1102

Zabižný = hbitý (ku posluze). Slez. Šd.

Záblať, i, f., ves u Bohumína ve Slez. Šd.

Zablaťany, dle Dolany, míst. jm. Pk.
Npj. 14.

Zableptati, zableptnouti polívku vejcem.
Rgl. Vz Zableptnutý.

Zablesknouti se komu odkud: s nebe.
Us. Dbv. — se kde jak. Víno rubínem
v číších se zablyskne. Čch. Sl. 80.

Zablesnúť = zablesknouti. Slov. Phľd.
IV. 462.

Zabliskovati = zhlížeti. Na tatíčka za-
bliskoval. Laš. Brt. D. 292.

Zabloudilec, lce, m. = zabloudilý. Šd ,
Orl. II. 268.

Zablouditi kam v milování bližního,
v pýchu, v hrdosť. Št. Kn. š. 39., 128. —
jak: proti dobrému. Št. Kn. š. 27. Ač sú
starší mudrci pravým všetečstvím byli za-
blúdili. Št. Kn. š. 119.

Zablství, n. = zabylství, vzteklosť, in-
sania. Z. pod.

Zablúdenec, nce, m. = zabloudilec. Slov.
Vaj. Ttr m. 108., Phľd. II. 318

Zahlukať se = zatoulati se. Laš. Brt.
D. 292.

Zabluščiť = zatopiti Brt. D. 200.

Zábnouti. Mkl. Etym. 401. a.

Zábobonka, y, f. = zábobon. Brt. D. 292.

Zabočeně. Hledí z. jako ťmok (= smok,
drak) = škaredě. Slez. Brt. D. 292., Šd.

Zábočka, y, f. = zabočení cestou, za-
cházka, zajíždka. Z. a oklika. Čas. čes duch.
1887. 300.

Zábod. Zábodem, spornstreichs. Z. cválá.
Kmp. Gr. 71. — Z., a, m., raneus, ryba?
Pršp. 15.

Zabohovanec = člověk umíněný, tvrdo-
hlavý. Šd.

Záboj, placenta. Moravci pokrutinám ří-
kají z. Bl. 339. Cf. Kram Slov., Krok (nový)
III. 242, Kúch (dod.) — Z. = místo, kde
se kámen n. ruda rozbíjí, zábojna. Us. u Tur
nov. Athen. 1887. 140 Z. v Rkk. Cf. Vlčk.
7. Z. hájí Jir. místním jménem Příboj, a
posud jsou Zábojové na Mor.

Zábojiští, n., das Hinterland, ve vojen.
Rk.

Zábojna, y f, vz Záboj (dod.).

Zabojovati = podmaniti. Slov. Czm. 110.

Zabol = zabudol, zapomněl. Slov.

Záhonek, nku, m. = pověra. Val. Vck.

Zaboniť = zapomněti. — co. Laš. Brt. D.
292.

Zaboř. Jak se v Z-ři u Lab. Týnice p
farář zabořil. Vz Sbtk. Krat. h. 135.

Záboří, vrch u Mirošova. Krč. — Z..
záboroví, ein Ort hinter dem Kieferwald.
Sl. les.

Zabořilec, lce, m., Verkömmling.

Zabořilosť, i, f., Versunkenheit, f. Sš.

Zábořný. Z. dobývání, Bruchbau, m.,
v horn. Hrbk.

Záhorský Jonáš Cf. Tf. Mtc. 210., 244.,
Pyp. K. II. 519., Ukaz. 114., Bačk. Písm. I.
392. — Z. Fr., hud. sklad , nar. 1845. Vz
Srb 163.

Zaboudlý, brenzlich.

Zabouřený = pobouřený, nevrlý. Císař
domácími půtkami z. Št. Strž. II. 209.

Zábradliak, u, m. = strom pěstovaný
na zábradlí pri múroch, na latách, na drôte
pouväzovaný, Spalierbaum. Slov. LObz.
XVII. 5., XXI. 140.

Zábradlník, u, m., Geländersäule, f. Rk.

Zábradlo. Cf. Mkl. Etym. 18. b.

Zábraň = čásť vesnice Nákla.

Zabřaňati = zařinkati. Kld. II. 154.

Zabráněný. Věci z-né. 15. stol. Mnč.
R. 95.

Zábrání = zábraní. 1379. — Pk. Npj. 9.

Zabranitel. Ž. kl Z. všech pracných.
Marg. v. 375.

Zabrániti komu, čemu s inft. na konci
vynech, je to již na str. 20. b.

Zabranka, perhibitus, zastr. Pršp. 82.

Zabranosť, i, f. Z. do hry. Us. Pdl.

Zabranský J., farář. Vz Bačk. Písm. I.
933., Zl. Jg. 100.

Zabraný. Do sebe z-ný (zamyšlený)
Brt D. 292.

Zabrati co. Dyť to němožu všecko z.
(na jednou vzíti). Laš. Brt. D. 292. —
koho kam: do zajetí. Šf. Strž. II. 166.

Zabrcaný = zaházený. Brt. D. 292.

Zabrdí, n. = padrtí, místo porostlé zá-
krsky. V již. Čech. Rjšk.

Zabrdovice. Jak chytají v Z-cích na
Mor. zajíce? Vz Sbtk. Krat. h 215.

Zabrdovský klášter. Arch. VII. 577., 591.

Zábřeska, antilucanum. Pršp. 3.

Zabřesknouti se. Mkl. Etym. 21. b.

Zabřésti, vz Zabřednouti.

Zábřezda = zábřezda, antelucanum. D.
Gesch. 305., Veleš.

Zábřež = zápraží. Vých. Čechy. Šb. D.
29 — Z. = ves na Oravsku. Šd.

Zabřeždění. Mkl. Etym. 21. b., Ž. kl.,
Hank. Sb. 216., 217., 221., 230., 233

Zabřežditi se. Teprve před 23 lety za-
čalo se v té pustotě literní poněkud za-
březďovati. Šf. III. 172.

Zábřežek. Mkl. Etym. 21. b. Z, Platz
hinter dem Ufer. Sl. les.

Zabrindzovaný = brindzou zamaštěný.
Slov. Sokl II. 331

Zabřísti, vz Zabřednouti.

Zabrknouti oč = klopýtnouti, stolpern.
Z-kla o práh, div se nepřerazila. Us. Kšť.

Zabrnkati = zadrnkati. Z. na harfu. Us.
Kšť.

Zábron, u, m. Z. na ohrodoch. Cf. Za-
broněti. Slov. Phľd. IX. 1.

Zabrousiti. Spisovatel z-sil si pro látku
do .. . Zkr.

Zabřuděný = zabřiděný. Vz Zabřiditi.
Slez. Šd.

Zabruchaný = zababraný, zamazaný.
Slov. Němc.

Zábrysk, u, m. = zábřesk. Slov. Šf. T.
m. 73.

Zabrzdění, n, das Bremsen. Z. vlaku.
Pdl.

Zabrzditi vlak, bremsen Vz Brzda.

Zábsti Cf. Mkl Etym. 401. a. a aL. 270.,
Gb. Ml. L 147, List. filol. 1892. 112. —
koho jak. Zebe mne, jako když ková. Na
Plzeň. Brtv.

Zabštilý = zlostný, na oko dobrák, zornig.
Lib. NZ. I. 548.