Předchozí (1129)  Strana:1130  Další (1131) |
|
|||
1130
|
|||
|
|||
Zblo. Mkl. Etym. 320. b. Z. není ze
stéblo, dlouhé é nebylo by se dalo vyti- sknouti, nýbrž z stBblo, stblo, sblo, zblo. Jagić. Arch. XII. 215., Krok (nový) III. 417. Zbloň. ě, m., nadávka. Na Hané. Šd.
Zblouditi. U vieře sú se zblúdili. Výb.
II. 255. Zblovitý. Z. maso = vláknité. Mor. Brt.
D. 297. Zbobkovaný = zmačkaný. Z. peří v po-
dušce. U Šepadel. Zbobkovati = zmačkati. Vz předcház.
Zbobošiti koho = polekati (bubákem).
Na již. Mor. BKn. II. 9., Brt. D. 200. Zbobulený = v bobuli přeměněný. Cl.
Kv. XVIII. Zbočec, sbočec, čce, m., iditium. No-
mencl. Zbočení, Krümmung. Z. pateře. Vz Slov.
zdrav. Zbočiti se kam. Která se zvěř k němu
zbočí (naň doráží). Ezp. 2022. Vstal, zbočil zrovna do izby. Phľd. V. 65. Křivda se na stranu zbočí. Ezp. 190. — odkud: z cesty. Kos. — koho jak. Ohyzdnú smrti tě zbočí (jelena hospodář). Ezp. 2853. Zboh, vz Vzbóh.
Zbohatěti. Kdo z-tne, obyčejně zlakomí.
Tč. — odkud. Z holých rúk ešte nikto nezbohatol. Slov. Orl. IX. 248. Zbobatiti se jak. Kdo se rychle z-tí,
duší to zaplatí. Us. Lpř. Zbojec, jce, m. = zbojce. Phľd. X. 2.
Zbojnická, é, f. = mor. tanec. Brt.
Zbojská, é, f., vrch v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 6. Zbolený = bolavý. Z. oči. Slov. Orl. X.
358., Phľd. II. 292. Zbor = barák, sbořeniště. Mor. Šd.
Zborcený. Z. plocha, windschief. Jrl.
Zboření. Plakal z. jerusalemského. Št.
Kn. š. 129. Zbornice, Synagoge. Bib. mik. Luk. 4.
16. Vz Sbornice. Zbořpeklo, a, m., os. jm. Wtr. Obr I.
88. Zborský Ondř. Cf. Mus. 1829. III. 81.
Zbouchnutý. Je z-tá = těhotná. Us.
Zbouřiti. Vrchnosť na ně z-li. Výb. II.
1450. Zbouzeti, vz Zbuditi.
Zbozkati, abküssen. Slov. Bl. Ps. 97.
Zbuženství, n. Všech neščastných nezb ..
Kat. 3091. Zboží. Cf. Pr. tr. 348., Mkl. Etym. 16. a.
Z. = jmění. Hr. rk. 199. Vládnouti třeba na malém z. Jrsk. Zastavené z. Kar. 29. Propuštění počali obydlí míti na z. (stat- cích) rychnovském. 1461 Mus. 1864. 458. O přeslavné tělo božie, věrných duší jisté z. Výb. II. 25. Jenž přebýváš v rájském sboží. Sv. ruk. 120. Tisknúce je od jich zbožička. Ksch. 35. Pro zbožíčko radoval se cizie smrti. Št. Kn š. 168. Ktož zboží žádá cizieho, strach, aby nezbyl vlast- nieho; Nevěř z. velikému; Vrtko jest z. všaké. Ezp. 399., 2165., 2169. Sbožie na potřebnú věc naložiti; Sbožie milovati. Št. Kn. š. 18., 37. Cudzé z. něrozmnoží. Slez. |
Šd. — Z. = štěstí. Sta sě jemu ne po z.
Alx.V. 2117. Jakž sě stalo po j'ho zbožiu. Pil. Výb. I. 178. Cf. Tenž pak pohan potka krále, v němž se j'mu sta něc' po ščestí. Alx. B. 2. 38. Stalo se mi po neščestie. Tkadl. 2. 7. Zbožíznalství, n., Waarenkunde, f. Us.
Pdl., Vchř. Zbožná, é, f, ves. D. ol. VI. 701.
Zbožnělosť, i, f., Göttlichkeit, f. Koll.
St. 23. Zbožněnkyně, ě, f., die Vergötterte.
Koll. St. 454. Zbožník, a, m , adauctus, zastr. Pršp.
45. 37. Zbožný. Byl ve všecko dobré zbožen.
Kat. 3380. Zbrabcovatění sladu. KP. V. 259.
Zbradlo. Cf. Mkl. Etym. 18. b.
Zbrainka, y, f., os. jm. Arch. VII. 611.
Zbraň. Cf. Wtr. Obr. I. 747., II. 66.
O z-ni vojáků městských v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. I. 287. nn. O z-ni na zdech a při útoku v Čech. v 15. a 16. stol. Vz ib. 266. nn. O z, strč. Cf. Tk. VIII. 354., Zbrt Krj. I. 122 nn. Z. rytířská. Cf. Zbrt. Krj. I. 182. Zbřáňati = řinčeti. Val. Vck.
Zbráně, ě, f., os. jm. Arch. VII. 624.
Zbrániti. — čeho. Z-val jsem jich a ob-
hajoval. Arch. VIII. 13. — se čeho. Toho se zbraňují (toho nechtie). Krud. 173. Zbranně, vz Zbranný. On proti otci ně-
kolikráte z. se pozdvihl. Pal. Rdh. II. 273. Zbraslav, ě, f. Vz Km. 1886. 27., Bo-
leslav (dod.). Zbraslavák, u, m., nár. tanec.
Zbraslavský klášter. Arch. VIII. 609.
Zbrázděný. Celo vráskami z-né. Sch.
Zbřidovatěť, bestürzt werden. Mor. Rgl.
Zbrízganý = zabřiděný. Z. krvi. Slov.
N. Hlsk. IV. 153. Zbrklenec, nce, m. = zbrklý člověk.
Rgl. (z pol.). Zbrnkati, klirren. Z-ly mi ostrožienky
(ostruhý). Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 85. Zbrocený, ubrocený jest Blahoslavovi
elegans archnismus. Bl. Gr. 281. Zbroj. Cf. Sdl. Hr. IV. 76., 178, Wtr.
Obr. I. 288.— Z. havířské náčiní, Berge- zeng, n. Laš. Hř. Zbroje. Tehdy řecká stráže pozná, že
pohanstva z. hrozna. Alx.V. 1377. V pěšiej zbroji. Ib. 1784. — Alx. H. 7. 28, 5. 20. Zbrojenstvo, a, n., das Waffenwesen.
Křn. Zbrojeznalství, n., Waffenkunde, f. Rk.
Zbrojířství, n., die Waffenschmiede-
kunst. Mour. Zbrojkovce, e, m., Waffenschmied. Kram.
Zbrojně tam vtrhl. Šf. Strž. II. 21. Z.
se sbírati, se potýkati. Bart. 57., 265. Aby z. na hotově byli; Slyším, že chce z. (ve zbroji) jeti. Arch. VII. 63., IX. 71. a j. Zbrojnice. Cf. Wtr. Obr. I. 744.
Zbrojno = zbrojně. Slov. Lčk. Sz. 17.
Zbrojný. Z. roucho, Waffenrock, m. Reš.
Zbrojovka, y, f. = zbrojnice. Vj.
Zbrojstvo, a, n. = loupežníci. Val. Brt.
D. 297. |
||
|
|||
Předchozí (1129)  Strana:1130  Další (1131) |