1074

v-li Št. Kn. š. 114.— kam. Tiež nevyleje
na zem (rád pije). Rr. Sb. Tato svědectví
na příběhy jejich žádného světýlka nevy-
lila. Šf. Strž. I. 150.

Vylízač, e, m. = vylizovač (dod.). Lpř.

Vylízati co. Ten si nasral, že to ani
nevylíže (uškodil si). ČT. Tkč. — co kde:
hrnec v kuchyni. Pdl. — s čím. V-zla
s barvou (přiznala se). Šml.

Vylizovač, e, m., Tellerlecker. Šd.

Vylizování, n. Vz Vylizovati = lizy uči-
niti. Mnohá v. a sloupy při cestách udělati
dal. Sněm. 1561.

Vylkodlak, a, m. = vlkodlak. Laš. Brt.
Slez. Mtc. XV. 189. Cf. Koltoun (2. dod.).

Vylňák, u, m. = vlněný šátek (veliký)
Val. Slavč. 108.

Vylombati = vyřezati. U Kdýně. Rgl.

Vylomený. Kámen ze skály v-ný. Frč.

Vylomiti od koho peníze (o člověku
nemajícím už nikde úvěru, když se mu po-
daří přece někde ještě něco si vypůjčiti).
Brt. D. 289.

Vyloučení polož před Vyloučenina.

Vyloučenosť, i, f., die Ausgeschieden-
heit. Tš., Kzl. 218.

Vyloučiti koho odkud čím: z kře-
sťanské obce kletvú. Št. Kn. s. 27. — se
kde. Kyslík v-čuje se na polu positivním
Mj.

Vyloudati se, hinaus gehen; otříti se,
opotřebovati se, sich abnützen. Kolečko v ho-
dinách se už v-lo. U Kdýně. Rgl.

Vylouditi koho s kým. Učinivše zá-
lohu a chtíce je s vojsky v. Let. 147.

Vyloupati. — se. Ten se vyloup' (vy-
dařil). Us. — se odkud. Slunko z mlhy se
v-palo. Prss. Gaz. — se po kom. Ten se
vyloupl po tatíkovi. Us. Fč.

Vylousknouti sklenici piva = vypiti.
Us. Rgl.

Vyložení = vysvětlení. V. onoho popsánie
viery. Št. Kn. š. 14.

Vyložený. — kde. Časopisy v čítárně
v-né. Us. — proč. Zboží ke koupi v-né.
Lpř. Podmíňky pachtovní jsou v úřadovně
k volnému nahlédnutí v-ny. Us. Pdl.

Vyložiti — co. Vylož krám, ať si vy-
beřeme. Us. Kakť to v-dají. Št. Kn. š. 13.
— co odkud. Ze přilnavosti lze v. veliké
množství výjevů. Kk. Z desk v. (= vy-
mazati). Výb. II. 826. — kde. U každého
výjevu v. příčinu. Mj. 2. — co jak: k svému
smyslu, Arch. VIII. 350., falešně, Bart. II,
v souhlasu s něčím, Osv., česky. Št. Anti-
krist vykládá se jako protikrist. 1512. Mus.
Síly vykládáme si jen pouhými domněn-
kami. Mj. 2. — co zač. V-dá proud ten
za proud thermický. Osv. I. 485. V. krásno
za něco subjektivního Dk. — komu. Člo-
věk si vykládá (míní) a Pámbu to rozkládá
(mění). Val. Vck., Brt. — se s čím. Aby
žádný s ničímž se nevykládal (na trhu).
Let. 27. 7.

Vylstiti. Št. Kn. š. 54., 103., 109. —
jak : proti pravdě, proti někomu. Št. Kn.
š. 30., 18.

Výlučkový, Ausschuss-. V. nádobí. Pdl.

Výlučnosť, i, f., Ausschliesslichkeit. Dk.
Poet. 351.

Vyluchati = vypiti. U Místka. Škd.

Vylulať = vylokati, z láhve vypiti. Val.
Slavč. 98.

Vyluniti se = vyviniti se. Vz Luniti.
Zpev z prsú sa v-ní. Slov. Phľd. VIII. 85.

Vylupovadlo, a, n. = vylupovač. Dch.

Vylúščiti, vz Vylouskati. Při tom déšči
se nám pomáły všecka vika vylúščí. U St.
Jič. Vhl.

Vyluzování ofěr od lidí. Tk. III. 447.

Vylyhovati = vylhávati. Nevylyhuje
králem (= lživě se králem nezastíraje) mohl
by pomoc vzieti na svých lidech. Št. Kn.
š. 156. 28.

Vylžavno = vlhko. Mor. Brt. D.

Vymačkati co jak. Hlas v-kával do
sopránu. Osv. I. 92.

Vymädliť = vymydliti, vymnouti, vy-
tříti. Klások vymädlil na dlani. Phľd. VIII.
170.

Výmäk, u, m., Erweichung, f. Slov. Ssk.

Vymakati něco z něčeho. Dk. Poet.
21.

Vymakotiť = něco hloupého říci. Val.
Brt. D. 289.

Vymalovati někomu záda = vybiti. Us.
Šd.

Výmana, y, f. = vymanění. Hdž.

Vymandrčiť = vylhati, vymámiti co na
kom. erschleichen. Val. Vck., Brt. D. 229.

Vymaněnec, nce, m., der Befreite. Pal.
Rdh. III. 302.

Vymaniti se z čeho. Pal. Rdh. II. 227.,
Ntr., Tš., Dk.

Výmar, vz Vímar.

Vymasta, y, m. = drbaný člověk. Laš.
Wrch.

Vymazal. Cf. Pyp. K. 549., Bačk. Př.
126., 143., 153., Rk. Sl.

Výmazné. Výb. II. 824., Wtr. Obr. I. 38.,
712.

Výmazný. V. listina, löschungsfähige
Urkunde. Vz Pr. tr.

Výmě, gt. výmene, vz Vémě (dod.). Cf.
Mkl. aL. 155., 162. a Etym. 397. b., Sv.
ruk. 314., Gb. Ml. I. §. 147. 3. Výmeno ist
jetzt unmöglich ; auch výmě kann sich kaum
behaupten statt des durch Analogíe ent-
standenen vémě. Vondrák v Jgč. XIV. 1.
122. Haná je jako nějakým výmenem země
moravské. Výb. II 1565.

Vymechovati, vz Vymešiti (dod.).

Výmel. Mkl. Etym. 195. a.
Výměna látek. Vz Slov. zdrav. 407.
Úřady na v-nu zlata a stříbra, Gold- u.
Silbereinlösungsämter.

Výměnek. Sdl. Hr. V. 320. - V. =
čásť obilí, které se vzalo na straně, kde
bylo poněkud vysoko rozhrabáno a polo-
ženo do čela mlatu. U Bydž. Kšť.

Výměnka = výměnkářské stavení. V pravo
je byt hospodářův, v levo jest v. Kmk.
II. 4.

Výměnkář. Před vyvráceným (zvaleným)
křížem a před v-řem žádný klobouk ne-
sejme. Slez. Šd.

Výměnkářský. V. kráva = na užitek,
nikoli k tahu. Val. Vck.

Výměnnosť, i, f., Tauschkraft Zlato má
větší v. nežli stříbro. Skř. Vz Výměnný.