1127

Závinek = v nohaviciach okolu pásu
diera pre remen. Slov. Rr. MBš.

Zaviniti kde jak. Ktož před úřadem
slovem n. řečí z-nil. Výb. I. 974. — proti
čemu. Výb. II. 915., Hus II. 281. — čím
ke komu. K Bohu velmi tiem z-níš. Marg.
v. 426.

Zavinovati si = víno popíjeti. Us. Rgl.

Zavinutec, cypraea lota, Scharfmaul, n,,
plž. Sl. les. - Cf. Brm. IV. 2. 485., Hlb.

I. 134., Ott. V. 823.

Zavinutí se všech dějin = spojitosť. Šf.
Strž. I. 275.

Zavírač, e, m., Schliessmuskel, m. Šv. 29.

Zavíradlo. Let. 89., Pal. — Z. = vor-
bička. U Úboče. Rgl.

Zavírák, brouk. Cf. Ott. V. 471.

Zavířiti. Jen jeden cit z-řil bytostí mou
celou. Čch Sl. 57.

Zavírka vojska, der Nachtrab. Výb. II.
1008. — Z, Hemmschuh. Dáti jazyk na
z-ku; Ústa opatrně na z-ce držeti. Šml.

Závis, u, m. Z. nad vodú = chrastí. Val.
Brt. D. 297.

Záviseti od ordy královské, od vlády.
Šf. Strž. I. 312., II. 173.

Závisimý = závislý. Slov. Czm. 110.

Závisně. Pal. Rdh. II. 240.

Závisník. Pal. Vz Obdivovati.

Závisť. Nenie väčšej závisti jak medzi
dievkami a žobraci. Slov. Orl. IX. 247. Do
kořán otvírá z. zrak. Zr. Gris. Kdyby ne-
bylo z-sti, nebylo by pekla. Brt.

Závistivý. Ďábel jsa z-stiv jejej svatého
panenstvie. Leg. Mnč. R. 26.

Závistník. Drk. Hry 5.

Závistno = závistně. Slov. Phl'd. VI.
263.

Záviš. Cf. Arch. VII. 507., 559., Pal.
Rdh. II. 77.-98., Mus. 1831. 1. 55—79.,
Výb. I. 418 , 1103., II. 438, D. Gesch. 89.

Závišice, pl., místo na Hlubčicku. VSlz.

II. 202.

Závišin, a, o = Závišův. D. ol. VI. 266

Zavíšit pole = postaviti na něm vích od
škody, zahájiti. Zlínský. Brt. D. 297.

Záviška, y, f., os. jm. D. ol. VIII. 197.

Závit, vz Otočka, Včř. Z. I. 20. — Šeré
z-ty = záhady. Č. Rž. LXX. — Z , Strudel,
moučné jídlo. Rgl. Vz Závitek.

Zavítati. Vz Mz. v List. fil. XI. 181. —
čím kam jak. Jímžto (duchem sv.) v ja-
zycích plamenných na sv. apoštoly z-tal.
Sv. ruk. 297.

1. Zaviti kam. Byl-li povinen na Piesek
zavinovati (zajížděti). Arch. VIII. 439. —
co čím: tvář pláštěm. Dik. II. 80. Závit-
kom fôru dreva do klanic kladeného závi-
tovati (zatáhnouti). Slov. Rr. Sb. — kde.
Jeli sme do Tišnova a tu (tam) sme zavi-
nuli (zaieli), neb sme (se) oblúpenie báli.
Arch. VII. 445. — se komu nač. Děvče
zavíjelo se na mladou paní. Wtr. Vz Z. jak.

Zavití. Aby jí dali ž. poctivé. Wtr. exc.

Závitka nejde na zdavku ve věnci, ný-
brž ve vrkoči; z. chodí vůbec ve vrkoči
jako žena vdaná. Slavč. 75.

Závitkovati = závitovati. Vz Zaviti, l.
(dod.)

Závitkovec, vce, m., spirogyra, rostl.
Vz Rosc. 55.

Závitkovka, y, f. = závitkovec (dod.).
Hg. 22.

Závitnice, Spirale. Cf. Vnč. 42., 66. až
68.. 72.—76., 117., Ott. II. 665.

Závitovati, vz Zaviti, 1.

Závítovitě, gewindeartig. Z. točený. Hg.

Závlač, klín, Splint, Vorstecker, v horn.
Hř., Hrbk.

Zavládivý. Šf. Strž. I. 98., II. 311.

Zavládnouti. Vlachové tu dobu těmito
zeměmi z-dli. Šf. Strž. I. 271.

Zavlažený. Zapalte si. Donesou vám ně-
jakou z-nou (pití). Vypravujte dále. Kmk.
II. 2. 114.

Zavlekom, ě (Pal. Radh. I. 130; -i), f.,
ne: masc. Km. 1886. 28.

Zavnadění, n., Gewinnung, Anlockung.
K z. diváků. Pal. Rdh. I. 431.

Zavobaliti, vz Zaobaliti. Us.

Závod, stadium. Z., gymnasium. Pršp.
77. Kteříž v z-dě běží. Ev. ol. 103.

Závodí = díl Berouna na levém břehu
Berounky.

Zavoditi se = pospíšiti si s něčím, sich
beeilen. Val. Vck.

Závodivosť, i, f., Concurrenzsucht. Tš.

Závodka, y, f., ves na Slov. Orl. VII.
155.

Závodní. Hry z. a zápasy. Vz Km. 1887.
311., Brt. Dt. 191.

Zavodňovačka, y, f., Bewässerungs-
graben, m. Us. Hk.

Závodný, vz Závodní.

Závoj. Cf. Tk. VIII. 405. — Bhm., Rozk.

Zavojevání, n. = podmaňování. Czm.
110.

Závojový. Z. sova. Brm. II. 2. 108.

Zavolati koho (gt.). Z-lal jest všech
andělóv. Výb. II. 480. Alexandr z-la posluov
Dariášovýcb. Ib. 533. Z-lav pana Kostky.
Arch. VIII. 325. — koho nač. Všecky sou-
sedy na takovou věc (důležitou) z-li. Brt.
D. 345. — jak: hlasem velikým. Výb. II.
1146.

Závonec, nce, m., melilotus off., rost.
Slov. Rr. Sb.

Závora. Kázal ho železnými z-rami bíti.
Pass. mus. 470.

Závorka v písmě n. ve psaní. Cf. Gb.
Ml II. 56.

Závorový. Z uzavření oken. Zpr. arch.

Závoznice, míst. jm. v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13.

Závozník, a, m = kdo zaváží (odváží)
smetí z města. Nár. listy.

Závradlo, a, n. = zábradlí. Dítě spadlo
náhle se z-dla do jámy. Koll. IV. 24.

Závrať. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov. Z.
bludišťová, vertigo labyrinthica, padoucni-
cová, v. epileptica, z poranění ucha, v. ab
aure laesa, z úrazu žaludku, v. a stomacho
laeso. Ktt. exc.

Závrata, y, f. = závrat. Jir. Mor. 80.

Závratě, pl. = les u Jasané. MzO. 1890.
180.

Zavrátiti oči, verdrehen. Št. Kn. 8. 278.
13.