1125

Zátrata. Ž. kl. CMD. 35.

Zatratile někomu něco překaziti. Rgl.
Vz Zatratilý.

Zatratiti co. Vdova nechtiec se pro-
nésti z-tí svój plod. Št. Kn. š. 85. (92.) —
odkud. Aby z-til s země paměť jich. Ž. kl.
33. 17. — co proč. Že by pro vieru boží
životy z-la. Lg. Kr. v. 24.

Zátravka, vz Zánětnice.

Zatrávněný, vz Zatrávený. Sk. Črty. 142.

Zatrávněti, ěl, ění = travou zarůsti. Šd.

Zátravník, u, m. = čisticí jehla u děla,
rus. Šd.

Zatrávniti, vz Zatráviti. Sk. Vz Zatráv-
něti.

Zatravovačnosť, i, f., Verdauungsver-
mögen. Presl v Kroku.

Zátřep, u, m. = zatřepání. Šd.

Zatřepati. V 5. ř. článku oprav komáry
v: konáry.

Zatrhnouti komu. Stále mu (píšícímu)
z-huje. Us. Pdl. — na koho = pomlouvati
ho. Co pořád na mne z-hujete? Val. Vck.

Zatříšiti = zastříšiti = stříží potáhnouti,
ucpati, mit Grundeis überziehen, verstopfen.
Stavidlo se z-lo. U Úboče. Rgl.

Zátřiště, ě, n., solarium, zastr. Bhm.

Zatříti. Kůň se zatřel. Němc. Vz Za-
tnouti.

Zatrmati = zatrmáceti. Slov. BKn. II. 19.

Zatrnouti, vz Ztrnouti.Mrazem tělo z-ne.
Nrd., Jrsk.

Zatrousiti kde: ve stodole (z dýmky,
sirkou). Brt. D. 296. — komu kam. Za-
trúsil jim do toho = zkazil jim to. Slov.
Rr. Sb.

Zatruše, v Pršp. 64. jatruše, fratripola,
příbuzná. Rj.

Zatrutiti, necare. Vz Tříti, Trútiti Šf
III 502., Mkl. Etym. 363. Seděl, jako by
jej zatrutil. Umuč. sv. Jiří 603.

Zatryzniť sa = zahovořiti se Na Orav-
sku. Rl. Pr. II. 7.

Zátuch, u, m. = zatuchnutí. Šd

Zatuplý, etwas stumpf. Z. nos. Jrsk.

Záturčie, n., míst. jm. na Slov Obz.
1892. 131.

Zaťuykať = zatuhýkati. Val. Slavč. 37.

Zatvářiti se, sich verstellen. Herm. Pr.
zák. 48.

Zátvor. Cf. Mkl. Etym. 366. - Z. =
vrch nad Pernou u Brandýsa. Krč.

Zátvora. Pohubili sme země až do klauzy,
totiž z-ry, ježto slove Linic (Pusterthal).
Kar. 34.

Zátvorák, u, m. = křivák (nůž). Vz
Vreco (dod.).

Zátvorek, rku, m., Sperrsitz, v divadle.
Šd.

Zatvořiti. Cf. Mkl. Etym. 382. a., Výb.
I. 412. Pekelnás'vrata z-la. Sv. ruk. 83.

Zatvořitka, y, f, Sumpfmuschel, f. Rk.

Zatvrdavý = trochu tvrdý. Brt. D. 167

Zatvrdilec, lce, m. = zatvrzelec. N. Hlsk.
IV. 42.

Zatvrdilý. Z. myšlení, Št, mysl, Šf.,
hříšník. Koll. — v čem: ve zlém. Krnd. 164.

Zatvrditi Str. 313. b. 16. ř. sh. oprav
Plk. v: Pulk. Z-die srdce své v zlosti. Výb.

II. 742. — co kde čím. Ty svatby před
biskupy přísahami z-li. Výb. I. 440.

Zatvrdnouti. Turkyň už zatvrdala =
zrála. Brt. D. 296.

Zatvrzelý v nevěře. Pal. Rdh. II. 175.

Zatyje, pl., f. = louky u Poruby a j. ve
Slez. Šd., Pk.

Zatykací právo v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II. 28. nn.

Zatykač v 16 stol. Cf. Wtr. Obr. II. 32.

Zatykadlo, a, n. = ucpavadlo. Cf. Za-
tknouti.

Zatýkání. Cf. Tk. VIII. 321.

Zatýkat. Už ňa dech zatýká (praví zá-
dušlivý). Val. Brt. D. 296.

Zátylí, n. = zátylek. V. Mrštík Tol. 180.,
Rr. Sb.

Zátylní = za týlem jsoucí. Z. kosť. Šd.

Zátylník, u, m. = zadní čásť přílbice,
rus. Šd.

Zatým = sotva, jakmile. Z. svitá, už
každý sa běží umyt. Val. Brt. D. 177.

Zatýniti něčí cesty. Št. Ř. 237. a.

Zatyť = tukem zarůsti, se udusiti. Brt.
D. 296.

Zaúhlený. Z. páka. NA. V. 140. Vz
Zaúhliti.

Zaujatost hlavy, Eingenommenheit.

Zaujatý proti někomu. Us. Pdl.

Záušnice. Šátek zavazují na z. (činí ve-
liké lalochy a zakrývají jako křídly uši).
Hrb. Obr. 22. — Z. (náušnice) v starší době.
Vz Ndr. Antbr. 27. nn.

Zautíkati se. My k svej vrchnosti pod
ochrannou ruku poddaně se zautíkáme. Pk.
Npj. 111. Aby se k nám jakožto vyššímu
cechu v potřebách svých z. mohli. Ib. 57.

Zaútrobní hlíza, abscessus retrovisce-
ralis.

Zauzlení střev Vz Slov. zdrav. 424.

Zauzlovací nástroj. Knotenschliesser.

Zaváčkování, n., Einsackung, f. Athen.
III 134.

Závada. Cf. Mkl. Etym. 373. b. Úroky
a jiné z-dy na statku sobě čistiti. Arch.
VIII. 473.

Závaďák, u, m., mor. tanec. Brt. Vz
násl. Zavádka.

Zaváděč novot, oprav. Mour. — Z. čípku,
tamponu, Portetampon.

Zavaděný. Zemi zklamanú a z-nú v řád
uvésti. Výb. II. 749.

Zavaditi. Mkl. Etym. 373. b. — co več
jak. Purgmistr nemá bez konšelského vě-
domie města v niveč zavaditi, verbindlich
machen. Výb. II. 321. — oč. O mne ještě
ani mužský kabát nezavadil. Šml. Oň ani
pes nezavadí (nikdo si ho nevšimne). Us.
Fč. — co jak. Zavaditi špitál ve 14.000 zl.
(zastaviti). Arch. VIII. 69.

Zavádka = tanec na řádky, zavádění
stárek a ostatních děvčat k tanci o hodech
kolem máje. Vz Hrb. Obr. 161. — Z. =
plat děvčat muzikantům při pondělní a úterní
masopustní muzice, jinde: do řetěza. Vz
Brt. N. p. III. str. XLII. (483. nn.).

Zavadnouti. (Múdrosť) v své moci by
zavadla. Ezp. 224.

Zavaledikovati dívce = vále jí dáti,
opustiti ji. Koll. Zp. II. 289.



	1125

	Zátrata. Ž. kl. CMD. 35. Zatratile někomu něco překaziti. Rgl. Vz Zatratilý. Zatratiti co. Vdova nechtiec se pro- nésti z-tí svój plod. Št. Kn. š. 85. (92.) — odkud. Aby z-til s země paměť jich. Ž. kl. 33. 17. — co proč. Že by pro vieru boží životy z-la. Lg. Kr. v. 24. Zátravka, vz Zánětnice. Zatrávněný, vz Zatrávený. Sk. Črty. 142. Zatrávněti, ěl, ění = travou zarůsti. Šd. Zátravník, u, m. = čisticí jehla u děla, rus. Šd. Zatrávniti, vz Zatráviti. Sk. Vz Zatráv- něti. Zatravovačnosť, i, f., Verdauungsver- mögen. Presl v Kroku. Zátřep, u, m. = zatřepání. Šd. Zatřepati. V 5. ř. článku oprav komáry v: konáry. Zatrhnouti komu. Stále mu (píšícímu) z-huje. Us. Pdl. — na koho = pomlouvati ho. Co pořád na mne z-hujete? Val. Vck. Zatříšiti = zastříšiti = stříží potáhnouti, ucpati, mit Grundeis überziehen, verstopfen. Stavidlo se z-lo. U Úboče. Rgl. Zátřiště, ě, n., solarium, zastr. Bhm. Zatříti. Kůň se zatřel. Němc. Vz Za- tnouti. Zatrmati = zatrmáceti. Slov. BKn. II. 19. Zatrnouti, vz Ztrnouti.Mrazem tělo z-ne. Nrd., Jrsk. Zatrousiti kde: ve stodole (z dýmky, sirkou). Brt. D. 296. — komu kam. Za- trúsil jim do toho = zkazil jim to. Slov. Rr. Sb. Zatruše, v Pršp. 64. jatruše, fratripola, příbuzná. Rj. Zatrutiti, necare. Vz Tříti, Trútiti Šf III 502., Mkl. Etym. 363. Seděl, jako by jej zatrutil. Umuč. sv. Jiří 603. Zatryzniť sa = zahovořiti se Na Orav- sku. Rl. Pr. II. 7. Zátuch, u, m. = zatuchnutí. Šd Zatuplý, etwas stumpf. Z. nos. Jrsk. Záturčie, n., míst. jm. na Slov Obz. 1892. 131. Zaťuykať = zatuhýkati. Val. Slavč. 37. Zatvářiti se, sich verstellen. Herm. Pr. zák. 48. Zátvor. Cf. Mkl. Etym. 366. - Z. = vrch nad Pernou u Brandýsa. Krč. Zátvora. Pohubili sme země až do klauzy, totiž z-ry, ježto slove Linic (Pusterthal). Kar. 34. Zátvorák, u, m. = křivák (nůž). Vz Vreco (dod.). Zátvorek, rku, m., Sperrsitz, v divadle. Šd. Zatvořiti. Cf. Mkl. Etym. 382. a., Výb. I. 412. Pekelnás'vrata z-la. Sv. ruk. 83. Zatvořitka, y, f, Sumpfmuschel, f. Rk. Zatvrdavý = trochu tvrdý. Brt. D. 167 Zatvrdilec, lce, m. = zatvrzelec. N. Hlsk. IV. 42. Zatvrdilý. Z. myšlení, Št, mysl, Šf., hříšník. Koll. — v čem: ve zlém. Krnd. 164. Zatvrditi Str. 313. b. 16. ř. sh. oprav Plk. v: Pulk. Z-die srdce své v zlosti. Výb.	II. 742. — co kde čím. Ty svatby před biskupy přísahami z-li. Výb. I. 440. Zatvrdnouti. Turkyň už zatvrdala = zrála. Brt. D. 296. Zatvrzelý v nevěře. Pal. Rdh. II. 175. Zatyje, pl., f. = louky u Poruby a j. ve Slez. Šd., Pk. Zatykací právo v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 28. nn. Zatykač v 16 stol. Cf. Wtr. Obr. II. 32. Zatykadlo, a, n. = ucpavadlo. Cf. Za- tknouti. Zatýkání. Cf. Tk. VIII. 321. Zatýkat. Už ňa dech zatýká (praví zá- dušlivý). Val. Brt. D. 296. Zátylí, n. = zátylek. V. Mrštík Tol. 180., Rr. Sb. Zátylní = za týlem jsoucí. Z. kosť. Šd. Zátylník, u, m. = zadní čásť přílbice, rus. Šd. Zatým = sotva, jakmile. Z. svitá, už každý sa běží umyt. Val. Brt. D. 177. Zatýniti něčí cesty. Št. Ř. 237. a. Zatyť = tukem zarůsti, se udusiti. Brt. D. 296. Zaúhlený. Z. páka. NA. V. 140. Vz Zaúhliti. Zaujatost hlavy, Eingenommenheit. Zaujatý proti někomu. Us. Pdl. Záušnice. Šátek zavazují na z. (činí ve- liké lalochy a zakrývají jako křídly uši). Hrb. Obr. 22. — Z. (náušnice) v starší době. Vz Ndr. Antbr. 27. nn. Zautíkati se. My k svej vrchnosti pod ochrannou ruku poddaně se zautíkáme. Pk. Npj. 111. Aby se k nám jakožto vyššímu cechu v potřebách svých z. mohli. Ib. 57. Zaútrobní hlíza, abscessus retrovisce- ralis. Zauzlení střev Vz Slov. zdrav. 424. Zauzlovací nástroj. Knotenschliesser. Zaváčkování, n., Einsackung, f. Athen. III 134. Závada. Cf. Mkl. Etym. 373. b. Úroky a jiné z-dy na statku sobě čistiti. Arch. VIII. 473. Závaďák, u, m., mor. tanec. Brt. Vz násl. Zavádka. Zaváděč novot, oprav. Mour. — Z. čípku, tamponu, Portetampon. Zavaděný. Zemi zklamanú a z-nú v řád uvésti. Výb. II. 749. Zavaditi. Mkl. Etym. 373. b. — co več jak. Purgmistr nemá bez konšelského vě- domie města v niveč zavaditi, verbindlich machen. Výb. II. 321. — oč. O mne ještě ani mužský kabát nezavadil. Šml. Oň ani pes nezavadí (nikdo si ho nevšimne). Us. Fč. — co jak. Zavaditi špitál ve 14.000 zl. (zastaviti). Arch. VIII. 69. Zavádka = tanec na řádky, zavádění stárek a ostatních děvčat k tanci o hodech kolem máje. Vz Hrb. Obr. 161. — Z. = plat děvčat muzikantům při pondělní a úterní masopustní muzice, jinde: do řetěza. Vz Brt. N. p. III. str. XLII. (483. nn.). Zavadnouti. (Múdrosť) v své moci by zavadla. Ezp. 224. Zavaledikovati dívce = vále jí dáti, opustiti ji. Koll. Zp. II. 289.