Předchozí (1083)  Strana:1084  Další (1085) |
|
|||
1084
|
|||
|
|||
vysokým rozumem srozuměli, že . . . Št.
Kn. š. 71., 119. Kdo po vysokých věcech touží, po neštěstí touží. Lpř. — V. = přísný. Od krále přikázánie mám pod v-kými zá- vazky. Let. 111. — V., hochtrabend, an- massend. Od svých v-kých psaní nenechá Arch VIII. 155. — V. sukno = tmavomodré. Val. Brt. D. 290. 2. Vysoký Arnošť. Cf. Tf. Mtc. 300, Rk.
Sl. — V. Ignac, dr. a gymn. prof. a do- cent při univers. v Praze, nar. 1860. 3. Vysoký, vrch u Broum Jsfk. — V.
Jak zkoumají ve V-kém, co bude z dítěte? Jak tam mohli zbohatnouti? Vz Sbtk. Krat. h. 133. Proč nemohou míti ve V-kém nad Jizerou pivovar a proč převzdívají Vyso- ckým nemráti a bamboráci. Vz ib. 285. — V. Myto. Proč říkají Vysokomýtským ku- jebáci? Vz ib. 134. — V. Kámen, Hohen- sfein, vrch nad vsí Celnou na hranici čes.- mor. Krč.— V. Kupa = hora u Skuhrova, Rathsdorf. Krč. — V-ká Hole, vrch v pra- dědských horách na Mor. u Sobotína, Km. Výsosť, altum, Ž. kl. 7. 8 , altitudo (v.
mořská), 68. 3., excelsum, CE. 14., subli- mia. CA. 3. Když ty na v-sti sedíš, s mno- hým strachem dolóv hledíš. Ezp. 1670. — V. = vznešenosť. Královstvie v-stí ráčils povýšiti. Kar. 74. I pokořil se poslušen- stvím až k smrti s také v-sti (Ježíš). Št. Kn. š. 20. Vysoustruhovati co z čeho. Us. Pdl
1. Vysouti co. Peníze vysul a pobízel
hráti. Wtr. exc. — se kam Odkudž dále na západ až k řece Labi se vysuli (vystě- hovali). Šf. Strž. II. 519. — koho odkud. V. kupce z koupě statku. Vz Ssutí v Kn. rož. 136. — se kudy. (Tento kmen) přes celou Europu se vysul. Šf. Strž. I. 413. Vysouvací truhlík v jarmaře. NZ. I. 38.
Vysouvání souhlasek na Lašsku. Vz Brt.
D. 110. Výspa = ostrov. Tato v. (Island) stala
se útočištěm svobody milovných pánův. Šf. Strž. 1. 156. Vyspati se. Pro krásu se vyspí (není
tak krásná, aby se pro krásu nemohla vy- spati). Exc. Vyspatřiti. Když krám jich v-la. 1592.
Mus. 1891. 427. Vyspělice, rj.; pršp.: mišpilice, escula.
Pršp. 26. Vyspělosť jazyka. Dk. V. něčí. Pal. Rdh.
I. 240. V. literních plodin. Šf. III. 285. V. úpravy mluvnické. Jir. Mor. 71. Vyspělý. V-ho soudu muž. Šf. III. 197.
Člověk na míru ušlechtilé pospolitosti v-lý. Exc. Byl jsem už v létech dosti v-lý. Kos. Líčko v růže v-lě (červené). Č. Kn. š. 192. Vyspěti več. Č. Kn. š 182., 203. V. ve
sva léta, v plod, v sličnou panenku, v hráče, Kos., v nevěstu. Rsk. — v čem. Němci vysoce v-li v osvětě. Pal. Rdh. I. 208 Vyspolírovati =vydrancovati. Wtr. exc.
Cf. Spolírovati. Vyspravedliviti koho. Asn. 1.
Vyspravedlniti se = dokázati se ne-
vinným, vybaviti, vyplatiti se. Val. Vck. Vz Vyvětiti. |
Vysrati se. Však on se brzo vysere
(z peněz vydá). ČT. Tkč. Vyssávací, Saug-. V. stroj. NA. IV. 149.
Vyssávač, e, m., Sauger-, m. V. mléka
(z prsu). Vyssávání, n., Aussaugen, n. V. vzduchu.
Pdl. Vystáti Napasené ovce nechali v. na
poli (zdrželi je tam, aby se tam vymočily a vyneřádily a tak pole pohnojily). U Nov. Bydž. Kšt Vz Košárovati (dod.). — co (kde). Prišly stě do šenku ďury v.? Brt. N. p. 293. On už ďuru v delině vystol (za- haleč). VSlz. I. 234. — čeho. Pán Bůh tobě i nastávajícího kříže v. pomáhej. Kom. Kor. 2. Vystatovati sa = chlubiti se, vyhrožo-
vati, prahlen, sich wichtig machen, drohen. Význam vystačiti vymaž Mnozí lidé čím valněji umějí zuřiti, třískati, tím za větší se mají hrdiny vystatujíce sa, že . . . Zbr. Mudr. živ. I. 168. Keď arešt vysedí, nič si z toho nerobí, ba ešte sa vystatuje, že ho druhýraz ešte lepšie biť bude. Slov. N. Hlsk XVIII. 175. Muž, který jen proti bezbran- ným dítkám a slabé ženě v. se zná. Zbr. Mudr. živ. II. 196. Cf. Výstava = chlubnosť. Výstava. Zemská jubilejní výstava v Praze
r. 1891. (od -15/5 —15/10.) Hlavné Čechy obe- slána a pořádaná byla (Němci se jí offici- ellně nezúčastnili, nýbrž jenom jednotlivci) a znamenitě se vydařila. Konala se na oslavu jubilea první průmyslové výstavy r. 1891. v Praze pořádané. Výstava na býky šp. m.: býků. Vm. — V., Darstellung, Aus- führung V. (tragoedie) jasná. V. krasocit- ných ideí podařila se vám. Pal. Rdh. I. 429., 432. = V. = zabavení, Pfändung, f. V příbytku ožralce nalézti lze bídné duchny, které se, když třeba daň platit anebo když v. od krčmara prijde, vlečú do rychtára. Slov. Zbr. Mudr. živ. I. 204. Vystavený. V. pivo = hostinským na
prodej vydané. Wtr. Obr. I. 12 , Šp. Vystavěti se = postaviti si domek, ně
kde se usaditi. Val Vck. Vystaviti co: dvéře, Výb. II. 1533.. sůl
a p., pivo, víno vystavovati = prodávati. Wtr. Obr. II. 334, 491. aj. — se kde. V-vil sa na vŕše (postavil si novou chalupu). Brt. D. — co jak. Aby svédomie osobně v-vil (osobně svědčil). Arch. VII. 478. — co proč. V. komu vznešený cíl pro mravné snahy. MP 2. Výstavní, Ausstellungs-. V. vlak (k vý-
stavě v Praze jedoucí). Vz Výstava (dod.). Vystejnělý slad, mladík (mladý slad).
KP. V. 253. Vystejniti. Ječmen ve vláze se v-ní
KP. V. 228 Výstelka. Zarostivý zánět v-ky tepenní,
endarteriitis obliterans, zarostivý tvořivý zánět v-ky tepenní, e. plastica obliterans. Výstelkový. Endothel-. V. kožka, -häut-
chen, nádor, Endotheliom, roura, -rohr. Ktt. exc. Vystěrací, vz Vystírací.
Výstěrkový. Schmiergel-. V. prášek.
Pdl. |
||
|
|||
Předchozí (1083)  Strana:1084  Další (1085) |