1129

Zážinky. Vz Zbrt. 159.

Zažiti co: peníze, výdělek = spotřebo-
vati. Val. Brt. D. 298. Zdrávi z-li hody!
Prss. Gaz. 20.

Zažitina, chymus (ne : chylus) = obsah
střeva v jeho hořejším díle. Cf. Slov. zdrav.

Zažitnice, e, f., vas chyliferum. Ott. II.
323.

Záživ, u, m., vz Zážev (dod.).

Zažívadlo, a, n. Cf. Ott. V. 167. Plyna-
tosť z-del. Ib.

Zažívání, n., das Verdauen. Z. chorobné.

Záživný = kdo si umí živnosť vyhledati.
Mor. Brt. D. 297.

Zažlázový, retroglandularis.

Zažrati. Kráva se z-la (nadula). Mor. Brt.
D. 234. Vz Napučiti (dod.).

Zažváchať = snísti. Mor. Brt. D. 298.

Zažvachlať šaty = pokrčiti. Mor. Brt.
D. 298.

Zažžéci. Cf. Žžíci. — Pass. 313., Ž. kl.
73. 7. a j. — co : koráb. Pass. mus. 402.
Smilstvie jeho srdce zajže. Výb. I. 1175. —
kde. Už nám zažíhali u Jančuškov sviečku.
Koll. Zp. I. 234. Když se v městě z pří-
hody zažže. Výb. II. 567., Mill. 94. Často
se v městě zažéhá. Exc. — co, se čím. Zá-
pad zažíhá se blesky. Šml. Tú horkostí
křesťanská srdce zažehl. Pass. mus. 435.
Ohněm lásky zažehují. Mill. 85. — kam.
Ihned peklo ho zažže v obě ruce. Sv. ruk.
128.

Zbabička, y, f., incantatrix, zastr. Pršp.
44.

Zbabušený; -šen, a, o, vz Zababušený.
Phl'd. VI. 253.

3. Zbádati nepřátele. Výb. II. 1007.

Zbachlati = v nepořádek uvésti. Brt.

Zbajásati = splésti. Brt.

Zbajdati něco = zmysliti něco. Laš Brt.
D. 297.

Zbaknúť = zvolati, zkřiknouti. Slov.
Obky. I. 25.

Zbaliť = sbaliti Phľd. V. 74.

Zbantošiť = obalamutiti, ošáliti. Slov.
Mrzké chýry z domova z-ly hlavy mnohých.
Phľd. VII. 2.

Zbar, u, m., silo, kámen, zastr. Pršp. 6.

Zbarbařelý, barbarisch geworden. Šf.
III. 194.

Zbarnavený. Cf. Barnavý. Slov. Vaj. T.
m. 41.

Zbavenosť, i, f. = zbavení. Psp., Vch.
Ar. II. 48.

Zbavenostný, čre/.?. Z. rozloha. Vch.
Ar. II. 38. a j.

Zbavený z čeho. Liška ze svých dítek
z-ná. Ezp. 736.

Zbaviti. — abs. Trávy ještě zbavia (jsou
obstojné); Ešte to zbaví (ujde, môže byť).
Slov. Rr. Sb. — koho, se čeho (čím).
Kdo s čeladkú špasuje, ten se statku zba-
vuje VSlz. I. 229. Móž-li prosbú z. jej
súdu. Št. Kn. š. 146. (38). Aby ny pekła
z-la. Sv. Mař. v. 305. — Mnč. R. 42., Lg.
Rr. 324. — od čeho. Chcu ťa od smrti z.
Brt. D. 10. (605). Zbav je ode všeho zlého.
Lg. Kr. 327., Št. Kn. š. 46., Výb. II. 1156.,
1408. Na místo prostého genitivu odluky

vstoupil gt. s od. Gb. Ml. II. 141. Aby
jich ovečky od hrzení vlkuov z. ráčil. Leg.
Mnč. R. 22. (44.). Cf. Oblehčiti od čeho
(dod.), Ostříci, 1., Sprostiti (hl. dod.). —
z čeho. Vz předcház.

Zbečno. Cf. Mus. 1892. 270., 275.

Zbědákati = zabědovati. Slov. Phľd.
VI. 255.

Zbědnělý = zbídnělý. Z. země. Vlč. Mil.
58.

Zbedný. Mkl. Etym. 27. a. Buď vaše
česť ke mně zbedna. Pravn. 2016. Nemá
odplaty i jeden, jakžkoli jest v službě zbe-
den. Ezp. 1875.

Zběhlý odkud. Lidé z-lí z gruntů. Let.
401. — Z. = stalý. Při z-hlém skutku.
Bart. 42. — Z. = opuštěný, verlassen. Cha-
lupa sbořená a z-hlá. 1613. Soud. záp.
opav.

Zběhurla, y, f., afalga, zvíře, zastr.
Pršp. 21. 88.

Zbenka, y, f. = máselnice. Slov. Němc.,
Mus. 1889. 356.

Zběř, vz Sběř.

Zbezpečný. My kardinálové z milosr-
denství pána Boha všemohoucího a z-čni
jsúce svatých Petra a Pavla důstojností
100 dní z uložených jim pokání jim poleh-
čujeme. Arch. VIII. 525

Zběžný, vz Sběžný.

Zbičovaný po všem těle Brt. N. p. 580.

Zbídačelosť, i, f., Armseligkeit. Čch.

Zbierovati = vyprositi. Vz Zběrovati.

Zbíhati koho po celé vsi = shledávati,
sháněti. Mor. Brt. D. 297.

Zbihoň v Rkk. Cf. Mus. 1889. 169.

Zbírek, rka, m., ungar. Schaf. Cf. Bírka.
Rk.

Zbiroh, hrad. Řvn. 547., Kar. 48.

Zbirovský potok = přítok Berounky.

Zbislav, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 27.

Zbitel, e, m., exteriator. 15. stol.

Zbíti. Ž. kl. 104. 29. a j. — co. Mráz
zbil osení, až zbělelo. Let. 80. Búrka víno
zbila. N. Hlsk. XXI. 9. Zbili proroky. Št.
Kn. š. 125. (168). — komu. Zbilo nám =
potlouklo. Uh. Brt. D. 297. — co odkud.
Dobyli hradu, zbivše jej vešken z pušek.
Let. 160.

Zbitý = utrmácený. Jsem všecek z. Us.
Rgl.

Zbízelý = zbízený. Mus. 1881. 73.

Zbľadlý = zbledlý. Z. líce. Slov. Tóth.
B. 47.

Zbláznilý. Z. sůl (pokažená). Krnd. 75.

Zblázniti se jak: do závisti. Ntr. V.
16.

Zblčeti, auflodern, aufflackern. Slov.
Phľd. VI. 1.

Zbleděti Jos. 15.

Zblednouti. Když zblednu (zemru). Koll.
— jak. Sny zářné mžikem zblednou. Kká.
Zblädol na ľaliju. Sokl. I. 59.

Zblina, y, f., vz Zblinka. Není ani zbliny
vody. Slez. Šd.

Zblížený. Z. zlomky, Näherungsbrüche.
Hra.

Zblížiti. Já by som sa zbližiu na vaši
dolinu, keby . . . Koll. Zp. I. 118.



	1129

	Zážinky. Vz Zbrt. 159. Zažiti co: peníze, výdělek = spotřebo- vati. Val. Brt. D. 298. Zdrávi z-li hody! Prss. Gaz. 20. Zažitina, chymus (ne : chylus) = obsah střeva v jeho hořejším díle. Cf. Slov. zdrav. Zažitnice, e, f., vas chyliferum. Ott. II. 323. Záživ, u, m., vz Zážev (dod.). Zažívadlo, a, n. Cf. Ott. V. 167. Plyna- tosť z-del. Ib. Zažívání, n., das Verdauen. Z. chorobné. Záživný = kdo si umí živnosť vyhledati. Mor. Brt. D. 297. Zažlázový, retroglandularis. Zažrati. Kráva se z-la (nadula). Mor. Brt. D. 234. Vz Napučiti (dod.). Zažváchať = snísti. Mor. Brt. D. 298. Zažvachlať šaty = pokrčiti. Mor. Brt. D. 298. Zažžéci. Cf. Žžíci. — Pass. 313., Ž. kl. 73. 7. a j. — co : koráb. Pass. mus. 402. Smilstvie jeho srdce zajže. Výb. I. 1175. — kde. Už nám zažíhali u Jančuškov sviečku. Koll. Zp. I. 234. Když se v městě z pří- hody zažže. Výb. II. 567., Mill. 94. Často se v městě zažéhá. Exc. — co, se čím. Zá- pad zažíhá se blesky. Šml. Tú horkostí křesťanská srdce zažehl. Pass. mus. 435. Ohněm lásky zažehují. Mill. 85. — kam. Ihned peklo ho zažže v obě ruce. Sv. ruk. 128. Zbabička, y, f., incantatrix, zastr. Pršp. 44. Zbabušený; -šen, a, o, vz Zababušený. Phl'd. VI. 253. 3. Zbádati nepřátele. Výb. II. 1007. Zbachlati = v nepořádek uvésti. Brt. Zbajásati = splésti. Brt. Zbajdati něco = zmysliti něco. Laš Brt. D. 297. Zbaknúť = zvolati, zkřiknouti. Slov. Obky. I. 25. Zbaliť = sbaliti Phľd. V. 74. Zbantošiť = obalamutiti, ošáliti. Slov. Mrzké chýry z domova z-ly hlavy mnohých. Phľd. VII. 2. Zbar, u, m., silo, kámen, zastr. Pršp. 6. Zbarbařelý, barbarisch geworden. Šf. III. 194. Zbarnavený. Cf. Barnavý. Slov. Vaj. T. m. 41. Zbavenosť, i, f. = zbavení. Psp., Vch. Ar. II. 48. Zbavenostný, čre/.?. Z. rozloha. Vch. Ar. II. 38. a j. Zbavený z čeho. Liška ze svých dítek z-ná. Ezp. 736. Zbaviti. — abs. Trávy ještě zbavia (jsou obstojné); Ešte to zbaví (ujde, môže byť). Slov. Rr. Sb. — koho, se čeho (čím). Kdo s čeladkú špasuje, ten se statku zba- vuje VSlz. I. 229. Móž-li prosbú z. jej súdu. Št. Kn. š. 146. (38). Aby ny pekła z-la. Sv. Mař. v. 305. — Mnč. R. 42., Lg. Rr. 324. — od čeho. Chcu ťa od smrti z. Brt. D. 10. (605). Zbav je ode všeho zlého. Lg. Kr. 327., Št. Kn. š. 46., Výb. II. 1156., 1408. Na místo prostého genitivu odluky	vstoupil gt. s od. Gb. Ml. II. 141. Aby jich ovečky od hrzení vlkuov z. ráčil. Leg. Mnč. R. 22. (44.). Cf. Oblehčiti od čeho (dod.), Ostříci, 1., Sprostiti (hl. dod.). — z čeho. Vz předcház. Zbečno. Cf. Mus. 1892. 270., 275. Zbědákati = zabědovati. Slov. Phľd. VI. 255. Zbědnělý = zbídnělý. Z. země. Vlč. Mil. 58. Zbedný. Mkl. Etym. 27. a. Buď vaše česť ke mně zbedna. Pravn. 2016. Nemá odplaty i jeden, jakžkoli jest v službě zbe- den. Ezp. 1875. Zběhlý odkud. Lidé z-lí z gruntů. Let. 401. — Z. = stalý. Při z-hlém skutku. Bart. 42. — Z. = opuštěný, verlassen. Cha- lupa sbořená a z-hlá. 1613. Soud. záp. opav. Zběhurla, y, f., afalga, zvíře, zastr. Pršp. 21. 88. Zbenka, y, f. = máselnice. Slov. Němc., Mus. 1889. 356. Zběř, vz Sběř. Zbezpečný. My kardinálové z milosr- denství pána Boha všemohoucího a z-čni jsúce svatých Petra a Pavla důstojností 100 dní z uložených jim pokání jim poleh- čujeme. Arch. VIII. 525 Zběžný, vz Sběžný. Zbičovaný po všem těle Brt. N. p. 580. Zbídačelosť, i, f., Armseligkeit. Čch. Zbierovati = vyprositi. Vz Zběrovati. Zbíhati koho po celé vsi = shledávati, sháněti. Mor. Brt. D. 297. Zbihoň v Rkk. Cf. Mus. 1889. 169. Zbírek, rka, m., ungar. Schaf. Cf. Bírka. Rk. Zbiroh, hrad. Řvn. 547., Kar. 48. Zbirovský potok = přítok Berounky. Zbislav, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 27. Zbitel, e, m., exteriator. 15. stol. Zbíti. Ž. kl. 104. 29. a j. — co. Mráz zbil osení, až zbělelo. Let. 80. Búrka víno zbila. N. Hlsk. XXI. 9. Zbili proroky. Št. Kn. š. 125. (168). — komu. Zbilo nám = potlouklo. Uh. Brt. D. 297. — co odkud. Dobyli hradu, zbivše jej vešken z pušek. Let. 160. Zbitý = utrmácený. Jsem všecek z. Us. Rgl. Zbízelý = zbízený. Mus. 1881. 73. Zbľadlý = zbledlý. Z. líce. Slov. Tóth. B. 47. Zbláznilý. Z. sůl (pokažená). Krnd. 75. Zblázniti se jak: do závisti. Ntr. V. 16. Zblčeti, auflodern, aufflackern. Slov. Phľd. VI. 1. Zbleděti Jos. 15. Zblednouti. Když zblednu (zemru). Koll. — jak. Sny zářné mžikem zblednou. Kká. Zblädol na ľaliju. Sokl. I. 59. Zblina, y, f., vz Zblinka. Není ani zbliny vody. Slez. Šd. Zblížený. Z. zlomky, Näherungsbrüche. Hra. Zblížiti. Já by som sa zbližiu na vaši dolinu, keby . . . Koll. Zp. I. 118.