Předchozí (1125)  Strana:1126  Další (1127) |
|
|||
1126
|
|||
|
|||
Zavalina. Z-ny sněhové. Č. Kn. š. 197.
Zavalitec, tce, m. = zavalitý. Tbz.
Zavaliti. Krávě se vemeno zavalilo (za-
tvrdlo). Mor. Brtch. Závalkovitý, butzenförmig, v horn. Hrbk.
Vz Závalek. Závarek. Do polévky z mléka dává se
z. z mouky a vajec. U Rokyc. Fč. Zavaříš, e, m., nariser, serpens?, zastr.
Pršp. 22. 19. Zavařiti někomu = posvítiti. Z-řil mu,
že naň bude pamatovat (uškodil mu). Us. Kšť. Zavářka, y, f., Eingesottenes. Hlvč. I. 76.
Závarný, einkochbar. Z. ovoce.
Zavazačka, tendiculum, 15. stol., obliga-
tura. Pršp. 82. Zavazadlový, Gepäcks-. Z. vagon. Us.Fč.
Zavázání přísahou, Vereidigung, f. Lpř.
Zavázati komu. Uhněte, nezavazajte
nám (nepřekážejte, nebuďte v cestě). Brt. D. 296. — se čím k čemu: přísahou. Výb. I. 483. — se kde k čemu. Ku pokutám
v listu se z. Výb. II. 400. — se proti komu. Z-li sme se sobě proti každému člověku (pomáhati si). Kar. 41. Závazek = povinnosť atd. Pamatujíc na
z. otce milého. Pož. 3. Byl poražen a na z. vzat. Pal. Rdh. II. 93 Mám přikázánie pod vysokými z-ky. Let. 111. Kteří pro dluhy jsou na z-cích aneb na věži sedí. Aby se jich pod velikým z-zkem ptali. Výb II. 1242., 1450. Vzal ho na z. (na čestný
slib, že se k soudu dostaví). Mus. 1891. 228. Z., přísaha. NZ. I. 158., Wtr. Obr. II. 745. Zavazenosť, i, f. = zavazení. Stat. kn.
188 3/4. 70. Zavázeti. Mkl. Etym. 373. b
Závaží, Gewichtigkeit, Wichtigkeit. Oce-
níme-li je (národy) dle jejich vnitřního z ; Může-li tedy takovýto soud (úsudek) míli neomylnou platnosť, nepřemožené z. ? Šf. Strž. I. 79, 94. Zavažitý = zavalitý. Mor. Vhl.
Závažní trám studny, Brunnenschwengel,
m. Lpř. Závažník, u, m., Gewichtswagen, m. Hř.
Zavdati co. Tu summu zavdal (vydal).
Wtr. Obr. I. 304. — komu. Zavdá-li někdo dívce, nemá děkovati, odpudil by se jí milý. Na záp. Mor. Mtc. 1892. 198. Zavdavač, e, m. Bol z-čom, t. j. bral
radom tanečnice za ruky a oddával jedno- tlivým tanečníkom do tanca. Slov. BZv. 31. Závdavka, y, f. = závdavek. Slov. Rr. Sb.
Zavdy. Vz Mkl. Etym. 398. b.
Zavedňa. Přišli sme dom ešče zavedňa =
za dne. Dol. Brt. D. 190. Zavedovať, manipuliren. Slov. Czm. 110.
Zavedovacia reč = jednací. Ib. Zaveleti, den Befehl geben. Orl. III. 201.
Závěr bodákový. Ott. IV. 221. Z. písní.
Vz Brt. N. p. III. str. CXX1V. Zaverať sa = zavěrovati se. Phľd VIII.
170. Závěrek řeči. Vz Jg. Slnosť 166.
Zaveriť sa, vz Zavěrovati se. Slov. Slav.
Závěrka. Navinutelná železná z. krám-
ská. Zpr. arch. Z. kmene slova. Šf. III. 589. |
Z. = samostatný verš, jenž zavírá sloku;
Hymenaik bývá z-kou či klausulí (refrainu) dalších veršů. Dk. Poet. 277, 313 , 440. — Dnes je z. na Prahu (v lotterii) Schluss. Us. Pdl — Z. = vyprovodění hostě z domu. Mor Vck. Závěrový, Verschluss-. Z. soustava. Čsk.
Záverší, n. Dk. Poet. 313.
Zaveršovatí si, dann und wann Verse
machen. Šd. Zavěrušiti se = zmizeti, někam se po-
děti. Vck. Závěs. Z-sy čepové, Zapfen-, klapkové,
Klappen-, žebříkové, Leiterbänder. Us. Hk. Z. jinovatky, Reifanhang, sněhový, Schnee- anhang. Sl. les. Hejno vran těžké závěsy dolů střásá. Hdk. Dřev. — Z. v tělocviku. Kotouč v z-su, Kniewelle, f. Čsk. Závěska = závěsné oko, Seilgehänge,
-schurz, v horn. Hř. Zaveslení, n., der Ruderschlag. Lpř.
Zavěsnatka, y, f., motýl. Kram. Slov.
Závěsník = závěsný šroub, Stellschraube,
Nachlass-. Hř. Zavésti. — abs. Cesty zavádějí. Posp.
Aby se nedali ďáblu z Št. Kn. š. 170. — co, se s kým. Z. s někým rozprávku. Vlč. Z-dla se s milým (dopustila se). Sš. P. 412. — co, koho, se kam. Z k zlému. Št. Kn. š. 78. Koruna česká skrze regenty v dluhy z-dena byla. Let. 378. Z. hodnotu nějakou do významu mathematického. Pdl. Z. se do koho = pustiti se. Sá. — co komu. Dyž sa syn žéníł, zavédł mu otec chalupu (věnoval, odstoupil). Brt. D. 296. — koho odkud. Z-dí lidi od Boha. Št. Kn. š. 143. — koho proti tomu. A jednú-li ty věci nás podržie od Boha dobrú chvíli, ať neřku, zavedú protiv Bohu. Št. Kn. š. 56. — se = pospíšiti si. Zavoď sa honem; Čistě si za- vodíł (velmi si pospíšil). Val., laš. Brt. D. 297. Zavěšení. Nechati něco v z. (in suspenso).
Kom. Kor. 214. Zavětrovati co čím. Celá konstrukce
z-vána jest podél osy pilíře kleštěmi. Zpr. arch. XI. seš. 3. 13. Zaviazať = zavázati. Slov. Ht.
Závidič, e, m. = kámen, o nějž se snadno
chytí nebo klopýtne. Lib NZ. I. 457. Zavierať. Voda z-la = začala vříti Němc.
Zavíchovati = víchy opatřiti. Z. stromy
(aby nikdo ovoce netrhal). Us. Šd. Zavíjačka, y, f. = čepení nevěsty. Brt.
Sv. 62. Zaviják, u, m. = drobty do mléka, kro-
pan. U Brna. Šb. D. 44. Zaviječ motýl. Cf. Brm. IV. 453.—455.,
Ott. IV. 466. Zavíjení nevěsty = čepení Brt. Sv. 56.
Zavíjený koláč Vz Zaviják. NZ. I. 240
Zavijka ruční. Hnoj.
Zavilý = zavitý. Rok zavilý jemu k stání
dáváme. Výb. II. 508. Závin (pokrm): anglický, telecí, vepřový,
z hověziny, z roštěnky, z telecí hrudi. Vz KP. VI. 520. Zavinač, motýl. Cf. Kk. Mot. 282.—289.,
Šír. Mot. |
||
|
|||
Předchozí (1125)  Strana:1126  Další (1127) |