1134

Zdrnělý. Z. ottomanská porta počne sa
rúcať. Slov. N. Hlsk. I- 248. — Tóth. B. 52.

Zdrobilý. Pečivo malé a z-lé. Wtr. Obr.
II. 259.

Zdrobnělina. Z-lin užívá lid na Mor.
a) o některých svatých a jejich sochách
neb obrazích: Sv. Josefek, Floriánek, Te-
rezka, Pambúček, Pámbíček. b) Na sesilně-
nou záporu. Nemám ani chútečky na jídlo.
Nemáme ani otrusinky. Brt. D. Vz násl.

Zdrobnělka, y, f. = zdrobnělina. Šd.

Zdrobnělý. Tvoření jmen z-lých vz v Brt.
D. 149., 153., Gb. Ml. I. 54. nn., II. 185.,
Km. 1883. 291. Z. slovesa. Vz Brt. D. 259.,
časoslovo Z. subst. a adj. Vz D. Lhrg.
48. nn., 75. nn. Z. slova měnívají ráda rod:
smrček — smrčka, došek — doška, řádek
— řádka, muchoplašek — muchoplaška,
žabec — žabka. BPk. Z. slova dodávají
řeči srdečnosti. Brt. Ruk. 99.

Zdroj. Mkl. Etym. 278.

Zdrojezpyt, u, m., Acrotismus, m. Rk.

Zdrojmistr, a, n., Brunnenmeistr, m. Rk.

Zdrpat, vz Zdrpnouti. Slez. Šd.

Zdrsnatění, n., das Rauhwerden, die Ex-
asperation.

Zdrtiti co komu. Vrch.

Zdrušec, šce, m., urnus, bestia, zastr.
Pršp. 21. 94.

Združenosť představ. Dk.

Združený. Z. formule, sloučeniny. Rm.

I. 14., 19.

Zdrvělosť, i, f. = bílá hniloba, Weiss-
faule, f. Sl. les.

Zdrž, e, f. = brzda. Z. vlečná (sáňková),
kotoučová; špalíčková, článková, pasová
a kuželová. Vz KP. VI. 819.

Zdržeti co. Domnění všechněch přijmiž,
soud svůj zdržuj. Phľd. V. 205. Věci stvo-
řené zdržuje a zachovává. Pož. 66. Z. svůj
stav. Št. Kn. š. 125. — co kde. Tento
rukopis řeči sv. otců v sobě zdržuje (ob-
sahuje). Šf. III. 206. a j. — se od čeho:
od krve vylití, Bart. 242., od skutku těles-
ného; Z. se od ženy tělesným skutkem. Št.
Kn. š. 70., 67.

Zdržiak, u, m. = zdržák. Slov. Phľd.

II. 367.

Zdubasiť. Zlapať a z. koho = zdepčiti?
Slov. Phľd. X. 8.

Zdubínati, vz Zdubněti.

Zduhl, vz Zdluhl (dod.).

Zdunčati = zdundžati. Slov. Sb. sl. ps.
I. 132.

Zduněk, ňka, m. = krně, malý. Lib.
NZ I. 548

Zdupnouti = zadupnouti. Zdupnú jako
capi. Slov. Ntr. 11. 37.

Zdůrazniti, zdůrazňovati, betonen, nach-
drucksvoll hervorheben. Křn.

Zdůrazňovací, Nachdruck legend, be-
tonend. Z. moc (spojky) Křn 3. vd. 345.

Zdůry, vz Zdůra.

Zduševnělý = zduševněný. Z. zjev. Hš.
Sl. 136.

Zdušisko, a, n. = bahnisko, odkud špatný
vzduch vychází. Laš. Tč.

Zdúvati. Zdúva ho (větry ho trápí). Slov.
Rr. Sb. — Z. = utíkati. Ten zdúval, až sa
prášilo. Val. Brt. D. 298.

Zduvisko, a, n. = závěj, na poli miesto,
kde vietor sňach zdul. Slov. Dbš.

Zdužina, vz Dužina. Vysypal včely do
úla a zavrel z-ny. Slov. Phľd. VIII. 3. —

Zdv. Z této skupeniny na Dol. a j. d
vypadá: zvíhnót. Cf. List. fil. 1891. 431.

Zdvicze, Simpola, zastr Pršp. 49. 33.

Zdvíhač, e, m., musculus levator, sval.
Z. boltce, m. l. auriculae, brady, m. I. menti,
dělohy, elevator uteri, hlavy, e. capitis,
chřípí, m. l. alae nasi, koutku ústního, m.
1. anguli oris, lopatky, m. l. scapulae, před-
stojnice, m. l. prostatae, přepony patrové,
m. l. veli palatini, pysku hořejšího, m. l.
labii superioris, řiti, m. l. ani, žebra, m. l.
costae, zlazy štítný, m. l. glandulae thyre-
oídeae. Ktt. exc.

Zdvíhačka, Geschossheber, m. Čsk.

Zdvihákový vůz (u něhož je pojezdný
zdvihák). Zpr. arch. XI. 3. 13.

Zdvíhati. Vz Zvednouti. — co: odboj,
Zl., celou zemi, aufbieten, Sbor. hist. IV.
73. Oves je těžký, snopa je co zvihat. Na
již. Mor. Brt. Kdo v pokoji odpočívá, ne-
chcej ho dvihati. Glč. I. 269 Uderila jedna,
uderila druhá, kde kerá panenka, hore hlavu
dvihá. Sl. p. 244. Vidíš ho, nezdvihneš ho;
nevidíš ho, zdvihneš ho (červivý lískový
oříšek). Mt. S. I. 134. — kdy. Její dceru
na křtu zdvihl (byl jí kmotrem). Hus. III.
207. Pred búrkú keď sa mračno dvihá.
Trok. 101. — odkud. Od Senice sa valný
zástup dvihal. Trok. 108. — kde. Ty mne
netýrej, již se ve mně zdvíhá žluč. Sá.
Před chrámem na levé straně zdvíhá se
kopec. Koll. IV. 272. — co komu. Poď
mi zdvihat batoh trávy. Sl. sp. 66. — proč.
Z-hati se proč = durditi se a p. Rjšk. Z.
sklenici na poctu něčí. Us. Pdl. — co zač.
Ta velčovská hrdina za kloboukem četina
a dy přijdě do maštale, šimla za ocas dvihá.
Sš. P. 535.

Zdvihočet, čtu, m. = čitadlo zdvihli,
Hubzähler, m. Šp.

Zdvihový. Z. stopa (v metrice). Dk. Vz
násl.

Zdvižný. Z. stopy. Dk. Poet. 231. Cf.
předcház.

Zdvojení. Vz Jg. Slnosť 78.

Zdvojování, reduplicatio. Šf. III. 535.

Zdvojpásemněný řetízek hodinkový
(dvojitý). Kos.

Zdvořílkovati, zimperlich complimen-
tiren. Rk.

Zdvořilosť. Nebyl pro z. bit (je nezdvo-
řilý). Us. Kšť.

Zdvořilostný, Höflichkeits-. Z. průpo-
věď. Šd.

Zdvořilůstkář, e, m., höflicher Mensch.
Vondrák.

Zdygnúť = klopýtnouti. Laš. Brt. D. 298.

Zdycha, y, m. = člověk, který pořád
vzdychá Šd.

Zdycháč, e, m. = zdycha (dod.). Ev. šk.
III. 247.

Zdychavka, y, f., říčka v gemerské sto-
lici. Rr. Sb.

Zdýl = zdél. Na zdýl osnovy má býti
36 loket; Každý postav na rámě má na
30 loket z. Pk. MP. 94.