1105

Zádveřek, řku, m. = zádvoří. Šd.

Zafixlovati si = zahráti v karty. Us. Kšť.

Zafrajmarčiť = zašantročiti.

Zafraňhařiť, oprav v: zafraňkářit. Brt.
D. 66.

Zafrfranosť, i, f. Cf. Frfrati. Zbr. Múdr.
živ. II. 249

Zafujarovať si. Cf. Fujara. Phľd. IV.
263., Orl. VII. 150.

Zafúlanec, nce. m. = zafoulenec. Slov.
Phl'd. VI. 111.

Zagan, a, m. = chlapec, kluk. U Neza-
myslic. Bkř.

Zagať = zobati. Ale tu ju husy z. za-
čaly. Slov. Zátur.

Zagarazdiť = zasmetiti, zaneřáditi. Val.
Brt. D. 292.

Zaglaněný pluh = zahliněný, studňa =
zanesená bahnem, lúka = podnesená vodou.
Val. Brt. D. 292.

Zagogoliť = na hrdle tuho nieco za-
viazat. Slov. Zátur.

Zagrovati měď. Arch. X. 72.

Zagychati. Vz Gychati. Zagychla (ulila)
ho krev. Brt. D. 212.

1. Záha = žáha. Cf. Mkl. Etym. 406. b.

Zahabať. Laš. Brt. D. 292.

Záhadka. Šf. Strž I. 288., II. 215.

Zahájené, ého, m. = zápověď v lese, na
louce. Laš. Brt. D. 292. Vz Zahájený.

Zahájený. V 7. ř. tohoto článku oprav
pred v: před. Z. soud = na jisté roky (ter-
miny) odbývaný; slavnostní, plný, do roka
jen několikrát konaný ; nezahájený = mimo-
řádný. Mus. 1884. 91., Wtr. Obr. II. 621.
nn. Vz Nezahájený.

Zahájiti čím. Tím mnoho z-jím = uše-
třím. Val. Vck.

Zahaleč. Cf. Wtr. Obr. I. 522.

Zahálka příčina mnohých hříchů, mno-
hých nepravostí. Sb. uč. Mysl i rozum za-
hálkou ochuraví. Kram. Práce člověka živí,
z. maří. Lpř. Cf. Vor. St. 12.

Zahálkův Mlýn ve Velvarsku.

Zahamražiti = úsilovně vydělati. Val.
Vck.

Zahanbený. Stál před ním jako z. ško-
lák. Us.

Zahánivý. Z. prostředky, repellentia.

Zaháralý = zohořelý. U Hradiště Uh. Tč.

Zahartovať = zakaliti. Slov. Němc. Sl.
pov. I. 46. Z. železo, stählen. Rb.

Zahasiti co čím: hněv flašou. Rr. Sb.

Záhať bílá, weisser Thrombus, červená,
dunkelrother T., krevní, Blutinfarct, vápe-
nitá, Kalk-, vrstevnatá, geschichteter T.
Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav.

Záhata, vicus. Bhm. 40. V. = ulice. Jir.

Zahatěný = najedlý; nezahatěný = ne-
nasytitelný. Val. Brt. D. 293.

Záhatový. Z. změknutí mozku, thrombo-
tische Gehirnerweichung.

Záheb. Koll. III. 285.

Zaheržati = zařehtati. Koň z-žal na
milú. Koll. Zp. II. 370.

Záheť, interj. = bene est tecum, zastr.
Hank. Sb 339.

Zahľadávať si co = hledatí si. Z. si
živnosť. Slov. N. Hlsk. XIV. 175.

Zahladiti něco, vertuschen, zatajiti. Laš.
Brt. D. 293.

Záhladný, Vertilgungs . Rk.

Záhlavek, colapha, pohlavek. Počechu
z-vky bíti jeho. B. mik. Mark. 14. 65
(v B. Let : zášijky).

Záhlavní, vz Záhlavný. — Z. = za hla-
vou jsoucí. Z. nápis (v nemocnicích). Us.

Zahlbiť = zahloubiti. Slov. Loos

Zahlédnouti abs. Keď si já ho (chleba)
krájám, šecí zahlédajú (hledí na to) a mia
nebožátko slze oblévajú. Mor. ps. Hrb. —
co komu. On mi to zahleděl, beaufsich-
tigen, warten. Val Vck — se do koho =
zamilovati se. Šd.

Zahlenění, n. = ucpání hlenem, Ver-
schleimung, f. Z. prsou.

Záhlinice u Kroměříže. Vz popis jich
v Hrb. Obr. 313. nn. (tam byl starostou
Skopalík).

Zahloubenosť, i, f. = zahloubilosť. Dk.
Aesth. 538.

Zahloubiti. Z-bil se tedy sám až k prv-
ním základům didaktiky. Pal. Rdh. I. 254.

Zahloupnouti, pl., utí, momentan dumm
werden. Nevím, jak jsem tenkráte z-pl. Šd.

Zahltanopožerákový, retropharyngo-
oesophageus.

Zahltanový. Z hlíza, Retropharyngeal-
abscess, nádory, -geschwülste.

Zahlúpený, etwas dumm. Z. dieťa. Slov.
L. Rm. 14. 15.

Zahmati. Jak je udice zahmavše. Kat.
2338. Dle List. fil. 1888. 109. má býti: za-
hnavše. Udice zahnaly = zajely do těla.
Vz tam.

Zahna, y, f. = pulsus, zastr. Pršp. 82.

Zahnati co odkud čím. Tělesné milosti
zahoní ot sebe. O 7 vstup. Zlé zlým za-
háňajú. Us. Šd. Ktož moc od hrdla svého
zažene, mocí viece naň nesahej. Vš. 152. —
si nač: na chléb, na šaty (vydělati si).
Brt. D. 293.

Záhněda. Pršp. 6.

Záhnětek, tku, m. = něco zahněteného.
Šd.

Zahněvaný vřed, vz Vřed (2. dod.).

Zahnítiti = zanítiti, zapáliti Z. v ka-
mnech. Rais Vým. 112.

Zahoditi co čím kam. Hazáky z. na
mláto plachetkou (vodu po mlátě hezky
rozstříknouti). KP. V. 309. — se kam.
Brt. D. 293., Pož. 259., BKn. II. 18., Arn.
2006. — se komu kam jak. S podivným
štrkotom na grg kostlivec sa jej z-dí. Č.
Čt. II 63.

Záhodný. Vidělo se mi z-né. Krnd. 182.

Zahochtati a zazpívati. Výb. II. 993.

Zahomoliti něco, kegelförmig zuspitzen.
Šd.

Záhon. V gt. připouští D. Lhrg. 169.
také -a, sulcus. Sv. ruk. 321. Podlé z-na
(praedium), ježto dal Jakub synu svému.
Bib. olom. 232 Z. hnojný = louže. Máme
na zahradě hnojný z. vedlé chlíva. U Žamb.
Dbv.

Záhonář, e, m., nadávka sedlákům. Cf.
Záhonkář (dod.).

Zahonitý, repulsivus. Ev. olom. 68.



	1105

	Zádveřek, řku, m. = zádvoří. Šd. Zafixlovati si = zahráti v karty. Us. Kšť. Zafrajmarčiť = zašantročiti. Zafraňhařiť, oprav v: zafraňkářit. Brt. D. 66. Zafrfranosť, i, f. Cf. Frfrati. Zbr. Múdr. živ. II. 249 Zafujarovať si. Cf. Fujara. Phľd. IV. 263., Orl. VII. 150. Zafúlanec, nce. m. = zafoulenec. Slov. Phl'd. VI. 111. Zagan, a, m. = chlapec, kluk. U Neza- myslic. Bkř. Zagať = zobati. Ale tu ju husy z. za- čaly. Slov. Zátur. Zagarazdiť = zasmetiti, zaneřáditi. Val. Brt. D. 292. Zaglaněný pluh = zahliněný, studňa = zanesená bahnem, lúka = podnesená vodou. Val. Brt. D. 292. Zagogoliť = na hrdle tuho nieco za- viazat. Slov. Zátur. Zagrovati měď. Arch. X. 72. Zagychati. Vz Gychati. Zagychla (ulila) ho krev. Brt. D. 212. 1. Záha = žáha. Cf. Mkl. Etym. 406. b. Zahabať. Laš. Brt. D. 292. Záhadka. Šf. Strž I. 288., II. 215. Zahájené, ého, m. = zápověď v lese, na louce. Laš. Brt. D. 292. Vz Zahájený. Zahájený. V 7. ř. tohoto článku oprav pred v: před. Z. soud = na jisté roky (ter- miny) odbývaný; slavnostní, plný, do roka jen několikrát konaný ; nezahájený = mimo- řádný. Mus. 1884. 91., Wtr. Obr. II. 621. nn. Vz Nezahájený. Zahájiti čím. Tím mnoho z-jím = uše- třím. Val. Vck. Zahaleč. Cf. Wtr. Obr. I. 522. Zahálka příčina mnohých hříchů, mno- hých nepravostí. Sb. uč. Mysl i rozum za- hálkou ochuraví. Kram. Práce člověka živí, z. maří. Lpř. Cf. Vor. St. 12. Zahálkův Mlýn ve Velvarsku. Zahamražiti = úsilovně vydělati. Val. Vck. Zahanbený. Stál před ním jako z. ško- lák. Us. Zahánivý. Z. prostředky, repellentia. Zaháralý = zohořelý. U Hradiště Uh. Tč. Zahartovať = zakaliti. Slov. Němc. Sl. pov. I. 46. Z. železo, stählen. Rb. Zahasiti co čím: hněv flašou. Rr. Sb. Záhať bílá, weisser Thrombus, červená, dunkelrother T., krevní, Blutinfarct, vápe- nitá, Kalk-, vrstevnatá, geschichteter T. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. Záhata, vicus. Bhm. 40. V. = ulice. Jir. Zahatěný = najedlý; nezahatěný = ne- nasytitelný. Val. Brt. D. 293. Záhatový. Z. změknutí mozku, thrombo- tische Gehirnerweichung. Záheb. Koll. III. 285. Zaheržati = zařehtati. Koň z-žal na milú. Koll. Zp. II. 370. Záheť, interj. = bene est tecum, zastr. Hank. Sb 339. Zahľadávať si co = hledatí si. Z. si živnosť. Slov. N. Hlsk. XIV. 175.	Zahladiti něco, vertuschen, zatajiti. Laš. Brt. D. 293. Záhladný, Vertilgungs . Rk. Záhlavek, colapha, pohlavek. Počechu z-vky bíti jeho. B. mik. Mark. 14. 65 (v B. Let : zášijky). Záhlavní, vz Záhlavný. — Z. = za hla- vou jsoucí. Z. nápis (v nemocnicích). Us. Zahlbiť = zahloubiti. Slov. Loos Zahlédnouti abs. Keď si já ho (chleba) krájám, šecí zahlédajú (hledí na to) a mia nebožátko slze oblévajú. Mor. ps. Hrb. — co komu. On mi to zahleděl, beaufsich- tigen, warten. Val Vck — se do koho = zamilovati se. Šd. Zahlenění, n. = ucpání hlenem, Ver- schleimung, f. Z. prsou. Záhlinice u Kroměříže. Vz popis jich v Hrb. Obr. 313. nn. (tam byl starostou Skopalík). Zahloubenosť, i, f. = zahloubilosť. Dk. Aesth. 538. Zahloubiti. Z-bil se tedy sám až k prv- ním základům didaktiky. Pal. Rdh. I. 254. Zahloupnouti, pl., utí, momentan dumm werden. Nevím, jak jsem tenkráte z-pl. Šd. Zahltanopožerákový, retropharyngo- oesophageus. Zahltanový. Z hlíza, Retropharyngeal- abscess, nádory, -geschwülste. Zahlúpený, etwas dumm. Z. dieťa. Slov. L. Rm. 14. 15. Zahmati. Jak je udice zahmavše. Kat. 2338. Dle List. fil. 1888. 109. má býti: za- hnavše. Udice zahnaly = zajely do těla. Vz tam. Zahna, y, f. = pulsus, zastr. Pršp. 82. Zahnati co odkud čím. Tělesné milosti zahoní ot sebe. O 7 vstup. Zlé zlým za- háňajú. Us. Šd. Ktož moc od hrdla svého zažene, mocí viece naň nesahej. Vš. 152. — si nač: na chléb, na šaty (vydělati si). Brt. D. 293. Záhněda. Pršp. 6. Záhnětek, tku, m. = něco zahněteného. Šd. Zahněvaný vřed, vz Vřed (2. dod.). Zahnítiti = zanítiti, zapáliti Z. v ka- mnech. Rais Vým. 112. Zahoditi co čím kam. Hazáky z. na mláto plachetkou (vodu po mlátě hezky rozstříknouti). KP. V. 309. — se kam. Brt. D. 293., Pož. 259., BKn. II. 18., Arn. 2006. — se komu kam jak. S podivným štrkotom na grg kostlivec sa jej z-dí. Č. Čt. II 63. Záhodný. Vidělo se mi z-né. Krnd. 182. Zahochtati a zazpívati. Výb. II. 993. Zahomoliti něco, kegelförmig zuspitzen. Šd. Záhon. V gt. připouští D. Lhrg. 169. také -a, sulcus. Sv. ruk. 321. Podlé z-na (praedium), ježto dal Jakub synu svému. Bib. olom. 232 Z. hnojný = louže. Máme na zahradě hnojný z. vedlé chlíva. U Žamb. Dbv. Záhonář, e, m., nadávka sedlákům. Cf. Záhonkář (dod.). Zahonitý, repulsivus. Ev. olom. 68.