1182

Zčernati čím. Černé moře vichřicemi
zčerná. Har. I. 55.

Zčervenati Zčervenal sa Dunaj teplou
krví celý. Bl. Ps. 48.

Zčervotočený, wurmstichig. Koll. IV.
136.

Zčervotočilý, wurmstichig. Koll. IV. 5.

Zčířiť se = zasíháti se. U Přer. Kd.

Zčistidlo od hříchů. Sv. ruk. 301.

Zčistiti co. Št. Kn. š. 81., 140 — co
čím. Ves svět plamenem zčistí. Sv. ruk.
297.

Zčlověčení. Št. (Hš. Št. 43.).

Zčlověčeti, el, ení, zum Mensch werden.
Jg.

Zčúchnuť = umlknouti. Slov. Orl. II.
292.

Zd.. V 1. ř. článku oprav třetí v: čtvrté.

Zda, utrum. I z. Buoh nezvolil chudých?
Nezda bohatci sužují vás? Ev. olom. 155.
Nezda jemu dá kámen ? Ev. víd. 48. —
Z. = kdyby. Z. by se to stalo 14. stol.
Jgč. Archiv XII. 125.

Zdakäde = odkudsi. Slov. N. Hlsk. II.
70.

Zdálený od ctnosti. Výb. II. 1320.

Zdálí odchylkou místo zdáli. Vz Gb.
Ml. I. 93. §. 129. 1. — D. Lhrg. 282., Gb.
Ml. II. 148.

Zďalša. čím z. sa začne, tím lepší . . .
Ev šk. III. 88.

Zdaněný ; -ěn, a, o, versteuert. Z. zboží.
Us. Pdl.

Zdání. Dobré z. lékařské a p. = úsudek
lékařský. Poslal mu upřímné z. své (soud,
úsudek). Osv. 1884. 855.

Zdanice v Brněnsku.

Zdaný. Nemám koně zdaného kromě
bruony. Arch. VIII. 18.

Zdar. Cf. Mkl. Etym. 107.

Zdara. To je čistá z. = nezdara. Val.
Brt.

Zdarebniti se = darebným se učiniti.
Us. Vck.

Zdarovid, u, m. = vidění zdaru. Váž-
nější výsledek slibovati si bylo by více
než z. Nár. listy. 1889. č. 356.

1. Zdáti. Když poselství zdal (odevzdal).
Arch. VII. 246. Z. poselství. Sv. ruk. 71.

2. Zdáti se. Z. se, v dialektech. Vz List.
fil. 1892. 375. Aby se nezdálo (neřeklo),
že ... . Us. Dělej, jak se dá, a ne, jak se
zdá. Brt. exc. Jed zdá se sladek. Brig. F.
12. Chtiec mlada se z. Št. Kn. g. 99. Bude
se z. tichý. Ib. 41. Ani by se nezdálo (ani
by nepomyslil, neřekl). Brt. D. 298. — se
komu. Co sa ti nezdá (co ti napadá)! Brt.

D. 298. Zdá mi se, že . . . . Št. Kn. š. 71.

Těmto poslóm sě to zdieše. Kat. 192. —
s inft. Nezdá se mi ho opomínati a sám
k placení se nebere; To sa mi nezdá ani
věřit (nechce). Us. Vhl.

Zdatnosť, i, f., Tüchtigkeit, f. Us.

Zdav, u, m. = zdavky, copula, zastr.
Pršp. 65.

Zdávaňový = na zdavky, svatební. Z.
šaty. Val. Brt. D. 298.

Zdáviti koho. Ž. kl. 88. 43., Št. Kn. š.
117. — se komu kde. Vlku kostka se

v hrdle zdávi. Esp. 503 — co kam. Vz
Učesati (dod.).

Zdavky. O z. a jich zjednání. Vz Mtc.
1892. 282. nn. (Pověry). Kopulaci v kostele
říká se zdavky, val. zdivka, laš. slub,
horn. sobáš.

Zdblo. Bhm.

Zde. Konstantin živší v žegligovském
klášteře a psavši zde (m.: tam) pojednání.
Šf. III. 181.

Zděcí kámen. Wtr. Obr. I. 417. Cf. Zdicí.

Zděditi. Z pokladů těch matka má ne-
mnoho zdědila. Koll. IV. 91.

4. Zdech = Zdeslav. Šf. I. 270.

Zdechlačený; -čen, a, o = zlenošený.
Val. Vck.

Zdechlačisko, a, n. = veliký lenoch,
grosser Faulenzer. Val. Vck , Slavč. 92.

Zdechlák, a, m = lenoch; slaboch. On
je z. na prsa. Laš.Vck., Brt. D. 298., Slavč.
65.

Zdechle, ete, n. = slabé a hubené do-
bytče. Slez. Šd. Cf Zdechláň.

Zdechlina = sešlý, líný kůň. Val. Slavč.
70.

Zdechlovať sa = lenošiti. Val. Slavč.
86.

Zdechnouti. Udeřil ho a on ani ne-
zdech (a byl mrtev). Us. Rgl. — komu.
Zdechlo mi to (vyhaslo v dýmce). Brt. D,
298., Slavě. 88.

Zdéla, zdélá, vz Zdélí (dod.).

Zdělati co, koho: příkopy, Kar. 20.,
nové konšely. Let. 53. Kry škodu s-ly.
Let. 457. — co odkud: šátek s hlavy z,
(sundati), nádobí se stolu. Vck.

Zdéle, vz násl.

Zdélí odchylkou místo zdéli. Vz Gb. Ml.
I. 93. Na Mor. místy: zdélá, zdéla, zdélú,
zdéle. Brt. D. Cf. Vzdálí, Gb. Ml. II. 148.,
D. Lhrg. 282.

Zdélmo, nach der Länge. Slez. Šd.

Zdélní, länglich. Slez. Šd.

Zden, vz Zdeslav (dod.). — Z., derig-
num, strom, zastr. Pršp. 23.

Zdeněk, vz Zdeslav.

Zderad. Výb. II. 437.

Zděrák, u, m. = útěk, Flucht, f. Pustil
se do z-ka. Val. Vck.

Zderata, y, m., vz Zdeslav (dod.).

Zděrba, y, f. = luza. Laš. Brt.

Zděrec, rce, m. = pole neúrodné. Brt.

Zderešovati = utíkati. U Místka. Škd.
Vz Zděrovati.

Zděřina, y, f., jm. lesa. Jrsk.

Zdeslav, a, m. Cf. Mus. 1889. 169., 161.
Zkráceně: Zdech, Zden, Zdeněk, Zderata,
Zdeš, Zdich, Zdík. — Z., ě, f., míst. jm. Cf.
Km. 1886. 27.

Zdeš, e, m., vz Zdeslav (dod.).

Zdéščiť sa = dáti se na déšť. Možná,
že sa večer zdéščí. Brt. D. 298.

Zděšenec. rostl. Rosc. 147. Jím se na-
kuřují děti, když se z úděsu břídijó. Us.
Brt., Mtc. XV. 186.

Zdětinělosť. Pož. 150.

Zdchnouti = zdechnouti. Veter zdechel
všecky jabúčka (shodil). Slov. Rr. Sb.

Zdiala = zdaleka. Sliedil očima z. Orl.
XI. 205.