1123

Zastkměti = shromážditi. Cf. tkáti, inten.
tkýmazi, tkmieti. Za Št. polož: Kn. š. 103. 11.

Zástoj = zastání. Má doma z. (syn ho
zastává). U Kdýně. Rgl.

Zástojky, fima, jídlo. Pršp. 67. 44.

Zástola, solea. 15. stol. Z., subucla. Bhm.
Cf. List. fil. 1892. 390. Suto. Pršp. 91.

Zástolní, ího, m. Z. = starší bratrství
vinařského, že sedali před pokladnicí za
zvláštním stolem. Wtr. Obr. II. 368.

Zastoupiti koho = doma zastihnouti
Kn. tov. čl. 16. — se čím. Dřevěná ná-
doba rozeschlá horkou vodou se zastoupí
(srazí se, že pak už neteče) Brt. D 296.

Zástpice, millepisa. Pršp. 65. 86. Vz Zá-
spire (dod.).

Zastraboštiti, zastramožditi co = za-
dělati, přikryti. Komoru haraburdím z. Na
Hané. Wrch.

Zastřečkovati někam = zaběhnouti
(o kravách). Vck.

Zastředění, n. Z. úhlů, das Centriren
der Winkel, Reduciren auf das Centrum. Nz.

Zastřelenec, nce, m. = zastřelený. Šd.

Zastřelený. Sv. ruk. M. 333. 16.

Zastřeliti. Ž kl. 63. 5. a 6.

Zástřelky, pl., m., rybník u Rudy u N.
Strašecí.

Zastříti. Ž. kl. 84. 3. — se čím: roz-
kázáním. Bart. 120., 214.

Zastrkadlo, a, n., vz Zastrkovátko.

Zastrkátko, vz Zastrkovátko.

Zástrojnice, e, f., das Ziehgatter. Rk.

Zástromí, n. = sad. Němc. Mus. 1889.
368.

Zastromiti, il, en, ení = stromy vysázeti.
ZObz. XXII. 90.

Zástruh, u, m. = zastrouhnutí.

Zástudeň, chorus, zastr. Pršp. 7. 49.

Zástudní, n. = pole za studní v Zádve-
řicích. MzO. 180.

Zástupka = náhradek, Surrogat, n. Pr. tr.

Zástupný, stellvertretend. Z. tvary. Ndr.
360. Z. dostiučinění Kristovo za hříchy lid
stva. Hlv. — Z. = houfní. Lid valil sě v zá-
stupných (silných) tlúščích. Pravn 1065.
An z-ná jich hrdla seče. Mark. — Z. kůň =
který mnoho dokáže. Lib. NZ. I. 457.

Zastuzený kus = opozděný. N. Bydž.
Kšť.

Zásuk, u, m., festuca; macula, poskvrna.
Beze všeho z-ka byla. Sv. Mař. v. 138.

Zásun, u, m. = zasunutí; šoupka, Riegel.
Šd.

Zasun uti oprav v: zasunouti.

Zasutý. Tvrz opravuje a plot okolo ní
dělá z-tý. Arch. VII. 363. Věci z-té vet-
chostí času odhrabují. Wtr.

Zásuv = přihrádka, Schublade. Z. stolní.
Us. Rgl., Dhnl., Herm. Pr. z 144. a j. Z.
dymní (registr) u parního kotlu. Zpr. arch.
Z. uzavírací a vypouštěcí u vodovodu. ib. —
Z. = hláska etc. Cf. Jg. Slnosť 24., Šf. III.
464., Přisouvání.

Zasvěcený več: v tajemství. Us. Pdl.

Zasvětiti koho več: v tajemství. Us.
Pdl. — kdy jak. Dne 30. června budou
církevním řádem a požehnáním zasvěceny
základy. Us. Pdl.

Zásvětný. Z. oběť. Mlč. 101.

Zasyčeti. Z-čel vandrák za dveřmi (za-
žebral). U N. Bydž. Kšť.

Zásyp = kaménky se skal se oddrobu-
jící. Us.

Zasýpati, obdormire. Z. kl. 43. 23.

Zásypný. Z. jalovina, Versatzberg, v horn.
Hrbk.

Zasýřiti někoho = sýrem opatřiti. Us.

Zásytnosť, i. f., Sättigungscapacität. Šd.

Zásytný, sättigend. Šd.

Zašachrovati, vz Začachrovati. Pdl.

Zašatěnosť, i, f. = ošatenosť. ZObz. XXII.
156.

Zašatriti = zašatiti, bekleiden. Slov. Orl.
VIII. 107.

Zaščerčeti = zaščerkati. Tak mně zuby
z-ly Slez. a mor. Šd.

Zášenčí, n. = pole v Prlově. MzO. 1890.
180.

Zášer = zákal šedivý, grauer Staar. Pr. tr.

Zaševeliti. Zefír kvítím z-li. Čch. Sl. 90.

Zášijek = pohlavek. Sv. ruk. 373. Po-
čachu z-jky jej bíti Výb. II. 406.

Zašijkování, vz Zašijkovati. Výb. II.1424.

Zášik = zášijek. Dal mu z., až mu krk
luskl. 1539. U Loun. Wtr Obr. II. 54.

Zašitý. Jsi jako z. (němý). Brt. — čím:
niťmi.

Zašklebený. Vypadá to u vás jaksi z-né
(smutné). Prss. Gaz. 36.

Záškodnictvo, a, n. = záškodníci. N.
Hlbk. II. 233.

Záškorník? Mor. Mtc. XV. 317. a.

Zaškov, a, m., obec v Oravě na Slov.

Zaškračiti = zaškvařiti. Mor. Km. 1886.
408.

Zaškrčení. Vz Slov. zdrav.

Zaškrčenina, y, f., contractio. Ott. II. 178.

Zaškrčkovati. Cf. Škrčkovati. Mor. Šd.

Zaškreti = zakrněti. Pšenica zaškrela.
Slov. LObz XIX. 213. a. j.

Zaškretý = zaschlý, zamlklý. Zrno obilné
je suchotou z-té. Slov. Rr. Sb.

Zaškrtati se okolo někoho, sich ein-
schmeicheln. Laš. Wrch.

Záškrt. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov.,
Chrčávka Z. hrtanu, hrtanový, Rachen-
croup, Kehlkopfbräune, mandlí, Mandel-
bräune. Šv. 97.

Záškrtový = záškrtní, crouposus. Z.
blána, kapavka, Tripper, zánět žaludku, c.
gastritis. Ktt. exc.

Zaškudlý = zarostlý, vousatý. Val. Vck.,
Slavč. 89. Vz Škuť.

Zaškvrněti = zakrsati. Mor. Rgl

Zášlapce, e, m., Niedertreter, Schädiger.
To nejsou zástupcové, nýbrž z-cové lidu.
Tč. exc.

Zašmieriť = zašmariti. Slov. Rr. Sb.

Zašmikovať, zašmiknúť = zastrčiti. Šablu
do pošvy z. Rl. Pr. II. 277.

Zašmuděný = zasmuděný. Vekom z-ný
hrad. Orl. VIII. 132.

Zašmudlaný = zašmúraný = umazaný.
Z učeň. Orl. X. 75.

Zašněrovaný, eingeschnürt.

Zášť, šp. vz Krok (nový) III. 125., 259.

Zaštať sa = zascati se. Slov. Zátur.

Zaštěhotati. Když láska v srdci mocně
z-tá Č. Kn. š. 194.