1081

Vyretovati koho = vyhnati. Mor. Brt.
D.260. Cf. Retovati (dod.).

Výřez na rukávci = prolamování à jour.
V. uzlíčkový a hodinkový. Vz NZ. II. 26.

Vyřezati co. Tys to pěkně vyříz' (pro-
vedl)! Us. Kšť.

Vyřezavání = vyšívání. Slov.

Vyřezbovaný. V. ryby. Č. Kn. š. 298.

Výřezový. V. dříví (určené k vysekání).
U Dobříše. Fč.

Vyrgať, vyrgnúť = skákati, hüpfen;
o koni = vyhazovati, kopati, ausschlagen.
Slov. Zátur., Hdž. Čít. 170.

Vyrgavý = skákavý; kopavý. V. kôň.
Slov. Hdž. Čít. 169. Vz předcház.

Vyriadiť = vyříditi. Slov. ZObz. XXIII.
97.

Vyříci co o čem, praedicare. V.V. 59.
Pojmy, jež o jsoucnu lze vyříkati. Vch.
Ar. II. 4. — co kým: soudem. Dk. —
kde jak. Ale i ty (vety odpovedné) vy-
nikajú prízvukom, bo sa prvá syllaba v nich
obyčajne vyšším hlasom vyrieka než ostat-
nie. Ht. Sl. ml. 161.

Vyříditi co kdy. V. poselství ještě za
dne, Sá., zakázku v osmi dnech po obdr-
žení jejím. Us. Pdl.

Vyrieštiť sa na strom = vylézti, vyšpl-
hati se. Slov. Sbor., Němc. VII. 116.

Vyříhati Vyřehnúti, eructare. V. slovo.
Ž. kl. 18. 3 , 44. 2. a j. — odkud. Tuto
opět z svého vlastnieho vyřihujes (povídáš
dle svého rozumu). Krnd. 78.

Vyhukati, vyřinknouti = vyraziti, roz-
biti. V. okno kamenem. Us. Ksť.

Vyřítiti. S trojí strany proti Samovi
k boji se vyřítil. Šf. Strž. II. 332.

Vyříznutí dolení čelisti, Exstirpation des
Unterkiefers, hrtanu, E. des Kehlkopfes,
kloubu kolenního, Kniegelenks-, ledvin, E.
der Nieren, nádorů krčních, E. der Hals-
tumoren, nádorů příušnice, E der Parotis-
geschwülste, novotvarů pánvičných, E. der
Beckenneubildungen, prsu, Mamma-, rako-
viny konečníku, E. des Mastdarmkrebses,
sleziny, E. der Milz, volete, Kropf-, žlázy
štítný, E. der Schilddrüse. Ktt. exc.

Výroba. Cf. Kram. Slov., Ukaz. 77. V.
dělená, drobná, extraktivná či sběrací, ka-
pitalistická, okkupační, podnikatelská, pr-
votní, průmyslová, strojní. Kzl. 69., 85.,
101., 116., 127., 129.

Vyrobenec, nce, m. = vyrobený, Ge-
schöpf, n. Nepuojdem za teba, starý v-nec,
tvoja brada sivá, muoj zelený venec. Koll.
Zp. 1 270.

Vyrobenina, y, f. = výrobek, Erzeug-
niss, n. Us. Rgl.

Vyrobenisko, a, n. = zem v nove na
siaťa vyrobená, kde sa pred tým nesialo.
Slov. Zátur.

Vyrobiti co jak: v lepší jakosti. Osv.
1. 524.

Výrobní činnosť, hospodářská práce,
hospodářství, kapitál, krise, statky, tech-
nika, úvěr, závod. Kzl. 14., 69., 99., 102.,
127., 184, 215. V. látka jak se vyjadřuje,
vz Látka (dod.). V. společnosti. Vz Ott.
VI 175.

Výrobnický, Ptoducenten-. V. soustava.
Dk. Roz. fil. 199.

Výrobnictví, n., Industrialismus, m. Dk.
Roz. fil. 200.

Výročí, n. = svátek výroční, výročnice.
Hnoj., Světz.

Výročitý svátek. Val. Nl.

Výročka, vz Záprašky (dod.).

Výročna, y, f. = výročí. Hnoj.

Výrod = plod. Orl. II. 1.

Vyrodilý, entartet. Šf. Strž. II. 216

Vyroditi se odkud. Krásno básnické
vyrozuje se z poměrů představ slovy na-
značených Dk. V. se ze zložek skládáním.
Dk. Děj. fil. 8.

Vyrojenec, Auswanderer, m. Šf. Strž.

I. 571, 575.

Výrok, vz Přísudek, Gb. Ml. II. 1.

Výrokový. V. písmo. Gb. Ml. II. 220.

Výron hnisavý, Eitererguss, krve, Blut-
austritt. Cf. Slov. zdrav. 409. V. světla
(emanace), okamžité nálady. Mus. 1888. 123.

Vyroněný = vyronilý. Kká.

Vyroniti, ejicere; emittere. Vz List. fil.
1890. 173.

Výronný = emanační. V. soustava. Kryštf.
Cír. děj. I. 244., Hlv.

Vyrosený len. Vz Vyrositi. Rgl.

Výrost. Céra tam byla ve výrostě =
vyrostla tam za chovanici. Mor. Brt. D.
290.

Vyrostlina houbovitá, mycosis.

Vyrustnutí oprav v : vyrostnutí.

Vyrotiti co odkud: křoví ze zahrady.
Us. Rgl.

Výrovka, potok u Plaňan. Ott. VI. 53.

Vyrovnaně. Socha stejně a v. krásná.
Tš. O podm. 21., Dk.

Vyrovnání zboží se závažím, Mj. 81.,
sporu. Dk. V. s Uhry r. 1867. a 1877.
Athen. III. 100. nn.

Vyrovnanosť, die Ausgeglichenheit. Dk.
Aesth. 342.

Vyrovnaný, adaequatus. Psp., Kadeř.
V. dílo, chovaní, poruch; Báseň jest v-ným
celkem; Zeleň jest barva nejvíc v-ná. Dk.
— kde. Dříví v ohradě v-né. Us. Pdl. —
čím: závažím. ZČ.

Vyrovnati. — co, se čím. Jejím věnem
vše se v-vná. Zr. Gris. Tarou vahadlo se
v-vná. Mj. 98. (81.). — se komu čím,
v čem. Vz Vrovnati (dod.). — co s čím,
ausgleichen. Šf. Strž. II. 303. — se kdy.
Protivy ty se časem v-ly. Ls. Pdl. — co
jak: ječmen v hromádku KP. V. 250.

Vyrozprávěti se jak do dobrej vôle.
Orl. II. 327.

Vyrozuměti čemu. Výb. II. 955., Bart.
235.

Vyrubanisko, a, n. = paseka. Laš.,
slov. Wrch., N. Hlsk. XVIII 34. — V. =
díra v ledě vysekaná. Slov. Nár. nov. V.
23.

Vyrubati koho odkud. Ktož nechce
býti vyrubán z božie štěpnice. Št. Kn. š.
182. — Kká.

Vyručený. Přidej: Cf. Cor. jur. IV. 3.

2. 450. (v uvedených případech).
Vyručiti se na koho, nač (čím). Neb

jsem se na jiné nevyručil 1461. Mus. 1884.