Předchozí (1122)  Strana:1123  Další (1124) |
|
|||
1123
|
|||
|
|||
Zastkměti = shromážditi. Cf. tkáti, inten.
tkýmazi, tkmieti. Za Št. polož: Kn. š. 103. 11. Zástoj = zastání. Má doma z. (syn ho
zastává). U Kdýně. Rgl. Zástojky, fima, jídlo. Pršp. 67. 44.
Zástola, solea. 15. stol. Z., subucla. Bhm.
Cf. List. fil. 1892. 390. Suto. Pršp. 91. Zástolní, ího, m. Z. = starší bratrství
vinařského, že sedali před pokladnicí za zvláštním stolem. Wtr. Obr. II. 368. Zastoupiti koho = doma zastihnouti
Kn. tov. čl. 16. — se čím. Dřevěná ná- doba rozeschlá horkou vodou se zastoupí (srazí se, že pak už neteče) Brt. D 296. Zástpice, millepisa. Pršp. 65. 86. Vz Zá-
spire (dod.). Zastraboštiti, zastramožditi co = za-
dělati, přikryti. Komoru haraburdím z. Na Hané. Wrch. Zastřečkovati někam = zaběhnouti
(o kravách). Vck. Zastředění, n. Z. úhlů, das Centriren
der Winkel, Reduciren auf das Centrum. Nz. Zastřelenec, nce, m. = zastřelený. Šd.
Zastřelený. Sv. ruk. M. 333. 16.
Zastřeliti. Ž kl. 63. 5. a 6.
Zástřelky, pl., m., rybník u Rudy u N.
Strašecí. Zastříti. Ž. kl. 84. 3. — se čím: roz-
kázáním. Bart. 120., 214. Zastrkadlo, a, n., vz Zastrkovátko.
Zastrkátko, vz Zastrkovátko.
Zástrojnice, e, f., das Ziehgatter. Rk.
Zástromí, n. = sad. Němc. Mus. 1889.
368. Zastromiti, il, en, ení = stromy vysázeti.
ZObz. XXII. 90. Zástruh, u, m. = zastrouhnutí.
Zástudeň, chorus, zastr. Pršp. 7. 49.
Zástudní, n. = pole za studní v Zádve-
řicích. MzO. 180. Zástupka = náhradek, Surrogat, n. Pr. tr.
Zástupný, stellvertretend. Z. tvary. Ndr.
360. Z. dostiučinění Kristovo za hříchy lid stva. Hlv. — Z. = houfní. Lid valil sě v zá- stupných (silných) tlúščích. Pravn 1065. An z-ná jich hrdla seče. Mark. — Z. kůň = který mnoho dokáže. Lib. NZ. I. 457. Zastuzený kus = opozděný. N. Bydž.
Kšť. Zásuk, u, m., festuca; macula, poskvrna.
Beze všeho z-ka byla. Sv. Mař. v. 138. Zásun, u, m. = zasunutí; šoupka, Riegel.
Šd. Zasun uti oprav v: zasunouti.
Zasutý. Tvrz opravuje a plot okolo ní
dělá z-tý. Arch. VII. 363. Věci z-té vet- chostí času odhrabují. Wtr. Zásuv = přihrádka, Schublade. Z. stolní.
Us. Rgl., Dhnl., Herm. Pr. z 144. a j. Z. dymní (registr) u parního kotlu. Zpr. arch. Z. uzavírací a vypouštěcí u vodovodu. ib. — Z. = hláska etc. Cf. Jg. Slnosť 24., Šf. III. 464., Přisouvání. Zasvěcený več: v tajemství. Us. Pdl.
Zasvětiti koho več: v tajemství. Us.
Pdl. — kdy jak. Dne 30. června budou církevním řádem a požehnáním zasvěceny základy. Us. Pdl. Zásvětný. Z. oběť. Mlč. 101.
|
Zasyčeti. Z-čel vandrák za dveřmi (za-
žebral). U N. Bydž. Kšť. Zásyp = kaménky se skal se oddrobu-
jící. Us. Zasýpati, obdormire. Z. kl. 43. 23.
Zásypný. Z. jalovina, Versatzberg, v horn.
Hrbk. Zasýřiti někoho = sýrem opatřiti. Us.
Zásytnosť, i. f., Sättigungscapacität. Šd.
Zásytný, sättigend. Šd.
Zašachrovati, vz Začachrovati. Pdl.
Zašatěnosť, i, f. = ošatenosť. ZObz. XXII.
156. Zašatriti = zašatiti, bekleiden. Slov. Orl.
VIII. 107. Zaščerčeti = zaščerkati. Tak mně zuby
z-ly Slez. a mor. Šd. Zášenčí, n. = pole v Prlově. MzO. 1890.
180. Zášer = zákal šedivý, grauer Staar. Pr. tr.
Zaševeliti. Zefír kvítím z-li. Čch. Sl. 90.
Zášijek = pohlavek. Sv. ruk. 373. Po-
čachu z-jky jej bíti Výb. II. 406. Zašijkování, vz Zašijkovati. Výb. II.1424.
Zášik = zášijek. Dal mu z., až mu krk
luskl. 1539. U Loun. Wtr Obr. II. 54. Zašitý. Jsi jako z. (němý). Brt. — čím:
niťmi. Zašklebený. Vypadá to u vás jaksi z-né
(smutné). Prss. Gaz. 36. Záškodnictvo, a, n. = záškodníci. N.
Hlbk. II. 233. Záškorník? Mor. Mtc. XV. 317. a.
Zaškov, a, m., obec v Oravě na Slov.
Zaškračiti = zaškvařiti. Mor. Km. 1886.
408. Zaškrčení. Vz Slov. zdrav.
Zaškrčenina, y, f., contractio. Ott. II. 178.
Zaškrčkovati. Cf. Škrčkovati. Mor. Šd.
Zaškreti = zakrněti. Pšenica zaškrela.
Slov. LObz XIX. 213. a. j. Zaškretý = zaschlý, zamlklý. Zrno obilné
je suchotou z-té. Slov. Rr. Sb. Zaškrtati se okolo někoho, sich ein-
schmeicheln. Laš. Wrch. Záškrt. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov.,
Chrčávka Z. hrtanu, hrtanový, Rachen- croup, Kehlkopfbräune, mandlí, Mandel- bräune. Šv. 97. Záškrtový = záškrtní, crouposus. Z.
blána, kapavka, Tripper, zánět žaludku, c. gastritis. Ktt. exc. Zaškudlý = zarostlý, vousatý. Val. Vck.,
Slavč. 89. Vz Škuť. Zaškvrněti = zakrsati. Mor. Rgl
Zášlapce, e, m., Niedertreter, Schädiger.
To nejsou zástupcové, nýbrž z-cové lidu. Tč. exc. Zašmieriť = zašmariti. Slov. Rr. Sb.
Zašmikovať, zašmiknúť = zastrčiti. Šablu
do pošvy z. Rl. Pr. II. 277. Zašmuděný = zasmuděný. Vekom z-ný
hrad. Orl. VIII. 132. Zašmudlaný = zašmúraný = umazaný.
Z učeň. Orl. X. 75. Zašněrovaný, eingeschnürt.
Zášť, šp. vz Krok (nový) III. 125., 259.
Zaštať sa = zascati se. Slov. Zátur.
Zaštěhotati. Když láska v srdci mocně
z-tá Č. Kn. š. 194. |
||
|
|||
Předchozí (1122)  Strana:1123  Další (1124) |