1119

Zapouchnouti, anfaulen, stinkend wer-
den. Rgl.

Zapoutati, fesseln. Koll. Zp. I. 397.

Zápověď Vydal z. dělati dluhy. Neč.

Zapověděny. Výb. II. 376., 1438., Kn.
rož. čl. 290. Jedla z dřeva z-ho. Exc. Z-ný
k jedení. Krnd. 200.

Zapověděti. Kn. rož. čl. 290. Zapově-
zeno. Pal. Rdh. III. 253. Kázal králi z. =
oznámiti. Pož. 1C8. — Já jsem se zapoví-
dal = rozpovídal, dal do povídání. Us. Rais.
— co jak. Z-di všem pod vypověděním
z českého jazyku (národa). Výb. II. 428. —
s inft. Proč jest vám Buoh to ovoce zapo-
viediel jiesti? Rkp. Mus. 1884. 240. Cf. Bdl.
Obr. 78. — aby-ne. Mnichům zapovědieno,
aby se k svým místům nevracovali. V.

Zápovědný = zapovídací. Z. tabulka,
Verbotlegungstafel. Pr. tr. Z, clo. Prohibi-
tivzoll. Tl. M. 97. — Z. = zapověděný. Z.
slova. Ž. kl. 51. 6. Z krmě; Oženil se v z.
čas, vetito tempore. Št. Kn. š. 200., 37.,
91. 9. — Z. voda = ve které se nesmí lo-
vili. Brt. — Z. sněm. Na něm se jen o po-
litických věcech jednalo. Pal. Rdh. II. 231.

Zapovídač, e, m. Verbieter. Ev. olom.

Zapovídání gruntů. Sdl. Hr. IV. 109.,

110. Vz Zápověď.
Zapozditi se. Kar. 114.
Zapřáhnouti. Už má zapřažíno (brzy

umře) Šml. Star. f.

Zaprakovati = zauzliti. Nap.

Zaprášiti. Aby papeži nic v oči neza-
prášilo. Bart. 71.

Záprašky či výročka = otčenášky za
zemřelé a ve svátek. Lač. Brt. D. 295.

Zaprašovač, e, m., der Stäuber, přístroj.
Rgl. Z. léků práškových do míst odlehlých.
Vz Slov. zdrav.

Záprava = správa, Gewähr. Tov. 136. —
Z. = sklep? Ležela mrtvá na z-vě. LObz.
XVIII. 236.

Zapraviti co kde: Železa ve zdi dobře
z. Us. Rgl.

Zápraž = přípřež. Uh. Brt. D. 295.

Zápraží. Bol ten stihl mne na z. mla-
dých let, Schwelle. Štulc I. 96.

Zápražina, y, f. = zápraží. Kronbauer.

Zapražiti. Nevie z. ani zasmažiti do
polievky. Koll. Zp. I. 11.

Zapřecení, zapřetění, n. = zápověď, ve-
titum, zastr. Rozk., Veleš., Pršp. 82.

Zapřéci = zapřáhnouti. Pan Lev kázal
hned z. a jel spěšně s hradu. Let. 345.

Zapredajný = zaprodajný. Slov. Orl.
X. 193.

Zapřediště, ě, n., der Einspinnungsort.
Kk. Mot. 109.

Zápředník. Cf. Brm. IV. 713, Odb. path.

111. 913.

Zápřeka, y, f. = zápora přes cestu,
Querbalken am Waldwege usw. U Studence.
Neud.

Zapřený. V tom jí sklesla hlava na z-né
ruce. Prss. Obr. 58.

Zapřetiti. I z-ti jim, aby žádnému ne-
pravili o něm. Marek 2. a. 30. — Stran
Rkk. vz: Ošťádal v klatovském programmu
za r. 1889. 17. a Rkk. od Jana Černého.
V Praze 1888.

Zápřeží = zápřež. Bělokřídlé z. (oblaka).
Čch.

Zápřežnictví, n, Attelage. Vz Ott. II.
996.

Zapřietiti, vz Zapřetiti.

Zapřísaha, y, f. = zapřísáhání. Šd.

Zapřisahač, e, m. Stárek. Chrys. 297.

Zapřísáhnouti. Na to zapřísahal jsem
při Bohu přednostu. Mus. 1887. 524.

Zapřísti co jak. Při do nekonečna za-
přádati. Hol.

Zapříti co čím: dvéře (opříti). Výb. II.
1533. — Pravn. 1415. — se čeho = zříci
se. Brt. D. 295. Ty sa svého taťka neza-
přeš (jsi mu podoben). Vhl. — se čím =
dokládati se. Z-ral se císařem. U Kr. Hrad.
Dbv.

Zaprodati co. Št. Kn. š. 149.

Zápros, u, m., imprecamen. Pršp. 82.

Zaprositel, e, m., imprecator. Pršp. 80.

Zaprositi co: mši. Lg. Kr. v. 232. —
koho. Z-sil on dvou bratrů. Č. Kn. š. 94.

Zaprošení, n. = prosba. Sv. Mař. v.
161.

Zaprunditi, vz Prouditi. Mocný potok
náhle z-dil. Zr. Gris.

Zaprplaný = zapiplaný, beschmutzt. Mor.
Šd.

Záprsí, n. = záňadří. Herm. Zák. 18.

Záprsní, retromammalis.

Záprstí, vz Ruka, Podprstí (dod.). Vy-
říznutí z., exstirpatio metacarpi.

Záprstní, metacarpahs. Vz Podprstní
(dod.). Z. kostí, ossa metacarpi, kloub, arti-
culatio metacarpalis.

Záprstočlánkový = sikový, metacarpo-
phalangeus. Z. kloub.

Zaprtati. Cf. List. fll. XIV. 167.

Záprtek, verlegenes Ei, Windci, Sporci,
u. Ct. List. fil. XIV. 167., Mkl. Etym. 343.
b. — Z. (pasák), vz Vyžerpole.

Záprtkový, vz Záprtek. Z. smrad. Šd.

Zapružiti, vz Zpružiti. Rk.

Zapsati. To v královu moc zapsachu.
Arn. 1544. Listem se zapsal. Arch. VIII. 377.

Zapsovati. Št. Kn. š. 159. 27.

Zapštať, aufknistern. Pod ktorými (kroky)
suché konáriky z-ly. Slov. Orl. II. 41.

Zaptati někoho = za-, poprositi. Mor.
Vck.

Zapucz, empola, zastr. Pršp. 34.

Zapuchlý. Z. oči. Št. Kn. š. 103.

Zápůjčka v penězích, peněžní, peněžitá,
Gelddarlehen, n., na loď, Darl. gegen Ver-
bodmung, losy ze z-ky, Anlehenlose. Pr. tr.

Zápůrčí žaloba, actio negatoria, Nega-
torienklage. Pr. tr.

Zápust = vojsko. Ž. kl. Ex. 15. 4.

Zapustačiti si = zadováděti si. Mor.
u Bzence. Brt. D. 295., Šd.

Zapustatěný = tesem zarostlý. Uh. Brt.
D. 295.

Zápustný věnec, v horn., Schwanzpaar,
n. Hrbk.

Zapýřený = pýrem zarostlý. Z. pole.
Us. Šd.

Zapýřiti se. Vz List. fil. XV. 162.

Zaráčeti = zarachotiti. Vz Račeť. Z da-
leka zaráčely kočáry. Mor. Brt. D. 259.

617*