Předchozí (1081)  Strana:1082  Další (1083) |
|
|||
1082
|
|||
|
|||
470. Smolař v-čil se rukojměmi na posta-
vení. Let. 107. — koho se odkud: z vě- zení. Výb. II. 657., Let. 156. Vyrukování, cf. Vyručení. V. rukojmí.
Pk. MP. 47. Vyrumovati — co: cestu (rumem vy-
praviti). Arch. IX. 449. — co odkud. Ze sutin 3300 cihel vyrumováno. 1567. Wtr. Obr I. 471. Z toho všeho může se soustava bájesloví jejich v. a osnovati. Koll. Zp. I. 433. Vyrůsti. — abs. Nechali ji čekati, div
nevyrostla (dlouho). Us. Kšř. — jak: v klas. Osv. VI. 218 Vyrušiti. Hospodyně vymývají krajáče
kopřivami, aby smetana dříve se vyrušila a ani kapka jí v mléce nezůstala. Dumek. Cf. Vyrušati. Vyrvadlo, a, n., Ausreissmittel. Pl. II
444. Vyrypovať = spěšně jíti Val. Slavč.
59. Vyryti co komu: hrob. Mcha.
Vyrytina k ničemuž užitečná. Pror.
35. b. Vysačiť sa = vymhliti. Až se v-čí. Laš.
Brt. D. 290. Výsada. Cf. Kram. Slov.
Výsadec, dce, m. V rohu jeleního, Vz
Výsada. Arch. pam. 1887. 159. Vysaditel, e, m., supplantator. 15. stol.
Vysaditi. — co odkud. Slovany pře-
moc ze sídel v-la; Aby ho z přízně kn. Svatopluka vysadil Št. Strž. II. 21., 493. Jsi od dóstojného seděnie vysazen (vylou- čen). Výb. 1. 310. — odkud čím. Buben výhradou ze spojení s kolem v. NA. IV. 217. — koho na koho = poštvati. Pod- komořie Vaněk v-dil na nás toho Oremusa. 1466. Výsadník pravý (nepravý) = jelen s pra-
videlně (nepravidelně) vyvinutými výsadami. Brm. 1. 3. 142. Vysáhnúť něco = obsáhnouti něco na
dél rozpřaženýma rukama. Laš. Brt. D. 290. Vysáľať = vysolovati. Slov. Rl. Pr. II.
22. Vysazeně = s vysazeným trupem, kreuz-
biegen. Rgl. Vysazení. Podlé jich v. (výsady). Arch.
VIII. 373. — V. = vyloučení V. z cechu. Blk. Klsk. Úv. Vysazený = vysedlý. V. prsa (klenutá)
Výb. II. 1349. Vysázený kde Peníze na stole v-né.
Schz. Pekla buchtičky vysázené při chlebě (s chlebem na kraji peci). Us. Fč. Vysazování křížem, Kreuzverbandpflan-
zung, do trojúhelníku. Sl. les. Vyscierčiti. Vyscierčmež jeho pryč od
nás (vystrčmež). Výb. I. 964. Vysčuhraný = vyschlý, Val. Slavč. 87.
Vysedávanky, pl., f. Žena, která v kle-
vetách, v-kách (v besedách), v potulování sobě libuje. Zbr. Múd. živ. I 104. Vyseděti kde jak dlouho. V-děl celé
dni za knihami, u knih. Hrts. Vysedlina, eminenta. V. hlavová, e. ca-
pitata, jehlancová, e. pyramidalis, křížová, e. eruciata (vnější a vnitřní, externa et in- |
terna), loketního zápěstí, e. carpi ulnarri,
mezikůtková, e. intercondyloidea, postranní, e. collateralis, průchodu polokruhového, e. canalis semicircularis, zápěstí vřetenního, e. carpi radialis. Ktt. exc. Vysednouti odkud. Keď (mesiac) chvíľu
z hustých mračien vysadne. Slov. Č. Čt. I. 197. — nač. Vysed na chlapy = pustil se do nich. Val. Slavč. 106. Výsej, e, m. = výsev. ZObz. XXIV. 223.
Vysejvací stroj = vysejvač.. Vz KP. V.
645 nn. Vysejvač, e, m., vz předcház., čásť mlýn-
ského ústrojí. Vz KP. V. 615. Výsek = mýtění (mítění), seč čisticí,
vyčišťovací, vysekávání příliš hustého lesa, Reinigungshieb, m Hk., Sl. les. Výselství, n. = poselství. 1552. Wtr.
Vysemitkať sa = sem tam pohybová-
ním-se někam se dostati. Kepeň sa zpod řemeňa v-kal a sošmiknul zo sedla. Slov. DŠk. I. 45. Vysévačka, y, f, suandrum, náčiní. Pršp.
92. Vyschnutí. Zhouba a v. větve (národu).
Šf. Strž. II. 3. Vysiakať si nos = vysmrkati se. Slov.
Zátur. Visiaty = visetý. Slov. LObz. XIX. 171.
Vysiesti, vz Vysednouti, List. fil. 1878.
212. Vysíhnouti = vysáhnouti. Su maličká,
nevysíhnu. Brt. P. II. 452. Vysílení. Vz Slov. zdrav. 409.
Vyskáčka, y, f., exilium, zastr. Pršp. 77.
Vyskákaný = drbaný. Ten je v. U Řen-
čova. Výskalka, y, f. = výskavka. U Slavko-
vic. Knrz. Výskati kdy. Na fašangy výskal, v pôste
brucho stískal Slov. Rr. MBŠ. Výskavý. V. plesy. Nrd.
Výskoček, vz Výskok (dod.).
Vyskočilý. V. oči Koll. III. 132.
Vyskočiti komu (odkud): z rány
(vyhnouti se). Wtr. exc. Di mně z očú, ať mně moje černé oči nevyskáčů. Brt. N. p. 471. — kde Oheň uáhle v-čil na Malé Straně. Let. 265. A co na vinnicích v-lo (vyrazilo), to mráz hubil. Let. 440.— jak. Děti v-kali se do vůle Mour. V-čil, jakoby ho uštípl had. Šml. I. 51 — čím proč. Z všetečné mysli svou daremnou řečí vy- skakoval (dřív, než naň došlo). Wtr. exc. Vyskočkura, vyskočura, y, f. Vz Ras-
cový. Koll. Zp. I. 110. Výskok. V-ky = drobty másla, jež se
při stloukání pod hrotíčkem usazují. Mor. Brt. — V. = rybník v Písecku. Výskoň, vz Vejskoň.
Výskotně, jauchzend. V. proti sobě vy-
trhnou. Msn. Hes. Vyskrbliti = vyskrbiti. Co táta v-blí,
syn prohýří. Us. Kšť. Výskyd. Na v-dě pred nim sa belelo
bruchaté vlčisko. Slov. Syt. Táb. 236. Výskyď, gt. -di (oprav). Brt D. 290.
Vyskyda, y, f. = výskyd. Slov. Veru sa
já skryjem do jednej v-dy, zkaď mä krčma- ročka nikda neuvidí. Koll. Zp. II. 101. |
||
|
|||
Předchozí (1081)  Strana:1082  Další (1083) |