1077

Vyňatelný, herausnehmbar. Lpř.

Vyňatý. Z smrtné moci nevyňatý. Sv.
ruk. 103. Řeč z nich v-tá. Št. Kn. š. 142.

Vynaučování, Belehrung. V. lidu v jeho
jazyku. Šf. Strž. II. 367,

Vyndati. Vz Prk. Stud. o dat. §. 4.

Vyndení, n. = vyjití. Po v. z města.
Výb. II. 565., Mill. 71.

Vynechati. V letošním školním roce
mnoho hodin vynechal. Us. Pdl.

Vynésti, emigrare Ž. kl. 51. 7. Keď
bude gazda na štyroch voloch voziť a ga-
zdina len v zástere nosiť, predsa vynosí
Slov. Orl. IX 246 — co kdy: kartu ve
hře, při hře. Us. Fč. Hanka dne 16. září
mimo některé rukopisy lat. mezi starou
zbraní i rukopis královédvorský vynesl.
Jir. — jak. To zrovna vynese (na šaty
stačí) U Kdýně. Rgl. V. něco nad pochyb-
nosť. ZČ.

Výnězda, y, f. = vyjízda. Kn. rož. čl.
209. Tak slul povýtečně výjezd soudních
zřízenců na ohledání mezí a škod kterých-
koli. Bdl.

Vyniknouti kudy. Jemu v-kl kůl ty-
lem. Let. 407. — na koho. (Dievky) na
muže vynikú. Dal C. 10. — komu odkud.
Z toho jim nic dobrého nevynikne (ne-
vzejde). Arch. X. 533.

Výnikový, Ausgangs-. V. otvor.

Vynmúti = vyjmouti. Št. Kn. š. 135. 8

Vynoření citu. Šf III. 342., Č. Kn. g.
114.

Vynořiti Mkl. Etym. 213. — se kam.
V-la se k vlně. Lpř. — se kudy. Po
nebes baldachynu se v-řují shluky hvězd.
Kyt. 1876. 1.— co kam odkud. Plynnou
litinu v řad kadlubů z nich (lžic) v-řují.
Kká. K sl. j. 233.

Vynos důchodkový, Gefällsertrag. — V.,
das Ergebniss, Resultat. V. toho zpytování,
bádání jest. Šf. Strž 1. 123 , 11. 379.

Výnosek = plat mlynářským za sklá-
dání obilí (2 kr. z pytle). Nár. pol 1889.
č. 341. — V. = slad na valečku vyne-
sený. KP. V. 274.

Vynřieti, scatere. Cf. Nořiti. Mkl. Etym.
212. b.

Vvnuchtati = vyňuchati Slez. Šd.

Vynutitelnost', i f., die Erzwingbarkeit.
Dk. Aesth. 481

Vyobcovati. Když koho vyobcijí kletvú
pro neposlušenstvie. Št. Kn. š. 119

Vyobczug, u, m , excommunicamen, zastr.
Pršp. 81.

Vyobjímati = vyobímati. Orl. II. 168.

Vyobracaný = vycvičený, obratný. Mor.
Brt. D. 289.

Vyobraceti koho = vycvičiti, ausbilden,
dressiren. Val. Vck.

Vyobrazenec, nce, m., der Abgebildete.
Kos.

Vyobraziti co jak. V. něco věrně, po-
dlé přírody.

Vyobretený = vynalezený, vyhledaný.
Slov. Czm. 107.

Vyobšiti koho lieskovicou. Slov.

Vyočísať komu = vyšlehati. Mor. Brt.
D. 289.

Vyočuť, vyočúvať = vyposlouchati, vy-
slyšeti, erhören. Slov. Phľd. IV. 109, 523.,
529, Orl II. 279.

Vyodíti, vyodívati se = svléci, auszie-
hen. Val Vck.

Vyohlásiti, vyohlašovati (vyohlášať)
koho = snúbence, aufbieten. Círk. listy
1888 19.

Vyochladiti, abkühlen. Klčk. VI. 45.

Vyokáliť, etwas gierig besehen. Ssk.

Vyokládati komu = vybiti. Mor. Brt.
D. 217.

Vyondiť sa z kola = vydříti. Mor. Brt.
D. 241. — co komu kde. Kdosi mi fia-
lenku v zahradě v-dil (vytrhal). V Podluží.
Brt. D. 241.

Vyopínati koho = vybiti. Slov. Koll.
Zp. I. 163.

Vyosoženie, n.. Ausnützung Slov. Šd.

Vyosožiti, ausnützen. Slov. Šd.

Vyoúhořiti pole. Vz Vyúhořiti. Us.

1. Vypáčiti prsa = vypnouti. Mor. Rgl.
— se vypačovati = vypínati se. Ib.

Vypačmať = vyhledati, vyšťourati, auf-
suchen V-li mu pěkné dievča za ženu.
Slov. Rr. Sb.

Vypadenie, ruina. Ž. kl. 109. 6.

Vypadlovať sa = vypínati se. Brt. D.
245.

Vypadnouti. Cf. Vyjíti. - odkud. Pře-
pínání kontrastu vypadá z rámce krásna.
Dk. Oči div z důlků nevypadly. Zr. Am.
Vypad mi z chuti (nelíbí se mi již). Val.
Brt. D. 289. Tento artikul vypadá od pravdy;
(Čes. královstvie) od nie (od jednoty cier-
kve) v-dlo. Arch. VIII. 340., 354. Z toho
kóru v-dl Lucifer. Št. Kn. š. 122. — proč
(odkud). V-dl z jednoty kostelnie smrte-
dlným hřiechem. Št. Kn. š. 27. Luk mu
v-dl udivením. Vrch. — kam. V-dli jsme
z lesa zrovna do vsi (přišli). — na koho
V-dal na mlynáře = podobal se mu. Mor.
Rgl. — jak. V-dá jako zmoklý, jako po
nemoci, Osv., jak chrt, jak by cvrčky jedl,
jak by ploštky kúsal Us. Cf. V abs., Vy-
zříti. V-dá špatně. Dch. Což v-dlo velmi
dobře, pěkně. Čch. Brč. 62 Soud v-dl pří-
znivě. Dk. Za krátký čas v-dalo to v jeho
stavení zcela jinak. Sá.

Vypajdati se = namáhavě dojíti (o chro-
mém). Ús. Kšť.

Výpal. Má hubu jak v. (tlustou, červe-
nou). U Star Jič. Vhl.

Vypálenec, nce, m. = vypálený, pro-
hnaný. U Star. Jič Vhl.

Vypálený. Rána z děla v-ná. Us. Pdl.
Nádoba do červena v-ná. Frč.

Vypalicovati koho = holí vybiti (pa-
lice = hůl. Slov.).

Výpalisko, a, n. = pisčité, vyprahlé
místo. LObz. XVIII. 182.

Vypáliti co čím kam. V. písmeno,
číslici do dřeva žhavým železem. Us. Pdl.

Výpalky. Zužitkování v-ku. Vz KP. V.
472

Vypantoflovati co komu = vymluviti.
Žena mu v-la. Exc.

Výpar. V-ry kožní. Cf. Slov. zdrav. 409.,
Mkl. Etym. 232.



	1077

	Vyňatelný, herausnehmbar. Lpř. Vyňatý. Z smrtné moci nevyňatý. Sv. ruk. 103. Řeč z nich v-tá. Št. Kn. š. 142. Vynaučování, Belehrung. V. lidu v jeho jazyku. Šf. Strž. II. 367, Vyndati. Vz Prk. Stud. o dat. §. 4. Vyndení, n. = vyjití. Po v. z města. Výb. II. 565., Mill. 71. Vynechati. V letošním školním roce mnoho hodin vynechal. Us. Pdl. Vynésti, emigrare Ž. kl. 51. 7. Keď bude gazda na štyroch voloch voziť a ga- zdina len v zástere nosiť, predsa vynosí Slov. Orl. IX 246 — co kdy: kartu ve hře, při hře. Us. Fč. Hanka dne 16. září mimo některé rukopisy lat. mezi starou zbraní i rukopis královédvorský vynesl. Jir. — jak. To zrovna vynese (na šaty stačí) U Kdýně. Rgl. V. něco nad pochyb- nosť. ZČ. Výnězda, y, f. = vyjízda. Kn. rož. čl. 209. Tak slul povýtečně výjezd soudních zřízenců na ohledání mezí a škod kterých- koli. Bdl. Vyniknouti kudy. Jemu v-kl kůl ty- lem. Let. 407. — na koho. (Dievky) na muže vynikú. Dal C. 10. — komu odkud. Z toho jim nic dobrého nevynikne (ne- vzejde). Arch. X. 533. Výnikový, Ausgangs-. V. otvor. Vynmúti = vyjmouti. Št. Kn. š. 135. 8 Vynoření citu. Šf III. 342., Č. Kn. g. 114. Vynořiti Mkl. Etym. 213. — se kam. V-la se k vlně. Lpř. — se kudy. Po nebes baldachynu se v-řují shluky hvězd. Kyt. 1876. 1.— co kam odkud. Plynnou litinu v řad kadlubů z nich (lžic) v-řují. Kká. K sl. j. 233. Vynos důchodkový, Gefällsertrag. — V., das Ergebniss, Resultat. V. toho zpytování, bádání jest. Šf. Strž 1. 123 , 11. 379. Výnosek = plat mlynářským za sklá- dání obilí (2 kr. z pytle). Nár. pol 1889. č. 341. — V. = slad na valečku vyne- sený. KP. V. 274. Vynřieti, scatere. Cf. Nořiti. Mkl. Etym. 212. b. Vvnuchtati = vyňuchati Slez. Šd. Vynutitelnost', i f., die Erzwingbarkeit. Dk. Aesth. 481 Vyobcovati. Když koho vyobcijí kletvú pro neposlušenstvie. Št. Kn. š. 119 Vyobczug, u, m , excommunicamen, zastr. Pršp. 81. Vyobjímati = vyobímati. Orl. II. 168. Vyobracaný = vycvičený, obratný. Mor. Brt. D. 289. Vyobraceti koho = vycvičiti, ausbilden, dressiren. Val. Vck. Vyobrazenec, nce, m., der Abgebildete. Kos. Vyobraziti co jak. V. něco věrně, po- dlé přírody. Vyobretený = vynalezený, vyhledaný. Slov. Czm. 107. Vyobšiti koho lieskovicou. Slov. Vyočísať komu = vyšlehati. Mor. Brt. D. 289.	Vyočuť, vyočúvať = vyposlouchati, vy- slyšeti, erhören. Slov. Phľd. IV. 109, 523., 529, Orl II. 279. Vyodíti, vyodívati se = svléci, auszie- hen. Val Vck. Vyohlásiti, vyohlašovati (vyohlášať) koho = snúbence, aufbieten. Círk. listy 1888 19. Vyochladiti, abkühlen. Klčk. VI. 45. Vyokáliť, etwas gierig besehen. Ssk. Vyokládati komu = vybiti. Mor. Brt. D. 217. Vyondiť sa z kola = vydříti. Mor. Brt. D. 241. — co komu kde. Kdosi mi fia- lenku v zahradě v-dil (vytrhal). V Podluží. Brt. D. 241. Vyopínati koho = vybiti. Slov. Koll. Zp. I. 163. Vyosoženie, n.. Ausnützung Slov. Šd. Vyosožiti, ausnützen. Slov. Šd. Vyoúhořiti pole. Vz Vyúhořiti. Us. 1. Vypáčiti prsa = vypnouti. Mor. Rgl. — se vypačovati = vypínati se. Ib. Vypačmať = vyhledati, vyšťourati, auf- suchen V-li mu pěkné dievča za ženu. Slov. Rr. Sb. Vypadenie, ruina. Ž. kl. 109. 6. Vypadlovať sa = vypínati se. Brt. D. 245. Vypadnouti. Cf. Vyjíti. - odkud. Pře- pínání kontrastu vypadá z rámce krásna. Dk. Oči div z důlků nevypadly. Zr. Am. Vypad mi z chuti (nelíbí se mi již). Val. Brt. D. 289. Tento artikul vypadá od pravdy; (Čes. královstvie) od nie (od jednoty cier- kve) v-dlo. Arch. VIII. 340., 354. Z toho kóru v-dl Lucifer. Št. Kn. š. 122. — proč (odkud). V-dl z jednoty kostelnie smrte- dlným hřiechem. Št. Kn. š. 27. Luk mu v-dl udivením. Vrch. — kam. V-dli jsme z lesa zrovna do vsi (přišli). — na koho V-dal na mlynáře = podobal se mu. Mor. Rgl. — jak. V-dá jako zmoklý, jako po nemoci, Osv., jak chrt, jak by cvrčky jedl, jak by ploštky kúsal Us. Cf. V abs., Vy- zříti. V-dá špatně. Dch. Což v-dlo velmi dobře, pěkně. Čch. Brč. 62 Soud v-dl pří- znivě. Dk. Za krátký čas v-dalo to v jeho stavení zcela jinak. Sá. Vypajdati se = namáhavě dojíti (o chro- mém). Ús. Kšť. Výpal. Má hubu jak v. (tlustou, červe- nou). U Star Jič. Vhl. Vypálenec, nce, m. = vypálený, pro- hnaný. U Star. Jič Vhl. Vypálený. Rána z děla v-ná. Us. Pdl. Nádoba do červena v-ná. Frč. Vypalicovati koho = holí vybiti (pa- lice = hůl. Slov.). Výpalisko, a, n. = pisčité, vyprahlé místo. LObz. XVIII. 182. Vypáliti co čím kam. V. písmeno, číslici do dřeva žhavým železem. Us. Pdl. Výpalky. Zužitkování v-ku. Vz KP. V. 472 Vypantoflovati co komu = vymluviti. Žena mu v-la. Exc. Výpar. V-ry kožní. Cf. Slov. zdrav. 409., Mkl. Etym. 232.