Předchozí (1111)  Strana:1112  Další (1113) |
|
|||
1112
|
|||
|
|||
Zalávecký = za lávkou bydlící. U Kr.
Hrad. Kšť. Zaledvá = sotva. Val. Slavč. 91., 35.
Zalehnouti kam. Koroptve zalehly do
bramborů. Us. Rgl. — co komu: cestu, sperren. Let. 262. — čím. Síň zalehla ve- likým výkřikem. Zr. Gris. — kde. De za- lehne pleva, netřeba tam chleba. Val. Slavč. 12. Zalejněný = lejnem zamazaný. Z. do-
bytek. Us. Šd. Zalejniti = lejnem pokáleti, zamazati.
Us. Zálek, u, m., das Erschrecken. Rk.
Zalekaný vřed, vz Vřed (2. dod.).
Zaléknouti. Ženy svatebníkům zalikují
cestu (přetáhnou šátky, aby dostaly od že- nicha zpropitné). Hrb. Obr. 47. Zalektati koho, co. Zalektal ho, až mu
tři žebra praskla; Z. něčí ctižádosť = za- lichotiti někomu Us Kšť. — koho kde: u srdce = soucit v něm zbuditi, pohnouti. Us. Kšť. Zalenošiti si, etwas faulenzen Us. Pdl.
Zálepa, y, f., Verklebmittel, m. Rk.
Zálepka, y, f., Kartenbrief, dopis mo-
houcí býti zalepen. Z-ky jsou v oběhu od 1/61886. Zalepnúť = zabiti (králíka).
Zalepovač, e, m., Verkleber, m. Us.
Pdl. Zalepovatel, e, m., Verkleber, m. Us.
Pdl. Zaleptati. Listí po stromě šumíc z-lo
Č. Kn. š. 349. Zálesek, sku, m. = nejzažší čásť býva-
lého lesu u mor. Ostravy. Wrch. Zalesniti, il, ěn, ění, zalesňovati, bewal-
den. Us. Pdl. Zalesňovací, Bewaldungs-, Pdl.
Zalesňovatel, e, m. = kdo zalesňuje.
Us. Pdl. Záleší, n., pole u Pozděchova. MzO. 1890.
180. Zálet. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 202,
Světz. 1884. 158. Zaletěti kam (čím). Do komůrky bych
z-těl k srdci mému. Er. P. 131. Myšlén- kami někam z. Tč. exc. Záletí. Č. Rž. XXXVIII.
Záletnictví, n., Buhlschaft. Rk.
Zalévání, suffisiola, nemoc. Pršp. 61.
Zalezený, verkrochen. Dycky je hdesik
z. jak jezevec. Mor. Vhl. Zalezlec = samotář. U Rychn. Dbv.
Zalézti si na koho = seděti na něm,
týrati ho. Us. Kšť., Fč. Zálež = zaléhající ložistě, eingelagerte
Lagerstätte, zaléhání, Einlagerung, f., v horn. Hř. Záležení, n. Dobře činiti lidem podlé
z. statku svého. Kar. 121. Záležeti, 3 pl. -ží, později -ejí. Vz Le-
žeti. — abs. Jakž čas z-ží; Soudce má onomu, koho v právě obtížil, dosti učiniti podlé toho. jakž ta pře z-ží, wie die Rechts- sache vorliegt. Št. Kn. š. 102., 146. — na koho. česť, kteráž na samého Boha záleží. Pož. 82. — kde. V jehožto ruce moc z-ží- Kar. 85. V nichž (slovech) z-ží plnosť svr- |
chovánie. Št. Ř. 250. b. (Uč. 121., 124.,
152.). Zali. Cf. Mkl. Etym. 399. a.
Zalíbiti, také = slíbiti, versprechen. —
co. Ráda sliby zalibovala. Kat. 455. b. — co, se komu. Z úmysla zalíbivše Bohu své panenstvie. Št. Kn. š. 61. (62.). Nic těžšího jako mnohým se z. Demosth. — co s kým. Ješto biechu s ní čistotu z-li. Kat. 479. — s inft. A ta (dievka) v čistotě slúžiti Bohu zalíbi. Kat. 488. (ruk. cís. kn.). Zálibný. Verš z-ný sluchu. Exc.
Zalidněnosť, i, f. Stat. kn. 188 3/4. 73.
Zálik, u, m. = zálička. Brt. Sv. 75.
Zálipí, n. = pole za lipami. MzO. 1890.
180. Zalirýkati komu = zazpívati. Laš. Brt.
D. 228. Zálistek, stku, m. Z-ky sú slabšie ré-
vové výhonky, ktoré povstávajú a sice ze spodnými listami na tohoročnom dreve. Slov. Rr. Sb. Jednotlivé květy sedia na z-stkoch. ZObz. XVIII. 182. Zaliteratiti si. S několika básničkami
se z-til. Šm. Zaliti co (komu čím). Tomu sirotkovi
každý bídný zvanek láním zalívá. U Žamb. Dbv. Kolečka vodou z. Er. P. 213. Zálivný Golf-. Z. proud, strom, m. Rk.
Zalkati, lkáním truchlivým. Lpř.
Záloďli (!) = záď lodi. Pohl.
Záloh = založení, fundamentum. Když
založie z.; Duh Páně naplnil z. zemiej, orbem terrarum. Ev. olom. 326., 149. Záloha. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 197.
Položiti z-hy, insidias. Kar. 58. — Z., Vor- schuss. Z. na služné, Gehalts-. Pr. tr. Zá- znamní kniha záloh, Vorschussvormerkbuch, n. Zálohový, Vorschuss-. Z. pokladna, pe-
níze. Pr. tr. Záloktí. Vz Ott. IV. 546. Píky v pravé
z.! Piken am rechten Arm ! Čsk. Zaloktati = zalektati. Rais 34.
Zálom v horn., vz Zátinka.
Zálomek. Mluvil jsem s ním beze všech
z-ků (okolků). Arch. VIII. 145. Zalomiti. Pták se z-mil (sedl na strom).
Us. Zálomka, y, f. = sázka. Zlínsky. Brt.
D. 294. — Z. = míst. jm. v Mal. Hontu na Slov. Zalouchati = zamáčeti, mokřiti, nass
machen. Val. Vck. Zaloupnouti oči, očima = hněvivě na
někoho pohlédnouti. U Kr. Hrad. Kšť. Založení. Ž. kl. 17. 16., 81. 5. Mládec
dobrého z., indoles. Ol. 3. Reg. 11. 28. Do- brého si z. (máš základ v dobrém). Alx.V. 198, Lidé kteréhožkoli stavu, z. Kar. 47. Záložňák, a, m. = člen záložny, Vor-
schusskassamitglied. Us. Šd. Záložnář, e, m. = záložňák. Vz před-
cház. Záložné, ého, n. = záloha. Rk.
Záložní oko na révě. KP. V. 154.
Zalší. Píseň o Z. a Soběslavi. Vz Sbtk.
Krat. h. 137. Zálubka, y, f. = zadní mouka (za lu-
bem). V Krkonš. Kšť. |
||
|
|||
Předchozí (1111)  Strana:1112  Další (1113) |