1104

Zadávatel, zadavatel, e, m., der Ein-
reicher, Einsender. Z. prosby, Gesuchs-
werber, m. Rk.

Zadechnúť si = něco málo si odpoči-
nouti. Val. Slavč. 16.

Zadek. Komp. zaděj (více v zadu). Brt.
D. 155. — Z. = řiť. Sukně krátké nosíchu,
že jim zadku nepřikrýváchu. Let. 493.

Zadeklamovati, declamiren. Phľd. VIII.
249.

Zaděkovati za vychování Koll. Zp II.
392.

Záděl melassová, z cukrovky. KP. V.
420., 421. Z. ve sladovnictví = směs vody
s tlučí. Ib. 299., 302.

Zadělaný = zamazaný. Ten je z. Us. —
Mám u vás dva dni práce z-néj (jste mi za
dva dni dlužní). Vhl.

Zadělati komu co. Z. si boty (zama-
zati). Us. Nic si nezadělal = nevydělal. Val.
Vck. — nač: na chléb. Us. — jak. To
abech zaďala po věrtele. Mor. Neor

Zadělávací stroj pekařský, Einmach-.
Vz KP. V. 696.

Zádělka, y, f. Do zimné (studené) vody
se nasype mouky a rozklechtá, to se praví
z. Slez. Šd.

Zaděložní, retrouterinus. Z hlíza.
Zadem, vz Zad.
Zaděnka. Cf. Brm. IV. 2. 372.
Záděňkový železák = hrnec, v němž se
záděněk vaří. Us. Rjšk.

Záděr, Neider. Kolik záděr kdo má,

tolik nepřátel o něj ukládá. Us. Kšť. Má-li

kdo na prstech u nehtů z-ry, bude míti

nepřátely. Us. Cf. Zálup. — Z. = zátěr.

U Kromeř. Tč.

Zaderecký, ého, m., os. jm. Tf. Mtc. 258.

Zadevernovať si. Cf. Dever. Čkžk. I. 27.

Zádcha, y, f., Katarrh, m. Rk.

Zádiel, a, m., ves na Slov. Do Z-la. Rl.

Pr. II. 227.

Zadinka, y, f. = maso, pečené ze za-
dečku. Šd.

Zaditi, zurückbleiben. Když kdo z nás
bude z., budeme . . . Koll. Zp. II. 406.
Za dlouho. Tak teplo už z. nebylo. Šd.
Zadnějšek, šku, m. = zadnější díl. Us.
Zadněpranský = za Dněprem jsoucí.
Z kozáci. Orl. III. 86 Vz násl.

Zadněprovský, vz předcház. Šf. Strž.
II. 23., Pyp. K. I. 257., 336.
Zádní, n, diaeta, zastr. Rozk.
Zadnice = zadní, těžší vězení. Vz Před-
nice, Wtr. Obr. II. 834.
Zaďobkati = zaďobati. Orl. II. 25.
Zadobralka (!), utvořil Rosa.
Zadohlaví, n., Hinterkopf, m.
Zadohrudí, n. = zadoprsí (dod.).
Zádoliní, n. = za dolinou, pole na Po-
zděchovoku na Mor. MzO. 1890. 180.

Zadomácí. Jan N.. z. v pivováře. Matr.
opav.

Zadomový = za domem jsoucí. Z za-
hrady. ZObz. XXIV. 97.

Zádonština, y, f. = řeč zádonských oby-
vatelův. Pyp. K. II. 290.
Zadoprsí, n., Hinterbrust, f.
Zádor, u, m., vz Záděr. Šd.
Zadosti učiniti Pož. 20.

Zadožábrý. Cf. Ott. I. 264.

Zadrápati. Z-puje žida (strhuje mu z ceny
a zboží žádané). U Rychn. Dbv.

Zádrapek, pku, m. = zbytek větve ze
stromu vyčnívající, za který se kdo rukou
n. nohou držeti může. Sb. učit.

Zadrápnutý. Přinesl orla v prsou z-tého
do myslivny. Šír. Pt.

Zádrha = drážka ve stélce (u ševců).
Vz Matj. 178.

Zádrhlavosť, i, f, Herbheit, f. Varené
alebo pečené kutne (plané gdoule) tratia
svoju z. Slov. LObz. XX. 109.

Zádrhlavý, herb. Kutňová ovocina je
nad mieru z-vá. ZObz. XX. 109.

Zádrhlina. Šf. III. 196. Vz Uzlovina
(dod.).

Zadrhovací stroj. Mour.

Zadriemkavať = podřimovati. Slov.
LObz. XXIII. 50

Zadříti. Ř. 11. sh. místo vydrúc čti:
zadrúc. — co. Jak sa větr zbúří, tož chod-
ník zadře (zavěje) snihem. Brt. D. 297., Vhl.

Zadrnknouti si nač. Hlk.

Zádruha Cf. Kram, slov, Arch. für
slav. Philologie (Jagič) X. I. u. 2. Heft 54.
nn. Na mor. Slovači žije se dosud větším
dílem v z-ze. Kv. 1884. 619.

Zádruhář, e, m. = člen zádruhy. Osv.
1889. č. 2.

Zadružený = družkami obklopený. Z.
královnička. Km. 1887. 776.

Zadržeti koho. Kdě že si ho zadržal
(na kterou čásť těla jsi zaměřil). Němc. IV.
444.

Zádubí, n., ves u Žiliny na Slov. Šd.

Záduch = neurosa čivu bloudivého,
Asthma. Vz Ott. II. 919. Cf. Kram. Slov.

Zadukujka, y, m., os. jm. Wtr. Obr.
I. 89.

Zádum, u, m., Vertiefung in Gedanken,
Melancholie, f.

Zadumčeti. Dříví v plotně z-čí a pak
nehoří. Lib. NZ. I. 542.

Zádumčivec brouk. Šír. II. 63.

Zádumčivo = zádumčivé. Phl'd. VI. 260.

Zádumnosť. Zr., Čch.

Zadunaj, e, m. = Zadunajsko. Náš Z.
Kuzm. Pkr. 20.

Zaduřený = rozdurděný. Je z. jako bo-
can. Slez. Šd.

Zádus, u, m. = zadušení. ZObz. XXIV.
250.

Záduš, e, m. = záduší. Od kteréhokoli
záduše. Arch. X. 414.

Zadušení. Cf. Slov. zdrav.

Zadušenina Pták pečený v z-ně. Bavor.

Zádušitá, é. f, jm. paseky. MzO. 1890.
180.

Záduší. Cf. Wtr. Obr. II. 603.

Zádušní lázně = chudým udržované na-
dáním Wtr. Obr. II. 116.

Zádušnice = lázeň zdarma topená (pla-
cená z milosrdných odkazů), zastr. Mtc.
XVI. 14.

Zádušník, vz Dušeník.

Zadutnať = zaduněti. Až ohlas pádu
z-tnal z doliny. Č. Čt. II. 96.

Zaďva, v, f. = řeka na Slov., přítok Tisy.
Hý. Ss.



	1104

	Zadávatel, zadavatel, e, m., der Ein- reicher, Einsender. Z. prosby, Gesuchs- werber, m. Rk. Zadechnúť si = něco málo si odpoči- nouti. Val. Slavč. 16. Zadek. Komp. zaděj (více v zadu). Brt. D. 155. — Z. = řiť. Sukně krátké nosíchu, že jim zadku nepřikrýváchu. Let. 493. Zadeklamovati, declamiren. Phľd. VIII. 249. Zaděkovati za vychování Koll. Zp II. 392. Záděl melassová, z cukrovky. KP. V. 420., 421. Z. ve sladovnictví = směs vody s tlučí. Ib. 299., 302. Zadělaný = zamazaný. Ten je z. Us. — Mám u vás dva dni práce z-néj (jste mi za dva dni dlužní). Vhl. Zadělati komu co. Z. si boty (zama- zati). Us. Nic si nezadělal = nevydělal. Val. Vck. — nač: na chléb. Us. — jak. To abech zaďala po věrtele. Mor. Neor Zadělávací stroj pekařský, Einmach-. Vz KP. V. 696. Zádělka, y, f. Do zimné (studené) vody se nasype mouky a rozklechtá, to se praví z. Slez. Šd. Zaděložní, retrouterinus. Z hlíza. Zadem, vz Zad. Zaděnka. Cf. Brm. IV. 2. 372. Záděňkový železák = hrnec, v němž se záděněk vaří. Us. Rjšk. Záděr, Neider. Kolik záděr kdo má, tolik nepřátel o něj ukládá. Us. Kšť. Má-li kdo na prstech u nehtů z-ry, bude míti nepřátely. Us. Cf. Zálup. — Z. = zátěr. U Kromeř. Tč. Zaderecký, ého, m., os. jm. Tf. Mtc. 258. Zadevernovať si. Cf. Dever. Čkžk. I. 27. Zádcha, y, f., Katarrh, m. Rk. Zádiel, a, m., ves na Slov. Do Z-la. Rl. Pr. II. 227. Zadinka, y, f. = maso, pečené ze za- dečku. Šd. Zaditi, zurückbleiben. Když kdo z nás bude z., budeme . . . Koll. Zp. II. 406. Za dlouho. Tak teplo už z. nebylo. Šd. Zadnějšek, šku, m. = zadnější díl. Us. Zadněpranský = za Dněprem jsoucí. Z kozáci. Orl. III. 86 Vz násl. Zadněprovský, vz předcház. Šf. Strž. II. 23., Pyp. K. I. 257., 336. Zádní, n, diaeta, zastr. Rozk. Zadnice = zadní, těžší vězení. Vz Před- nice, Wtr. Obr. II. 834. Zaďobkati = zaďobati. Orl. II. 25. Zadobralka (!), utvořil Rosa. Zadohlaví, n., Hinterkopf, m. Zadohrudí, n. = zadoprsí (dod.). Zádoliní, n. = za dolinou, pole na Po- zděchovoku na Mor. MzO. 1890. 180. Zadomácí. Jan N.. z. v pivováře. Matr. opav. Zadomový = za domem jsoucí. Z za- hrady. ZObz. XXIV. 97. Zádonština, y, f. = řeč zádonských oby- vatelův. Pyp. K. II. 290. Zadoprsí, n., Hinterbrust, f. Zádor, u, m., vz Záděr. Šd. Zadosti učiniti Pož. 20.	Zadožábrý. Cf. Ott. I. 264. Zadrápati. Z-puje žida (strhuje mu z ceny a zboží žádané). U Rychn. Dbv. Zádrapek, pku, m. = zbytek větve ze stromu vyčnívající, za který se kdo rukou n. nohou držeti může. Sb. učit. Zadrápnutý. Přinesl orla v prsou z-tého do myslivny. Šír. Pt. Zádrha = drážka ve stélce (u ševců). Vz Matj. 178. Zádrhlavosť, i, f, Herbheit, f. Varené alebo pečené kutne (plané gdoule) tratia svoju z. Slov. LObz. XX. 109. Zádrhlavý, herb. Kutňová ovocina je nad mieru z-vá. ZObz. XX. 109. Zádrhlina. Šf. III. 196. Vz Uzlovina (dod.). Zadrhovací stroj. Mour. Zadriemkavať = podřimovati. Slov. LObz. XXIII. 50 Zadříti. Ř. 11. sh. místo vydrúc čti: zadrúc. — co. Jak sa větr zbúří, tož chod- ník zadře (zavěje) snihem. Brt. D. 297., Vhl. Zadrnknouti si nač. Hlk. Zádruha Cf. Kram, slov, Arch. für slav. Philologie (Jagič) X. I. u. 2. Heft 54. nn. Na mor. Slovači žije se dosud větším dílem v z-ze. Kv. 1884. 619. Zádruhář, e, m. = člen zádruhy. Osv. 1889. č. 2. Zadružený = družkami obklopený. Z. královnička. Km. 1887. 776. Zadržeti koho. Kdě že si ho zadržal (na kterou čásť těla jsi zaměřil). Němc. IV. 444. Zádubí, n., ves u Žiliny na Slov. Šd. Záduch = neurosa čivu bloudivého, Asthma. Vz Ott. II. 919. Cf. Kram. Slov. Zadukujka, y, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 89. Zádum, u, m., Vertiefung in Gedanken, Melancholie, f. Zadumčeti. Dříví v plotně z-čí a pak nehoří. Lib. NZ. I. 542. Zádumčivec brouk. Šír. II. 63. Zádumčivo = zádumčivé. Phl'd. VI. 260. Zádumnosť. Zr., Čch. Zadunaj, e, m. = Zadunajsko. Náš Z. Kuzm. Pkr. 20. Zaduřený = rozdurděný. Je z. jako bo- can. Slez. Šd. Zádus, u, m. = zadušení. ZObz. XXIV. 250. Záduš, e, m. = záduší. Od kteréhokoli záduše. Arch. X. 414. Zadušení. Cf. Slov. zdrav. Zadušenina Pták pečený v z-ně. Bavor. Zádušitá, é. f, jm. paseky. MzO. 1890. 180. Záduší. Cf. Wtr. Obr. II. 603. Zádušní lázně = chudým udržované na- dáním Wtr. Obr. II. 116. Zádušnice = lázeň zdarma topená (pla- cená z milosrdných odkazů), zastr. Mtc. XVI. 14. Zádušník, vz Dušeník. Zadutnať = zaduněti. Až ohlas pádu z-tnal z doliny. Č. Čt. II. 96. Zaďva, v, f. = řeka na Slov., přítok Tisy. Hý. Ss.