127. a j. Vykrúcať sa = tancovati. Prss. Gazd.
Vykrútiť se = vytančiti se. Mor. a
Slov. Němc. IV. 437. Výkružek dolejší, apophygis inferior,
fr. le congé d'en-bas, it. il cavo da basso, v archit. Nz. Vykšiť komu = vytáhať za vlasy. Slez.
Šd. Vz Vykudliti, Vykrákati. Vykuličkovati koho ze dvora = sně-
hovými koulemi vytlouci. U Kr. Hrad. Kšť Výkup. Bart. 14. V. z povinnosti vo-
jenské. Osv. Výkupce, e, m. = vykupitel. J. Kolár.
Vykupitelský, Erlöser-. V. krev. Kká.
K sl. j. 223 Vykupiti se. Sv. ruk. AI. 1200. a NA.
518. Výkupnosť, i, f., Ablösbarkeit. V. pa-
tronatu. Vykúriť = vytopiti. Slov. Němc. II. 232.
Vykuřování. Cf. Slov. zdrav. 407., Zbrt.
292. Vykuš. Cf. Wtr. Obr. I. 224., 237.
Vykušovati se. Jdi se v-vat na Čeperku
(jdi z očí, dej pokoj) U Kr. Hrad. Kšť. Vykutálený = chytrý. Neud.
Vykutiti komu = vyhubovati. V By-
stersku. Sn. Výkvak, u, m., Ausspruch (pohrdlivě).
Na brusičské v-ky nedáme ani dosť málo. Kos. Vykvákať koho za šticu = vykrákati.
Slov. Rr. Sb. — co = vyklevetiti. Us. Vykvasiti se več. Když víno v plnou
svou krásu se v-sí. Mtc. 1. 63. 22. Vykvětlý. Z lůna národu v-lý. Šf. III.
374. Vykvitovati koho. Kom. Kor. 175.
Vykydati. Cf. List. fil. 1882. 17.
Vykylnúť někomu = vyklnúť, vyplísniti.
Val. Slavč. 4. Vykynákať. Je to nepohodlné dát sa
v. z dosavádneho spôsobu a osvojovať si nový. Slov. DŠk. II. 111. Vykypěti komu. Vz Přivříti (dod.). —
Pož 149. Vylačněný = vylačnělý. V. satan. Orl.
XI. 13. Vyladovaný. Vz Vyladovati.
Výľah, u, m , die Brut. Slov. Zátur.
Vyláklý = vypouklý. Ten hrnec je v.
U Kr. Hrad. Kšť. Vylakomiti co na kom = vyškemrati.
Rgl. Vylamování, n., das Erbrechen. Vz Vy-
lomiti. Vylandátovati = klíce se z místa na
místo něco získati. Tak to živobytí si přece v-tuje. U Kr. Hrad. Kšť. Vylápati se kam: na chodník, na cestu
(= vyneřáditi se). Na již. Mor. Šd. |
Vylapěti se kde
Mor. Šd.
|
vyseděti se. Na již.
|
||
Vylaskaný, vz Laskati. Dbš. Sl. pov.
VIII. 75. Vyléhati z okna, sich auf dem Fenster
hinauslegen. Lpř. Včely vyjéhují (léhají venku majíce v úle horko). ČT. Tkč. Vz Vylehnouti. Vylehnouti se kde. Každé sa ta tiahne,
kde sa vyliahne (všude dobře, doma nej- lépe). Slov. Zátur. Vylejnění, n., Kothentleerung, f.
Vylejniti se, sich entleeren.
Vylejvák, u, m., vz Vylévák.
Vylekovati komu = vyplísniti. U Stu-
dené. Vlchř. Vylenošiti se, hinlänglich faulenzen. —
kdy: o zprázdninách. Us. Pdl. Vyleptati co kde čím: obraz ve skle
fluorovodíkem. Us. Pdl Vyleptávání písma, okras do skla a
porculánu. Mj. 40. Vyleštěný. V. deska, plocha. Zč. —
čím: křídou Výlet. Slovo dobré. Gb. Cf. Non te rogo,
ut domum redeas, quin hinc ipse evolare cupio. Kř. Lat. ml. 3. vd. 275. Vylétanec, nce, m. = vyléťálek (pták).
Vyletěti co. Laštovičky vylietajú déšť,
když nízko lítají Němc. IV. 441. — (od- kud) jak. Vylítl ze dveří, jako když ho vystřelí. Sá. Špatně vyleťéł (dopadl); Zle mu to vyletělo (dopadlo). Mor. Brt. D. 288. Výletiště, ě, n., Ausflugsort, m. Rgl.
Výletnický, Ausflügler-.
Výlev kuchyňský, Ausguss, m. Pdl. —
V. přenes. Píseň jest v. citu. Zv. Výlevový, haemorrhagisch (krvavý). V.
choroby, h. Erkrankungen, zánět, h. Entzün- dung. Výlez, u, m. = vylezení. V. na Tatru.
Zátur. Vyležeti co. V-la 13 neděl (stonala).
Val. Vck. — co čím: město hladem Výb. II. 234, Let. 85., 475. — se kde. Než kšaft složen byl a na právě v-žel, ona ně- kterých věcí se ujala. Wtr. exc. Vylhati co. Veršovec dívku vylhal, er-
sinnen. Osv. Vyliahnuť sa = vylíhnouti se. Slov.
Vylíčiti co jak: v stručnosti, Hrts.,
živými barvami, Pdl., útrapy vlasti do- jemným zpěvem. Tf H. 1. 10. V-čil mu ji za paní rozumnou. Šml. Vylidnění, n., Entvölkerung. Lpř.
Vylíhlý, ausgebrütet. Vz Vylehlý. Ptáče
z vejce v-hlé. Kk. Vylíhnouti, vz Vylehnouti
Vylichvený peníz. Št. Kn. š. 158.
Vylichviti. Št. Kn. š. 30., 54., 174. —
co na kom. Ib. II. 58. Vylinkovati arch = vylinovati. Bor.
172. Vylípnouti co komu : facku dáti. Us.
Kšť. Vylítání, n. Je na v. (o děvčeti do-
spělém). Rr. Sb. Vyliti. U něho vylej nalej. VSlz. I. 239.
— co odkud. Aby všicku závisť ze srdce |
||||
|
||||
Předchozí (1072)  Strana:1073  Další (1074) |