1101

nemění n. proměňuje se v ž: vozený, ra-
žený. List. fil. 1885. 247., 1891. 438. Tam
se mění v ž také ve slovech: žář, žářa,
žáří, žížeň, pomož, pomožme. Ib. 1891. 438.
Měkké z (ź) na Mor. Vz Brt. D. 106.

2. Z předpona sloves. Cf. Brt. D. 167.,
Jurs. 26—34.

3. Z, ze. Vz Sbor. uč. 1861. 53. (Zk.),
Mkl. aL. 276, Brt. D. 185., Zu, 2. Z s gt.
Cf. Gb. Ml. II. 148., 151. 2., D. Lhrg. 303
— Z leze, ze stoje, ze sedě = v leže, v stoje,
v sedě, leže, stoje, sedě. U Dobrušky. Dk. —
Z tu od ty = odsud. Mor. Brt. — Z = asi
Přiďte ze třé. Mor. Brt. D. 177.

1. Za- předpona: Zásmuky, Zámrsky,
Zálezly atd. Vz Pal. Rdh. I. 140. — U slo-
ves. Cf. Brt. D. 167., Jurs. 20.—34.

2. Za předložka 1. s akkus. Cf. Brt.
D. 188. i na otázku kde, vz Brt. D. 190. —
Cf. D. Lhrg. 313., Gb. Ml. II. 149., Brt.
Ruk. 97.

3 Za = zda. Cf. Mkl. Etym. 399. a. Na
každý den patřiec po všech stranách bie
háše, za by jeho kde jdúc spatřila. (Tob.
10. 7.) BO.

Zaatlantický, transatlantisch. Phľd. IV.
484.

Zabábí, n. = trať polní. Mzr. 99.

Zababona, y, f. = zababoňka. Laš. Wrch.

Zababování, n. = čepení nevěsty. Vz
Zababiti. Brt Sv. 56.

Zababušiti = zavázati šátek pod bradu
a cípy odtud do týla. Brt. D. 292. — Koll.
III. 78. Také u Rychn. Dbv.

Zabafati, aufhellen. Lpř.

Zabachtaný také = kdo má na sobě
mnoho obleku. Mor. Brt. D. 292.

Zabakati = zakaňkati, bekleksen. Z.
knihu. Slov. Hdž. Šlb. 83., Zátur. — Z.
o hlase srnčím. Srnčí z-lo. Nár. listy.

Zabalkán, u, m., Zabalkánsko, a, n.,
das jenseits des Balkans gelegene Land.
Kuzm.

Zabalovací, Pack-. Z. papír, plátno. Ml.

Zabárať = zahořovati. Slov. Rl. Pr. II.
22.

Zabasovati = zabasamtiti, zakleti. Us.
Vck. — Z. = zatopiti, einheitzen. Val. Vck.

Zábava = překážka. U Rychn. Vk. —
Z., Pfändung. Bor. 562. Vz Kram. Slov. —
Z. = kratochvíle. Z-vy našich předků. Vz
Mus. 1864. 33. nn. Lidové zábavy na den
sv. Jana Kř. Vz Mus. 1891. 252. Výroční
zábavy lidu morav. Brt. v Obz. 1892. Starý
vlk psům z. Bž. exc — Z. = předměstí
skočovské; hosp. ve Slez.

Zábavička, y, f., zdrobn. zábava. Us. Pdl.

Zábaviště, ě, n., Unterhaltungsort, -platz,
m. Nár. listy. Cf. Zábavna.

Zabaviti co jak: exekučně. Pr. — se
zač: za šestáčik (pobaviti se). Č. Čt. II.
100.

Zábavnice, e, f. = zábavna. Trok. 14.

Zábavník, a, m. = kdo se baví. Orl. VI.
240.

Zábavnosť, i, f. Z. knihy. Tš.

Zábavný. Cf. Jg. Slnosť. 85., 98.

Zábečvák, a, m. = Zábečák. Brt., Šb.
D. 50.

Zabedněný. Z. vajíčko = voskem na-

třené. Mor. a slov. NZ. II. 170. Cf. Stužka
(dod ).

Zaběháč, e, m., Schlagständer, m., ve
stavit. Pcl.

Zaběhnouti, fugere. Ž. kl. — co. To
děvče to všecko z-hne (obstará). U Košic.
Brnt. — koho = zaskočiti. Us. Dbv. —
kam: v metafysické pomysly. Dk. Až do
praděda zabíhal (vzpomínal jeho doby).
Jrsk. — kde. Zda-li snad nějaký oklam tu
nezaběhl. Sš. J. 163.

Zabělelý = zabělavý. Rk.

Zábělník. Cf. Ott. V. 544.

Zábělová, é, f. = míst. jm. u Piňovic.
Pk.

Zabelúziť = oklamati. Slov. Liter. listy
I. 14.

Zábělý chléb = z mouky bílé míchané
s černou. 16. stol. Wtr. Obr. II. 257.

Záběr = náboj (mlýnský). KP. V. 614.

Zaberaniti = něco hloupě vyvésti. Kmk.
v Obz. 1886 345.

Záberník, a, m., Capitalist? Slov. Burza
je chovanica, v kterej páni z-ci chovajú
svoje pokladnice, banky; Jedákovi ližica,
z-kovi železnica koná najväčšiu službu.
LObz. XXIV. 235 , 244.

Zabernoláčiti si = následovati Berno-
láka. Bdl. Ž. Šf. 11.

Zabezpeka, y, f. = zabezpečení, Ga-
rantie, f. Na realnú z-ku povoliť požičku.
Slov. Mt. sl., N. Hlsk. III 144.

Zabibrati = zababrati. Slez. Šd.

Zábidov, a, m., ves v Oravě na Slov.
Pokr. Pot. II. 258

Zabieděť = zbídněti. Slov. Orl. XI. 7.

Zabiják = silný uher. tabák. Brt. D. 292.

Zabilý. Jako z-lú ji ot sebe honil. Pass.
14. stol. Mus. 1882. 521. Kšch.

Zabínek, nka, m., rybník v Písecku.

Zábírka, y, f. = zálom. Hrbk.

Zabitče, ete, n., Opferthier, n. Rk.

Zabitec Ž. kl., Bart 348, Wtr Obr. II.
74., Pršp. 80.

Zabitek, tku, m. = zabíjení. Kdyby byl
své z-tky pokľúzal (vykonával). Slez. Šd.

Zabiti. — abs. Nezabiješ, něbuděš jesť
(jísti), neukraděš, nebuděš měť. Slez. Šd.,
Brt. — co. Žaloba žalobu zabíjí (ničí, ruší).
Val. Vck. Div, že ho nezabilo (o velkém
nebezpečenství). Mt. S. — kde. (Pověz),
že ňa na horách dřevo zabilo. Pck. Ps.
16. — koho jak: do smrti. Výb. I. 804.
Zabil ho z ručnice. Arch. VIII. 179. Jin-
dřich z křivého činu byl zabit od Arnošta
s vinnú. Arn. 1744. Jav dvě pacholata za-
bil je v oběť. Lpř. — koho oč. Zabijú tě
o galanku. Brt. N. p. I. 165. — se za čím.
Zabil by se za masem (velmi rád maso).
Brt. D. 292.

Zabití. Vz Slov. zdrav. Z. z příhody či
z nechtění. Z. jak se v 16. stol. trestalo.
Vz Wtr. Obr. II. 796. nn.

Zabitý. Na z-tém = kopec u Myškovic.
Krč. Z. žleb = žleb ve Střelicích u Brna,
v němž se za války švédské ženy a děti
ukryly a v něm od Švédů pobity byly. Brt.
D. 161. — čím. Raz do roka i v pekle
hostina býva, třebas je dávno doskami za-
bité (zabedněné). Slov. Zátur.

516