1117

Zápalčivě, hitzig. Z. se o něco zasaditi.
Šf. Strž. 417.

Zapálení. Pak z toho z. bude pracovati
v skutciech dobrých. Št. Kn. š. 178.

Zapálený. Z. lítá zvěř. Bart. 21. Jisté
jest, že také milosť k Bohu zapálenější
jmají. Št. Kn š. 140.

Zapáliti. — abs. Kdo mluví, že z-lí, ten
nezapálí, ene napálí. Slez. Šd. — se čím:
hněvy, Leg. Mnč. R. 28., zahanbením. Šml.
— se jak. Z-lil sa jak střešňa. Val. Slavč.
22.

Zápalkový, Zündhütchen-. Pdl.

Zápalnice, vz Zánětnice (dod.).

Zápalno, a, n. Zündstoff, m. Palivo ne-
hoří bez z-na. Vch. Ar. II. 47.

Zapalovačka, Zündmaschine. Hrbk.

Zápalubí, n., vz Palubí. Mour.

Zapáperený = zapeřený. Z. kabát. Phľd
VI. 146.

Zapapkati si = popapati si ZObz. XXII.
129.

Zapapuditi = zaprášiti, znečistiti. Čce.
Tkč.

Zápara = sbírka, rmuť, Maische, f. Cf.
Schd. I. 416. Kvašení zápar bramborových,
kukuřičných, obilných, melasových, KP. V.
406., 414., 433, 447, 448., destillace či pře-
kapování zápar vykvašených, ib. V. 450.,
líhovarnická, ib. 395., 404., obilná 417., ho-
lovičná 427.

Zapařený ječmen. KP. V. 223. Je z-řen
do práce. U Kr. Hrad. Dbv.

Zapařilý, vz Muškovatý (dod.).

Zapařovadlo, a, n., Verdampfungsappa-
rat, m.

Zápas = místo, na které při hře míč nebo
špaček zaletěti nesmí, jinak hráč propase
n. zapase. Bývá to obyč. místo nepřístupné
(voda) nebo takové, kde by se škoda státi
mohla (osení a p.). U Bydž. Kšť. = Z. Kde
je pěkná rovenečka v břehu, tam je z.,
ovce sa zapasú. Val. Brt. D. 295.

Zápaskovať = zápasiti. Brt. D. 295.

Zápasný. Hry závodné a z-né. Vz Km
1887. 311. Z. obraty, Ringerkunstgriffe, ob-
jetí, Ringerumklammerung. Lpř.

Zapásti. Mladý kaj zažene, tam zapase
(všude mu dobře). Obz. 1889. 75

Zápatie, vz Zápacie (dod.).

Zapažititi = pažitem opatřiti. Šd.

Zapečetiti. Pror. Jer. 32. 11., Hugo 328.
— co: statek. Let. 514. — čím: pečetma.
Pass. 369.

Zapečetitý. Listy prstenem z-té.GR.
Mus. I862. 374.

Zápěch, zápněch, u, m. = zapnutí. Má
kabát na jeden z. (knoflík). U Studence.
Neud.

Zápekelné, ého, u. = pole. MzO. 1890.
180.

Zapeklení, Verhöllichung. Aby ta strana
(andělóv) zůstala ve svém z. Hš. Št. 179.

Zapekleniti, il, ěn, ění, verhärten, ver-
stocken. Rk.

Zapěkný = hezký. Z. děťátko. VSlz. I.
35.

Zapentlený, vz Zapentliti. Hdk.

Záperčivý = záperkavý. Koll. Hlas. 127.

Zápeřík, a, m., philopterus, hmyz. Brm.
IV. 607.

Zapeřiti se také: zakořeniti se. Strom
se z-řil. Val. Vck., Brt. D. 295.

Zápěstí, carpus. Vz Ruka. Z., první od-
díl ruky, který kloubem spojuje se s před-
loktím. Ott. V. 179.

Zápěstný. Z. kloub, Carpalgelenk, Hand-
wurzelgelenk, dna kloubu z-ho, chiragra;
kosť, os carpi, Carpalknochen, úvazek, vin-
culum carpi. Ktt. exc.

Zápěstozáprstní kloub palce, articu-
latio carpometacarpea.

Zapestřiti, il, en, ení = drobet pestrým
učiniti, etwas bunt machen. — co čím:
barvami. Dk. Aesth. 182.

Zapestviti si, vz Pestviti. Mor. Šd.

Zápětí. Cf. List. fil. XV. 175. Potom opět
v z. všel do zahrady. GR.

Zápětnosť, i, f. = bezprostředné opako-
vání, epizeuxis, geminatio, Verdoppelung.

Zápětný. Z. rýmy. Dk. Poet. 417.

Zapevněný. Tyč v dlažbě z-ná. KP. V.
268

Zapfenstreich. Cf. Čepobiti, Úvrat
(dod.).

Zapchatí. Kto nechce z. rukávom, musí
dať celú halenu. Slov. Rr. MBš.

Zapidlikať = plačky oč prositi, vrangati.
Slov. Škult. Rečn. II. 18.

Zapikaná, é, f. Z. při hře na kola. Udělá
se kolo nebo několik kol. Jeden vhání dru-
hému nebo ostatním do kola čampuli, ostatní
tomu holemi brání; vypadne-li při tom ně-
komu hůl z ruky, řekne: z-ná a smi si pro
ni jíti a vpadla-liby zatím čampule do jeho
kola, nic to neplatí. Když se do kola vrátil,
řekne: rozpikaná a hraje dále. Neřekne-li
výslovně zapikaná a dostane-lí se č. do
jeho kola, ztratí je. Us. Fč. Cf. Čampule,
Čampulík.

Zapilství. BO.

Zápina = karabina hasičská, Carabinen-,
Gurthaken.

Zapírací. Vz Jg. Slnosť 33.

Zápis. Z-sy měst. Vz Wtr. Obr. I. 17. Co
se platilo od z-sóv. Vz Výb. I. 971.

Zápisčík bavorský píše takto. Šf. Strž.
I. 116.

Zápiska. Šf. III. 203.

Zápisní. Z-né držení, Arch. VIII. 519.,
listina, tabularmässige Urkunde. Neč.

Zaplacený. To je nezaplacená věc (vzá-
cná). Brt. D.

Zaplakati proč: z veliké bolesti. Mnč.
R. 103. — čím. Byť bys krví z-kal, nevy-
prosíš (o lakomém). Lb. — k čemu. K tej
řeči žena z-la. Jdš. v. 280.

Zapláknouti. Ani nezaplákne = neza-
pláče. Val. Vck.

Zaplanúti. Ž. kl. 104. 19.

Záplata. Ct. List. fil. XII. 353. Z. = za-
placení. Proč se ráčíte o z-tu starati, ano
vám to nenáleží. Bart. 183. Sem chudý
k z-tě tvých muk. Pravn. 494., 691. — Z. =
odměna. Z. peněžitá. Šf. Strž. II. 182. Za
to čekal z-ty znamenité. Bart. 34.

Záplatářství, n. Flickarbeit, f.

Zaplatiti. Z-ci = zaplatím. St. Kn. š.
174. 22. — abs. Dítě z-lo = počuralo ně-

517