1120

Zařaděný, eingereiht. Z. kniha. Us. Pdl.

Zařáchnouti = zaprásknouti. Mor. Brt.

Zarajtlíkovati = rajtlíkem zatáhnouti.
Cf. Rajtlík. Slez. Šd.

Zarání. Večer jako z. Ezp. 2219.

Zarastiti se = zježiti se. Jos. 21.

Zarátati, verrechnen, in die Rechnung
bringen, Jemanden gut schreiben. Slov. Phľd.
XII. 695. — sa = přepočítati se. Slov. Phľd.
VIII. 116.

Zaratiti. Cf. List. fil. XVI. 171.

Záraza, orobanche. Cf. Ves. IX. 14.,
Mllr. 74., Rosc. 136., Rr. Sb.

Zarazíce. U Z-zic jest sloup a na něm
jsou čtyři sv. králové namalováni. Jak se
to stalo ? Vz Sbtk. Krat. h. 216.

Zaraziště, ě, n. = začáteční předek
(důlní výrobotky, místo zaražení kutby),
Einschlag, Ansatz, Anschlagspunkt. Hř.,
Hrbk.

Zaraziti co: horu (vinohrad zavříti).
V Podluží. Brt. Z. páru, Mour., novou říši,
Tk. Č. 4., hovor. Posp. Sucho oves z-lo
(neurostl). Brt. D. 295. Z. pot, sektu. Us.
To slovo ho z-lo. Hš. Z. novou minci, Let.
208., dobrý peniez, Št. Kn. š. 160. — koho
čím. Svou učeností čtenáře zaražují, ins
Staunen setzen. Šf. III. 274. — kde. Doktor
odvětil v řeči zarážeje. Šml. Z. se v řeči,
in der Rede stocken. Hš. exc. — kdy. Jakž
jest dobrý groš český za krále Václava
byl zaražen. Št. Kn. š. 161.

Zárazivý = mrazivý. Z. odpověď. Koll.
Zp. II. 490.

Zarděnky, náhlá a nakažlivá osutina,
rubeola, Rötheln. Vz Slov. zdrav.

Zardoušení, n. Vz Slov. zdrav.

Zardoušenina, y, f., das Erwürgte. Za-
rdoušenin a zdechlin se zdržovali. Vj.

Zardzati = řehtati. Koník mu zardzával.
Slov. Sl. sp. II. 97.

Záře. Cf. Mkl. Etym. 401. b., Šf. III.
565. Alpská z. Vz Ott. I. 953. Mor. : zářa,
řáza, žář, žářa, řaža, řoža; opav.: zařa a
řaža; slov.: zařa, žára a žár, rjara, žara.
Šb. D. 82.

Zarembek = záhonek, zárubek. Šd.

Záření. Koefficient z. (hořících látek).
Vz KP. VI. 286.

Zářepa (zarziepa), y, f., geca, rostl.?
Pršp. 31. 61.

Zaretovati na pravo = zaměřiti. Mor.
Brt. D. 260.

Zářez skalní, Řvn. 355., dráhy, silnice.
Frč. Z. pupeční, incisura umbelicalis, žluč-
níkový, inc. vesicalis.

Zařezka, y, f. = zařezání. Us. Šd.

Září. Vz Mkl. Etym. 279. b. Z. hrozny
sbírá, msty a břeskve v sobě mívá. 15. stol.

Zariaditel, e, m. = zařizovatel. Slov.

Zaříkačka = zaříkávání. Brt.

Zaříkadlo, a, n. Z-dla pastýřů. Vz Zbrt.
245. Vz Zaříkávadlo.

Zaříkání. Cf. Zorička.

Zaříkati = citovati. Kld. II. 75.

Zaříkávací. Jak se nabývá moc z. ? Vz
Kv. 1885. 337.

Zaříkávadlo. Vz Kv. 1885. 337. nn.,
Zaříkadlo (dod).

Zaříkávanec,, nce, m, = komu se něco
zaříkává. Kv. 1883. 339.

Zářiti. Září se (jsou červánky), bude
vítr. Us. Rgl.

Zařízenosť, i, f. = zařízení. Z přírody.
Dk. Dj. f. 50., 13.

Zařměti = zahřměti. Us. Šd.

Zarmoutiti co. Vodu z-coval jest. Solf.,
Výb. II. 498

Zármutek. Vz Mkl. Etym. 190., Zby-
tečně (konec).

Zarnice, zaniklá ves na Bruntalsku. Pk.

Zároba Kašp. Leop. Cf. Mus. 1892. 342.

Zárobek. Kdo hledá velký z., buduje
sobě náhrobek. Slez. Šd.

Zárobnička, vz Paga (dod.).

Zárod buňkový. Šv. 54. Zlosti z-dy po-
tírati Č. Kn. š. 235.

Zárodeční. Z. tělisko. Rosc. 98. Z. list
vnitřní, Entoderm, n., poblánice, Keim-
epithel, žlázy, Keimdrüsen. Ktt. exc.

Zárodečnice = semenice, Samenknospen-
träger, m. Sl. les.

Zárodečník, Fruchtanlage, f. Sl. les.,
Ott. II. 659.

Zárodečníkový. Hg. 189.

Zárodek, vz Zárod. Z. semenný. Rosc.
90. Z , foetus. Vz Slov. zdrav. Z. cev, An-
gioblast, chrustavkový, Chondroblast. Jest
to posud v pouhém z-dku. Us. Pdl. Tyto
schůzky přátelské byly z-dkem pozdějších
Besed. Osv. 1886.

Zaroditi se kde. Jiskry radosti se v něm
z-ly. Kar. 4.

Zárodka, y, f., vz Zárod. Hank. Sb. 251.

Záron, u, m. = zaronění. Šd.

Zaroniti sa, decedere de via, aberrare,
zblouditi. List. fil. 1890. 174.

Zarontiť něco = přehazováním zaházeti.
Mor. Neor.

Zarósať se = zarousati se. Mor. Neor.

Zarositi. Jenom z-lo = málo sprchlo. Us.
Brt. — se. Zraky jeho se z-ly. Albieri.

Zarostění, atresia, obliteratio. Z. močo-
vodu, a. uretheii, srdečníku, Herzbeutel-
obliteration, vejcevodu, a. tubarum. Ktt. exc.

Zarosti, vz Zarůsti. Rk.

Zarostiti. Zarostivše sobě pleše. Výb. II.
256.

Zarostlý. Do křemenných žil bývá zlato
z-lé. Frč.

Zaroubiti. Vz Mnohorečnosť (dod.).

Zaroušelý = začervenalý, zčervenalý. Rais
Vým. 32

Zaroušeti = zčervenati. Rais 26.

Zárov, u, m. = zárovka, Saatfahre. Sl.
les.

Zarované, Žarované, oddíl polabských
Srbů. Šf. Strž. II. 618.

Zárovka. Vz Zárov (dod).

Zarovnak = zárovno. Slov. Orl. VI, 61.

Zarovnávač, zarovnávatel, e, m. Aus-
gleicher. Us. Pdl.

Zarovnávka, y, f., das Geebnete. Rgl.

Zárovník, u, m. = parallela. Slov. Č.
Čt. I. 159., Rk.

Zarovno. Byli s nimi z. Krnd 200.

Zárovný. Obojí přináleží z-nou nutností
k celku jeho. Pal. Rdh. I. 336.