1086

II. 1591. — co o čem. Jakž o ní v-čuje
slovo boží. Pož. 56. Co historie o pravdi-
vosti toho v-čuje. Šf. Strž. I. 262. — proč.
Důrazně pro náhled opačný v-čuje. Tš
Laok. 42.
Vysvětlení. Vz Jg. Slnosť. 92.
Vysvětliti se o čem. Abychom se o tom
v-li. Wtr. exc.

Vysvětlovací gt., gt. explicativus. V
Gb. Ml. II. 13.

Vysvítiti co. Všecek olej v-li. Us. —
jak. Měsíc v-til s plnou jasností. Osv. I
380.

Vysvobodič, liberator. Ž. kl. 17. 48.
143. 2. Vz Vysvobodce.
Vysvoboditi. Ž. kl. 21. 5. a j. často.
Vysýlatel, e, m. = vysýlač. V. šípů
Lpř.

Vysypati koho. Vysypali Václava s An-
nou (v-li cestu od Václava k Anně řezan-
kou na znamení, že se namlouvají). Us
Tkč. — co odkud. Nemohu to hned z ru-
kávu vysypati (pohotově míti), aus dem
Aermel schütteln. Us.

Vysypok, pku, m. Má brucho ako v. =
veliké. Slov. Zátur., Rr. Sb. Cf. Výsup
(trávy). Dle Zátur. také koš pletený z proutí
nebo z lubu. Slov.

Výsysa, y, m., Herausgucker, m. Mor.
Brt. D.
Vyš, e, f., peritura, zastr. Rozk.
2. Výš. Mkl. Etym. 398. a.
Výša, e, f. = výš, Höhe. Slov. Phľd.
VII. 66.

Vyšárati se kam = vyjíti. V-ral sa
v pestrých trepkách do vrat. Herm. Pr. z.
65.

Vyšče, e, vyští, processio, exitus, egres-
sus, profectio, vyjití. Hank. Sb. 176., 218.,
240. Cf. Vyštie.

Vyščeravý = vysčeračný. Slez. Šd.
Vyščerbení. Krnd. 23. Vz Vyščerbiti.
Vyščípiť = ustanoviti V. trmín. U St.
Jič. Vhl.

Vyščiřać se na koho = koketovati. Mor.
Brt. D. 273. — se z koho = posmívati se.
Ib.

Vyščřbený hrnec. Val. Vck. Vz Vyščr-
biti.

Vyščuhralý = vyščuřený. Slov. Brt. D.
273.

Vyščuřený = vyščuhralý, vyschlý, vy-
ščúhraný. V. pole. Mor. Brt. D. 273.

Výščury, pl., m. = posměch. Mor. Brt.
D. 290.

Vyšebohy. Na V-hách = výšina nad Li-
tomyšlí. Krč.
Vyšebranný, hochthorig. Lpř.
Vyšehrad. Cf. List. fil. 1878. 212. Za
Chrasten polož: , Chvrasten. Šmb. I. 310.
Cf. Chvrastí, Rk. Sl. — V , časopis. Red.
Klecanda.

Vyšehradský. V. svobody. Vz Staro-
městský (dod.).
Vyšehrazký. Cf. List. fil. 1878. 212.
Vyšelétavý, hochflugliebend, vyinetrieK;.
Lpř.
Vyšeletý, hochfliegend, vxpmétrjg. Lpř.
Výšenk, vz Vejšenk (dod.).
Vyšeptalosť, Rogeligkeit. Sl. les.

Vyšeptalý. V. řepa šp. m.: šatnavá, vy-
šetnalá. Vz Šatnatý. Brt.

Výšetlak, u, m., Hochdruck, m. V. vodní.
Kod. Úv. 102.
Vyšetnalý, vz předcház. Vyšeptalý.
Vyšeťra, y, f. = listnatec, lesní myrtus,
jedlice vlašská, ruscus, Mausdorn. Mllr. 91.
Vyšetřiti čeho (obyč. co). Vynasnažo-
vali se prvotních jejich sídel v Europě v.
Šf. Strž. I. 326. — odkud nač. Krejčí
v-třil z látky na čepici. U Kdýně. Rgl.

Vyšetřování lékařské. Vz Slov. zdrav.
410.
Vyševěžní, hochthürmig. Lpř.
Vyševládný, hochwaltend. Lpř.
Vyšež, výšež. Št. Kn. š. 190. 1., 194.
21 , Pravn. 1223.

Vyšialiť sa, austoben Slov. Rr. Sb. Cf.
Vyšíliti se.
Vyšiapnuť = vyschnouti. Slov. Ssk.
Vyšicjé, vz Ljamec.
Vyšiditi co čím: lží, hanykú. Wtr. exc.
Vyšikovati koho z domu. Us. Rgl.
Vyšíliti se, austoben. Vz Vyšialiť sa
(dod.).

Vyšinouti. Cf. Jg. Slnosť. 61. — co, se
odkud čím. V. tělo z polohy. NA. V-nul
se ze stezek přírody své. Pal. Rdh. I. 368.
Vahadlo vyšine se zrušením rovnováhy ze
směru vodorovného. Mj. 76. Částečky těla
silou ze vzájemné spojitosti v. Kk. Fys.
32. — se kam. V. se k nejvyšší dokona-
losti. Pal. Rdh. 432. Cf. Vyšvihnouti.

Výšinový, Höhen-, V. pásmo, -gürtel,
poloha. Sl. les.

Výšiti koho zač. Kázal jej za palce v.
(pověsiti). Pass. mus. 425.
Vyšívací umění Us.
Vyšívání. Cf. Kram. Slov., Wtr. Obr.
I. 461. V. janovské, florentijské, krajkové,
prolomené. Šp. Stehy mor. v.: mrštěnka,
hadinku; mor. v. na růžu, na půl růžu,
na rybí očko, na rozmarinku, na lomenou
cestu, na hrušku, na buchtičky, na hvězdu.
Cf. Formička. V. na Litomyšlsku. P. Ter.
Nováková. 1891. V. lidové Cf. NZ. I. 595.
Vyšívka. Cf. Cifra. Selské v-ky. Vz NZ.
I. 4. nn.

Vyšívkový, Stickerei-. V. výstava. Nár.
nov. 1887. č. 90.
Výšivné, ého, n , Nadelgeld, n. Rgl.
Výška = komora, špižírna. V. býva
lebo nad izbou, lebo osobytne vystavená
a vždy vyššia než ostatné stavby. Slov.
Rr. Sb.

Vyškerený struk = přezralý, otevřený.
Zátur.

Vyškerica, dle Káča = koketta. Slov.
Rr. Sb. Cf. Vyščiřać (dod.).

Vyšklebač, vz Vyšklebáček. Vhl.

Vyšklebiti co na kom = vyplakati,
vyškemrati. Us. Kšť.

Vyškoblaný = vyškoblený, ausgewetzt.
Ssk.

Vyškohlaný = vyškohlený. Slov. Ssk.

Vyškolený čím. Zrak hvězdářstvím vy-
školený. Čch. Živ.

Vyškoliti se v něčem = vycvičiti. Nár.
listy.