1114

Zamlkle, schweigsam. Z. seděti.

Zamlklý porod, unterbliebene Geburt.

Zámluva. Cf. Brt. D. 294.

Zamluviti se s kým k čemu : k boji.
Výb. I. 316. — se kde. Z-la se tam (mlu-
víc zapomněla sem na věc ; příliš dlouho
jsem tam mluvila). Us. Vck. — co kde.
Úřadování svá před nikým z-vati povinni
nebyli. Lpř. Dj. I. 196. — se komu nač.
Sluha se nám na všecku službu z-vil. U Kr.
Hrad. Dbv. — koho več. Kteří zde nebyli,
těch sme v to nezamluvili (k tomu neza-
vázali). Arch. IX. 93. — s inft. A tak z-li
se každý čtvrtek činiti. Let. 332.

Zámlýní, n. = místo za mlýnem. Us.
Wrch.

Zamlžení zorného pole v oku vzniklé
zkaleuím rohovky. Ott. I. 513.

Zamňágať = zašpiniti, zablátiti. U Pří-
bora. Vck.

Zamnouti, etwas reiben. Z. kalhoty, si
ruce. Us. Rgl., Prss.

Zamodliti se = do modlení se zabrati,
sich ins Beten vertiefen. Kmk. Kuk. II. 285.

Zámoha, y, f. = zámožnosť. Laš. Wrch.

Zamochnatený = zamochnatý. Slov.
Z. lúka. LObz. XX11I. 253.

Zamoknouti. Dýmka z-tá. Us.

Zamôlený. Otavy boly veľmi z-né. Slov.
N. Hlsk. XI. 14. Vz násl.

Zamôliť = zaplaviti. Mor. Slov. Vz před-
cház. Obz. 1892. 132.

Zámora = můra, která chodí na lidi.

Brt.

Zámoravčík, a, m. = Dolák. Brt.

Zamoravec, vce, m. = Zábečvák. Šb. D.
50.

Zámoravský, cf. Zámoraví. Brt. P. 448.

Zámoravštík, u, m., za Moravou (řekou)
bydlící. Brt.

Zamořiti dítě hladem. 1554. Wtr.

Zamotání. Cf. Jg. Slnosť 136.

Zamotanina, y, f., etwas Verfitztes. Dbš.
Úv. 34.

Zamotati se v odpory. Šml.

Zámotek, Wirrniss. Pal. Rdh. I. 309.

Zámotný. Z. vlna. Turinský,

Zamoutiti, vz Zmoutiti. — se. Št. Kn.
š. 50., Kar. 21. Od múky se nezamútíš (ne-
zašpiníš). Brt. P. 384. Ještěr smrdutým
duchem povětřie zamútieše. Pass.

Zamračený jako zápeček. Rr. MBš.

Zamračiti. Tvář jeho se z-la jako den
dušičkový. Kos.

Zamrákavo = pod mraky. Je tak z.
Mor. Rgl.

Zamravčať = zamňoukati. Mačka z-la.
Slov. Ev. šk. II. 192

Zámrázek = zákrsek, zakrnělé ovoce
i takový člověk. Na Hané. Wrch.

Zamraziti koho = někomu nezaplatiti
a více u něho nekupovati. Laš. Wrch.

Zámřežka, y, f, interceptrale, zastr.
Pršp. 84.

Zamřežkať, zu Ende netzen. Slov. Rl.
Pr. 11. 8. Vz Mrežkať.

Zámřežna, y, f. = kancellář. Pohl.

Zámřežnosta (!), y, m. = kancléř. Pohl.

Zamrhanec, nce, m. = zakrslé jehně.
Val. Brt. D. 294.

Zamrhati. Přijíti oprav v : zanedbati.
Do kostela to on nezamrhá (nezanedbá při-
jíti). Slez. Šd.

Zamříti = omdleti, také v již. Čechách.
Trapl. Na Mor. u Uh. Hrad. Brt. D 294.
Ona tehdáž již zamírala (měla těžkosti po-
čavši dítětem). Doudlebsky. Trapl. — Z.
oči = zamhouřiti Laš. Brt. D. 294

Zamrkalka, y, f., jm. vinnice v Podluží.

Zamrklý. Cf. List. til. X. 343.

Zamrlý. Cf. Zamrklý.

Zamrsknouti kam. Stříšky s krápí de-
šťovou, aby do krámu nezamrskovalo. Wtr.
Obr. I. 377

Zámrský Mart. Pyp. K. II. 353.

Zámršček, čku, m. = uderené a kva-
siace da (sbierajúce sa) miesto ne tele ľud-
skom. Slov. Rr. Sb.

Zamrzglý = zakrsalý. Z. ovoce. Zlín-
sky. Brt. D. 294.

Zámrzní, Eis-, Gefrier-, Z. stupeň. Kv.
1871. 195.

Zamúcení. Sv. ruk. Aug. 325. 22., Ž.
kl. 43. 15. Z. těla, tribulatio carnis. Ev.
olom. 197.

Zamúcený den, dies tribulationis. Ž. wit.
Hab. 16.

Zámut, u, m. = zamutění. Slov. Phľd.
VII 40.

Zámutek. Cf. Mkl. Etym. 190. a , Otter.
Is. 4., Bart. 304., Hom. opat. 153. b. 13.,
Št. Kn. š. 132., 348.

Zamutovati, vz. Mutovati. Frč. G. 87.

Zámyčkový. Z. kohout, -hahn, komora
či pochva, -kammer, kužel, -conus, kuželka,
-kegel, lůžko, -lager, roubík, -bahnstift,
schránka, -kasten. Čerm.

Zamykačka, y, f., Zuschliesserin, f. Šd.

Zámyselný = podnikavý. Zlinsky. Brt.
D. 294.

1. Zámysl = úmysl. Podlé tvého z-sla.
Pass. mus. 484. Lstivým z-slem. Kar. 116.
Ďablový z. Pass. mus. 427. Když obec ob-
tieží kterým z-slem. Št. Kn. š 155.

2. Zámysl = Epimetheus. Lpř.
Zámysla, y, m. = záchtivy, kdo si po-
řad to ono vymýšlí, to ono chce. Brt. D.

Zamyslice, ves. D. olom. IV. 151. Po-
lož před : Zamyslitel.

Zamysliti. — abs. Šla, jak byla z-la,
k Alžbětě. 14. stol. Živ. Jež. — co : sen
(vymysliti). Výb. I. 266. — co kde. Z-slil
v svém srdci, nahodil-li by mu Buoh . . .
Pass. mus. 408.

Zamyslový. Z. třesení, křeče, Intentions-
krämpfe.

Zamyškovati. Zas to z-lo (píplo, jako
když myš piští). Nrd. Ml. 114.

Zamytiti někam = zatoulati se, jíti
někam, kam jíti nemáme nebo kde jsme
dávno nebyli. Na Hané. Wrch.

2. Zamžíti. Kteráž (bitva) potmě u. za-
mže oči bývá. 1606. Dnes v noci oka neza-
mžila. Us. Šd.

Záňadro, a, n. = záňadří. Šd.

Zánártí Vz Chodidlo, Vymknutí z.,Tarsusluxation.

Zánártní kloub, Tarsalgelenk, n., vaz.
prakovitý, ligamentum fundiforme tarsi,
úvazek, vinculum tarsi. Ktt. exc.



	1114

	Zamlkle, schweigsam. Z. seděti. Zamlklý porod, unterbliebene Geburt. Zámluva. Cf. Brt. D. 294. Zamluviti se s kým k čemu : k boji. Výb. I. 316. — se kde. Z-la se tam (mlu- víc zapomněla sem na věc ; příliš dlouho jsem tam mluvila). Us. Vck. — co kde. Úřadování svá před nikým z-vati povinni nebyli. Lpř. Dj. I. 196. — se komu nač. Sluha se nám na všecku službu z-vil. U Kr. Hrad. Dbv. — koho več. Kteří zde nebyli, těch sme v to nezamluvili (k tomu neza- vázali). Arch. IX. 93. — s inft. A tak z-li se každý čtvrtek činiti. Let. 332. Zámlýní, n. = místo za mlýnem. Us. Wrch. Zamlžení zorného pole v oku vzniklé zkaleuím rohovky. Ott. I. 513. Zamňágať = zašpiniti, zablátiti. U Pří- bora. Vck. Zamnouti, etwas reiben. Z. kalhoty, si ruce. Us. Rgl., Prss. Zamodliti se = do modlení se zabrati, sich ins Beten vertiefen. Kmk. Kuk. II. 285. Zámoha, y, f. = zámožnosť. Laš. Wrch. Zamochnatený = zamochnatý. Slov. Z. lúka. LObz. XX11I. 253. Zamoknouti. Dýmka z-tá. Us. Zamôlený. Otavy boly veľmi z-né. Slov. N. Hlsk. XI. 14. Vz násl. Zamôliť = zaplaviti. Mor. Slov. Vz před- cház. Obz. 1892. 132. Zámora = můra, která chodí na lidi. Brt. Zámoravčík, a, m. = Dolák. Brt. Zamoravec, vce, m. = Zábečvák. Šb. D. 50. Zámoravský, cf. Zámoraví. Brt. P. 448. Zámoravštík, u, m., za Moravou (řekou) bydlící. Brt. Zamořiti dítě hladem. 1554. Wtr. Zamotání. Cf. Jg. Slnosť 136. Zamotanina, y, f., etwas Verfitztes. Dbš. Úv. 34. Zamotati se v odpory. Šml. Zámotek, Wirrniss. Pal. Rdh. I. 309. Zámotný. Z. vlna. Turinský, Zamoutiti, vz Zmoutiti. — se. Št. Kn. š. 50., Kar. 21. Od múky se nezamútíš (ne- zašpiníš). Brt. P. 384. Ještěr smrdutým duchem povětřie zamútieše. Pass. Zamračený jako zápeček. Rr. MBš. Zamračiti. Tvář jeho se z-la jako den dušičkový. Kos. Zamrákavo = pod mraky. Je tak z. Mor. Rgl. Zamravčať = zamňoukati. Mačka z-la. Slov. Ev. šk. II. 192 Zámrázek = zákrsek, zakrnělé ovoce i takový člověk. Na Hané. Wrch. Zamraziti koho = někomu nezaplatiti a více u něho nekupovati. Laš. Wrch. Zámřežka, y, f, interceptrale, zastr. Pršp. 84. Zamřežkať, zu Ende netzen. Slov. Rl. Pr. 11. 8. Vz Mrežkať. Zámřežna, y, f. = kancellář. Pohl. Zámřežnosta (!), y, m. = kancléř. Pohl. Zamrhanec, nce, m. = zakrslé jehně. Val. Brt. D. 294.	Zamrhati. Přijíti oprav v : zanedbati. Do kostela to on nezamrhá (nezanedbá při- jíti). Slez. Šd. Zamříti = omdleti, také v již. Čechách. Trapl. Na Mor. u Uh. Hrad. Brt. D 294. Ona tehdáž již zamírala (měla těžkosti po- čavši dítětem). Doudlebsky. Trapl. — Z. oči = zamhouřiti Laš. Brt. D. 294 Zamrkalka, y, f., jm. vinnice v Podluží. Zamrklý. Cf. List. til. X. 343. Zamrlý. Cf. Zamrklý. Zamrsknouti kam. Stříšky s krápí de- šťovou, aby do krámu nezamrskovalo. Wtr. Obr. I. 377 Zámrský Mart. Pyp. K. II. 353. Zámršček, čku, m. = uderené a kva- siace da (sbierajúce sa) miesto ne tele ľud- skom. Slov. Rr. Sb. Zamrzglý = zakrsalý. Z. ovoce. Zlín- sky. Brt. D. 294. Zámrzní, Eis-, Gefrier-, Z. stupeň. Kv. 1871. 195. Zamúcení. Sv. ruk. Aug. 325. 22., Ž. kl. 43. 15. Z. těla, tribulatio carnis. Ev. olom. 197. Zamúcený den, dies tribulationis. Ž. wit. Hab. 16. Zámut, u, m. = zamutění. Slov. Phľd. VII 40. Zámutek. Cf. Mkl. Etym. 190. a , Otter. Is. 4., Bart. 304., Hom. opat. 153. b. 13., Št. Kn. š. 132., 348. Zamutovati, vz. Mutovati. Frč. G. 87. Zámyčkový. Z. kohout, -hahn, komora či pochva, -kammer, kužel, -conus, kuželka, -kegel, lůžko, -lager, roubík, -bahnstift, schránka, -kasten. Čerm. Zamykačka, y, f., Zuschliesserin, f. Šd. Zámyselný = podnikavý. Zlinsky. Brt. D. 294. 1. Zámysl = úmysl. Podlé tvého z-sla. Pass. mus. 484. Lstivým z-slem. Kar. 116. Ďablový z. Pass. mus. 427. Když obec ob- tieží kterým z-slem. Št. Kn. š 155. 2. Zámysl = Epimetheus. Lpř. Zámysla, y, m. = záchtivy, kdo si po- řad to ono vymýšlí, to ono chce. Brt. D. Zamyslice, ves. D. olom. IV. 151. Po- lož před : Zamyslitel. Zamysliti. — abs. Šla, jak byla z-la, k Alžbětě. 14. stol. Živ. Jež. — co : sen (vymysliti). Výb. I. 266. — co kde. Z-slil v svém srdci, nahodil-li by mu Buoh . . . Pass. mus. 408. Zamyslový. Z. třesení, křeče, Intentions- krämpfe. Zamyškovati. Zas to z-lo (píplo, jako když myš piští). Nrd. Ml. 114. Zamytiti někam = zatoulati se, jíti někam, kam jíti nemáme nebo kde jsme dávno nebyli. Na Hané. Wrch. 2. Zamžíti. Kteráž (bitva) potmě u. za- mže oči bývá. 1606. Dnes v noci oka neza- mžila. Us. Šd. Záňadro, a, n. = záňadří. Šd. Zánártí Vz Chodidlo, Vymknutí z.,Tarsusluxation. Zánártní kloub, Tarsalgelenk, n., vaz. prakovitý, ligamentum fundiforme tarsi, úvazek, vinculum tarsi. Ktt. exc.