1108

Záchytně, mit Nachgriff, v tělocv. Rgl.

Záchytný. Z. rohy, Fanghörner, v horn.
Hř.

Zainkoustovati = inkoustem za-, po-
mazati, mit Tinte ver-, beschmieren. Us. Rgl.

Zaj, e, m. = křik, Geschrei, n. Slov.
Čkžk. II. 152.

Zajádřiti hlaveň, verschrauben beim Ge-
schützrohr. Čsk.

Zajachati = zajechati. Orl. X. 194.

Zajachtať. Hurtom sadli na kone, prchký
dupot z-tal z nadmlýnskeho srázu. Slov.
Phľd. X. 1.

Zajalovělý. Z. slepice (stará, neuesoucí
vajec). U Žink. Fč.

Zajaňa, ě, f. = kosa šedá jako zajíc.
Mor. Brt.

Zajáskati si písničku = zazpívati. Brt.
D. 220.

Zajatí. V takovém zajatú zme byli —
tak zle se nám vedlo. Brt. D. 293.

Zajatý soud, interessirt. Dk. Aesth. 12. —
Býł velice z-tý = nemocí sklíčen. Brt. D.
293.

Zájazd, u, m. = zájezd. Slov. Loos.

Zajci = zajíti. Nemôže tak daleko z.
Slov. Rr. Sb.

Zaječí = k zajíci se vztahující. Z. pysky,
labia leporina, lagostoma. Cf. Slov. zdrav.
Z. oko, lagophthalmus (cholerové, chole-
ricus, křečové, spasticus, obrnové, paraly-
ticus, vrozené, congenitus), oči, lagopthal-
mia. Ktt. exc. — Vzal do zaječích (noh).
Výklad vz v Km. 1882. 303. — Z. v bot.
Z. lupen, lapacum rotundum. Byl. 15. stol.,
sádlo = vřes. U Lužan. Kšť. Z. ouško (stro-
ček, zvonky), houba, craterellus. Ott.V. 703.

Zajeděný vřed. Vz Vřed (2. dod.).

Zájedka, y, f. = zájedek. ZObz. XXIV.
282.

Zajedník, a, m. = škorpil. Slov. Phľd.
XII. 548.

Zajek, jka, m. = zajíček. Mor. Šd.

Zájem, praeda. 1424. Z. mu otejmeš.
Výh. I. 1163. Učinili z. Let. 147. Cf. Kn.
rožm. 290. — Z., das Interesse. Rakouské
volební řády spočívají na základě zastou-
pení dle zájmů. Srbený. 29.

Zájemník, a, m., abigeus. Pršp. 81.

Zajeti koho jak. Že ho z boku roz-
ličnými skoky zajíždějí (po straně klamou).
Bart. 285. — Z. někam na nocleh. Cf. Arch.
VIII. 221.

Zájezek rybníka. Arch. VIII. 482. Z. =
malá nádržka u splavu proutěným věncem
otočená, aby ryby, které jez přeskočily,
v něm uvázly. U Žamb. Dbv.

Zajezený = zasycený, kdo se zajedl a
již nemá pořád vlčího hladu. Val. Vck.

1. Zajíc. Cf. Mkl. Etym. 399. nn., Bhm.
31., Zbrt. 97., Kram. Slov. 599., Brm I.
2. 479. nn., Brt. Dt. 40., Zázvorový. Str.
91. a. 11. ř. zd. zágerka oprav v: jagerka.
Str. 91. b. 3. ř. zd. nadhňa oprav v: na-
háňa. Chytiti (střeliti) zajíce na komora.
Brm. I. 2. 482. Stříli se hezky na z-ce,
když leží. Jsa v oboru lži zajícem honě-
ným čili autoritou. Km. 1889. 37. Ťažko je
psa na zajaca huckať, keď vôle nemá. Slov.
Orl. IX. 247. Jak psa nutíš za zajícem,

tehdy ho nechytá. Tč. Kdo zajíce jídá,
krásy na týden nabývá. Č. Tloukla již ně-
kolikrát na keř, ale z. nevyběhl (vyzvídala,
ale nedověděla se). Šml. Přeběhne-li z. přes
cestu, znamená to neštěstí. Us. Cf. Veverka.
Veď kostol je nic zajac (však kostel ne-
uteče, říká, komu se tam nechce). ZObz.
XXIV. 27. Krk hlavy nesní, kráva z-ce ne-
dohoní. Brt. To na to koukáš, jako mladý
z. na sníh (udiveně). Us. Z. živ jest a ne-
modlí se. Us. Který sedlák za zajícem skáče,
brzy nad statkem spláče. Dva otcové a dva
synové ulovili tři z-ce a každému se do-
stalo po jednom (děd, otec, syn). Mor. Brt.
Z. jsa postřelen a k smrti se maje volá:
Kně-z! kně-z! Er. P. 25. — Z., vz Zej
(dod.). — Z. špikovaný či hřebelce = mu-
čidlo, jímž mučenému záda dřeli. Wtr. Obr.
II. 754.

2. Zajíc. Arch. VIL 727. Z. z Hasen-
burka. Arch. VIII. 609., D. Gesch. 232.,
Výb. II. 851., 1618. — Z. B. Tf. Mtc. 256.

Zajícový. Z. daň = dodávání zajíců jako
daň. Wtr. Obr. II. 538.

Zajíček. Z-čky = lvíčky, květy hledíku
většího. U N. Bydž. Kšť.

Zájih, u, m, Blutseuche, f. Nz. lk. Vz
násl. (ovčí nemoc).

Zajík oprav v: zájik.

Zajíkavec. Pršp. 45.

Zajíkavý. Střez se z-vých. Sv. ruk. 245.

Zajísti se do čeho: do práce. Šml. —
se komu. Bude se mu to zajídať (bude mu
to nemilé). Us. Rgl.

Zajistné, ého, n., Versicherungsgebühr,
f. Stat. kn. 188³/₄. 136. Vz Pojistné.

1. Zajíti. — abs. Když mělo slunečko
zachoditi. Wtr. exc. Na to si dej z. chuť.
Us. Fč. — kam (odkud komu kdy).
Starosť její zacházela dál. Jrsk Zašel kus
do lesa od svých druhů. Šml. Zachází mu
za nehty (počíná se mu zle dařiť). Us. Kšť.
Len nedávno k nej počal zachádzať a už
bude z toho svatba. Rr. Sb. Zašel v les.
Vrch. Nedaleko srny zašly a už srny jich
tu našly. Sš. P. 746. (188., 410.). Když bylo
slunce za hora zašlo. BO. Ti časem mezi
ně zacházívali, Výb. II. 1446. Z. u poku-
šení, v blud, ve zlé, v hřiech, v dluhy. Št.
Kn. š. 48., 119., 127., 131., 156. — čím
(kam). Až mu pláčem počechu oči zachá-
zeti. Výb. I. 824. Tak jí oči zašly mdlobú.
Hr. ruk. 119. By těmi marnostmi nezašli
v hřiech. Št. Kn. š. 143. (144.). Dítě se za-
šlo pláčem (pozbylo dechu). U Žamb. Dbv.
— s čím (komu jak). A jakž jsou s ji-
nými zacházeli, tak také i s nimi král za-
šel. Pož. 189. Zachodilo mně dobře s tým
mlékem (obchod se dobře dařil). Brt. D.
293. — oč. Což by mě zašlo od něho
o rychtářství; Slíbil mi, až by mi co o to
zašlo, že mě ze všeho má vyvaditi bez mé
škody. Půh. I. 333., II. 108. Po obědě po-
čali se opět o to zacházeti (jednati), až se
dobře posvadili Výb. II. 1449. — koho.
Kdyby je které protivenstvie zašlo. M.
Dřéve než je zajde válka. Št Kn. š. 166.
Zajde-li mě smrť s tú vinú. Sv. ruk. 300. —
se v čem. Plakal, až sa tak v slzách za-
chodil. Slov. Phľd. XII. 255.