1133

Zdielt, a, m., farias, serpeus, zastr. Pršp.
22. 18.

Zdich, vz Zdeslav (dod.), Mus. 1889. 161.

Zdík (ne: Zdik), vz Zdeslav (dod.).

Zdislav, ě, f., míst. jm. Vz Km. 1886. 27.

Zdislavov, a, m., ves. D. ol. X. 415.

Zdišek, ška, m. = Zdislav. D. ol. IV.
566.

1. Zdíti. Vz Mkl. Etym. 44. a. — co.
Co ta žena mohla sdieti? Hr. rk. 81. Mohl
by boj sdieti. Alx. V. v. 2267. (HP. 55.).
Ktož má múdrosť, všecko zděje. Sv. ruk.
7. — co komu. Co jsem tobě zděl? Sv.
ruk. 168.

5. Zdíti = rozděliti. Zděl ten plen mezi
ty, ktož sú bojovali. BO.

Zdivělý, verwundert. Mill. 105. Cf. Zho-
vadělý.

Zdivošiti = divochem se státi. N. Hlsk.
III. 385.

Zdlač, peonium, rostl. Pršp. 33. 12.

Zdlapati, zdlapčiti = udupati. Slov.
D. Šk. I. 263.

Zdlouhavý. Z. řeč, brachyphasia.

Zdluhl (zduhl), u, m. = irius, nerost
duhových barev, opál? Rozk, Pršp. 6.

Zdlužiti se Zdlužil jsem se v znamenité
peníze na stavenie. Arch. VIII. 540.

Zdmuchati = zdmýchnouti, anfachen. Tč.

Zdn. Z této skupiny d na Dol. vypadá:
prázné. List. fil. 1891. 431.

Zdnuka, vz Zvonká, Mkl. Etym. 396. b.

Zdobný. Arn. 1906.

Zdobotinář, e, m. = zdobotník (dod.). Rk.

Zdobotiny, pl., f., Galanteriewaaren.

Zdobotník, a, m., Galanteriewaaren-
händier, m. Rk.

Zdobotný, Galanteriewaaren-. Z. obchod.
Rk.

Zdobropověstniti se čím, in einen guten
Ruf kommen. PI. II. 104.

Zdohnati. Už Janoška zdoháňajú. Brt.
N. p. I. 27.

Zdojek, vz Vrzanec.

Zdokonalitelný, vervollkommnenbar. Us.
Pdl., V. V. 58

Zdola, vz Zdol.

Zdolati s inft. Co dokonati nezdolal. Jir.

Zdoliti. Vz Mkl. Etym. 47. b. Z-lí velký
kaval chleba. Vhl.

Zdolnosť, i, f. = vláda, přemoc, schop-
nosť, vítězství. Koll. St. 861.

Zdomácnělosť, i, f., das Heimischsein.
Světz. 1869. 7.

Zdora. Nám na zdoru. Arch. X. 107. Cf.
V. Vzdora.

Zdostač = dostatečně Phl'd. VI. 254.

Zdóstojniti = zdůstojniti. Sokl. II. 558.

Zdoty = odtud, od té doby. Val. Brt. L.
N. I. 224.

Zdouchnělý = nahnilý. Rgl.

Zdoupnati, morsch, löcherig werden. Čch.

Zdověřiti se komu čím. Phľd. V. 133.

Zďovina, y, f, Mauermasse, f.

Zdráhati se. Cf. Mkl. Etym. 49.

Zdráhňovati, zdrachťovati někoho z ně-
čeho = zdržovati od něčeho. Na Hané. Wrch.

Zdráplavěť = draplavým se státi. Koža
z-ví. Mor. a slov. Šd.

Zdrápovať = upalovati. Brt. D. 298.

Kottův: česko-něm. slovník. VII.

Zdrášalý, aspidus. 15. stol.
Zdrávásek, sku, m. Č. Kn. š. 143. Vz

Zdrávas.

Zdravčík, rj. zdravčič, basilica, rostl.
Pršp. 31. 48.

Zdraví. Cf. Slov. zdrav. I rač dáti pán
Buoh nám se spolu šťastně a ve z. shle-
dati. Arch. VII. 96. a j. často. Abychom
se šťasně a ve z. shledali. Často v Arch.
VII Daj ti pán Bůh z., každý praví, ale
inači (jinač) myslí. Slez. Šd. Vinšuju vám
ščestí zdraví, čtyry chlívky, žádné krávy
a dvě ďúrky v nose — skončilo se (dět-
ské říkadlo). Km. 1886. 639. — Z., das
Heil. Ukážiu jemu zdravie mé, osteudam
illi salutare meum, will ihm zeigen mein
Heil. Ž. kl. Pozn. Tento příklad na konci
článku vymaž. — Z. = ženské měsíčné. Když
máš své zdraví (čmýru), hleď, ať nenastyd-
neš. Us. Kšť.

Zdravíčko, a, n., vz Zdraví

Zdravistý = zdravý. Slov. Phľd. III. 1.
16.

Zdraviti = zdravým činiti. Ž. kl. Ex.
21. 22., Leg. o 52 apošt. 72. — Z. koho =
pozdraviti. Lepší toto. Brt.

Zdravkati. Z-li si do noci. Koll. Zp. I.
247.

Zdravosoudný, richtig urtheilend. Z.
člověk. Koll. Zp. II. 491.

Zdravotář, e, m. = lékař. Slov. N. Hlsk.
I. 175.

Zdravotnictví v Čech. Vz Ott. VI 121.
nn. Z. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 179. nn.,
197. nn.

Zdravotník, a, m., Sanitätsmann, m.
Čerm.

Zdravoúdý, mit gesunden Gliedern. Pal.
Rdh. I. 433.

Zdravověda. Vz Mus. 1863. 294., 346.,
Tf. Mtc. 164., 165.

Zdravoznalství, n., Gesundheitskunde.

Zdravstvovať = zdraviti. Slov. Czm. 110.
Cf. Zdravostvovať.

Zdravunký = zdravulký. Slov. Rr. Sb.

Zdravšký = zdravulký. Slov. Rr. Sb.

Zdravý. Cf. Mkl. Etym. 49. a. Abych
nebyl zdráv (kleje se žid). Wtr. Byste se
dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám
věrně přál. Arch. VIL 92. a J. Buďte tu
zdrávi jak na lukách trávy. Šml. — na
čem: na duši skrze křest. Výb. 1.933. —
čím. Ani kterým neduhem nezdráv. Št. —
jak: jako zoun. Čce. Tkč. Z. jako stará
vrba (nezdravý). Rr. MBš. — Z. = neporu-
šený atd. Z. zásady, Pdl., soud. Ottersd.

Zdrážditi koho proti komu. Výb. II.
1321.

Zdrcnouti se = opiti se. Us. Kšť.

Zdřemkávať si = podřimovati. Slov.
Orl. IX. 77.

Zdrhnouti co. Přísnosť censury ho (spis)
umaluje a zdrhuje. Jg. — se = sraziti se.
Sukno se zdrhlo. Us. místy. Rgl. Zdrhati
se = zdráhati se. V Chodsku. List. fil.
1891. 35.

Zdřímnutí, n., das Schläfchen. Posp.

Zdřískati. Sv. ruk. Al. 811.

Zdrmati. I dochytil ho za pôdlohy chvist,
zdrmal, aby skoro dal. Slov. Phľd. V. 71.

518