Předchozí (1130)  Strana:1131  Další (1132) |
|
|||
1131
|
|||
|
|||
Zbroubiti = zvroubiti. Us. Rgl.
Zbrozgna, y, f., synagoga, zastr. Hank.
Sb. 358. Zbrudiť se = zbřiditi se. VSlz. I. 101.
Zbubnělý = nafouklý. Z. břicho. Č. Kn.
š. 276. Zbubření hnisavé, purulentes Oedem,
mozku, Gehirn-, plic, oedema pulmonum, podjazyčné, oedema sousglottique, spojivky, o. conjunctivae, tvrdé, o. durum, uhlákové, o. malignum, vodnatelné, hydrämisches Oedem, zánětové, entzündliches Oedem, zhoubné, oe. malignum. Ktt. exc. Zbůdarma = zbůhdarma. Vz Zbůh. Us.
Rgl.. Zbudičný příklad, exemplum excitati-
vum. Ev. olom. 68. Zbuditi koho k čemu. K tomu je pilně
zbudil (povzbudil). Zrcd. 12. a. — kde. Zbudil (pobouřil) lidi po všem židovství. Drk. 163. a. Zbůh = dvůr kláštera chotušovského.
Arch. VIII. 490. Zbúchnutý = zbouchnutý. Mor. Šd.
Zbujilý = zbujelý. Z. Houština. Jrsk.
Zbujnělosť, i, f., Uippigkeit, f. Pdl.
Zbujňovati, vz Zbujiti. Č. Kn. š. 315.
Zbuněti, vz Buněti. Keď vetrík v listí
zbuní. olov. Phľd. VII. 61. Zbuník, a, m. = zbojník. Dol. Brtsch.
Zburčovaný ze sna, geweckt. Pdl.
Zbuřitel, e, m., venator, zastr. 16. stol.
Jgć XIV. 1. 15. Zbušiť. Na tom zbušíš (vyděláš; iron.).
Brt. D. 297. Zbušok. To je z. železný s topárkou.
Slov. Sokol. II. 51. Zbútlavěti = zbútleti. Slov. Phl'd. VI.
111. Zbútnělosť, i, f. = zpráchnělosť. Slov.
Orl. VI. 289. Zbuzí, n. = hrad u Blatné. Řvn. 299. Vz
Zbuzy. Zbýčeti = býčí podobu dostati.
Zbyhněv ze Spytihněv; jinde je Zbyti-
hněv, jinde zase Sbyhnyev. Vz Osv. 1887. 40., 1886. 916. Zbychnouť do koho = strčiti. Mor.
Rgl. Zbychoň. Cf. Vlšk. 12.
Zbykovcovati koho = býkovcem zbíti.
Us. Šd. Zbylich, a, m., os. jm. D. ol. IV. 200.
Zbyňov, a, m., míst. jm. D. ol. X. 195.
Zbystvie rájské. Sv. Mař. v. 100.
Zbyt. Cf. Mkl. Etym. 97. 6. (hojnosť).
Duši zbytu naplníš. Jir. Mor. 58. Zbytečně. Tak z. (abundanter) dán buď
vám vchod. Ev. olom. 155. Zbytečniti. Stav manželský sobě za ně-
jakou věc z-ní. 1557. Mus. 1891. 197. Zbytečnosť = hojnosť. Z-sti srdce ústa
mluví. Ev. olom. 305. Zbytečný = přílišný. Z. jídlo a pití
kazí ti živobytí. Bart. exc. — Z., luxuriös. To byli z-ní lidé. Slez. Šd. Zbytek = hojnosť. My máme zbytky,
oni nemohou hladu se ubrániti. Črn. Zuz. 116. — Z. = přílišnosť. To je zbytkem |
drahé (předraženo). Vhl. Nemiloval pejchy
a z-tku. Let. 399. Zbýti. — abs. Len kamen zbudol po-
mezný. Phľd. V. 48. Dluh najprv slušie zaplatiti a potom zbývá-li, almužnu dáti. Št. Kn. š. 43. — co: dluh, Exc, platy. Brt. D. 298. — komu. Co mi zbude, tobě bude. Bart. — čím. Zbývati budú (hojnosť míti, abundabunt) presové vínem. Ev. ol. 154. — čeho. Jak strachu zbyl, dostal též laskominy na takovou čapku. VSlz. I. 38. Poroby z. Šf. Strž. II. 485. Z. svého krá- lovství, Pož. 294., smrti, Kar. 123., duše, smysla, Let. 213., 471., 476., pekla, Homl. v. 447., muk, Jiří v. 208., panenstva, dlu- hóv. věčné smrti. Št. Kn. š. 62, 81., 185. — čeho jak. Vidím, že skrze kúzlo těchto muk zbýváš. Pass. mus. 430 — čeho kdy. Před smrtí smysla zbyl. Let. 71. — se. Zbývati se = hádati se, streiten. U Příbora. Vck. Zbytně. Tolik z. dostačuje. Šf. Strž. II.
177. Zbytnělosť dělohy, hypertrophia uteri,
srdečního svalstva, polysarcia cordis. Ktt. exc. Zbytnělý. Vz Nitroblána (dod.).
Zbytnění, jahůdky, hypertrophia carun-
culae, kůže, h. cutis, mandlí, h. tonsillarum, měchýře, Harnblasen-, miskovité, h. cystica, mozku, h. cerebri, sklípkovitá, h. caver- nosa, stěn, Wandverdickung, žláz, Drüsen- hypertrophie. Ktt. exc. Zbytnosť srdce, abundantia cordis. Ev.
olom. 220. Zbytský potok v Semilsku. Mzr. 148.
Zbyzantiněti, byzantinisch werden. Čas.
kat. duch. 1887. 413. Zcejprati koho = do bryndy uvésti.
U Bystrice n. P. Knrz. Zceliti rány. Sv. ruk. 188.
Zcelovací = zcelivý. V.V. 40.
Zcelovati, vz Zceliti.
Zcepenati. Bhm., Rozk.
Zcepeněti. Modl. 16. 6.
Zcintlavený. Slova kroz vplyv němčiny
z-ná. Slov. Sokl. II. 191. Vz Cintlavý. Zcintlovatění. Toto z. řeči našej něm-
čina zapříčinila. Slov. Sokl. II. 191. Vz Cintlavý. Zcitlivený. Z. deska fotografická. ZČ.
III. 105. Zcivený = vycivený. Phľd. II. 336. Vz
násl. Zciveť = vycivět, vyschnouti. Jak zem
bez dažďa, zcivie na mrtvotu. Slov. Phľd. II. 567. Zcizinštělec, lce, m., der Entfremdete.
Hvlč. I. 166. Zcizitel, e, m., Entfremder, Veräusserer.
Zcizitelnosť, i, f., alienatio. Stárek 376.
Zcizitelný, entfremdbar, veräusserlich.
Nezcizitelná práva. Pyp. K. II. 86. Zcukernatění, n., Verzuckerung. KP.
V. 413. Zcukernatěti, zu Zucker werden.
Zčarený kraj. Vz Čariti. Orl. II. 203.
Zčemerený svět. Trok. 173.
Zčernání, das Schwarzwerden.
|
||
|
|||
Předchozí (1130)  Strana:1131  Další (1132) |