1126

Zavalina. Z-ny sněhové. Č. Kn. š. 197.

Zavalitec, tce, m. = zavalitý. Tbz.

Zavaliti. Krávě se vemeno zavalilo (za-
tvrdlo). Mor. Brtch.

Závalkovitý, butzenförmig, v horn. Hrbk.
Vz Závalek.

Závarek. Do polévky z mléka dává se
z. z mouky a vajec. U Rokyc. Fč.

Zavaříš, e, m., nariser, serpens?, zastr.
Pršp. 22. 19.

Zavařiti někomu = posvítiti. Z-řil mu,
že naň bude pamatovat (uškodil mu). Us.
Kšť.

Zavářka, y, f., Eingesottenes. Hlvč. I. 76.

Závarný, einkochbar. Z. ovoce.

Zavazačka, tendiculum, 15. stol., obliga-
tura. Pršp. 82.

Zavazadlový, Gepäcks-. Z. vagon. Us.Fč.

Zavázání přísahou, Vereidigung, f. Lpř.

Zavázati komu. Uhněte, nezavazajte
nám (nepřekážejte, nebuďte v cestě). Brt.
D. 296. — se čím k čemu: přísahou. Výb.

I. 483. — se kde k čemu. Ku pokutám
v listu se z. Výb. II. 400. — se proti
komu. Z-li sme se sobě proti každému
člověku (pomáhati si). Kar. 41.

Závazek = povinnosť atd. Pamatujíc na
z. otce milého. Pož. 3. Byl poražen a na
z. vzat. Pal. Rdh. II. 93 Mám přikázánie
pod vysokými z-ky. Let. 111. Kteří pro
dluhy jsou na z-cích aneb na věži sedí.
Aby se jich pod velikým z-zkem ptali. Výb

II. 1242., 1450. Vzal ho na z. (na čestný
slib, že se k soudu dostaví). Mus. 1891.
228. Z., přísaha. NZ. I. 158., Wtr. Obr. II.
745.

Zavazenosť, i, f. = zavazení. Stat. kn.
188 ³/₄. 70.

Zavázeti. Mkl. Etym. 373. b

Závaží, Gewichtigkeit, Wichtigkeit. Oce-
níme-li je (národy) dle jejich vnitřního z ;
Může-li tedy takovýto soud (úsudek) míli
neomylnou platnosť, nepřemožené z. ? Šf.
Strž. I. 79, 94.

Zavažitý = zavalitý. Mor. Vhl.

Závažní trám studny, Brunnenschwengel,
m. Lpř.

Závažník, u, m., Gewichtswagen, m. Hř.

Zavdati co. Tu summu zavdal (vydal).
Wtr. Obr. I. 304. — komu. Zavdá-li někdo
dívce, nemá děkovati, odpudil by se jí
milý. Na záp. Mor. Mtc. 1892. 198.

Zavdavač, e, m. Bol z-čom, t. j. bral
radom tanečnice za ruky a oddával jedno-
tlivým tanečníkom do tanca. Slov. BZv. 31.

Závdavka, y, f. = závdavek. Slov. Rr. Sb.

Zavdy. Vz Mkl. Etym. 398. b.

Zavedňa. Přišli sme dom ešče zavedňa =
za dne. Dol. Brt. D. 190.

Zavedovať, manipuliren. Slov. Czm. 110.
Zavedovacia reč = jednací. Ib.

Zaveleti, den Befehl geben. Orl. III. 201.

Závěr bodákový. Ott. IV. 221. Z. písní.
Vz Brt. N. p. III. str. CXX1V.

Zaverať sa = zavěrovati se. Phľd VIII.
170.

Závěrek řeči. Vz Jg. Slnosť 166.

Zaveriť sa, vz Zavěrovati se. Slov. Slav.

Závěrka. Navinutelná železná z. krám-
ská. Zpr. arch. Z. kmene slova. Šf. III. 589.

Z. = samostatný verš, jenž zavírá sloku;
Hymenaik bývá z-kou či klausulí (refrainu)
dalších veršů. Dk. Poet. 277, 313 , 440. —
Dnes je z. na Prahu (v lotterii) Schluss.
Us. Pdl — Z. = vyprovodění hostě z domu.
Mor Vck.

Závěrový, Verschluss-. Z. soustava. Čsk.

Záverší, n. Dk. Poet. 313.

Zaveršovatí si, dann und wann Verse
machen. Šd.

Zavěrušiti se = zmizeti, někam se po-
děti. Vck.

Závěs. Z-sy čepové, Zapfen-, klapkové,
Klappen-, žebříkové, Leiterbänder. Us. Hk.
Z. jinovatky, Reifanhang, sněhový, Schnee-
anhang. Sl. les. Hejno vran těžké závěsy
dolů střásá. Hdk. Dřev. — Z. v tělocviku.
Kotouč v z-su, Kniewelle, f. Čsk.

Závěska = závěsné oko, Seilgehänge,
-schurz, v horn. Hř.

Zaveslení, n., der Ruderschlag. Lpř.

Zavěsnatka, y, f., motýl. Kram. Slov.

Závěsník = závěsný šroub, Stellschraube,
Nachlass-. Hř.

Zavésti. — abs. Cesty zavádějí. Posp.
Aby se nedali ďáblu z Št. Kn. š. 170. —
co, se s kým. Z. s někým rozprávku. Vlč.
Z-dla se s milým (dopustila se). Sš. P. 412.
— co, koho, se kam. Z k zlému. Št. Kn.
š. 78. Koruna česká skrze regenty v dluhy
z-dena byla. Let. 378. Z. hodnotu nějakou
do významu mathematického. Pdl. Z. se
do koho = pustiti se. Sá. — co komu.
Dyž sa syn žéníł, zavédł mu otec chalupu
(věnoval, odstoupil). Brt. D. 296. — koho
odkud. Z-dí lidi od Boha. Št. Kn. š. 143. —
koho proti tomu. A jednú-li ty věci nás
podržie od Boha dobrú chvíli, ať neřku,
zavedú protiv Bohu. Št. Kn. š. 56. — se =
pospíšiti si. Zavoď sa honem; Čistě si za-
vodíł (velmi si pospíšil). Val., laš. Brt. D.
297.

Zavěšení. Nechati něco v z. (in suspenso).
Kom. Kor. 214.

Zavětrovati co čím. Celá konstrukce
z-vána jest podél osy pilíře kleštěmi. Zpr.
arch. XI. seš. 3. 13.

Zaviazať = zavázati. Slov. Ht.

Závidič, e, m. = kámen, o nějž se snadno
chytí nebo klopýtne. Lib NZ. I. 457.

Zavierať. Voda z-la = začala vříti Němc.

Zavíchovati = víchy opatřiti. Z. stromy
(aby nikdo ovoce netrhal). Us. Šd.

Zavíjačka, y, f. = čepení nevěsty. Brt.
Sv. 62.

Zaviják, u, m. = drobty do mléka, kro-
pan. U Brna. Šb. D. 44.

Zaviječ motýl. Cf. Brm. IV. 453.—455.,
Ott. IV. 466.

Zavíjení nevěsty = čepení Brt. Sv. 56.

Zavíjený koláč Vz Zaviják. NZ. I. 240

Zavijka ruční. Hnoj.

Zavilý = zavitý. Rok zavilý jemu k stání
dáváme. Výb. II. 508.

Závin (pokrm): anglický, telecí, vepřový,
z hověziny, z roštěnky, z telecí hrudi. Vz
KP. VI. 520.

Zavinač, motýl. Cf. Kk. Mot. 282.—289.,
Šír. Mot.