Předchozí (1116)  Strana:1117  Další (1118) |
|
|||
1117
|
|||
|
|||
Zápalčivě, hitzig. Z. se o něco zasaditi.
Šf. Strž. 417. Zapálení. Pak z toho z. bude pracovati
v skutciech dobrých. Št. Kn. š. 178. Zapálený. Z. lítá zvěř. Bart. 21. Jisté
jest, že také milosť k Bohu zapálenější jmají. Št. Kn š. 140. Zapáliti. — abs. Kdo mluví, že z-lí, ten
nezapálí, ene napálí. Slez. Šd. — se čím: hněvy, Leg. Mnč. R. 28., zahanbením. Šml. — se jak. Z-lil sa jak střešňa. Val. Slavč. 22. Zápalkový, Zündhütchen-. Pdl.
Zápalnice, vz Zánětnice (dod.).
Zápalno, a, n. Zündstoff, m. Palivo ne-
hoří bez z-na. Vch. Ar. II. 47. Zapalovačka, Zündmaschine. Hrbk.
Zápalubí, n., vz Palubí. Mour.
Zapáperený = zapeřený. Z. kabát. Phľd
VI. 146. Zapapkati si = popapati si ZObz. XXII.
129. Zapapuditi = zaprášiti, znečistiti. Čce.
Tkč. Zápara = sbírka, rmuť, Maische, f. Cf.
Schd. I. 416. Kvašení zápar bramborových, kukuřičných, obilných, melasových, KP. V. 406., 414., 433, 447, 448., destillace či pře- kapování zápar vykvašených, ib. V. 450., líhovarnická, ib. 395., 404., obilná 417., ho- lovičná 427. Zapařený ječmen. KP. V. 223. Je z-řen
do práce. U Kr. Hrad. Dbv. Zapařilý, vz Muškovatý (dod.).
Zapařovadlo, a, n., Verdampfungsappa-
rat, m. Zápas = místo, na které při hře míč nebo
špaček zaletěti nesmí, jinak hráč propase n. zapase. Bývá to obyč. místo nepřístupné (voda) nebo takové, kde by se škoda státi mohla (osení a p.). U Bydž. Kšť. = Z. Kde je pěkná rovenečka v břehu, tam je z., ovce sa zapasú. Val. Brt. D. 295. Zápaskovať = zápasiti. Brt. D. 295.
Zápasný. Hry závodné a z-né. Vz Km
1887. 311. Z. obraty, Ringerkunstgriffe, ob- jetí, Ringerumklammerung. Lpř. Zapásti. Mladý kaj zažene, tam zapase
(všude mu dobře). Obz. 1889. 75 Zápatie, vz Zápacie (dod.).
Zapažititi = pažitem opatřiti. Šd.
Zapečetiti. Pror. Jer. 32. 11., Hugo 328.
— co: statek. Let. 514. — čím: pečetma. Pass. 369. Zapečetitý. Listy prstenem z-té.GR.
Mus. I862. 374. Zápěch, zápněch, u, m. = zapnutí. Má
kabát na jeden z. (knoflík). U Studence. Neud. Zápekelné, ého, u. = pole. MzO. 1890.
180. Zapeklení, Verhöllichung. Aby ta strana
(andělóv) zůstala ve svém z. Hš. Št. 179. Zapekleniti, il, ěn, ění, verhärten, ver-
stocken. Rk. Zapěkný = hezký. Z. děťátko. VSlz. I.
35. Zapentlený, vz Zapentliti. Hdk.
Záperčivý = záperkavý. Koll. Hlas. 127.
|
Zápeřík, a, m., philopterus, hmyz. Brm.
IV. 607. Zapeřiti se také: zakořeniti se. Strom
se z-řil. Val. Vck., Brt. D. 295. Zápěstí, carpus. Vz Ruka. Z., první od-
díl ruky, který kloubem spojuje se s před- loktím. Ott. V. 179. Zápěstný. Z. kloub, Carpalgelenk, Hand-
wurzelgelenk, dna kloubu z-ho, chiragra; kosť, os carpi, Carpalknochen, úvazek, vin- culum carpi. Ktt. exc. Zápěstozáprstní kloub palce, articu-
latio carpometacarpea. Zapestřiti, il, en, ení = drobet pestrým
učiniti, etwas bunt machen. — co čím: barvami. Dk. Aesth. 182. Zapestviti si, vz Pestviti. Mor. Šd.
Zápětí. Cf. List. fil. XV. 175. Potom opět
v z. všel do zahrady. GR. Zápětnosť, i, f. = bezprostředné opako-
vání, epizeuxis, geminatio, Verdoppelung. Zápětný. Z. rýmy. Dk. Poet. 417.
Zapevněný. Tyč v dlažbě z-ná. KP. V.
268 Zapfenstreich. Cf. Čepobiti, Úvrat
(dod.). Zapchatí. Kto nechce z. rukávom, musí
dať celú halenu. Slov. Rr. MBš. Zapidlikať = plačky oč prositi, vrangati.
Slov. Škult. Rečn. II. 18. Zapikaná, é, f. Z. při hře na kola. Udělá
se kolo nebo několik kol. Jeden vhání dru- hému nebo ostatním do kola čampuli, ostatní tomu holemi brání; vypadne-li při tom ně- komu hůl z ruky, řekne: z-ná a smi si pro ni jíti a vpadla-liby zatím čampule do jeho kola, nic to neplatí. Když se do kola vrátil, řekne: rozpikaná a hraje dále. Neřekne-li výslovně zapikaná a dostane-lí se č. do jeho kola, ztratí je. Us. Fč. Cf. Čampule, Čampulík. Zapilství. BO.
Zápina = karabina hasičská, Carabinen-,
Gurthaken. Zapírací. Vz Jg. Slnosť 33.
Zápis. Z-sy měst. Vz Wtr. Obr. I. 17. Co
se platilo od z-sóv. Vz Výb. I. 971. Zápisčík bavorský píše takto. Šf. Strž.
I. 116. Zápiska. Šf. III. 203.
Zápisní. Z-né držení, Arch. VIII. 519.,
listina, tabularmässige Urkunde. Neč. Zaplacený. To je nezaplacená věc (vzá-
cná). Brt. D. Zaplakati proč: z veliké bolesti. Mnč.
R. 103. — čím. Byť bys krví z-kal, nevy- prosíš (o lakomém). Lb. — k čemu. K tej řeči žena z-la. Jdš. v. 280. Zapláknouti. Ani nezaplákne = neza-
pláče. Val. Vck. Zaplanúti. Ž. kl. 104. 19.
Záplata. Ct. List. fil. XII. 353. Z. = za-
placení. Proč se ráčíte o z-tu starati, ano vám to nenáleží. Bart. 183. Sem chudý k z-tě tvých muk. Pravn. 494., 691. — Z. = odměna. Z. peněžitá. Šf. Strž. II. 182. Za to čekal z-ty znamenité. Bart. 34. Záplatářství, n. Flickarbeit, f.
Zaplatiti. Z-ci = zaplatím. St. Kn. š.
174. 22. — abs. Dítě z-lo = počuralo ně- 517
|
||
|
|||
Předchozí (1116)  Strana:1117  Další (1118) |