1118

koho. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Kdo z-tí, ten
pán, a kdo neplatí, je cham. VSlz. I.227. —
co: dluh. Št. Kn. š. 43. — komu zač. Už
mně z-tilo (dítě) za chování (počuralo mne)
U Kr. Hrad. Kšť. — (co, komu) čím. Mám
čím z. Dik. II. 40. To hrdlem z-tíš. Posp.
Kapsa má nic nemá, z-tíme patama. Šd.
Z-til mu chlpami z dlane. Slov. Rr. MBš. —
co jak. Ten (prach) jsem skrze pana
Hysrle z-til. Arch. X. 210.

Záplavový dvůr, Rechenhof. m. Sl. les.

Záplečí, v hutn., Ofenrasr, Rast eines
Hochofens. Hř.

Zápleční, Rast-. Z. úhel, pec, v hutn.
Hř.

Zaplesati. Ten z-sal z ušlechtilé žádosti
tak mocného krále. Sb. vel. III. 291.

Zaplesknouti čím. Kohout z ničehož
nic křídloma zapleskne. Sá. — co komu
kde. Dvere mu pred nosom z-skli. Rr. Sb.

Záplesky, pl., m., kleine Wellen am
Uler. Rk.

Zaplésti. Z-ti se s ní (má s ní dítě).
Us. Kšť.

Zapleščiť, vz Zaplesknouti. Brt. D. 295.

Zapletal Jos. = Fr. Bartoš. Vz Bačk.
Př. 141.

Zapletení. Vz Jg. Slnosť. 136.

Zapleti. Víru z mého života jste z-li.
Hlk. Pod dut.

Zaplhněný = plhem, pýřím zarostlý. Z
pole. Mor. Vhl.

Zaplhniti, vz předcház. a Plhniti (dod).

Zapliak, a, m. = čtverák ? Slov. Phľd.
XII. 195.

Zaplieniť sa. Huba (houba) ničí drevo,
kde sa zaplieni (zahnízdí). Slov. N. Hlsk.
XXI. 14.

Záplodek, dku, m., Fötus, m. Rk.

Zaplodnění, n., Fructescenz, f. bot. Rk.

Záplotník = záplotný. Phľd. I. 3. 121.

Zaplozování, n ,Fruchtentwickelung. Rk.

Zápněch, u, m., vz Zápěch.

Zapnouti místo zapíti v Chodsku zřídka.
List. fil. 1891. 34. — do čeho. Do čeho
zapne (čeho se chopí), tomu nepovolí. Us.
Kšť.

Zapnyet, u, m , Lethe, zastr. Pršp. 14

Zapobřišniční = zapobřišnicový. Z. hlíza,
abscessus retroperitonealis, žlázy, Retro-
peritonealdrüse. Ktt. exc.

Zápočeň, čně, f., pulpitus, zastr. Rozk.
Cf. Zopáčeň (dod.).

Zápodobenství, n., prosalegoria. 15. stol.

Zápodobný. To snášeti jest zápodobno.
Šf. 111. 322. Jakož se nám zdá z-ně. Jos
183.

Zapodšívkovati, mit Uuterfutter ver-
sehen. Us.

Zapohoršiti se nač = pohněvati se.
Vck.

Zapochlebiti se někomu, sich ein-
schmeicheln. Orl. II. 56.

Zapochovati, begraben. Vck.

2. Zápoj, vz Spon (dod ).

Zapojištění, n., concertatio, zastr. Rozk.

1. Zapojiti. Kar. 107., Výb. I. 608. Koně
se z-li = napájením studenou vodou one-
mocněli. Němc.

Zapokojiti koho. Arch. IX. 431.

Zápolé = zalíbení. Val. Slavč. 19., 59.

Zapolený. Z-na zraky. U Frýdka se
často a mění v o (zapálena — zapolena). Tč.

Zapoleti, erubescere. Ž. kl. 34. 26., 6.
11. Cl. Poleti (dod.), Zápoliti.

Zápolí. Dej se (jeď) raději v z. Č. Kn.
š. 118. Vedl jsem tě skrze okolí a z. k sobě.
Kom. L 109.

2. Zápoliti na medvěda. Orl. III. 204.

Zapolítnouti nač. J. Kolár. Vz Zapo-
letěti.

Zápolivý. Z. písně taneční a žertovné,
jimiž se mládenci a družičky na svatbách
na vzájem škádlívají. Brt. N. p. III. str.
CXXII.

Zápolky, polož za: Zapolitisovati si.

Zápolník, a, m , der Ringer. Lpř.

Zapomanutí, n. = zapomenutí. Ž. kl.
136. 5.

Zapomenouti. U Staré Vsi na Mor. za-
pomněć, zapomnim, -mníš, -mnimy, -mniće,
-mňa. Brt. D. — čeho. Ezp. 2041., Št. Kn.
š. 85., 103., 124. — nač. Lčk. Sr. 19. Za-
pomněl sem na to, jak by mne zamazal.
Brt — se nač. Na Jeruzalem se zapomínal.
Výb. II. 1674. — se proč. Z-mněl se láskou.
Prss. — se proti komu. A také se i pro-
tiv Bohu zapomínali často. Št. Kn š. 138.

Zapomenulý hřiech. Št. Kn. š. 235. 38.

Zapomenutý. Komu česť platí, musíť
býti velmi nad sebú z-tý, aby měl... Arch.

VII. 112.

Zápona = spona. Cf. Zbrt. Krj. I. 269.
Plašč s z-nú. Kar. 107. Také měli na sobě
čisté z-ny (brože). Výb. II. 1121. Z. = ná-
ramek. Okrášli se z-nami Sv. ruk. 83.

Zapopadnouti. Brali, co kdo z-dl. Let.
310., Výb. II. 1513.

Zápor. Cf. D. Lhrg. 253. § 16., Brt. Ruk.
98. V z-ru obyč. gt. m. nom. D. Lhrg. 285.
Gt. m. akk. skoro vždy u lepších spisov.
Ib. 288., 289. Co, což, něco, nic zůstávají
z pravidla v akkus., wenn sie unbestimmt
gebraucht werden. Jb. 289. Vz Záporný
(i dod.). Toho není. Žk. 106. Nemám v domě
kapky mlíčka; Nemám člnka ani vesla; Ce-
stičky nevieme; Dobrej cesty nenašli. Ht.
Sl. ml. 210., 217. Pravdy nepovědúc. BO.
Nedaj vlkóm ovec pásti. Smil. v. 1298. Zá-
porný gt. na Mor. veskrz. Vz Brt. v Pdg.
1881. 137. U co, něco, nic, to, ono bývä
často akkus. Vz Brs. 2. vd. 115. I jinde.
Cf. Mus. 1878. 141. Brániti, aby ne... Cf.
Zbrániti (s příklady s inft.). — Dokud mimo
ně někdo nepopluje. Vz Sirena. Aby se
někudy nechodilo.

Záporečka. Z-ku zakotúlal. Brt. N. p.
I. 195.

Zaporiadenie, n. = zařízení. Slov. Phľd.

VIII. 273.

Záporka. Za Ndr. polož: 462.

Záporný. Cf. List. fil. XIV. 178. Z. soud.
Dk. V z. větách klade se gt. místo akkus.
Cf. D. Gesch. 28, Gb. Ml. II. 7., 106 § 390.,
Brt. Ruk. 98., 99.

Záporový. Z. příslovce (ne, ani). Gb.
Ml. I. 180. Z. genitiv. Gb. Ml II. 106.

Zapoševní, retrovaginalis.

Zápošivka, y, f. = zápoševek.



	1118

	koho. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Kdo z-tí, ten pán, a kdo neplatí, je cham. VSlz. I.227. — co: dluh. Št. Kn. š. 43. — komu zač. Už mně z-tilo (dítě) za chování (počuralo mne) U Kr. Hrad. Kšť. — (co, komu) čím. Mám čím z. Dik. II. 40. To hrdlem z-tíš. Posp. Kapsa má nic nemá, z-tíme patama. Šd. Z-til mu chlpami z dlane. Slov. Rr. MBš. — co jak. Ten (prach) jsem skrze pana Hysrle z-til. Arch. X. 210. Záplavový dvůr, Rechenhof. m. Sl. les. Záplečí, v hutn., Ofenrasr, Rast eines Hochofens. Hř. Zápleční, Rast-. Z. úhel, pec, v hutn. Hř. Zaplesati. Ten z-sal z ušlechtilé žádosti tak mocného krále. Sb. vel. III. 291. Zaplesknouti čím. Kohout z ničehož nic křídloma zapleskne. Sá. — co komu kde. Dvere mu pred nosom z-skli. Rr. Sb. Záplesky, pl., m., kleine Wellen am Uler. Rk. Zaplésti. Z-ti se s ní (má s ní dítě). Us. Kšť. Zapleščiť, vz Zaplesknouti. Brt. D. 295. Zapletal Jos. = Fr. Bartoš. Vz Bačk. Př. 141. Zapletení. Vz Jg. Slnosť. 136. Zapleti. Víru z mého života jste z-li. Hlk. Pod dut. Zaplhněný = plhem, pýřím zarostlý. Z pole. Mor. Vhl. Zaplhniti, vz předcház. a Plhniti (dod). Zapliak, a, m. = čtverák ? Slov. Phľd. XII. 195. Zaplieniť sa. Huba (houba) ničí drevo, kde sa zaplieni (zahnízdí). Slov. N. Hlsk. XXI. 14. Záplodek, dku, m., Fötus, m. Rk. Zaplodnění, n., Fructescenz, f. bot. Rk. Záplotník = záplotný. Phľd. I. 3. 121. Zaplozování, n ,Fruchtentwickelung. Rk. Zápněch, u, m., vz Zápěch. Zapnouti místo zapíti v Chodsku zřídka. List. fil. 1891. 34. — do čeho. Do čeho zapne (čeho se chopí), tomu nepovolí. Us. Kšť. Zapnyet, u, m , Lethe, zastr. Pršp. 14 Zapobřišniční = zapobřišnicový. Z. hlíza, abscessus retroperitonealis, žlázy, Retro- peritonealdrüse. Ktt. exc. Zápočeň, čně, f., pulpitus, zastr. Rozk. Cf. Zopáčeň (dod.). Zápodobenství, n., prosalegoria. 15. stol. Zápodobný. To snášeti jest zápodobno. Šf. 111. 322. Jakož se nám zdá z-ně. Jos 183. Zapodšívkovati, mit Uuterfutter ver- sehen. Us. Zapohoršiti se nač = pohněvati se. Vck. Zapochlebiti se někomu, sich ein- schmeicheln. Orl. II. 56. Zapochovati, begraben. Vck. 2. Zápoj, vz Spon (dod ). Zapojištění, n., concertatio, zastr. Rozk. 1. Zapojiti. Kar. 107., Výb. I. 608. Koně se z-li = napájením studenou vodou one- mocněli. Němc.	Zapokojiti koho. Arch. IX. 431. Zápolé = zalíbení. Val. Slavč. 19., 59. Zapolený. Z-na zraky. U Frýdka se často a mění v o (zapálena — zapolena). Tč. Zapoleti, erubescere. Ž. kl. 34. 26., 6. 11. Cl. Poleti (dod.), Zápoliti. Zápolí. Dej se (jeď) raději v z. Č. Kn. š. 118. Vedl jsem tě skrze okolí a z. k sobě. Kom. L 109. 2. Zápoliti na medvěda. Orl. III. 204. Zapolítnouti nač. J. Kolár. Vz Zapo- letěti. Zápolivý. Z. písně taneční a žertovné, jimiž se mládenci a družičky na svatbách na vzájem škádlívají. Brt. N. p. III. str. CXXII. Zápolky, polož za: Zapolitisovati si. Zápolník, a, m , der Ringer. Lpř. Zapomanutí, n. = zapomenutí. Ž. kl. 136. 5. Zapomenouti. U Staré Vsi na Mor. za- pomněć, zapomnim, -mníš, -mnimy, -mniće, -mňa. Brt. D. — čeho. Ezp. 2041., Št. Kn. š. 85., 103., 124. — nač. Lčk. Sr. 19. Za- pomněl sem na to, jak by mne zamazal. Brt — se nač. Na Jeruzalem se zapomínal. Výb. II. 1674. — se proč. Z-mněl se láskou. Prss. — se proti komu. A také se i pro- tiv Bohu zapomínali často. Št. Kn š. 138. Zapomenulý hřiech. Št. Kn. š. 235. 38. Zapomenutý. Komu česť platí, musíť býti velmi nad sebú z-tý, aby měl... Arch. VII. 112. Zápona = spona. Cf. Zbrt. Krj. I. 269. Plašč s z-nú. Kar. 107. Také měli na sobě čisté z-ny (brože). Výb. II. 1121. Z. = ná- ramek. Okrášli se z-nami Sv. ruk. 83. Zapopadnouti. Brali, co kdo z-dl. Let. 310., Výb. II. 1513. Zápor. Cf. D. Lhrg. 253. § 16., Brt. Ruk. 98. V z-ru obyč. gt. m. nom. D. Lhrg. 285. Gt. m. akk. skoro vždy u lepších spisov. Ib. 288., 289. Co, což, něco, nic zůstávají z pravidla v akkus., wenn sie unbestimmt gebraucht werden. Jb. 289. Vz Záporný (i dod.). Toho není. Žk. 106. Nemám v domě kapky mlíčka; Nemám člnka ani vesla; Ce- stičky nevieme; Dobrej cesty nenašli. Ht. Sl. ml. 210., 217. Pravdy nepovědúc. BO. Nedaj vlkóm ovec pásti. Smil. v. 1298. Zá- porný gt. na Mor. veskrz. Vz Brt. v Pdg. 1881. 137. U co, něco, nic, to, ono bývä často akkus. Vz Brs. 2. vd. 115. I jinde. Cf. Mus. 1878. 141. Brániti, aby ne... Cf. Zbrániti (s příklady s inft.). — Dokud mimo ně někdo nepopluje. Vz Sirena. Aby se někudy nechodilo. Záporečka. Z-ku zakotúlal. Brt. N. p. I. 195. Zaporiadenie, n. = zařízení. Slov. Phľd. VIII. 273. Záporka. Za Ndr. polož: 462. Záporný. Cf. List. fil. XIV. 178. Z. soud. Dk. V z. větách klade se gt. místo akkus. Cf. D. Gesch. 28, Gb. Ml. II. 7., 106 § 390., Brt. Ruk. 98., 99. Záporový. Z. příslovce (ne, ani). Gb. Ml. I. 180. Z. genitiv. Gb. Ml II. 106. Zapoševní, retrovaginalis. Zápošivka, y, f. = zápoševek.