1116

siva, příjičný vláknitý, m. syphilitica fi-
brosa), zánět svalstva srdečního, myocar-
ditis (hlívatý, gummosa, hnisavý, purulenta,
mezerový, interstitialis, převleklý, metasta-
tica, při bělokrevnosti, leucaemica, při dně,
urarthritica, příjičný, syphilitica, při malo-
mocenství, leprosa, tvořivý, productiva), z.
tepen, arteriitis (bujivý, hyperplastica, sro-
stivý, obliterans), z. tvořivý, phl. plastica,
z. úst, Stomatitis (vz Slov. zdrav.; kruposní,
crouposa, puchýřnatý, vesicularis et follicu-
laris), z. vaku tíhového tuberkulosní, bur-
sitis tuberculosa, z. varlete a nadvarlete a
žaludku a žaludu (vz Slov. zdrav.), z. žil,
phlebitis (vz Slov. zdrav.; bujivý, hyper-
plastica, hnisavý ze zhustliny krevní, throm-
bophlebitis purulenta), z. žlaz mízních a
slinných (vz Slov. zdrav.), z. žlázy slzní,
dacryoadenitis, z. žlučníku, Cholecystitis.
Ktt. exc.

Zánětlivosť, i, f., Inflammabilität, Ent-
zündlichkeit, f.

Zánětlivy. Z. infiltrace, entzündliche
Infiltration, sevření dělohy, constrictio uteri
inflammatoria, změknutí mozku samostatné,
idiopathische Gehirnerweichung, Ktt. exc.

Zánětnice, e, f. = zápalná roura, zápal-
nice, palidlo, zátravka, Zündloch, n. Sl. les.

Zánětový, Entzündungs-. Z. dráždidla,
-reitze, hnízda, -heerde, mázdra, -haut, crusta
phlogistica, nádor, -geschwulst, výtvar,
-product. Ktt. exc.

Zanezdravený = nezdravý, chorý. Val.
Vck.

Zangeliti, zum Engel machen. Koll. III.
110.

Zaňho. Lomn. Z. ist unerträglich. D.
Lhrg. 210.

Zanícenosť, i, f., Entzücktheit. Dk.

Zaník, u, m., lofia, rostl., zastr. Pršp. 30.

Zanikl, rostl., symphytum. 1402.

Zaniklosť, i, f., Verschollenheit, f. Dk.

Zaniknouti komu čím. Z-kla mi tebou
kytka snů a přání. Hdk.

Zaniknutí, n., Untergang, m. Rk.

Zanímatelný. Z. věc. Šf. III. 95.

Zanivní = za nivou jsoucí. Z. myslivec.
Šd.

Zanknout = zamknouti. U Kdýně. Rgl.
Cf. List. fil. 1892. 129.

Zanosový, Retronasal-. Z. katarrh, -ka-
tarrh, otok, -phlegmone.

Zanôtkať = zanotiti. Slov. N. Hlsk. V.
68.

Zánovec. Us. u Král. Hrad. Olv. Cf.
Mkl. Etym. 399. b.

Zanovit, a, m. = tvrdohlavec. Slov. Phľd.
VI. 254.

Zanovite = tvrdošíjně. O tom kronika
z. mlčí. Slov. Rr. Sb.

Zanovitý = tvrdohlavý. Czm. 106.

Zanovotařiti si, Neuerungen einführen.
Také v pravopise si z-řil. Vm.

Zánoža, e, f., forpedium, zastr. Pršp.
91.

Zánoží, decultura. Pršp. 94.

Zanožiti, rückspreizen. Z. sounožně,
doppelspreizen rückwärts. Čsk.

Zánožka na přemet. Uiberschlagende, f.
Čsk.

Zanušiť = zaňuchať, zavoňať. Nosom ja-
blko zanušíme. Slov. Rl. Pr. II. 226.

Zaobkroužiti. Měsíc se z-krúžil, když
je v úplňku. Němc. IV. 439.

Zaoblačený;-en,a, o, umwölkt. Z. obloha.
Us.

Zaoblačný = za oblaky jsoucí. Us. Šd.

Zaobstarať si něco = obstarati. N. Hlsk.
XIV. 35.

Zaobzerať sa = ohlédati se, zurück-
schauen. Bl. Ps. 62.

Zaoční, retroocularis.

Zaoděť, vz Zaodíti.

Zaodíti. se z čeho. Z toho sa museli
živiť aj zaodievať. Dbš. Sl. pov. I. 362. —
co čím. A strakatým bujné zaodívá uhory
kvítím. Hol. 416.

Zaochotiti, gewinnen. Byl od něho vy-
bídnut a zaochocen. Šf. III. 182.

Zaochotničiti si v čem. Cf. Ochotník.
Nár. listy.

Zaonačiti, vz Onačení. — Dobytek se
zaonačil = zamatlal. Mor. Brt. D. 294.

Zaondiť si fialenku = zasaditi. V Pod-
luží. Brt. D. 241. Vz Onditi, Naonditi, Vy-
onditi.

Zaopatřovatel, e, m., Ver-, Besorger.
Z. služeb.

Zaopatřovatelka, y, f., Ver-, Besorge-
rin. Z. služeb. Pdl.

Zaorati co kam. Já ho zaorám do černé
země, od meze k mezi. Er. P. 214.

Zaosáčiť sa. Jedla se z-la = padajíc za-
věsila se na jiné stromy. Val. Brt. D. 294.

Záosek = zrno, které při setí zbylo.
U Žamb. Dbv.

Zaosmahlý. Z. pleť. Hlk. Vz Osmahlý.

Zaozábsti, zaozíbsti, zaozíbnouti. Dnes
ráno mě už zaozíblo. Us. Šd.

Zap Kar. Cf. Ukaz. 114., Tf. Mtc. 300.,
Bačk. Př. 186. a Písm. I. 597., Zl. Jg. 345.,
Pyp. K. 549

Zápacie, n. = sápati; opatek, zadní
čiastka obuve pre pätu. Rr. Sb.

Zapáčiti pramen = s jedné strany na
druhou převésti. Na Vltavě. Špd.

Zápačná, é, f., paseka u Jasené. MzO.
1890. 180.

Zapadací závora, Schlagbaum, m. Pr. tr.

Západka ve mlýně. Vz KP. V. 613.

Zapadlisko, a, n. = propadlina na poli.
Laš., slez. Wrch., Šd.

Západník. Šř. Strž. II. 645.

Zapadnouti. — abs. Pivo zapadlo. Vz
KP. V. 381. — koho. Kde ho to z-dne,
tam to dělá. Val. Vck., Brt. D. 294. — kam
komu. Hlava mu mezi ramena z-dla
(ztloustl). Šml. — koho, se kde. Zapadli
(postihli) zloděje na půdě. Brt. Z. se kde
= zmizeti, ztratiti se. Brt. D. 294.

Západojižní strana, südwestlich. Koll.
III. 96.

Zápach. Cf. List. fil. XII. 182.

Zápacha. U Žamb. Dbv.

Zápal = podnět. Mnoho je ve světě
z-lů k hříchu. Us. Dbv. - Z. = vášeň. Ze
z-lu něco učiniti. Výb. II. 1403.

Zapálati, vz Zapoleti. Který užitek měli
v těch, v nichž nynie sě zapáláte. Ev. olom.
158.