" 1091

Vyzáblý. Život v a tvrdý nésti. Výb.
II. 1562.

Vyzákoniti, il, ěn, ění. — koho, eines
Gesetzes, Rechtes verlustig erklären. Ml.
Vyzářený, glänzend, hell. V. blankyt.
Štulc I. 217.

Vyzářiti kam. Kamna teplo v světnici
vyzařují. Slunce světlo na zem vyzařuje.
Kká.
Vyzbrojení. Cf. Sdl. Hr. IV. 76., 178.
Vyzbrojený jak: až po uši. Kká.
Vyzdíti co jak. V. pilíř do výšky sedmi
stop. Us. Pdl.

Vyzdojímati komu = vybiti. U Star.
Jič. Vhl.

Vyzdvihnouti co, koho. Bůh nevinné
lidi vždycky obhajoval a v-hoval. Bart. 34.
Vysokou školu v. (založiti). 1590. V-hl svo-
bodné umění a akademii pražskú. Pož. 5.
— kde. Sbor obecný jest v Bazilei v-žen
(ustaven). Výb. II. 677 a j. tam. — co jak.
Karel IV. učení pražské slavně jest v-hl
(zvelebil). Arch. VIII 337.

Výzchyt, u, m. Neslušno haniti zápal a
v. ducha, který na tomto kraji tkví. Koll.
III. 240.

Vyzimený = vychladlý (světnice). Val.
Vck., Brt. D. 291.
Vyzimovaný = vyzíblý. Brt. D. 291.
Vyzmětati. Ty tom (tomu) v-táš (dáš)!
Mor. Brt. D 291

Vyznačení čestné (vyznamenání). Šf.
Strž II. 273.

Význačnosť elementarní, hudby, mluvy,
realistická, semiotická či známková, umě-
leckého díla. Dk.

Význak časové formy, Tempuscharakter,
znak (6 aoristu). Št. 111. 593., 605. V. dů-
stojenství královského, královský. Šf. Strž.
II. 269., 307. V. člověka jest prý rozum ;
Společný v. druhů. Dk.

Vyznalý = přiznalý. Z hříchů vyznalý.
Arch. VIII. 525. — V. = vyznaný. Proti
v-né víře. Bart. 149.
Význam. Cf. Jg. Slnosť. 41.
Významnosť. Šf. 111. 522. Měny v-sti
slov. Vz Šrc. 304.—307., 319.—321.
Významosloví, n., Semasilogie.
Vyznamoslovný. V. změny samohlá-
sek. Zk. 2. vd. 7.

Významový. V. rozštěpování slov, Be-
deutungsdifferencirung. Vz Km. 1888. 697.
V. věta, písmo. Vz Gb. Ml. II. 187., 220.

Vyznání zločinců. Vz Cor. jur. IV. 3. 2.
450. — V. víry. V. české. Výb. II 1393.
až 1394.

Vyznati co, koho. V-vati Boha, Pož. 4.,
jeden křest. , Št. Kn. š. 14. — co, koho
čím (jak). Ústy Boha v-vati. Št. Kn. š.
12., 14., 16., 111. Listem svým v-vá v tato
slova. NB. Tč. 165. - co kde jak. Přede
všemi námi pod zpovědí vyznal. Brt. exc.
V-la před námi v přítomnosti obú stran.
NB. Tč. 223. — o čem. O takovém skutku
lidé v-vali (svědčili). Bart. 209. — co jak:
statečně. Mž. 35. V-váme to dobrovolně a
z srdce svobodného 1461. Mus. 1884. 467.
— co proč: pravdu pro spasenie. Št. Kn.
š. 16. — k čemu. Co ke dskám v-vá.
Výb. I. 968.

Vyznávaný, vz Vyznaný.
Vyznělý, verhallt. V. housle. Hlk.
Vyzníti. — abs. Životy jejich v-ly (oni
umřeli). Hlk. Pod dut. — kam. Hlas ku
břehům vyzněl. Kká. — več. Celek v-vati
mnsí v krásno. Dk. Aesth. 515.

Vyzodpovídati se = ospravedlniti se,
sich rechtfertigen. Mor. Vck.
Vyzouti. Cf. Mkl Etym. 371. a.
Vyzovský. V. hory. Tl. M. 7.
Vyzpívati co, se jak: jedním dechem.
Fr. Chlum XIV. V. se do syta. Us. Pdl. —
od koho jak. Spěš (spíše) od žida na po-
božnych pěsničkach vyzpiva, miž (než) od
něho co dostaně. VSlz. I. 235.
Vyzpúzati, vz Zpúzati.
Vyzpytovati co jak: pracně, namáhavě,
Us. Pdl, dlouhým zkoumáním.

Vyzraditi co komu zač: za peníze.
Us. Pdl.

Vyzubovať komu = vybiti. Laš. Brt.
D. 291.

Vyzuřiti kde. Boj v-ří se v našich kra-
jinách. Kká.

Výzva, y, f., das Aufgebot, der Land-
sturm. Jr. tr. Domobrana dělí se na dvě
výzvy: k první výzvě patří domobranci od
19.—36. r. inkl., k druhé od 37.—42. inkl.
Vyzvací, Aufforderungs-. V. rozepře,
řízení za příčinou oddělení pozemků. Jr. tr.
Vyzváněč, e, m. = kdo vyzvání.
Vyzvánění, n., das Läuten. V. při po-
hřbu.

Vyzváňka, y, f. = vyzvánění. Popel při
v-kách v domech sebraný. Us. v Praze.
Pdl.
Vyzvědačský, Späher-. Pdl.
Vyzvednouti co kam: do výše. — koho
kam = vybídnouti, aby šel. Rjšk. — co
odkud: mrtvolu z domu, z kostela. Rjšk.
Vyzvědovati = vyzvídati. Val. Vck.
Vyzvoniti. Kade vyzváňáš toľko (kde
se touláš)? Slov. Rr. Sb. Kdo najdřív vy-
zvání, u teho zavání; Jak kokoti vyzvá-
ňajú (vykřikují, vyzpěvují), brzo nečas při-
volajú. Slez. Šd. — co komu: tajemství.
Hrts.

Vyzvŕtati. Obemknouti oprav v: vyto-
čiti (v tanci). Abyste ma v tanci dobre vy-
zvŕtali. Koll. Zp. I 324.

Vyzývavě, herausfordernd. V. se tázati.
Ntr., Hrts.

Výžadek. Zákonnosť je všeobecný v.
vědy. Dk.

Vyžebrati si nač: na večeři, na kabát.
Us. Pdl.

Vyžehlený, ausgebügelt. Prádlo čistě
v-né. Hrts.
Vyžehnati vřed. Mor. Brt.
Vyžehovadlo, a, n., Deflagrator, m. Sl.
les.

Vyžel. Cf. Mkl. Etym. 398. a. a aL. 162.,
Brm. I. 651.

Vyželeti. Pozdě želíš, nevyželíš. Us.
Lpř.

Vyžerpole, slez. vydřipole = kdo o let-
nicích prvý krávy na pastvu přižene. Mor.
Brt. Cf. Král, Pán, Osv. 1887. 80.

Vyžgrundati se někam = vylézti, vy-
šplhati se. Mor. Rgl.