1109

2. Zajíti. — abs. Zajímej = utíkej! Uh.
Brt. D. 293. — co, koho. Zajímať koho, in
die Enge treiben. Laš. Brt. D. 293. Z. louku
(zahájiti, aby nepásli). V Plzeň. Otm. —
co s kým. A kak-lij' to popravce dobrý,
kterýž by, moha jieti zlého, aby viece ne-
škodil, i nechce tu, kdež by s ním nemohl
zajieti plenu velikého. Št. Kn. š. 168. —
se kde. Majíc mezi sebú ústavnú milosť,
jako zajímajíc (vypůjčujíc) a oplácejíc se
jí mezi sebú. Št. Kn. š. 89. Z. = vypůjčiti
také v Sv. ruk. S. 185. — co čím. Zajal
kosum šířá záhon = sekal na jednou obilí
na celém záhoně. U St. Jič. Vhl.

Zajitří. Na zajitřie. Kor. 41.

Zajizlený = náhle rozpálený. Hdk. Kr.
v. 345.

Zájmenný. Jména a příslovce původu
zájménného. Gb. Ml. II. 90.

Zájmeno. Cf. Brt. S. 190., Šf. III. 481.,
Brt. D. 164, List. fil. VI. 210. nn., X. 406.
nn. (v ústech lidu českého), Kv. Ml. 76. až
85., Gb. Ml. II. 81. nn., D. Lhrg. 87. nn.

Zajojkať = zvolati ,joj'. Šd.

Zajtrajší = zajtřejší. Sl. sp. II. 86.

Zajtrejší = oprav v: zajtřejší. Pass. 363.

Zajtří. Když bylo na z. ráno. Sv. ruk.
171. Když na z. (druhého dne) král stráže
povolal. Pass. mus. 391. a j.

Zajtrok. Do zajtroku. Tóth. B. 183.

Zakadubí, n. = pole za studňú s kadu-
bem, co sa dobytek napájá z toho. MzO.
1890. 180. Vz Kadlub.

Zákal. Cf. Mkl. Etym. 109. b. Z. čočky.
Cf. Schd. I. 130, Slov. zdrav. Z. sklivce,
c. hyaloidea, starých, Altersstaar. Z. šedý
(barvivový, c. chorioidealis, částečný, par-
tialis, čočkovitý, lenticularis, dlážkovitý,
siliquata, druhotný, secundaria, hnilobný,
putrida, hnisavý, purulenta, hvězdovitý;
stellata, jádrový, nuclearis, jinochů, juve-
num, koljádrový, perinuclearis, korový, cor-
ticalis, kostnatý, ossea, mázdřitý, membra-
nacea, měkký, mollis, mléčný, lactea, ná-
sledný, consecutiva, nepravý krevní, spuria
cruenta, ještě nezralý, nondum matura,
osový, axialis, pásový, zonularis, plovací,
natans, polarní, polaris, pouzdročočkový,
capsulolenticularis, pouzdrový, capsularis,
přezralý, hypermatura, prvotní, primaria,
smíšený, mixta, středový, centralis, stříbřitý,
argentea, tekutý, fluida, tmavý, nigra, tře-
slavý, tremulans, úplný, totalis, vápennatý,
calcarea, vlaknatovápenatý, fibrosocalcanea,
vláknatý, fibrosa, vrstevnatý, zonularis) ;
počasný zelený z. následný, glaucoma chro-
nicum consecutivum, výlevový zelený, g.
haemorrhagicum; rozříznutí šedého z-lu,
discissio cataractae, stlačení šedého z-lu,
depressio cataractae. Ktt. exc.

Zákala, y, f. = voda, v níž se kalí
žhavé železo, Löschwasser, n. Hrvát. Šd.

Zakalanie, n., das Abstehen (des Vie-
hes) Slov. N. Hlsk. XV. 8., IV. 222.

Zákalec v chlebě: tkanička, stezička,
chodníček.

Zakaleč, lče, m. = zákolník. V Krkonš.
Hk.

Zakalení vody, rohovky, svědomí.

Zakamenaný, felsenhart. Z. poľo. Slez.

Zakaňkati = kaňkami umazati, be-
klecksen. Šd.

Zakarpatí, n., Gegend hinter den Kar-
paten. Pal.

Zakaspický. Z. dráha. Šd.

Zakazač, e, m. = obecní sluha, jenž
úřadní věci jménem úřadu rozhlašuje. Slov.
Rr. Sb.

Zakázati si něco = zamluviti, objed-
nati Val.Vck. Slov. Rr. Sb. — co jak. Sv.
Kateřina zakazuje veselosť pod smíchem a
sv. Ondřej pod hříchem. Slez. Opav. týd.
1885. č. 21.

Zakaždým = pokaždé. Slov. Phľd. II.
219., VI. 222., Č. Čt. II. 142.

Zákeř, vz Žakéř (dod.).

Základ. Z-dy domů v 15. a 16. století.
Vz Wtr. Obr. I. 423.— Z., Pfandbrief. Zjie-
mali židy a listy neb základy pobrali jim.
Št. Kn. š. 159.

Zakládati. — co. Z. sud. KP. V. 381.
Chudé sousedy aby zakládali. Výb. II. 1412.
Husi už zakládají křídla. — co čím: hrob
kamenem. Krnd. 167. — co kam : ruce
v klín. Jrsk. Ktorá mi pierko za klobouk
založí. Bl. Ps. 21. Zal. dobytku za jesle.
Us. Fč. — komu kde. Zakládalo mně
v krku (začalo boleti). Val. Vck.

Základek = prismaticky přisekané dřevo
k podepření sudu. KP. V. 381.

Základík. Dk. Poet. 286. V lučbě mlu-
víváme o z-ku složeném. Dk. Aesth. 16.
Pojem osoby činí Hegel z-kem všeho práv-
ního řádu. Dk. Dj. f. 175.

Základinár, a, m., Capitalist. Vz Zá-
kladina.

Základka = píce dobytku za jesle za-
ložená. U Rychn. Vk. — Z. = sázka. Dě-
lali jak do z-dky = o z-dku. Laš. Brt. D.
— Z. v knize, das Lesezeichen. Šd.

Základní číslovky. Cf. Kvř. Ml. 86-89.,
Gb. Ml. II. 91.

Základodatný, grundlegend. Dk. Aesth.
313.

Zaklaměti se na besedě = zaseděti se.
Brt. D. 293.

Zaklati. Z lásky mečem se zaklal. Šf.
Strž. II 372.

Zaklátiti. Bůh tě za to jistě z-tí (po-
trestá). U Žamb. Dbv.

Záklenek. Nz.

Zakleniti = zatíti, sevříti. Z. zuby. Ssk.

Zaklenouti, concludere. Pevnosť z. Ž.
kl. 16. 10. A dobytek jich v smrti zakle-
nul. 77. 50. I z-nul v mečiu liud svój. 77.
62.

Zaklenutí, n., Verwölbung, f. ZČ. I.
389.

Zákleska, y, f. Hdk. Dřev.

Záklesník. Ott. III. 647.

Zaklesnouti řetěz k vozu = zavěsiti.
Mor. Rgl.

Zákletba, y, f. = modlitba zaklínací.
Hnoj.

Zakletec, tce, m. = zakletý. Šd.

Zakléti, vz Zaklíti.

Zakletí. Žila jako v z. (v ústraní). Jrsk.

Zakli, vz Zakel. Čekala já milého, z.
on mi pridze. Koll. Zp. I. 21. (II. 510.).