1083

Vyskytnouti. Hlavu z vody vyskytši
drobet zajektala. Ler.

Vyslanectvo, a, n. = vyslanectví; vy-
slanci. Lpř., Tč.

Vyslati. Vvsílal. Výb. II. 1670. Vysie-
lali. Arch. IX. 408. Vz Poslati. — koho
odkud. I s oné strany moře král Darius
liudi vysla. Alx.

Výslaz = vyslazené, sladkosti zbavené
látky. Ott. V. 764. b.

Vyslazený. V. řízky = cukru zbavené.
Ott. V. 763. a.

Vyslazování, vz Diffuse.

Výsledek mathem. = věta plynoucí přímo
z vysvětlení pojmu anebo z věty dokázané.
Hra.

Výsledkový. V. věta. Křn. 3. vd. 293.

Výsledný V. barva, Dk., ZČ. III. 99.,
spojky, Křn. 3. vd. 130., Gb. Ml. II. 182.,
věty, List. fil. V. 262., souvětí. Gb. Ml. II.
35.

Vysledovať. Czm. 107.

Vyslechnouti. Vyslychovati. Krnd. 65.
b. — koho v čem. Arch. VIII. 336. — co
odkud jak. Můžeme svrchní tony z da-
ného tonu hudebního vyslyšet uchem pro-
stým i ozbrojeným. Dk. Aesth. 221.

Vyslepičiti co odkud : z konference.
Us.

Vyslípnouti, vz Vyslípati.

Vysloužený. Statek v., zásluhami o vlasť
nabytý. Vz Pal. Rdh. II. 250

Výslova slova. Šf. Strž. II. 352.

Vyslovenina, y, f. Dk. Poet. 490.

Vyslovenosť, i, f. Dk. Aesth. 45.

Vyslovitelný. Nesnadno v-ná slova. Vz
Km. 1886.. 801., Vysloviti (konec).

Vysloviti co jak: svě přání písemně,
Osv. syllabu dlouze. Křň. V-vil se ve stej-
ném smyslu, Pdl., v týž smysl. Us.

Výslovnosť. Cvičba ve v-sti, vz Vyslo-
vitelný a Železo (dod.), Vysloviti (konec).
V. správná. Vz Brt. Ruk. 92

Vyslovovatel, e, m. = kdo něco vyslo-
vuje. Sbn.

Výsluha = statek atd. Ten nápad a v.
po H. Silvarovi na krále připadla. Arch.
IX. 514.

Výslun, u, m., processio, zastr. Pršp. 27.

Výslužební plat, vz Vyslužné. Pdl.

Výslužiny, pl., f. = výslužné. Šd.

Výslužnosť, Verdienstlichkeit. Stal se
sama vlídnost' a v. k nám. Koll. III. 299.

Vyslychač. Let. 129.

Vyslyšitelně se do ní zamiloval (mohl
býti vyslyšen). Hvlč. I. 179.

Vysmahnouti kde. Až žabka v mrave-
ništi v-hne. Č. Kn. š. 209. — jak : na do-
bro. Hrts.

Vysmáti. V 5. ř. článku za Kom. po-
lož: Lab. 32. — se komu. Vlč. Ještě se
jim všem vysměje (hrobařům atd.; říkají,
když se nemoc lepší). Tkč. — koho zač.
Vz Karhání (dod).

Vysmyčiť komu co = vytrhnouti, vy-
mknouti. Val. Slavč. 56.

Výsměch. Cf. Jg. Slnosť. 69.

Vysnažiti co odkud. Toho něvysnaži
z obi a = nevyčistí. Laš. Brt. D. 290.

Vysnětiti, il, ěn, ění = vysekati větve,
ausästen. Sl. les.

Vysnúvať sa na kopec = vylézati. Val.
Brt. D. 290 Potem sa z něho vysnulo (vy-
valilo). Val. Vck.

Vysobášiť koho = vyhnati. Slov. Prečo
nevezmeš naň metlu, nevysobášiš ho von.
Phľd. X. 226

Výsoček, čku, m. V. mědný, Kienstock,
v hutn. Hř.

Vysočenstvo, a, n., Hoheit. Slov. Ssk.

Vysočina. Cf. Krč. G. 97. Čes. mor. v.
Vz Krč. G. 275. Vápenná v. pražskoberoun-
ská. Vz Kv. 1884. 636. (Krč.).

Vysočiňák, a, m. = obyvatel vysočiny.
Msr.

Vysoká = hora pramenisek obou Bečev.
Km.

Vysokámysl, Vysokéhomysla, m., os.
jm. Wtr. Obr. I. 89.

Vysokán. V-ni = Krkonoše. Vc. Lab. 1.

1. Vysoko, Člověk v. zamyslil nechtě
v božiem býti poslušenství. Št. Kn. š 20.

2. Vysoko. Budu-li jen zdráv, Pane na
v-ce. Hdk. Zdv. Mnozí s v-ka padají, ješto
v nižšiem stavu tvrdo stojiechu. Št. Ř.
191. a.

Vysokobranný, hochthorig. Lpř.

Vysokobřehý, hochuferig. V. řeka. Lpř.

Vysokocit. Koll. III. 46.

Vysokodomný, hochhäuserig. V. ulice.
Pl. II. 332.

Vysokohlavec, vce, m., hypsocephalus.

Vysokohlaví, n., hypsocephalia.

Vysokohlučný, hochtosend. Lpř.

Vysokohorečkový, hochfebril.

Vysokohoří, n., Hochgebirge. Pdl. Exc.

Vysokohřmící, hochdonnernd. Lpř.

Vysokohřmotný, hochtosend. Lpř.

Vysokochodící, hochsteigend. V. slunce.
Koll. St. 822.

Vysokochvojný, hochästig. V. dub. Msn.
Hes.

Vysokokrký, hochhalsig.

Vysokokrytý, hochgedeckt. Lpř.

Vysokolebý, hypsocephalus.

Vysokoletavý, hochfliegend. Koll. St.
549.

Vysokoletý, hochfliegend. Lpř.

Vysokolistý, hochbelaubt. Lpř.

Vysokopansky, hochherrlich. V. něco
ignorovati. Us.

Vysokoparohý, hochgehörnt. Lpř.

Vysokorostlinný, hochpflanzlich. Sl. les.

Vysokorozený, hochgeboren. Lpř.

Vysokostrmý, hochragend. V. mohyla.
Lpř.

Vysokošlechtický, hochherrschaftlich.
V. rodiny. Koll. III. 92.

Vysokotrávný, hochbegraset, grasreich.
Lpř.

Vysokovládný, hochwaltend. Lpř.

Vysokovlasý, hochbehaart. Lpř.

Vysokovypouklý, relief. Dk.

Vysokozrnný. V. zlato, stříbro, hoch-
haltiges Gold, Silber. Skř.

1. Vysoký. Cf. Mkl. Etym. 398. a. V.,
excelsus. Ž. kl. 46. 3., 101. 20. V. = nad
jiné vynikající. Dal jemu Buoh v-kym roz-
umem věcem vysokým učiti lid; Když sú