1113

Zálučina, y, f. = zalučí. Šd.

Zálud, Phantom, n. Šml.

Záludník, a, m. = podvodník. Us.

Záludný. Z. rozumování. Šf. Strž. I.
128.

Zalúchati = zašubrati, zamočiti, urou-
sati. Na Val. Vck.

Zálup = záděr v dřevené nádobě. Brt.
D. 294.

Zálusk. Cf. Slov. zdrav.

Zaluščiť = zabiti, Garaus machen. Mor.
Brt. D. 294.

Zálušek, šku, m., čásť vozu. Vhl.

Zaľutavsko, a, n. = Zalitavsko. Slov.
N. HIsk. 1. 6.

Zalútiti se, sich erbarmen. Val. Vck.

Zalužanka = potok v Písecku.

Zalužanský ze Zalužan Ant. dr., bo-
tanik v 16. stol. Vz Pal. Rdh. I. 109. —
Z. Adam. Vz Pyp. K. II. 355 — Z. J.
Mus. 1829. I. 59., 1848. I. 271.

Zálysí, n. = pastviny za Lysou u Žele-
chovic. MzO. 1890. 180.

Zamačkaný od bláta = umazaný. Laš.
Brt. D. 294.

Zamachati = ušpiniti. — se. Us. Rgl.

Zamandlový, Retrotonsillar-. Z. hlíza.

Zamarašený = zaprášený. Laš. Brt. D.
294.

Zamárněný = zničený. Z. mladosť. Bl.
Ps. 52.

Zamarniti = promarniti. Val. Vck.

Zamásliti něco = máslem zamazati.

Zamastiti. Z-stívá si rád barvičku (za-
hrává). Us. u Kdýně. Rgl.

Zámatek. Št. Kn. š. 161., 348. Arch.
VII. 616. Ta vinička má na nás bez všeli-
kého zámatku a závady zase připadnouti.
Arch. VII. 677.

Zamatlaný = zamazaný. Brt. D. 230.

Zamátnouti se někam = dostati se ná-
hodou, zufällig gerathen. Us. Prs.

Zamazák, a, m. = brhlík. U N. Strašecí.
Šír. Pt.

Zamazati = smazati, delere. Asn. 4.

Zámazné, ého, n., deplanale. Pršp. 82.

Zamčieti, vz Mčeti. Daleko by zamčela
(m. zamčala i. e. člověka) taková libosť.
Št. Opat. 51.

Zámecký, ého, n. = hradník. Us. Rgl.

Zámečnický. Z. zboží v Čech. Vz Ott.
VI. 159.

Zámečník. Patron z-ků sv. Dunstanus,
sv. Apelles. Zbrt. 241.

Zamediti. Z-dil mu hubu (podplatil ho).
Us. Dbv.

Zámek (mknouti). Cf. Mkl. Etym. 206. b.,
List. fil. XI. 164. Z. vrat. Ž. kl. 147. 13.
Před kmínom niet zámku. Slov. Orl. IX.
247. Na komoru třeba jest jednoho, na
hubu dvou zámků. Slez. Šd., Brt. Hra na
z. Vz Km. 1887. 214., Brt. D. 182. Há-
danka: Rapeň sedl na peň, počkaj, rapňu,
já ťa napnu, až pukneš (se otevřeš). Km.
1886. 753. — Z. u lastur. Cf. Dud. 5. —
Z. = panské sídlo. Cf. Wtr. Obr. 1. 375., 376.
Prázdný jest horní z. (hlava), není pána
doma. Lpř. — Na zámku, pahrbek u Kali-
voda; Z. Starý, zbytky zámku u Rynholce;
Z. Staré u Libušína na Slánsku.

Zamělý = zámožný. V Plzeň. Otm.

Záměnečný, aequipollent. Z.pojmy. Dsch.
I. 32.

Záměra, Visur, f. Hrbk.

Záměrnica, e, f, Visirlinie, Sehstrahl.
Hrvát. Šd.

Zaměřovací plocha. ZČ. I. 418.

Zaměstiti, oceupare. Zemi zamésti. Ev.
vid. 66.

Zaměstknati. I proč zemi zaměsknává.
B. mik. Luk. 13. 7. Ta plachta že plac pro-
střed nave zaměstkná (zabere). Výb. II.
1500.

Zaměstnanosť, i, f. Z. myslí. Tš. Laok.
38.

Zaměstnaný. Kdo je z-nán, snadno mu
den uběhne. Bž. exc.

Záměstní list, Linienpassierschein, m.
Rk.

Zameškalec, lce, m., neglector. 16. stol.
Wtr. — Pršp. 46.

Zametací, Auskehr-. Pdl.

Zametlařiti si = košťata dělati. Us.
Prss.

Zámezí. V z. koho uvésti. Pal. Rdh. I.
10.

Zamezivý, prophylaktisch.

Zámezničí, n. = louky za mezníkem
v Zadveřicích. MzO. 1890. 180.

Zámeznosť. O z-sti mocí církevních.
Pal. Rdh. II. 342. — Šf. III. 303., Šf. Strž.
I. 12. Z jedné z-sti do druhé ubíhati. Hš.

Zámezný, excentrisch. Z. hloubavosť. Šf.
Strž. I. 134.

Zamiaknúť = zaměknouti. Na již. Mor.
Brt. L. N. II. 14.

Zamilovánky. V tom vězí z. Šml.

Zamilovati se do koho jak. Z-val se
do ní co vůl do hrachoviny (do otepě sena).
Us. — si v kom. Kdo si v tobě zamiluje.
Brt. N. p 631.

Zamíněnosť, i, f. = umíněnosť. Nár.
listy.

Zamísiti. Str. 153. a. 3. ř. zd.: Rkk. 26.
K tomu přidej : Cf. Osv. 1886. 382.

Zámišnictví. Cf. Schd. 1. 408.

Zámišník vydělává kůže jelení, srnčí,
beránčí, ovčí, telecí na usně tukem. Cf.
Jirchář, Koželuh. Matj. 49.

Zamítavý rozsudek, Pr. tr., návrh.

Zamknouti co. Biřič jeho ústa zemekl.
St. let. 18. A jeho tvrdě zamekše dřvi za-
pečetili. Pass.

Zamlátiti si, ein wenig dreschen. Us.
Pdl.

Zamlčení. Vz Jg. Slnosť. 71.

Zamlčený list = promlčený. Arch. VIII.
440.

Zamlčeti co: hřích Us. Pdl. — co komu.
Také pannám nemohu toho z. Št. Kn. š.
67. (124). — o čem (se kde). Z-čím o ji-
ných a řeknu jen o sobě. Pal. Rdh. III.
154. Z úmysla z-čel se o úmluvách. Pal.
Děj III. 3. 53. O tom sotva by se byl za-
mlčel ve svých spisech. Pal. Rdh. II. 465.
— koho oč. Co jsem platil daně, z-lo mě
to o ten tvůj šátek (zapomenul jsem). U Kr.
Hrad. Kšť.

Zámlčné, ého, n., Schweigegeld, n. Rk.

Zámlka. Cf. Jg. Slnosť. 54., 163.



	1113

	Zálučina, y, f. = zalučí. Šd. Zálud, Phantom, n. Šml. Záludník, a, m. = podvodník. Us. Záludný. Z. rozumování. Šf. Strž. I. 128. Zalúchati = zašubrati, zamočiti, urou- sati. Na Val. Vck. Zálup = záděr v dřevené nádobě. Brt. D. 294. Zálusk. Cf. Slov. zdrav. Zaluščiť = zabiti, Garaus machen. Mor. Brt. D. 294. Zálušek, šku, m., čásť vozu. Vhl. Zaľutavsko, a, n. = Zalitavsko. Slov. N. HIsk. 1. 6. Zalútiti se, sich erbarmen. Val. Vck. Zalužanka = potok v Písecku. Zalužanský ze Zalužan Ant. dr., bo- tanik v 16. stol. Vz Pal. Rdh. I. 109. — Z. Adam. Vz Pyp. K. II. 355 — Z. J. Mus. 1829. I. 59., 1848. I. 271. Zálysí, n. = pastviny za Lysou u Žele- chovic. MzO. 1890. 180. Zamačkaný od bláta = umazaný. Laš. Brt. D. 294. Zamachati = ušpiniti. — se. Us. Rgl. Zamandlový, Retrotonsillar-. Z. hlíza. Zamarašený = zaprášený. Laš. Brt. D. 294. Zamárněný = zničený. Z. mladosť. Bl. Ps. 52. Zamarniti = promarniti. Val. Vck. Zamásliti něco = máslem zamazati. Zamastiti. Z-stívá si rád barvičku (za- hrává). Us. u Kdýně. Rgl. Zámatek. Št. Kn. š. 161., 348. Arch. VII. 616. Ta vinička má na nás bez všeli- kého zámatku a závady zase připadnouti. Arch. VII. 677. Zamatlaný = zamazaný. Brt. D. 230. Zamátnouti se někam = dostati se ná- hodou, zufällig gerathen. Us. Prs. Zamazák, a, m. = brhlík. U N. Strašecí. Šír. Pt. Zamazati = smazati, delere. Asn. 4. Zámazné, ého, n., deplanale. Pršp. 82. Zamčieti, vz Mčeti. Daleko by zamčela (m. zamčala i. e. člověka) taková libosť. Št. Opat. 51. Zámecký, ého, n. = hradník. Us. Rgl. Zámečnický. Z. zboží v Čech. Vz Ott. VI. 159. Zámečník. Patron z-ků sv. Dunstanus, sv. Apelles. Zbrt. 241. Zamediti. Z-dil mu hubu (podplatil ho). Us. Dbv. Zámek (mknouti). Cf. Mkl. Etym. 206. b., List. fil. XI. 164. Z. vrat. Ž. kl. 147. 13. Před kmínom niet zámku. Slov. Orl. IX. 247. Na komoru třeba jest jednoho, na hubu dvou zámků. Slez. Šd., Brt. Hra na z. Vz Km. 1887. 214., Brt. D. 182. Há- danka: Rapeň sedl na peň, počkaj, rapňu, já ťa napnu, až pukneš (se otevřeš). Km. 1886. 753. — Z. u lastur. Cf. Dud. 5. — Z. = panské sídlo. Cf. Wtr. Obr. 1. 375., 376. Prázdný jest horní z. (hlava), není pána doma. Lpř. — Na zámku, pahrbek u Kali- voda; Z. Starý, zbytky zámku u Rynholce; Z. Staré u Libušína na Slánsku.	Zamělý = zámožný. V Plzeň. Otm. Záměnečný, aequipollent. Z.pojmy. Dsch. I. 32. Záměra, Visur, f. Hrbk. Záměrnica, e, f, Visirlinie, Sehstrahl. Hrvát. Šd. Zaměřovací plocha. ZČ. I. 418. Zaměstiti, oceupare. Zemi zamésti. Ev. vid. 66. Zaměstknati. I proč zemi zaměsknává. B. mik. Luk. 13. 7. Ta plachta že plac pro- střed nave zaměstkná (zabere). Výb. II. 1500. Zaměstnanosť, i, f. Z. myslí. Tš. Laok. 38. Zaměstnaný. Kdo je z-nán, snadno mu den uběhne. Bž. exc. Záměstní list, Linienpassierschein, m. Rk. Zameškalec, lce, m., neglector. 16. stol. Wtr. — Pršp. 46. Zametací, Auskehr-. Pdl. Zametlařiti si = košťata dělati. Us. Prss. Zámezí. V z. koho uvésti. Pal. Rdh. I. 10. Zamezivý, prophylaktisch. Zámezničí, n. = louky za mezníkem v Zadveřicích. MzO. 1890. 180. Zámeznosť. O z-sti mocí církevních. Pal. Rdh. II. 342. — Šf. III. 303., Šf. Strž. I. 12. Z jedné z-sti do druhé ubíhati. Hš. Zámezný, excentrisch. Z. hloubavosť. Šf. Strž. I. 134. Zamiaknúť = zaměknouti. Na již. Mor. Brt. L. N. II. 14. Zamilovánky. V tom vězí z. Šml. Zamilovati se do koho jak. Z-val se do ní co vůl do hrachoviny (do otepě sena). Us. — si v kom. Kdo si v tobě zamiluje. Brt. N. p 631. Zamíněnosť, i, f. = umíněnosť. Nár. listy. Zamísiti. Str. 153. a. 3. ř. zd.: Rkk. 26. K tomu přidej : Cf. Osv. 1886. 382. Zámišnictví. Cf. Schd. 1. 408. Zámišník vydělává kůže jelení, srnčí, beránčí, ovčí, telecí na usně tukem. Cf. Jirchář, Koželuh. Matj. 49. Zamítavý rozsudek, Pr. tr., návrh. Zamknouti co. Biřič jeho ústa zemekl. St. let. 18. A jeho tvrdě zamekše dřvi za- pečetili. Pass. Zamlátiti si, ein wenig dreschen. Us. Pdl. Zamlčení. Vz Jg. Slnosť. 71. Zamlčený list = promlčený. Arch. VIII. 440. Zamlčeti co: hřích Us. Pdl. — co komu. Také pannám nemohu toho z. Št. Kn. š. 67. (124). — o čem (se kde). Z-čím o ji- ných a řeknu jen o sobě. Pal. Rdh. III. 154. Z úmysla z-čel se o úmluvách. Pal. Děj III. 3. 53. O tom sotva by se byl za- mlčel ve svých spisech. Pal. Rdh. II. 465. — koho oč. Co jsem platil daně, z-lo mě to o ten tvůj šátek (zapomenul jsem). U Kr. Hrad. Kšť. Zámlčné, ého, n., Schweigegeld, n. Rk. Zámlka. Cf. Jg. Slnosť. 54., 163.