1078

Vyparatiť = vyplísniti. Zátur.

Výparek = věc vypařováním získaná.
Pdl.

Vypaření. Po v. se (= zmizení) hnus-
ných Avarů. Šf. Strž. II 63.

Vypařilý, ausgebrüht. — V., aufge-
taucht. Surovci nevědomo kdy v-lí. Šf. Strž.
I. 580.

Vypařiti se kde kdy. Avarové vypa-
řivši se (objevivši se) 1. 557. na Douu. Šf.
Strž. II. 20. Jeden i druhý se v-řil, reper-
tus est Šmk. — koho odkud čím : hle-
mýždě vřelou vodou ze skořápky. ZN. I
584.

Výparka, y, f = šťávní pára. Ott. V.
765. a.

Vyparochniti = vydělati. Val. Vck.

Vypařování. Cf. Šfk. Ruk. 74., MS. 208 ,
Slov. zdrav. 409.

Vyparuchniť si co = vydělati. Val.
Slaví 11

Vypáslý, vz Krem (dod.).

Vypaškrdiť = vymlsati V-dil z toho
všetko mäso. Slov. Čkžk. X. 86.

Výpecné, ého, n., das Backgeld. Šp.

Vypelchati se = namáhavě ku chlebu
a p. přijíti, k samostatnosti Slov. Zátur.
Priat. IV. 101.

Vypeliti = vystrojiti. Slov. Rr. Sb.

Vypěti. Jichž (divů) já vám všech ne-
vypěji. 15 stol.

Vypiadiť = vypíditi (piaďou siahať)
Slov Zátur.

Vypiargovať = vyštěrkovati, vyrovnati
Slov. Rr. Sb.

Vypicovati. Z stodol v-li (píci vzali).
Arch. VII. 372.

Vypícť = vypéci ; vypáliti. Oči někomu
v. Slov. Němc. Sbr. sp. VII. 38.

Vypíchnouti něco někde (ukrásti).
Kmk. Kuk. II. 273.

Vypilnovať = pilností dobyti. Zbr Mud.
živ. II. 214

Vypínač = část přístrojů elektrických.
Nár. listy.

Vypínavosť zaslepuje oči duše. Sv
Efrém.

Vypínka, y, f. = vypnutí. Šd.

Výpis, V-sy smluv. Wtr. Obr I. 712

Vypisovač. Šf. Strž. I. 442., II. 25 , Č.
Kn. š. 288.

Vypiti. Jak vypije, tak postaví. Slez.
Šd.

Vypitosť, i, f., Trunkenheit, Trunksucht.
Co nás hryzie, to je v. nášho ľudu. Slov.
Zátur. Ev. šk. I. 2.

Vypitvaný. Člověk nevypitvaný. Jrs.

Vypjetí, n. = vypnutí.

Vyplácati co = vyžvaniti Us. Kšť.

Vyplacovací, Auszahlungs-. Lpř.

Vyplahnouti se = vylézti. Kuře se v-hlo.
Laš. Wrch.

Vyplachovací tekutina, zum Ausspülen
Lpř.

Vyplakatelný, ausweinbar. Lpř.

Vyplakati koho. Žádný přítel ho ne-
vyplaká, ani máti nevypláče. Dvor. — co
komu. Již den po muzice v-la Josefovi
otcův zákaz (plačky pověděla). Hrb. Obz.
94. — jak. Okolo umierajúceho nesmie

sa mnoho vyplakávať, lebo ťažko zemiera.
Slov. Rr. MBš. — kam. V tu krůpěj vy-
plakána vesna lásky. Kká. — co kde.
Není volno na té boží trati ani dvě slzičky
volně v. Hdk. — co na kom. Wtr. — co
odkud. V. dítě (zemřelé) z nebe. Brt. Dt.
29. Matku po zemřelém dítěti truchlící
napomínají, aby ho nevyplakala z radosti
nebeské. Us. Brt.

Vyplaštiť = vypleštiti. Slov. V zrak.
Phľd. X. 222.

Výplata, Auslösung. V-tu si zachovává,
vorbehalten. Arch. VII. 579. a j.

Výplatiště, ě, n., Auszahlungsort, n.
Neč.

Vyplatiti co od koho. Jenž nás v-til
od smrti. Št. Kn š. 187. Pakli by děti
naše nemohli tu polovici mlýna od strýce
svého k sobě v. Exc. — něčemu: jídlu
(málo n. mnoho snísti). Mor Vck.

Vyplavěti, vyplavnouti, schiessen. Ta
barva brzy vyplavne. Laš. Wrch.

Vyplazitý, ausgestreckt. S v-tým jazy-
kem Mus. 1889. 475.

Vyplecení, n , Schulterlähmung. Čsk.

Vyplecený kůň, schulterlahm. Čsk.

Vypléhniti, vz Pléhniti (dod.). Hmyzu
mnoho se vyplehlo (zavrhlo. Vz toto) Brt.
D. 248., 289.

Vypleknouti = vyplesknouti Dol. Brtch.

Vyplenati = přestat plesati Hlk.

Vypleščiti oči = vyvaliti. Brt. D. 248.
Vz Vypleskati.

Výplevek, vku, m., das Ausgejätete.
LObz XIX. 125.

Vypliagať = vybiti. Slov. Rr. Sb., Ssk.

Vypliti co več. Kká. K sl. j. 195.

Vyplniti co. Hmota v-ňuje prostor. Mj.

4. — co komu. Má jemu summu svrchu
psanou v. (zaplatiti). Arch. IX 359. V-nil
mu peníze (zaplatil). Ib. X. 33 — co čím.
Myšlénkami si je (prázdné místo) v-ňuje.
Kká. — jak. Mnoho sliboval a potom více
skutkem vyplnil. Výb. II. 1329.

Vyploditi co Příčiny vyplodí výsledek
nutně a samy sebou. Dk. — odkud. Z mo-
dravé když vlnky mořské Afroditu v-dil
ze pěny Pontos. Osv. VI. 58.

Vyplouti proti komu J. Lpř

Vyplutí, n., das Herausschiffen. Lpř.

Vyplznouti. Z té flašky jedovatý had
v-zl (al. vyplynul). Pass. (Mus. 1832. 519.).

Vypnouti se odkud: ze sedla Orl. III.

5. — se proti komu. Drze vypjali se proti
mocnosti Čch. Dg. 695. — se kde. Celý
keřík vedle cesty se v-na. Sá. Po krajích
v-nají se horstva. J. Lpř.

Vypnutý kde čím. Duha jest oblouk
sedmibarevný v mraku na obzoru přírodou
v-tý. Jd.

Vypočítaný, ausge-, berechnet.

Vypočtovati = vypočítati. To se nedá
v. Pal Rdh. I. 389.

Výpodoba, y, f. = vypodobení. Vch. Ar.
7., Pl. II. 459

Vypodobitelný, darstellbar. Tš.

Vypodobovatel, e, m., Darsteller, m.
Dk.

Vypohoditi. Konečně se v-lo slunečním
dnem jarním. Kos



	1078

	Vyparatiť = vyplísniti. Zátur. Výparek = věc vypařováním získaná. Pdl. Vypaření. Po v. se (= zmizení) hnus- ných Avarů. Šf. Strž. II 63. Vypařilý, ausgebrüht. — V., aufge- taucht. Surovci nevědomo kdy v-lí. Šf. Strž. I. 580. Vypařiti se kde kdy. Avarové vypa- řivši se (objevivši se) 1. 557. na Douu. Šf. Strž. II. 20. Jeden i druhý se v-řil, reper- tus est Šmk. — koho odkud čím : hle- mýždě vřelou vodou ze skořápky. ZN. I 584. Výparka, y, f = šťávní pára. Ott. V. 765. a. Vyparochniti = vydělati. Val. Vck. Vypařování. Cf. Šfk. Ruk. 74., MS. 208 , Slov. zdrav. 409. Vyparuchniť si co = vydělati. Val. Slaví 11 Vypáslý, vz Krem (dod.). Vypaškrdiť = vymlsati V-dil z toho všetko mäso. Slov. Čkžk. X. 86. Výpecné, ého, n., das Backgeld. Šp. Vypelchati se = namáhavě ku chlebu a p. přijíti, k samostatnosti Slov. Zátur. Priat. IV. 101. Vypeliti = vystrojiti. Slov. Rr. Sb. Vypěti. Jichž (divů) já vám všech ne- vypěji. 15 stol. Vypiadiť = vypíditi (piaďou siahať) Slov Zátur. Vypiargovať = vyštěrkovati, vyrovnati Slov. Rr. Sb. Vypicovati. Z stodol v-li (píci vzali). Arch. VII. 372. Vypícť = vypéci ; vypáliti. Oči někomu v. Slov. Němc. Sbr. sp. VII. 38. Vypíchnouti něco někde (ukrásti). Kmk. Kuk. II. 273. Vypilnovať = pilností dobyti. Zbr Mud. živ. II. 214 Vypínač = část přístrojů elektrických. Nár. listy. Vypínavosť zaslepuje oči duše. Sv Efrém. Vypínka, y, f. = vypnutí. Šd. Výpis, V-sy smluv. Wtr. Obr I. 712 Vypisovač. Šf. Strž. I. 442., II. 25 , Č. Kn. š. 288. Vypiti. Jak vypije, tak postaví. Slez. Šd. Vypitosť, i, f., Trunkenheit, Trunksucht. Co nás hryzie, to je v. nášho ľudu. Slov. Zátur. Ev. šk. I. 2. Vypitvaný. Člověk nevypitvaný. Jrs. Vypjetí, n. = vypnutí. Vyplácati co = vyžvaniti Us. Kšť. Vyplacovací, Auszahlungs-. Lpř. Vyplahnouti se = vylézti. Kuře se v-hlo. Laš. Wrch. Vyplachovací tekutina, zum Ausspülen Lpř. Vyplakatelný, ausweinbar. Lpř. Vyplakati koho. Žádný přítel ho ne- vyplaká, ani máti nevypláče. Dvor. — co komu. Již den po muzice v-la Josefovi otcův zákaz (plačky pověděla). Hrb. Obz. 94. — jak. Okolo umierajúceho nesmie	sa mnoho vyplakávať, lebo ťažko zemiera. Slov. Rr. MBš. — kam. V tu krůpěj vy- plakána vesna lásky. Kká. — co kde. Není volno na té boží trati ani dvě slzičky volně v. Hdk. — co na kom. Wtr. — co odkud. V. dítě (zemřelé) z nebe. Brt. Dt. 29. Matku po zemřelém dítěti truchlící napomínají, aby ho nevyplakala z radosti nebeské. Us. Brt. Vyplaštiť = vypleštiti. Slov. V zrak. Phľd. X. 222. Výplata, Auslösung. V-tu si zachovává, vorbehalten. Arch. VII. 579. a j. Výplatiště, ě, n., Auszahlungsort, n. Neč. Vyplatiti co od koho. Jenž nás v-til od smrti. Št. Kn š. 187. Pakli by děti naše nemohli tu polovici mlýna od strýce svého k sobě v. Exc. — něčemu: jídlu (málo n. mnoho snísti). Mor Vck. Vyplavěti, vyplavnouti, schiessen. Ta barva brzy vyplavne. Laš. Wrch. Vyplazitý, ausgestreckt. S v-tým jazy- kem Mus. 1889. 475. Vyplecení, n , Schulterlähmung. Čsk. Vyplecený kůň, schulterlahm. Čsk. Vypléhniti, vz Pléhniti (dod.). Hmyzu mnoho se vyplehlo (zavrhlo. Vz toto) Brt. D. 248., 289. Vypleknouti = vyplesknouti Dol. Brtch. Vyplenati = přestat plesati Hlk. Vypleščiti oči = vyvaliti. Brt. D. 248. Vz Vypleskati. Výplevek, vku, m., das Ausgejätete. LObz XIX. 125. Vypliagať = vybiti. Slov. Rr. Sb., Ssk. Vypliti co več. Kká. K sl. j. 195. Vyplniti co. Hmota v-ňuje prostor. Mj. 4. — co komu. Má jemu summu svrchu psanou v. (zaplatiti). Arch. IX 359. V-nil mu peníze (zaplatil). Ib. X. 33 — co čím. Myšlénkami si je (prázdné místo) v-ňuje. Kká. — jak. Mnoho sliboval a potom více skutkem vyplnil. Výb. II. 1329. Vyploditi co Příčiny vyplodí výsledek nutně a samy sebou. Dk. — odkud. Z mo- dravé když vlnky mořské Afroditu v-dil ze pěny Pontos. Osv. VI. 58. Vyplouti proti komu J. Lpř Vyplutí, n., das Herausschiffen. Lpř. Vyplznouti. Z té flašky jedovatý had v-zl (al. vyplynul). Pass. (Mus. 1832. 519.). Vypnouti se odkud: ze sedla Orl. III. 5. — se proti komu. Drze vypjali se proti mocnosti Čch. Dg. 695. — se kde. Celý keřík vedle cesty se v-na. Sá. Po krajích v-nají se horstva. J. Lpř. Vypnutý kde čím. Duha jest oblouk sedmibarevný v mraku na obzoru přírodou v-tý. Jd. Vypočítaný, ausge-, berechnet. Vypočtovati = vypočítati. To se nedá v. Pal Rdh. I. 389. Výpodoba, y, f. = vypodobení. Vch. Ar. 7., Pl. II. 459 Vypodobitelný, darstellbar. Tš. Vypodobovatel, e, m., Darsteller, m. Dk. Vypohoditi. Konečně se v-lo slunečním dnem jarním. Kos