1079

Vypochlebiti něco proti pravdě. Št. Kn.
š. 54.

Výpojný, trinkbar. V. pivo. 16. stoí. Wtr.
Obr. II. 317.

Vypokojení, n., Befriedigung, f. N Hlsk.

I. 251.

Vypolštářiti, auspolstern V. vůz. NA.
IV. 213.

Vypoltovati, entzweien, spalten. Ssk.

Vypomádovaný = pomádou namazaný
Phľd. X. 266.

Vypomahač = podučitel. U Studené.
Vlchř.

Vypomůcka, y, f. = výpomoc. Dk. Poet
536.

Výpon, Zehenstand, m., Fersenheben, n.,
v tělocv. Čsk., Rgl. — V. = napětí. Sla-
biky důrazové vyslovují se nápadným vý-
ponem síly. Dk. Poet. 250.

Výpona, Hebestange. Sl. les.

Vypopácať koho = vybiti. V-cal ho
vidlema ven až na ulici. U Bzence. Šd.

Vypósobce, e, m., Urheber, m. Kar. 51.

Vypostávaný. Také slov. Phľd IX. 7.

Výpotek hnisový, pod pobřišnicí, ex-
retroperitoneale s. subperitoneale, uzavřený
při zánětu pobřišnice, e. saccatum, Kžk.
Por. 428.-430., srdečníkový, e. pericordiale,
vpouzdřený = uzavřený.

Výpotřeba, y, f., der Bedarf. Bkř.

Vypouklosť, i, f., Convexität, f. V. zem-
ského povrchu. Stč. Zem. 279.

Vypouzdrovati, ausbüchsen, ausfüttern.
Hrbk.

Výpověď. Cor. jur. IV. 3 1. 449., Bl.
Gr. 281. O soudních v. Vz Wtr. Obr. II.
677. nn.

Výpověda, y, f., Verkünder, Erzähler.

Vypovedaný. Čo sa vystojím, to je už
ani nevypovedaná vec. Sb sl. ps. I. 104.

Výpovědce, e, m., der Kündiger. Pdl.

Vypovědělý. Po vyjití času v-ho. Arch.
X. 421.

Vypovědený z města. Cf. Cor. jur. IV.
3. 1. 447 , IV. 3. 2. 450., Kol (Jir). P. XXX.

Vypověděti někoho ostrakismem. J. Lpř.
Takto ráčil mezi nimi v-dieti. Arch. VII.
519.

Vypovídání z města. Tk. VIII 345. V
z Bydliště v 16 stol. Vz Wtr. Obr. II. 860.

Vyprackovaný = prackami, přeskami
a gombíky ozdobený. V. opasek. Slov.
Sokl II. 331.

Vypracovati se kam. Sotva se na
stezku v-val. Jrsk.

Výprask. Cf. List. fil. XIII. 189 V. pro
pamětnou, vz Pardus (dod.), Zbrt. 292.

Vypráskati komu. Hned jsem tu, co
by kočce v-kal. Us.

Vyprášať, iterat slovesa vyprositi i vy-
prášiti. Mor. Brt. D.

Výprašek, šku, m., das während des
Mahlens ausgestaubte Mehl. Wrch.

Vyprášťať = vyprošťovati. Slov. Rl. Pr.

II. 22.

Vyprávěcí methoda vyučovací, J. Sý-
kora, Blanda 54.

Vypravený. Vojsko proti nepříteli vy-
pravené. Pdl. — V. = vybroušený. Jeho
sloh je v-nější. Kom.

Vyprávěti, ěl, ění, ění, erzählen. Vz Vy-
praviti.

Vypraviti, vyprávěti, eripere, Ž. kl. 6.
5., eruere. 33. 3. — co: dluh (zaplatiti),
Wtr., clo, Kosmogr. 59. B., rukojmě (vy-
vaditi). Kn. rož. 128. V-vovati své huben-
stvie. Št. Kn š 188. (72.). — co jak :
krátce, prostě, s pláčem, Pdl., bez ozdoby.
Vrch. — co kde kdy. Pohádky v zimě
za pecí, na peci Sá. — odkud. Nemohl
ze sebe slova v. Šml. Bóh ze vší núze ji
vypraví (Kateřinu). Boml. v. 243.

Výpravný. V. spisy (romány, povídky).
Us. Pdl. — V. číslo, numerus exhibiti Bor.
63., 284.

Vypravování. Cf. Jg Slnosť. 64., 95.

Vyprázdněný jak. Džbán na polo v-ný.
Us. Pdl. — V. = odbytý O v-nou věc pra-
covati. Bart. 187.

Vyprázdniti. Aby z mnohých hřiechy
v-dnil. 15. stol. Mnč R. 63. Aby se z po-
kladů nevyprázdnili. Výb II. 1568.

Vypřažený, ausgespannt. V. koně, ko-
čár. Vlč.

Vypražiti kurence (vysmažiti) Phľd.
VII. 146. — se kde: na slunci. Vlč.

Výpřažka, y, f. = zápraž (zpřežení; pří
přež). Uh. Brt. D. 295

Vyprdnouti koho. Nemáš matky, ani
otce, vyprdla tě stará ovce (o sirotcích).
U ČT. Tkč.

Vypředbíhati sa = vyčerpati své síly
ustavičným předbíháním Brt. D. 170.

Vyprchalý, ausgefallen. V. výtrusy, Nk.
J , obilí.

Vyprieť. Niekedy sä stáva, že ozimina
na viacaj miestach vyprie (sníh vyleží obilí).
Slov. Zátur.

Vyprkotať = vybreptati. Val. Slavč. 4.

Vyprofilovati co: řečiště Vz Profil.
ZČ.

Výprosa = žádosť ku králi za propůj-
čení odumřelého statku v manství. Pal
Rdh. II. 433. - Výb. II 1367., Arch. VIII.
181., 212., IX. 351. Udělal výprosy na ty
summy. Arch. X. 490.

Vyprositi co : berni = obdržeti povolení
k pozdějšímu placení jí. Výb. II. 1238. —
co na kom jak : bez práva. Půh. I. 151.

Vyprostěný = na znak natažený. Mor.
Brt. D 289. Vz násl.

Vyprostiti, eruere, Ž kl. 88. 40., libe-
rare, 123. 7., eripere. 34. 10. — co : nohu =
natáhnouti. Brt. D. 258. Cf. Prostiti (dod.).
— si kudy. Chodníkem si v-štíte (vypří-
míte, nadejdete). Mor. Brt. D. 289.

Vyprošený, erbeten. Syn na Bohu v-ný.
Šml. Od šibenice v-ný Mark.

Vyproučený. Chodí v. (s vydutým bři-
chem; o pyšném). U Vyzovic. Laš. Wrch.
V. kočičky (harušky = rozvinulé). Ib.

Vyproučiti, il, en, ení, vypručovati =
vypučiti, nadmouti se. Laš. Wrch. Vz před-
cház.

Vyprovážka = vyprovázení. Mor. Brt. D.

Vyprovoditi koho. Už ho vyprovázejí
(umřel). Us. Tkč. — co kam. Tisk (knihu)
na světlo v. (vydati). Šf. III. 256.

Vypršalý člověk = na mizině jsoucí.
Wtr.