1128

Závrativo. Je mi z , schwindelig. Vlč.

Závrativý, Schwindel habend. Maso ze
z-ho dobytka nesmělo se sekati. 1455. Wtr.

Závratový kořen. Mllr. 17. 41.

Zavražiti. Já se zastarám a celý z-žím
(mám starostí, že nevím, kde mně hlava
stojí, že jsem na mysli zmatený). Slez. Šd.

Závrbečný. Oral na z-čných (polích).
U Kroměř. Wrch.

Závrbový, n. = pole za vrbami na Vy-
zovsku. MzO. 1890. 180.

Zavrcený. Z. polívka, do níž něco mouky
zamícháno. Us. u Domažl.

Zavření hlasové štěrbiny. Vz List. fil.
1888. 16.

Zavřenosť. Klášter svuoj (panenský)
v z-sti zachovávají. Arch. VIII. 531.

Zavřený. Z. sedadlo (v divadle), Sperr-
sitz, m. Pdl. Z. batterie galvanická. Mj. 397.
Za z-nými dveřmi se raditi. Us. Se z-nýma
očima bych tam trefil. Us. Pdl. Včil má
pravda z-né oči, lež panuje. Val. Vck.=
k čemu. Čiež uši tak jsta zavřieně k pravdě,
ež ... Št. Kn. š. 41.

Zavrhnouti. — co. Mysl k pomstě za-
vrhouce. Bart. 119. — co kam. Zavrzte
v jezero kosti. Jiří v. 229. — se čím. On
zavrh (zastřev) se rukú padl na zemi ra-
něný. Výb. II. 536. — koho proč. Neb pro
žádnú věc nemóž jeden manžel druhého
v křesťanství zavrci, než jediné pro cizo-
ložstvo. Št. Kn. š. 91. — se kde. Molé sa
zavrhli v kožuše; Stoklas sa v zemi sama
od sebe zavrhne (tak o každém pleveli).
Brt. D. 297.

1. Zavříti. Cf.Mkl. Etym. 382. a. — co:
sněm, Arch. VIII. 203., čísla příliš obsazená
(v lotterii). S. N. IV. 1401. — co komu
Chceli ho z čeho viniti, že se jemu ta
cesta nezavírá. Arch. VIII. 454. a často
tam. — co jak: dvéře na řetízek, na kliku
(v Klat), na provázek (u Jič.), na petlici
(v Chrud.) a j Us. — kde. Z. se ve svém
pokoji. Št. Kn. š. 86. Hlava šestá, v níž se
zavírá o . . . Bart. 23. — co na čem. Za-
vřel na tom naše spasení (zavěsil). Krnd.
1. — co odkud jak. Z mnohých okolností
s jistotou zavírati lze. Šf. Strž. II 181. —
co s kým: mír. Tk., Šf. Strž. III. 333. —
čím. Tímto svou zprávu zavírali. Bart. 112.
Zámkem jej zavře tvrdé. Ezp. 1410.

2. Zavříti kde. Zavřelo to v něm. Šml.
Zavřitý. Z-tou rukou přes hubu ho uho-
dil. 1583. Wtr. Obr. II. 57.

Závrtník, a, m., pyralis, motýl. Slov
Rr. Sb.

Závruba, pillum. Pršp. 71

Zavše smutna (byla). Výb. I. 174.

Zavšivavěti = zavšivěti. Us. Šd.

Závýmolí, n. = pole za výmolem. MzO.
1890. 180.

Zavyti. Od velkého žialu zavýjali strašně.
Dbá. Sl. pov. I. 5.

Zavzíti. Zavzal (přijal) peníze na pěší
službu (za pěšáka se pronajal) Arch. IX
175.

Zazáporený = záporou zapřený, zavřený,
zastrčený. Slov. Rr. Sb., Rl. Pr. I. 6.

Zazáviděti komu co. Skutky tieto mu
z-li Turci. Orl. II. 207.

Zazávorovati = závorou zastrčiti. Us.
Šd.

Zazdźěť. Zazdźioł na trnu (zachytil se);
Zazdživo to do potoka (zabíhá). Frýdek.
Brt. D. 297.

Zázim u, m. = zásoba na zimu. Neud.

Zaziměť. Kobzole ešče v zemi zaźima =
bude jim tam zima, neporostou pro zimu.
Laš. Brt. D. 297.

Zazívati = zváti. Z. na veselé. Slez. Šd.

Zazliti co komu. Pal. Rdh. I. 8, II.
106., Sb. vel. III 291. — se proti komu.
Jedni proti druhým se zazleli. Bart. 72. A
tak se jest strana proti straně z-la (rozhně-
vala). Výb. II. 1515. — se čím: hněvem.
Ev. Nik. Mus. 1891. 538.

Zazlobiti se na koho. Výb. II. 1654.

Zaznivec, vce, m., Schalstein, m. Sl.
les.

Zazolený = umazaný. Brt. D. 301. Vz
násl.

Zazoliti = umazati. Slez. Šd.

Zázračiti. Ať se s tím nezázračíš (nepá-
ráš), ať je to brzo hotovo. Na Hané Wrch.

Zázrak = příšera, maškara. Di ty, z-ku
škaredý. Mor. Brt. — Z , cometa. 14. stol.
D. Gesch. 127.

Zazrcadliti se kde. Úsměvné jitro z-lo
se i na tváři jeho. Nrd. Ml. 9.

Zazřeti Mkl. Etym. 401. b. — koho.
Zazrela šuhajka. Koll. Zp. I. 83. Jakž ho
zazřel. Pass mus. 371. — čeho. Těch peněz
jak zazřel (Jidáš). Sv. ruk. 160. — kde.
Když ho v tom okně zazřeli. Výb. II.
1452. — jak: hněvivě. Neč. — kudy:
oknem. Wtr. exc.

Zázrosť. Cf. Mkl. Etym. 401. b

Zázub, vz Ozub.

Zázvěna, y, f, Refrain. Dk. Poet. 313.

Zazvoněný = zamazaný. Brt. D. 302.

Zazvoniti se = zamazati se. Je všecek
zazvoněný. Laš. Brt. D. 302.

Zázvor. 15. stol. D. Gesch. 279.

Zázvorka = hájovna u Drnek na Sme-
čensku.

Zaž = zdaž. Mkl. Etym. 399. a.

Zažaludkový, retroventricularis.

Zažaludový, retroglandularis.

Záže, vz Záha.

Zažeberní, retrocostalis.

Zážeh sluneční. Vz Slov. zdrav.

Zážeji, vz Záha.

Zažehnávačka, y, f. = zažehnávání Brt.

Zažehnávka, y, f. = zažehnávání. Brt.

Zážer, u, m. = bolesť pod jazykem.
Kráva má z. Mor. Knrz.

Zážev, u, m., anadosis, v medic. Vz
Záživ.

Zažgrindaný -= zagryndaný. Slov. Rl.
CM. IX. 33.

Zažhutý = zažžený. Prudkým duchem
z-tá mysl. Výb. II. 1464.

Zažíci, cf Zažžéci, Žžíci.

Zažierať. Ct. Zářiti, Záře (dod.). Tá iskra
Tatry zažíera (ozařuje). Slov. Rl. Pr. II. 49.

Zažihač, e, m., Anzünder, m. Šd.

Zažilý, verdaut. Z. pokrm. — Z., einge-
lebt. Byli to mužové z-lí do tehdejší sou-
stavy. Tk. III. 442.