1130

Zblo. Mkl. Etym. 320. b. Z. není ze
stéblo, dlouhé é nebylo by se dalo vyti-
sknouti, nýbrž z stBblo, stblo, sblo, zblo.
Jagić. Arch. XII. 215., Krok (nový) III.
417.

Zbloň. ě, m., nadávka. Na Hané. Šd.

Zblouditi. U vieře sú se zblúdili. Výb.
II. 255.

Zblovitý. Z. maso = vláknité. Mor. Brt.
D. 297.

Zbobkovaný = zmačkaný. Z. peří v po-
dušce. U Šepadel.

Zbobkovati = zmačkati. Vz předcház.

Zbobošiti koho = polekati (bubákem).
Na již. Mor. BKn. II. 9., Brt. D. 200.

Zbobulený = v bobuli přeměněný. Cl.
Kv. XVIII.

Zbočec, sbočec, čce, m., iditium. No-
mencl.

Zbočení, Krümmung. Z. pateře. Vz Slov.
zdrav.

Zbočiti se kam. Která se zvěř k němu
zbočí (naň doráží). Ezp. 2022. Vstal, zbočil
zrovna do izby. Phľd. V. 65. Křivda se na
stranu zbočí. Ezp. 190. — odkud: z cesty.
Kos. — koho jak. Ohyzdnú smrti tě zbočí
(jelena hospodář). Ezp. 2853.

Zboh, vz Vzbóh.

Zbohatěti. Kdo z-tne, obyčejně zlakomí.
Tč. — odkud. Z holých rúk ešte nikto
nezbohatol. Slov. Orl. IX. 248.

Zbobatiti se jak. Kdo se rychle z-tí,
duší to zaplatí. Us. Lpř.

Zbojec, jce, m. = zbojce. Phľd. X. 2.

Zbojnická, é, f. = mor. tanec. Brt.

Zbojská, é, f., vrch v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 6.

Zbolený = bolavý. Z. oči. Slov. Orl. X.
358., Phľd. II. 292.

Zbor = barák, sbořeniště. Mor. Šd.

Zborcený. Z. plocha, windschief. Jrl.

Zboření. Plakal z. jerusalemského. Št.
Kn. š. 129.

Zbornice, Synagoge. Bib. mik. Luk. 4.
16. Vz Sbornice.

Zbořpeklo, a, m., os. jm. Wtr. Obr I.
88.

Zborský Ondř. Cf. Mus. 1829. III. 81.

Zbouchnutý. Je z-tá = těhotná. Us.

Zbouřiti. Vrchnosť na ně z-li. Výb. II.
1450.

Zbouzeti, vz Zbuditi.

Zbozkati, abküssen. Slov. Bl. Ps. 97.

Zbuženství, n. Všech neščastných nezb ..
Kat. 3091.

Zboží. Cf. Pr. tr. 348., Mkl. Etym. 16. a.
Z. = jmění. Hr. rk. 199. Vládnouti třeba
na malém z. Jrsk. Zastavené z. Kar. 29.
Propuštění počali obydlí míti na z. (stat-
cích) rychnovském. 1461 Mus. 1864. 458.
O přeslavné tělo božie, věrných duší jisté
z. Výb. II. 25. Jenž přebýváš v rájském
sboží. Sv. ruk. 120. Tisknúce je od jich
zbožička. Ksch. 35. Pro zbožíčko radoval
se cizie smrti. Št. Kn š. 168. Ktož zboží
žádá cizieho, strach, aby nezbyl vlast-
nieho; Nevěř z. velikému; Vrtko jest z.
všaké. Ezp. 399., 2165., 2169. Sbožie na
potřebnú věc naložiti; Sbožie milovati. Št.
Kn. š. 18., 37. Cudzé z. něrozmnoží. Slez.

Šd. — Z. = štěstí. Sta sě jemu ne po z.
Alx.V. 2117. Jakž sě stalo po j'ho zbožiu.
Pil. Výb. I. 178. Cf. Tenž pak pohan potka
krále, v němž se j'mu sta něc' po ščestí.
Alx. B. 2. 38. Stalo se mi po neščestie.
Tkadl. 2. 7.

Zbožíznalství, n., Waarenkunde, f. Us.
Pdl., Vchř.

Zbožná, é, f, ves. D. ol. VI. 701.

Zbožnělosť, i, f., Göttlichkeit, f. Koll.
St. 23.

Zbožněnkyně, ě, f., die Vergötterte.
Koll. St. 454.

Zbožník, a, m , adauctus, zastr. Pršp.
45. 37.

Zbožný. Byl ve všecko dobré zbožen.
Kat. 3380.

Zbrabcovatění sladu. KP. V. 259.

Zbradlo. Cf. Mkl. Etym. 18. b.

Zbrainka, y, f., os. jm. Arch. VII. 611.

Zbraň. Cf. Wtr. Obr. I. 747., II. 66.
O z-ni vojáků městských v Čech. v 15. a
16. stol. Vz Wtr. Obr. I. 287. nn. O z-ni na
zdech a při útoku v Čech. v 15. a 16. stol.
Vz ib. 266. nn. O z, strč. Cf. Tk. VIII. 354.,
Zbrt Krj. I. 122 nn. Z. rytířská. Cf. Zbrt.
Krj. I. 182.

Zbřáňati = řinčeti. Val. Vck.

Zbráně, ě, f., os. jm. Arch. VII. 624.

Zbrániti. — čeho. Z-val jsem jich a ob-
hajoval. Arch. VIII. 13. — se čeho. Toho
se zbraňují (toho nechtie). Krud. 173.

Zbranně, vz Zbranný. On proti otci ně-
kolikráte z. se pozdvihl. Pal. Rdh. II. 273.

Zbraslav, ě, f. Vz Km. 1886. 27., Bo-
leslav (dod.).

Zbraslavák, u, m., nár. tanec.

Zbraslavský klášter. Arch. VIII. 609.

Zbrázděný. Celo vráskami z-né. Sch.

Zbřidovatěť, bestürzt werden. Mor. Rgl.

Zbrízganý = zabřiděný. Z. krvi. Slov.
N. Hlsk. IV. 153.

Zbrklenec, nce, m. = zbrklý člověk.
Rgl. (z pol.).

Zbrnkati, klirren. Z-ly mi ostrožienky
(ostruhý). Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 85.

Zbrocený, ubrocený jest Blahoslavovi
elegans archnismus. Bl. Gr. 281.

Zbroj. Cf. Sdl. Hr. IV. 76., 178, Wtr.
Obr. I. 288.— Z. havířské náčiní, Berge-
zeng, n. Laš. Hř.

Zbroje. Tehdy řecká stráže pozná, že
pohanstva z. hrozna. Alx.V. 1377. V pěšiej
zbroji. Ib. 1784. — Alx. H. 7. 28, 5. 20.

Zbrojenstvo, a, n., das Waffenwesen.
Křn.

Zbrojeznalství, n., Waffenkunde, f. Rk.

Zbrojířství, n., die Waffenschmiede-
kunst. Mour.

Zbrojkovce, e, m., Waffenschmied. Kram.

Zbrojně tam vtrhl. Šf. Strž. II. 21. Z.
se sbírati, se potýkati. Bart. 57., 265. Aby
z. na hotově byli; Slyším, že chce z. (ve
zbroji) jeti. Arch. VII. 63., IX. 71. a j.

Zbrojnice. Cf. Wtr. Obr. I. 744.

Zbrojno = zbrojně. Slov. Lčk. Sz. 17.

Zbrojný. Z. roucho, Waffenrock, m. Reš.

Zbrojovka, y, f. = zbrojnice. Vj.

Zbrojstvo, a, n. = loupežníci. Val. Brt.
D. 297.