1103

Zabublaný = zamračený. Celý svět je
z-ný, bude pršeti. U Králové Městce. Kšť.

Zabudať, vz Zabudnouti.

Zabudnouti co jak. Tak som ťa, môj
milý, zabudla ľahúčko. akoby do vody za-
hodil jablúčko. Mt. S. l874. 133.

Zabúření, n., rubor, zastr. Rozk.

Zabušiti se = zamilovati se. Val. Vck.

Zabyć, vz Zabyti. Ostrav. Šb D. 61.

Zabyle, šibně, vesane. Výb I. 1181.

Zabylství. Jos. 11 , Ezp. 2524., Št. Kn.
š. 347.

Zabylý. Mkl. Etym. 26. b., Št. Kn. š. 347.

Zabyti. Z-vati se = blázniti, Výb. I. 270.;
baviti se. Ďáblé na střeše běhajíc se zabý-
vají. Pass. 888. — Což by zasloužili a za-
byli jim vyplatiti (zapomněli). Arch. IX.
229. Pozn. Ve valaštině a laštině znamená
tvar zabylo nastoupení děje (éytveto, wurde).
Zabylo mu ho líto. Tak mi měkko z. Z.
ho teskno. Z. mu slabo, Brt. D. 161.

Zabyvač, e, m., insanus, zastr. Pršp. 42.

Zábyvka. Kom. L. 104., Výb. II. 1425.

Zač, e, m. = zať, zeť. U Metylovic. Sš
P. 465., Šb D. 60.

Zacafraný; -án, a, o = zamazaný, be-
schmutzt. Val., slov. Vck., Brt. D. 292.,
Rr. Sb.

Zacáchati = zacákati. Val. Vck.

Zacancati se = rozpovídati se. Někde
se z-cal a nejde. Us. Kšť.

Zacancovati = zatancovati. Hned sem
si z-cuváł tu ševcovsko. Brt. N. p. I. 291.

Zacělinka, y, f. = jetelinka. Brt. N. p.
II. 325.

Zacělo. Položen tři dni v sv. hrob z.
Pravn. 2179. a j. Abys to věděla z. Drk.
Hrv 95. — Mnč. R. 75., Krum. 452. a.

Zacengati = zacinkati. Či z-gá statok
(dobytek) v dubravine. Slov. Č. Čt. II. 72.

Zácestí. Do z. se octnouti Pal. Rdh. I. 85.

Zacigániť si = zalhati si. Mor. a slov. Šd.

Zacikať= moč pustiti, zascati (o dětech).
Slov. Zátur.

Zacimbrlať = zazvoniti U Chocně. Ktk.

Zacléř. Cf. Sdl. Hr. II. 54.

Záclonný, schattend, deckend. Loos.

Zacloumati, vz Cloumati.

Zácný = vzácný, acceptus. Jir. Mor. 58.

Zácpa. Cf Slov. zdrav.

Zacpanlivosť těla, Verstopfbarkeit. Mtc.
XV. 297.

Zacpati co: všecken řád a práva. Bart.
69. — komu co: ústa. Hus II. 21.

Zacrendžati = zavzníti. Slov.

Zacundrený = zacundraný. Slov. Sokl.
II. 357.

Zacvokovati dělo, vernageln.

Zač. Kúpila by si čač, keby bolo zač.
Slov. Orl. IX. 247.

Začačkati = utišiti. Slov. Phľd. II. 446.

Začamšiť, verrammeln. Laš. Brt. D. 292.

Začárigať = zavléci. Slov. B. Kn II 22.

Začariť = začarovati. Orl. II. 211.

Začátečníkovati = začátečníkem býti.
Us. Šd.

Začátkovati = počínati, Anfang machen.
Us. Šd.

Začátník. Šf. Strž. II. 559.

Začátniště, ě, n., Anfangspunkt, m. Rk.

Začelistní, retromaxillaris. Z. jamka, fo-
vea r.
Záčepek, pku, m , vz Záčep. Rk.
Záčepňák, u, m., Pfropfhammer, m.,

hrvát. Šd.

Záčerň, ě, f., schwarzer Staar, Amau-
rosis (v oku) Rk.

Začertiť sa = začertovati. Slov. Čkžk.
X. 31.

Začeslení, n., Verspindelung, f. Sl. les.

Začiatočník = začátečník. Slov. Loos.

Začiatok, tku, m. = začátek. Slov. Loos.

Začimčarať, začimčařiť (o vrabčím křiku).
Cf. Čimčarara. Us. Kšť., Holč.

Záčin v dolech, Abtheilung, f. Hř.

Začínavý. Z. slovesa: blädnouti, slad-
nouti, mladnouti. Let. Mt. sl. VI. 1. 51.

Začinčarovať. Z-la síkora. Orl. II. 25.

Záčinie, n. = záčin (ve stodole). Slov.
Rr. Sb.

Začiričarovať = začinčarovat (dod.).

Začířiti si na koho (dobrati si ho).
Však na mne si také začejřila špičkú. Prss.
Gar. Cf. Začírati.

Začmarykovati něco, bekritzeln. Us.
Pdl.

Začmouzený, začmuzený, verraucht. Z.
strop. Zr. Gris.

Začnělo se mu za ňou (zachtělo). Slov.
Dbš. Sl. pov. VI. 90

Začnouti jak. Kdo mnoho věcí najednou
začne, málo jich dodělá. Exc.

Začochtati, vz Čochrati. Neor.

Začouzený, verraucht.

Začúchnúť = utichnouti, still werden.
Orl. X. 251. a j.

Začvirigat, zwitschern. Vrabec z-gá. Slov.
Čkžk. II 37.

Zad. Četo, kroč (krokem) — v zad! Zug,
rückwärts — Marsch! Čsk. — Chce-li pak
kdo viece čísti o tom, tam na zad nalezne.
Št. Kn. š. 53. — Jdeš po zadu, jak svatý
Martin (protože jde po všech svatých). Brt.
A on vyhrál ze zadu běže Lpř.

Záda = celá zadní strana trupu. Stff.
Má šest křížků na zádech (je mu 60 let).
Us. Kšť. Že ho zabili, ja su ráda, šak mi
maloval často záda. Brt. Ps. II. 441. Byl
obrácen zády. když se krása rozdávala (jest
ošklivý) Us. Kšť.

Zadač, e, f. = úloha, úkol, hádanka,
z rus. (Ten) vážnú z. tú rozlúštil. Slov.
Sokl. II. 193. — Rzm. Štf. 16.

Zadar, vz Zader.

Zadati. Str. 36. a. 12. ř. sh. oprav ne-
pokutovvli v: nepokutovali. — co: pramen
(buďto přední anebo zadní vory pramene
z obyč. plavby vybočit nechati). Na Vltavě.
Špd. — koho = zažalovati. Ssk. — koho
kam. Mého synečka na Vsetín z-li. Pck.
Ps. 26. Z. koho na vojnu. Obr. Ps. — co
komu nač. Co ti zadám na tvůj šat (při-
dám ?). U Vel. Postřelmova. Krmela.

Zadatný, veräusserlich. Nezadatná práva.
Dch.

Zádav. Výb. I. 447. a j., II. 758. Ve
válce husitské musila také Bechyně pod-
niknouti znamenitou z-vu. Pal. Rdh. II. 388.
U zlého dosáhneš jen křivdy a závady.
Ezp. 1848.

516*