1107

Zahudlikať = na housle zahráti, za-
housti. Slov. Čžkž. X. 36, 4.

Záhumeníky, pl., m. = paseky v Prlově.
MzO. 1890. 180.

Záhumnice, e, f. = záhumní. Arch. X.
448.

Zahundati = zabaliti. Z. se ve vlňák.
Mor. Rjšk., DSt. I. 42.

Záhup, Hinterschwung, m.

Zahupnouti někam = hupkem zaběh-
nouti. Mor. Šd.

Zahuštovadlo, a, n., vz Zahustidlo. Z.
barev. Vz KP. VI. 251.

Záhvizd, u, m., der Pfiff. Šd.

Záhy. Cf. Mkl. Etym. 399. a.

Záhý. Cf. jáh. Šf. III. 563.

Zahybáč. Čf. Záprtek.

Zahybačka, y, f., u knihaře, Falzbein,
u., Falzmesser, n., Falzzange, f. Rk.

Zahýbaný, zum Einlenken geneigt. Us.
Pdl.

Zahýbati kam s kým. S ní do smrčí
k svému stavení z-la. Sá. — čím: voj-
skem, das Heer in einer Bogenlinie seit-
wärts führen. Lpř. — komu. Však vám
nezahýbá (nemáte nouze). U Star. Jič. Vhl.

Záhybel = záhuba, zahynutí. Czm. 109.

Zahýbavo pravil. Slov. Rl. CM. IX. 12.

Záhybkový = záhybový. Pdl.

Zahyláňat, vz Helekati (2. dod.) Val.
Slavč. 95.

Zahynouti. Ž. kl. 2. 12. a j. — čím:
hřiechem. Št. Kn. š. 56. — kde. Dybych
věděl, kde zahynu, zapálil bych tú dědinu.
Pčk. Ps. 23. — proč. Bohatý pro tebe (světe)
zahyne. 15. stol.

1. Zach, a, m., lepo, ryba? Zastr. Pršp. 15.

2. Zach Jiří. Ct. Slavín seš. 36. v příl.
Z. Jan, varhaník. 1699.—1773. Vz Srb. 76.

Zachádzať = zacházeti. Slov. Loos.

Zachádzka = zacházka. Slov. Loos.

Zachápati. Ducha sv. zjevenie zachápa-
jiece volachu. Pass. 14. stol. Mus. 1882. 520.

Zachládka, y, f. zomentum, zastr. Pršp.
87.

Zachlastiti, profanare. Z. kl. 88. 40. —
Z. se vodum = zalknouti se. Mor. Vhl.

Zachlistiti = zachlastiti (i dod.). Ž. wit.
88. 40. — Z. = zavříti. Zachlisti pilně dvéře
v zámky a sám po přelazu vyšel jest. BO.

Zachloščiť = zabiti (prase). Uh. Brt. D.
293.

Zachluchlať, vz Zachochliť. Slov. Rr. Sb.

Záchmat, u, m., Nachgriff, m. Z. do-
vnitř, zevnitř. V těl. Rgl. — Z. Viděla, že
v něm panuje většina Rakousku příznivá
a z-tům revolučním odporná. Bdl. ŽEr. 32.

Zachmúřelý = zachmúřený. Hrts.

Záchod = západ. Už je slunečko nad
z-dem. Sš. P. 374. Měsiec proto slove menšie
světlo, že se menší na zdě (minuitur in
consumatione). B. mik. Sir. 43. 7. — Z.,
Abtritt. Čímtě plnější, tím z. i hůře smrdí.
Č. Kn. š. 314. O z-dech v 15. a 16. stol.
vz Wtr. Obr. I. 408. an., 794., II. 181.

Záchododský Petr. Cf. Bačk. Písm. I. 35.

Zachochliť = zachuchlať, hlavu nedbale
obvázati. Slov. Rr. Sb.

Zachoptať sa = zapackovať, brknouti.
Val. Brt. D. 293.

Zachořený = nemocný. Z. dobytče. Brt.

Záchova, v, f. = záchov. Dobytek na
z-vu krmený. Šd.

Zachovalý. Svátosti ode všech věrných
zvyklé a z-lé (zachovávané). Bart. 80. —
kde. Starodávní v království zachovávalý
obyčej. Sněm. 1651. p. 19. — v čem: Ve
všem z-lý. Arn. 877. — ke komu. Ke
všem lidem z-lý. Arn. 895.

Zachování Jeho v dobrém z. obraňovali.
1515. Mus. 1880. 490. Pokora jest pravý
pěstún a z všech šlechetností. Št. Kn. š.
103. — Z , Verhaltung. Podle obyčeje a
z. jiných měst. Let. 99.

Zachovanství, n. = zachování. Sv. ruk.
328.

Zachovaný, absconditus. Ž. kl. 16. 14. —
k čemu: k zatracení. Hus II. 374.

Zachovati. — koho od čeho. Bůh za-
chovává je (lidi) od zlosti. Výb. II. 210.
(Hus). Z. koho od úrazu, od zlého. Pož. 28.,
33. — koho čeho. Toho nás rač z. (zba-
viti). Chč. (Výb. II. 640.). — jak dlouho.
Panenstvie z. do života, až do smrti. Št.
Kn. š 76., 61. — se kdy proti komu jak.
A v tom času aby se obojí proti sobě v po-
koji z-li skutkem i řečí. Arch. VIII. 411. a j.

Zachovavač. e, m. Beobachter, m. Z.
víry křesťanské. Arch. VII. 281.

Zachráněnec, nce, m., der Gerettete. Pdl.

Zachríplý = chraptivý. Uh. Brt. D. 293.

Zachrstiti = zaliti. Krev ho z-la. Val.Vck.

Zachrypnúť = ochraptěti. Slov. Orl. VI.
115.

Zachtíti si co. Což by sobě dítě z-lo,
v tom mu nepovolovali. Výb. II. 1419. —
s inft. Z-lo se mi zapacholeti, repuerascere.
Kom.

Zachuchmati = zabaliti, zakryti, ver-
mummen. Z. se do guby, pod koberce.
Slov. Phľd. VII. 255., 149.

Zachule. V z-li byste jej líbali. Bart. 171.

Zachutiti. Z-tiv svatého skrušenie. Výb.
I. 1176.

Zachvácený. Polož za Zachvácenosť.

Záchvat dušnosti močokrevné, asthma
uraemicum, dušnosti srdcové, a. cordiacum,
namáhavého dýchání, orthopnoische Anfälle.
Ktt. exc.

Zachvatitel, e, m., der Erhascher. Pdl.

Zachvátiti koně = schvátiti. Rgl. exc.
Tento pokrm (duši) na nebe zachvacuje
(unáší). 15. stol. Mnč. R. 62.

Záchvatka u těžné klece, die Fallbremse,
v horn. Hř.

Záchvějový, Schwingungs-. Us. Pdl.

Zachvěti, vz Zachvíti.

Zachycovací přístroj, Fangapparat, m.
Zpr. arch., ZČ.

Zachystaníčko, a, n. = zásoba. Měli
z. Kom. L. 37.

Zachystati se něčím na svátky. Brt.
D. 293.

Záchyt. Jakou duši srdce mé si našlo
v lásky z-tu. Štulc I. 191.

Zachytiti. Slova jednotlivá z-vati z ho-
voru souvislého. Osv. 1886. Dali jej obuť
tie železné čižmy a ona sa z-la šírym sve-
tom. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 59.