1084

vysokým rozumem srozuměli, že . . . Št.
Kn. š. 71., 119. Kdo po vysokých věcech
touží, po neštěstí touží. Lpř. — V. = přísný.
Od krále přikázánie mám pod v-kými zá-
vazky. Let. 111. — V., hochtrabend, an-
massend. Od svých v-kých psaní nenechá
Arch VIII. 155. — V. sukno = tmavomodré.
Val. Brt. D. 290.

2. Vysoký Arnošť. Cf. Tf. Mtc. 300, Rk.
Sl. — V. Ignac, dr. a gymn. prof. a do-
cent při univers. v Praze, nar. 1860.

3. Vysoký, vrch u Broum Jsfk. — V.
Jak zkoumají ve V-kém, co bude z dítěte?
Jak tam mohli zbohatnouti? Vz Sbtk. Krat.
h. 133. Proč nemohou míti ve V-kém nad
Jizerou pivovar a proč převzdívají Vyso-
ckým nemráti a bamboráci. Vz ib. 285. —
V. Myto. Proč říkají Vysokomýtským ku-
jebáci? Vz ib. 134. — V. Kámen, Hohen-
sfein, vrch nad vsí Celnou na hranici čes.-
mor. Krč.— V. Kupa = hora u Skuhrova,
Rathsdorf. Krč. — V-ká Hole, vrch v pra-
dědských horách na Mor. u Sobotína, Km.

Výsosť, altum, Ž. kl. 7. 8 , altitudo (v.
mořská), 68. 3., excelsum, CE. 14., subli-
mia. CA. 3. Když ty na v-sti sedíš, s mno-
hým strachem dolóv hledíš. Ezp. 1670. —
V. = vznešenosť. Královstvie v-stí ráčils
povýšiti. Kar. 74. I pokořil se poslušen-
stvím až k smrti s také v-sti (Ježíš). Št.
Kn. š. 20.

Vysoustruhovati co z čeho. Us. Pdl

1. Vysouti co. Peníze vysul a pobízel
hráti. Wtr. exc. — se kam Odkudž dále
na západ až k řece Labi se vysuli (vystě-
hovali). Šf. Strž. II. 519. — koho odkud.
V. kupce z koupě statku. Vz Ssutí v Kn.
rož. 136. — se kudy. (Tento kmen) přes
celou Europu se vysul. Šf. Strž. I. 413.

Vysouvací truhlík v jarmaře. NZ. I. 38.

Vysouvání souhlasek na Lašsku. Vz Brt.
D. 110.

Výspa = ostrov. Tato v. (Island) stala
se útočištěm svobody milovných pánův.
Šf. Strž. 1. 156.

Vyspati se. Pro krásu se vyspí (není
tak krásná, aby se pro krásu nemohla vy-
spati). Exc.

Vyspatřiti. Když krám jich v-la. 1592.
Mus. 1891. 427.

Vyspělice, rj.; pršp.: mišpilice, escula.
Pršp. 26.

Vyspělosť jazyka. Dk. V. něčí. Pal. Rdh.
I. 240. V. literních plodin. Šf. III. 285. V.
úpravy mluvnické. Jir. Mor. 71.

Vyspělý. V-ho soudu muž. Šf. III. 197.
Člověk na míru ušlechtilé pospolitosti v-lý.
Exc. Byl jsem už v létech dosti v-lý. Kos.
Líčko v růže v-lě (červené). Č. Kn. š. 192.

Vyspěti več. Č. Kn. š 182., 203. V. ve
sva léta, v plod, v sličnou panenku, v hráče,
Kos., v nevěstu. Rsk. — v čem. Němci
vysoce v-li v osvětě. Pal. Rdh. I. 208

Vyspolírovati =vydrancovati. Wtr. exc.
Cf. Spolírovati.

Vyspravedliviti koho. Asn. 1.

Vyspravedlniti se = dokázati se ne-
vinným, vybaviti, vyplatiti se. Val. Vck.
Vz Vyvětiti.

Vysrati se. Však on se brzo vysere
(z peněz vydá). ČT. Tkč.

Vyssávací, Saug-. V. stroj. NA. IV. 149.

Vyssávač, e, m., Sauger-, m. V. mléka
(z prsu).

Vyssávání, n., Aussaugen, n. V. vzduchu.
Pdl.

Vystáti Napasené ovce nechali v. na
poli (zdrželi je tam, aby se tam vymočily
a vyneřádily a tak pole pohnojily). U Nov.
Bydž. Kšt Vz Košárovati (dod.). — co
(kde). Prišly stě do šenku ďury v.? Brt.
N. p. 293. On už ďuru v delině vystol (za-
haleč). VSlz. I. 234. — čeho. Pán Bůh
tobě i nastávajícího kříže v. pomáhej. Kom.
Kor. 2.

Vystatovati sa = chlubiti se, vyhrožo-
vati, prahlen, sich wichtig machen, drohen.
Význam vystačiti vymaž Mnozí lidé čím
valněji umějí zuřiti, třískati, tím za větší
se mají hrdiny vystatujíce sa, že . . . Zbr.
Mudr. živ. I. 168. Keď arešt vysedí, nič si
z toho nerobí, ba ešte sa vystatuje, že ho
druhýraz ešte lepšie biť bude. Slov. N. Hlsk
XVIII. 175. Muž, který jen proti bezbran-
ným dítkám a slabé ženě v. se zná. Zbr.
Mudr. živ. II. 196. Cf. Výstava = chlubnosť.

Výstava. Zemská jubilejní výstava v Praze
r. 1891. (od -15/₅ —15/₁₀.) Hlavné Čechy obe-
slána a pořádaná byla (Němci se jí offici-
ellně nezúčastnili, nýbrž jenom jednotlivci)
a znamenitě se vydařila. Konala se na oslavu
jubilea první průmyslové výstavy r. 1891.
v Praze pořádané. Výstava na býky šp.
m.: býků. Vm. — V., Darstellung, Aus-
führung V. (tragoedie) jasná. V. krasocit-
ných ideí podařila se vám. Pal. Rdh. I.
429., 432. = V. = zabavení, Pfändung, f.
V příbytku ožralce nalézti lze bídné duchny,
které se, když třeba daň platit anebo když
v. od krčmara prijde, vlečú do rychtára.
Slov. Zbr. Mudr. živ. I. 204.

Vystavený. V. pivo = hostinským na
prodej vydané. Wtr. Obr. I. 12 , Šp.

Vystavěti se = postaviti si domek, ně
kde se usaditi. Val Vck.

Vystaviti co: dvéře, Výb. II. 1533.. sůl
a p., pivo, víno vystavovati = prodávati.
Wtr. Obr. II. 334, 491. aj. — se kde. V-vil
sa na vŕše (postavil si novou chalupu).
Brt. D. — co jak. Aby svédomie osobně
v-vil (osobně svědčil). Arch. VII. 478. —
co proč. V. komu vznešený cíl pro mravné
snahy. MP 2.

Výstavní, Ausstellungs-. V. vlak (k vý-
stavě v Praze jedoucí). Vz Výstava (dod.).

Vystejnělý slad, mladík (mladý slad).
KP. V. 253.

Vystejniti. Ječmen ve vláze se v-ní
KP. V. 228

Výstelka. Zarostivý zánět v-ky tepenní,
endarteriitis obliterans, zarostivý tvořivý
zánět v-ky tepenní, e. plastica obliterans.

Výstelkový. Endothel-. V. kožka, -häut-
chen, nádor, Endotheliom, roura, -rohr.
Ktt. exc.

Vystěrací, vz Vystírací.

Výstěrkový. Schmiergel-. V. prášek.
Pdl.