1112

Zalávecký = za lávkou bydlící. U Kr.
Hrad. Kšť.

Zaledvá = sotva. Val. Slavč. 91., 35.

Zalehnouti kam. Koroptve zalehly do
bramborů. Us. Rgl. — co komu: cestu,
sperren. Let. 262. — čím. Síň zalehla ve-
likým výkřikem. Zr. Gris. — kde. De za-
lehne pleva, netřeba tam chleba. Val. Slavč.
12.

Zalejněný = lejnem zamazaný. Z. do-
bytek. Us. Šd.

Zalejniti = lejnem pokáleti, zamazati.
Us.

Zálek, u, m., das Erschrecken. Rk.

Zalekaný vřed, vz Vřed (2. dod.).

Zaléknouti. Ženy svatebníkům zalikují
cestu (přetáhnou šátky, aby dostaly od že-
nicha zpropitné). Hrb. Obr. 47.

Zalektati koho, co. Zalektal ho, až mu
tři žebra praskla; Z. něčí ctižádosť = za-
lichotiti někomu Us Kšť. — koho kde:
u srdce = soucit v něm zbuditi, pohnouti.
Us. Kšť.

Zalenošiti si, etwas faulenzen Us. Pdl.

Zálepa, y, f., Verklebmittel, m. Rk.

Zálepka, y, f., Kartenbrief, dopis mo-
houcí býti zalepen. Z-ky jsou v oběhu od
1/₆1886.

Zalepnúť = zabiti (králíka).

Zalepovač, e, m., Verkleber, m. Us.
Pdl.

Zalepovatel, e, m., Verkleber, m. Us.
Pdl.

Zaleptati. Listí po stromě šumíc z-lo
Č. Kn. š. 349.

Zálesek, sku, m. = nejzažší čásť býva-
lého lesu u mor. Ostravy. Wrch.

Zalesniti, il, ěn, ění, zalesňovati, bewal-
den. Us. Pdl.

Zalesňovací, Bewaldungs-, Pdl.

Zalesňovatel, e, m. = kdo zalesňuje.
Us. Pdl.

Záleší, n., pole u Pozděchova. MzO. 1890.
180.

Zálet. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 202,
Světz. 1884. 158.

Zaletěti kam (čím). Do komůrky bych
z-těl k srdci mému. Er. P. 131. Myšlén-
kami někam z. Tč. exc.

Záletí. Č. Rž. XXXVIII.

Záletnictví, n., Buhlschaft. Rk.

Zalévání, suffisiola, nemoc. Pršp. 61.

Zalezený, verkrochen. Dycky je hdesik
z. jak jezevec. Mor. Vhl.

Zalezlec = samotář. U Rychn. Dbv.

Zalézti si na koho = seděti na něm,
týrati ho. Us. Kšť., Fč.

Zálež = zaléhající ložistě, eingelagerte
Lagerstätte, zaléhání, Einlagerung, f., v horn.
Hř.

Záležení, n. Dobře činiti lidem podlé
z. statku svého. Kar. 121.

Záležeti, 3 pl. -ží, později -ejí. Vz Le-
žeti. — abs. Jakž čas z-ží; Soudce má
onomu, koho v právě obtížil, dosti učiniti
podlé toho. jakž ta pře z-ží, wie die Rechts-
sache vorliegt. Št. Kn. š. 102., 146. — na
koho. česť, kteráž na samého Boha záleží.
Pož. 82. — kde. V jehožto ruce moc z-ží-
Kar. 85. V nichž (slovech) z-ží plnosť svr-

chovánie. Št. Ř. 250. b. (Uč. 121., 124.,
152.).

Zali. Cf. Mkl. Etym. 399. a.

Zalíbiti, také = slíbiti, versprechen. —
co. Ráda sliby zalibovala. Kat. 455. b. —
co, se komu. Z úmysla zalíbivše Bohu
své panenstvie. Št. Kn. š. 61. (62.). Nic
těžšího jako mnohým se z. Demosth. —
co s kým. Ješto biechu s ní čistotu z-li.
Kat. 479. — s inft. A ta (dievka) v čistotě
slúžiti Bohu zalíbi. Kat. 488. (ruk. cís. kn.).

Zálibný. Verš z-ný sluchu. Exc.

Zalidněnosť, i, f. Stat. kn. 188 ³/₄. 73.

Zálik, u, m. = zálička. Brt. Sv. 75.

Zálipí, n. = pole za lipami. MzO. 1890.
180.

Zalirýkati komu = zazpívati. Laš. Brt.
D. 228.

Zálistek, stku, m. Z-ky sú slabšie ré-
vové výhonky, ktoré povstávajú a sice ze
spodnými listami na tohoročnom dreve.
Slov. Rr. Sb. Jednotlivé květy sedia na
z-stkoch. ZObz. XVIII. 182.

Zaliteratiti si. S několika básničkami
se z-til. Šm.

Zaliti co (komu čím). Tomu sirotkovi
každý bídný zvanek láním zalívá. U Žamb.
Dbv. Kolečka vodou z. Er. P. 213.

Zálivný Golf-. Z. proud, strom, m. Rk.

Zalkati, lkáním truchlivým. Lpř.

Záloďli (!) = záď lodi. Pohl.

Záloh = založení, fundamentum. Když
založie z.; Duh Páně naplnil z. zemiej,
orbem terrarum. Ev. olom. 326., 149.

Záloha. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 197.
Položiti z-hy, insidias. Kar. 58. — Z., Vor-
schuss. Z. na služné, Gehalts-. Pr. tr. Zá-
znamní kniha záloh, Vorschussvormerkbuch,
n.

Zálohový, Vorschuss-. Z. pokladna, pe-
níze. Pr. tr.

Záloktí. Vz Ott. IV. 546. Píky v pravé
z.! Piken am rechten Arm ! Čsk.

Zaloktati = zalektati. Rais 34.

Zálom v horn., vz Zátinka.

Zálomek. Mluvil jsem s ním beze všech
z-ků (okolků). Arch. VIII. 145.

Zalomiti. Pták se z-mil (sedl na strom).
Us.

Zálomka, y, f. = sázka. Zlínsky. Brt.
D. 294. — Z. = míst. jm. v Mal. Hontu na
Slov.

Zalouchati = zamáčeti, mokřiti, nass
machen. Val. Vck.

Zaloupnouti oči, očima = hněvivě na
někoho pohlédnouti. U Kr. Hrad. Kšť.

Založení. Ž. kl. 17. 16., 81. 5. Mládec
dobrého z., indoles. Ol. 3. Reg. 11. 28. Do-
brého si z. (máš základ v dobrém). Alx.V.
198, Lidé kteréhožkoli stavu, z. Kar. 47.

Záložňák, a, m. = člen záložny, Vor-
schusskassamitglied. Us. Šd.

Záložnář, e, m. = záložňák. Vz před-
cház.

Záložné, ého, n. = záloha. Rk.

Záložní oko na révě. KP. V. 154.

Zalší. Píseň o Z. a Soběslavi. Vz Sbtk.
Krat. h. 137.

Zálubka, y, f. = zadní mouka (za lu-
bem). V Krkonš. Kšť.