Předchozí (1090)  Strana:1091  Další (1092) |
|
|||
" 1091
|
|||
|
|||
Vyzáblý. Život v a tvrdý nésti. Výb.
II. 1562. Vyzákoniti, il, ěn, ění. — koho, eines
Gesetzes, Rechtes verlustig erklären. Ml. Vyzářený, glänzend, hell. V. blankyt. Štulc I. 217. Vyzářiti kam. Kamna teplo v světnici
vyzařují. Slunce světlo na zem vyzařuje. Kká. Vyzbrojení. Cf. Sdl. Hr. IV. 76., 178. Vyzbrojený jak: až po uši. Kká. Vyzdíti co jak. V. pilíř do výšky sedmi stop. Us. Pdl. Vyzdojímati komu = vybiti. U Star.
Jič. Vhl. Vyzdvihnouti co, koho. Bůh nevinné
lidi vždycky obhajoval a v-hoval. Bart. 34. Vysokou školu v. (založiti). 1590. V-hl svo- bodné umění a akademii pražskú. Pož. 5. — kde. Sbor obecný jest v Bazilei v-žen (ustaven). Výb. II. 677 a j. tam. — co jak. Karel IV. učení pražské slavně jest v-hl (zvelebil). Arch. VIII 337. Výzchyt, u, m. Neslušno haniti zápal a
v. ducha, který na tomto kraji tkví. Koll. III. 240. Vyzimený = vychladlý (světnice). Val.
Vck., Brt. D. 291. Vyzimovaný = vyzíblý. Brt. D. 291. Vyzmětati. Ty tom (tomu) v-táš (dáš)! Mor. Brt. D 291 Vyznačení čestné (vyznamenání). Šf.
Strž II. 273. Význačnosť elementarní, hudby, mluvy,
realistická, semiotická či známková, umě- leckého díla. Dk. Význak časové formy, Tempuscharakter,
znak (6 aoristu). Št. 111. 593., 605. V. dů- stojenství královského, královský. Šf. Strž. II. 269., 307. V. člověka jest prý rozum ; Společný v. druhů. Dk. Vyznalý = přiznalý. Z hříchů vyznalý.
Arch. VIII. 525. — V. = vyznaný. Proti v-né víře. Bart. 149. Význam. Cf. Jg. Slnosť. 41. Významnosť. Šf. 111. 522. Měny v-sti slov. Vz Šrc. 304.—307., 319.—321. Významosloví, n., Semasilogie. Vyznamoslovný. V. změny samohlá- sek. Zk. 2. vd. 7. Významový. V. rozštěpování slov, Be-
deutungsdifferencirung. Vz Km. 1888. 697. V. věta, písmo. Vz Gb. Ml. II. 187., 220. Vyznání zločinců. Vz Cor. jur. IV. 3. 2.
450. — V. víry. V. české. Výb. II 1393. až 1394. Vyznati co, koho. V-vati Boha, Pož. 4.,
jeden křest. , Št. Kn. š. 14. — co, koho čím (jak). Ústy Boha v-vati. Št. Kn. š. 12., 14., 16., 111. Listem svým v-vá v tato slova. NB. Tč. 165. - co kde jak. Přede všemi námi pod zpovědí vyznal. Brt. exc. V-la před námi v přítomnosti obú stran. NB. Tč. 223. — o čem. O takovém skutku lidé v-vali (svědčili). Bart. 209. — co jak: statečně. Mž. 35. V-váme to dobrovolně a z srdce svobodného 1461. Mus. 1884. 467. — co proč: pravdu pro spasenie. Št. Kn. š. 16. — k čemu. Co ke dskám v-vá. Výb. I. 968. |
Vyznávaný, vz Vyznaný.
Vyznělý, verhallt. V. housle. Hlk. Vyzníti. — abs. Životy jejich v-ly (oni umřeli). Hlk. Pod dut. — kam. Hlas ku břehům vyzněl. Kká. — več. Celek v-vati mnsí v krásno. Dk. Aesth. 515. Vyzodpovídati se = ospravedlniti se,
sich rechtfertigen. Mor. Vck. Vyzouti. Cf. Mkl Etym. 371. a. Vyzovský. V. hory. Tl. M. 7. Vyzpívati co, se jak: jedním dechem. Fr. Chlum XIV. V. se do syta. Us. Pdl. — od koho jak. Spěš (spíše) od žida na po- božnych pěsničkach vyzpiva, miž (než) od něho co dostaně. VSlz. I. 235. Vyzpúzati, vz Zpúzati. Vyzpytovati co jak: pracně, namáhavě, Us. Pdl, dlouhým zkoumáním. Vyzraditi co komu zač: za peníze.
Us. Pdl. Vyzubovať komu = vybiti. Laš. Brt.
D. 291. Vyzuřiti kde. Boj v-ří se v našich kra-
jinách. Kká. Výzva, y, f., das Aufgebot, der Land-
sturm. Jr. tr. Domobrana dělí se na dvě výzvy: k první výzvě patří domobranci od 19.—36. r. inkl., k druhé od 37.—42. inkl. Vyzvací, Aufforderungs-. V. rozepře, řízení za příčinou oddělení pozemků. Jr. tr. Vyzváněč, e, m. = kdo vyzvání. Vyzvánění, n., das Läuten. V. při po- hřbu. Vyzváňka, y, f. = vyzvánění. Popel při
v-kách v domech sebraný. Us. v Praze. Pdl. Vyzvědačský, Späher-. Pdl. Vyzvednouti co kam: do výše. — koho kam = vybídnouti, aby šel. Rjšk. — co odkud: mrtvolu z domu, z kostela. Rjšk. Vyzvědovati = vyzvídati. Val. Vck. Vyzvoniti. Kade vyzváňáš toľko (kde se touláš)? Slov. Rr. Sb. Kdo najdřív vy- zvání, u teho zavání; Jak kokoti vyzvá- ňajú (vykřikují, vyzpěvují), brzo nečas při- volajú. Slez. Šd. — co komu: tajemství. Hrts. Vyzvŕtati. Obemknouti oprav v: vyto-
čiti (v tanci). Abyste ma v tanci dobre vy- zvŕtali. Koll. Zp. I 324. Vyzývavě, herausfordernd. V. se tázati.
Ntr., Hrts. Výžadek. Zákonnosť je všeobecný v.
vědy. Dk. Vyžebrati si nač: na večeři, na kabát.
Us. Pdl. Vyžehlený, ausgebügelt. Prádlo čistě
v-né. Hrts. Vyžehnati vřed. Mor. Brt. Vyžehovadlo, a, n., Deflagrator, m. Sl. les. Vyžel. Cf. Mkl. Etym. 398. a. a aL. 162.,
Brm. I. 651. Vyželeti. Pozdě želíš, nevyželíš. Us.
Lpř. Vyžerpole, slez. vydřipole = kdo o let-
nicích prvý krávy na pastvu přižene. Mor. Brt. Cf. Král, Pán, Osv. 1887. 80. Vyžgrundati se někam = vylézti, vy-
šplhati se. Mor. Rgl. |
||
|
|||
Předchozí (1090)  Strana:1091  Další (1092) |