1087

Výškopisný nákres. Mus. 1887. 500.

Vyškov. Vz i Víškov (dod.). Co tam
slibují hanáckému messiáši? O tom a o vy-
škovském Jozovi vz v Sbtk. Krat. h. 215.

Vyškovec, vce, m. = kopanice u St.
Hrozenkova. Brt. N. p. II. 371,

Vyškovské, ého, n. = Výškovice. Us.
Pk.

Vyškrábati co odkud kam: z jimadla
do tyglíku NA. IV. 170.

Výškrabec, bce, m. = výškrabek NZ.
I. 70.

Vyškratať sa = vyhojiti se, ubrániti
se nemoci. Val. Brt. D. 290.

Vyškrtati jména tužkou ze seznamu.
Us. Pdl.

Vyškrýpati, vyškrýpnouti = vyšplíchati.
Us. Rgl., Otm.

Vyškudlosť, i, f. = hubenosť. Orl. VIII.
326.

Vyškudlý = vychudlý, hubený. Orl. VIII.
326., XI. 278., Rl. Pr. II. 8

Vyškvarovati cesty = škváry vysypati,
mit Schlacken ausschütten. U Bydž. Kšť.

Výšlapek, pku, m., ausgetretene Stelle.
Šd.

Vyšlapati — si jak. Vyšlapuje si jak
husa v nebi. U Řenčova.

Vyšlehanec, nce, m., der Ausgepeitschte.
Us. Pdl.

Vyšlehati več. Vyšlehnouti v požár.
Vlč.

Vyšloptati = vychleptati. ČT. Tkč.

Vyšlý odkud: z paměti, z mládí, Lpř.,
z mody. — jak : tiskem, nákladem spiso-
vatelovým. Us. Pdl. — kde kdy. Kniha
v Praze u Šimáčka před rokem vyšlá.
Us. Pdl.—jak. Věřitel na prázdno vyšlý.
Pr. — V., verblassr. V. barva. Lpř.

Vyšmádrati něco = vyšťárati, ausstö-
bern. U Chudenic. Rgl.

Vyšmandrati = vytlachati, ausplauschen.
U Kdýně. Rgl.

Vyšmigurovati = vystrojiti, auszieren.
Val. Vck.

Vyšňořovatel, e, m., Schmucker, m. Lpř.

Vyšohnědek = vyšohnězdek. Rozk.

Vyšochtati se od někud = vyjíti,
U Kdýně. Rgl.

Vyšouliti = vyšuliti. U Kdýně. Rgl.

Vyšoupati, vz Vyšoupnouti. V. díru dlá-
tem.

Vyšoupnutí, n., das Hinausschieben. Pdl.

Vyšoupnutý, hinausgeschoben. V. z ho-
spody.

Vyšoustati prach, bláto rukama z obleku.

Vyšpihovati. Utekl z města v-vav něco
statku (sebrav). Let. 375.

Vyšplíchati vodu na zem. Č. Kn. š
323.

Vyšplouchnouti, vz Vyšplouchati.

Vyšpráchati někomu = vybiti. U Kdýně.
Rgl.

Vyšprkati, vyšprknouti, ausspritzen. Us.
Pdl.

Vyšpuliti zlatku = vydati. U Kr. Hrad.
Kšť.

Vyšramotiti se ze světnice do prů-
jezdu = vyjíti. Herm. Pr. z. 2.

Vyšroubování, n., das Aufschrauben.
V knotu. Us. Pdl.

Vyšroubovaný hlas. Fr. Chlum. XII.

Vyštahel, hla, m. = vyčouhlý chlapík.
Laš Brt. D. 290.

Vyšťárati co odkud: ze spisů. Šf. Strž.
I. 253.

Vyštěkati. O mäsarovi hovoria ženy:
Keď nevýšteká, veru nevyseká. DŠk. II.
266.

Vyštěniti se, junge Hunde, Wölfe wer-
fen. — V. se = zdařiti se. Pěkně se to
v-lo. U Lužan. Kšť.

Vyštěrbený. Od zákona božieho v-ný =
odpadlý. Krnd. 74.

Vyštie, exitus. Ž. kl. 64. 9. Po všeli-
kých vyštích svatinných, per omnes exitus
sanctuarii. Ol. Ezech. 44. 5. Cf. Vyšče (dod.).

Vyštikotati = vyštikati; vyškytati, aus-
schluchzen.

Vyštinkati se = vyplakati se. U Kdýně.
Rgl.

Vyštířiti zuby = vyšceřiti. Us. Pdl.

Vyštrachati se kam = zvolna odejíti,
vylézti V. se po schodech do druhého
patra. Us. Pdl. Vz Vyštragati.

Vyštrejchnout pole = pole po otavě a
lnu zorati. NZ. I 544

Vyšturgať = vyšťourati. Slov. Ssk.

Vyšubati, auspeitschen. Vz Šubati

Vyšustiti co, rauschend, singend kund
geben, ano^Qotßo'elv. Lpř.

Vyšuškaný, vz Vypškaný (dod.).

Vyšvácati, vyšvácnouti = vytlachati;
vybiti. Us. místy. Rgl. Vz násl.

Vyšváciti. V. komu atd. polož do: Vy~
švácati.

Vyšvihnouti se kam : k veliké moci
Lpř. — co jak. V. nožičky do skoku.
Nrd. Kosm. ps. 22.

Vyšvíkati. Vz Vystřihnouti (dod.).

Vytackati se s kým kam: ven, hin-
austaumeln. Slov. Obky. I. 11.

Vytáhnouti co, koho Professor ho vy-
táhl (vyvolal); V. plamen (knot), aufdrehen.
Us. Pdl Já sem vytáhl dvě řady (na poli ,
von jen jednu (dodělal). U Kdýně Rgl. —
odkud V-hše Daniele zdravého z jámy.
Pož. 4. Nevytahuje se z žádné smrti. Let.
364 Národ z vlády řecké se vytáhl. Šf.
Strž II. 267. — kam. Tu naň vytieže
jinoch mladý. Alx.V. 1647. Vytiehnem jeho
k nám. Pror. 5. b. — co čím: vzduch vý-
věvou. Mj. 124. V. čárky tuší. Us. Pdl.

Vytahovač řepy (náčiní), Rgl., kulí.

Vytahovák (meliva ve mlýně) naběrá-
kový. V dopravuje melivo skoro v každém
směru. Vz KP. V. 662.

Vytaktovati, austactiren. Žáci nechť
před zdvihem scházející doby vytaktují.
Fr. Chlum. 18.

Vytanouti, vz Tanouti. V-lo mu něco
na mysl. Mour., Kos

Vytápění budov. Vz KP. VI. 297. nn.

Vyťapiť sa = vydapiť sa. Slov. LObz.
XVII. 129.

Vytarabiti zboží = vyložiti. Čce. Tkč.

Výtavek, vku, m., Frischstück, n. Hř.

Vytázání tajemstvie. Krnd. 217.

515*



	1087

	Výškopisný nákres. Mus. 1887. 500. Vyškov. Vz i Víškov (dod.). Co tam slibují hanáckému messiáši? O tom a o vy- škovském Jozovi vz v Sbtk. Krat. h. 215. Vyškovec, vce, m. = kopanice u St. Hrozenkova. Brt. N. p. II. 371, Vyškovské, ého, n. = Výškovice. Us. Pk. Vyškrábati co odkud kam: z jimadla do tyglíku NA. IV. 170. Výškrabec, bce, m. = výškrabek NZ. I. 70. Vyškratať sa = vyhojiti se, ubrániti se nemoci. Val. Brt. D. 290. Vyškrtati jména tužkou ze seznamu. Us. Pdl. Vyškrýpati, vyškrýpnouti = vyšplíchati. Us. Rgl., Otm. Vyškudlosť, i, f. = hubenosť. Orl. VIII. 326. Vyškudlý = vychudlý, hubený. Orl. VIII. 326., XI. 278., Rl. Pr. II. 8 Vyškvarovati cesty = škváry vysypati, mit Schlacken ausschütten. U Bydž. Kšť. Výšlapek, pku, m., ausgetretene Stelle. Šd. Vyšlapati — si jak. Vyšlapuje si jak husa v nebi. U Řenčova. Vyšlehanec, nce, m., der Ausgepeitschte. Us. Pdl. Vyšlehati več. Vyšlehnouti v požár. Vlč. Vyšloptati = vychleptati. ČT. Tkč. Vyšlý odkud: z paměti, z mládí, Lpř., z mody. — jak : tiskem, nákladem spiso- vatelovým. Us. Pdl. — kde kdy. Kniha v Praze u Šimáčka před rokem vyšlá. Us. Pdl.—jak. Věřitel na prázdno vyšlý. Pr. — V., verblassr. V. barva. Lpř. Vyšmádrati něco = vyšťárati, ausstö- bern. U Chudenic. Rgl. Vyšmandrati = vytlachati, ausplauschen. U Kdýně. Rgl. Vyšmigurovati = vystrojiti, auszieren. Val. Vck. Vyšňořovatel, e, m., Schmucker, m. Lpř. Vyšohnědek = vyšohnězdek. Rozk. Vyšochtati se od někud = vyjíti, U Kdýně. Rgl. Vyšouliti = vyšuliti. U Kdýně. Rgl. Vyšoupati, vz Vyšoupnouti. V. díru dlá- tem. Vyšoupnutí, n., das Hinausschieben. Pdl. Vyšoupnutý, hinausgeschoben. V. z ho- spody. Vyšoustati prach, bláto rukama z obleku. Vyšpihovati. Utekl z města v-vav něco statku (sebrav). Let. 375. Vyšplíchati vodu na zem. Č. Kn. š 323. Vyšplouchnouti, vz Vyšplouchati. Vyšpráchati někomu = vybiti. U Kdýně. Rgl. Vyšprkati, vyšprknouti, ausspritzen. Us. Pdl. Vyšpuliti zlatku = vydati. U Kr. Hrad. Kšť. Vyšramotiti se ze světnice do prů- jezdu = vyjíti. Herm. Pr. z. 2.	Vyšroubování, n., das Aufschrauben. V knotu. Us. Pdl. Vyšroubovaný hlas. Fr. Chlum. XII. Vyštahel, hla, m. = vyčouhlý chlapík. Laš Brt. D. 290. Vyšťárati co odkud: ze spisů. Šf. Strž. I. 253. Vyštěkati. O mäsarovi hovoria ženy: Keď nevýšteká, veru nevyseká. DŠk. II. 266. Vyštěniti se, junge Hunde, Wölfe wer- fen. — V. se = zdařiti se. Pěkně se to v-lo. U Lužan. Kšť. Vyštěrbený. Od zákona božieho v-ný = odpadlý. Krnd. 74. Vyštie, exitus. Ž. kl. 64. 9. Po všeli- kých vyštích svatinných, per omnes exitus sanctuarii. Ol. Ezech. 44. 5. Cf. Vyšče (dod.). Vyštikotati = vyštikati; vyškytati, aus- schluchzen. Vyštinkati se = vyplakati se. U Kdýně. Rgl. Vyštířiti zuby = vyšceřiti. Us. Pdl. Vyštrachati se kam = zvolna odejíti, vylézti V. se po schodech do druhého patra. Us. Pdl. Vz Vyštragati. Vyštrejchnout pole = pole po otavě a lnu zorati. NZ. I 544 Vyšturgať = vyšťourati. Slov. Ssk. Vyšubati, auspeitschen. Vz Šubati Vyšustiti co, rauschend, singend kund geben, ano^Qotßo'elv. Lpř. Vyšuškaný, vz Vypškaný (dod.). Vyšvácati, vyšvácnouti = vytlachati; vybiti. Us. místy. Rgl. Vz násl. Vyšváciti. V. komu atd. polož do: Vy~ švácati. Vyšvihnouti se kam : k veliké moci Lpř. — co jak. V. nožičky do skoku. Nrd. Kosm. ps. 22. Vyšvíkati. Vz Vystřihnouti (dod.). Vytackati se s kým kam: ven, hin- austaumeln. Slov. Obky. I. 11. Vytáhnouti co, koho Professor ho vy- táhl (vyvolal); V. plamen (knot), aufdrehen. Us. Pdl Já sem vytáhl dvě řady (na poli , von jen jednu (dodělal). U Kdýně Rgl. — odkud V-hše Daniele zdravého z jámy. Pož. 4. Nevytahuje se z žádné smrti. Let. 364 Národ z vlády řecké se vytáhl. Šf. Strž II. 267. — kam. Tu naň vytieže jinoch mladý. Alx.V. 1647. Vytiehnem jeho k nám. Pror. 5. b. — co čím: vzduch vý- věvou. Mj. 124. V. čárky tuší. Us. Pdl. Vytahovač řepy (náčiní), Rgl., kulí. Vytahovák (meliva ve mlýně) naběrá- kový. V dopravuje melivo skoro v každém směru. Vz KP. V. 662. Vytaktovati, austactiren. Žáci nechť před zdvihem scházející doby vytaktují. Fr. Chlum. 18. Vytanouti, vz Tanouti. V-lo mu něco na mysl. Mour., Kos Vytápění budov. Vz KP. VI. 297. nn. Vyťapiť sa = vydapiť sa. Slov. LObz. XVII. 129. Vytarabiti zboží = vyložiti. Čce. Tkč. Výtavek, vku, m., Frischstück, n. Hř. Vytázání tajemstvie. Krnd. 217. 515*